Labe – k pramenům hydronyma

Název: Labe – k pramenům hydronyma
Zdrojový dokument: Linguistica Brunensia. 2014, roč. 62, č. 2, s. 17-28
Rozsah
17-28
  • ISSN
    1803-7410 (print)
    2336-4440 (online)
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Přístupová práva
přístupné po uplynutí embarga
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
In the article the hydronym Albis / Elbe / Labe is studied from various points of view: geography, historical documentation, diachronic phonetics and morphology, word fomation. The purpose of the presented article is to summarize the most important historical information about the hydronym Albis / Elbe / Labe and hydronyms formed from the same root, to discuss problems of their word formation and finally to evaluate various etymological attempts with respect to semantic typology. The etymological attempts in context of Germanic, Celtic and so-called Old European hydronymy are evaluated with respect to sematic motivation in the light of semantic typology. Two solutions seem to be more satisfactory than others: "white" etymology proposed by Hans Krahe and "slowlystreaming" etymology of Wolfgang Schmid.
Note
Tato studie vznikla pod záštitou grantu České grantové agentury č. P406/12/0655.
Reference
[1] Adam Brémský. 2009. Činy biskupů hamburského kostela. Praha: Argo.

[2] Beekes, R. 2010. Etymological Dictionary of Greek, I–II. Leiden – Boston: Brill.

[3] Bichlmeier, H. 2012. Anmerkungen zum terminologischen Problem der 'alteuropäischen Hydronymie' samt indogermanistischen Ergänzungen zum Namen der Elbe, Beiträge zur Namenforschung, Neue Folge 47/4, 365–395.

[4] Billy, P.-H. 1993. Thesaurus Linguae Gallicae. Hildesheim – Zürich – New York: Olms-Weidmann.

[5] Bjorvand, H. & Lindeman, F. O. 2007. Våre arveord. Etymologisk ordbok. Revidert okg utvidet utgave. Oslo: Novus forlag (Instituttet for sammenlignende kulturskning).

[6] Blažek, V. 2000. Keltové – Germáni – Slované. Lingvistické svědectví o kontinuitě a diskontinuitě osídlení střední Evropy. In: Hladká, Z. & Karlík, P. (eds.). Čeština: univerzália a specifika 2. Brno: Masarykova univerzita, 9–30.

[7] Bretholz, B. (ed.). 1923. Cosmae Pragensis Chronica Boemorum. Berlin: Weidmansche Buchhandlung. Monumenta Germaniae historica, Scriptores rerum Germanicarum. Nova Series, Tomus II.

[8] Cassius Dio Cocceianus: Historiae Romanae. Cary, E. (ed.). 1914. Herbert Baldwin Foster. London: Heinemann – New York: Harvard University Press.

[9] Dobiáš, J. 1964. Dějiny československého území před vystoupením Slovanů. Praha: ČSAV.

[10] Drda, P. – Rybová, A. 1998. Keltové a Čechy. Praha: Academia.

[11] EDPC = Matasović, R. 2009. An Etymological Dictionary of Proto-Celtic. Leiden – Boston: Brill.

[12] ESSJ = Trubačev, O. N. (ed.). 1974n. Etimologičeskij slovar' slavjanskich jazykov. Moskva: Nauka.

[13] EWA = von Albert, L. L. & Lühr, R. & Springer, O. 1998. Etymologisches Wörterbuch des Althochdeutschen, Band II. Göttingen – Zürich: Vandenhoeck & Ruprecht.

[14] Hamp, E. P. 1972. Keltic *dubro- 'water': the story of a lexeme. In: Smith, M. E. (ed.). Studies in Linguistics on honor of George L. Trager. The Hague – Paris: Mouton, 233-237.

[15] Holder, A. 1896, 1904, 1907. Alt-celtischer Sprachschatz, I–III. Leipzig: Teubner.

[16] Hyllested, A. 2010. PIE *-bh- in verbs and Nouns: Distribution, Function, Origin. In: Lühr, R. & Ziegler, S. (eds.). Protolanguage and Prehistory, Akten der XII. Fachtagung der Indogermanischen Gesellschaft (vom 11. bis 15. Oktober 2004 in Krakau). Wiesbaden, 202–214.

[17] KEWA = Mayrhofer, M. 1956–1980. Kurzgefaßtes etymologisches Wörterbuch des Altindischen, I–IV. Heidelberg: Winter.

[18] Krahe, H. 1953. Alteuropäische Flußnamen, Beiträge zur Namenforschung 4, 37-53.

[19] Krahe, H. 1964. Unsere ältesten Flußnamen. Wiesbaden: Harrassowitz.

[20] Kroonen, G. 2013. Etymological Dictionaty of Proto-Germanic. Leiden-Boston: Brill.

[21] Lamprecht, A. 1987. Praslovanština. Brno: Universita J. E. Purkyně.

[22] LIV = Rix, H. (ed.). 2001. Lexikon der indogermanischen Verben. Wiesbaden: Reichert

[23] Lucanus: Farsalské pole. Nechutová, J. (překlad). 1976. Praha: Svoboda.

[24] Lutterer, I. & Majtán, M. & Šrámek, R. 1982. Zeměpisná jména Československa. Praha: Mladá fronta.

[25] ML = Meyer-Lübke, W. 1935. Romanisches etymologisches Wörterbuch. Heidelberg: Winter.

[26] Meid, W. 1990. Über Albiōn, elfydd, Albiorīx und andere Indikatoren eines keltischen Weltbildes. In: Ball, M. J. & Fife, J. & Poppe, E. & Rowland, J. (eds.). Celtic Linguistics. Ieithyddiarth geltaidd. Readings in the Brythonic Languages. Festschrift for T. Arwyn Watkins. Amsterdam – Philadelphia: Benjamins, 435 – 439.

[27] MMFH I = Bartoňková, D. (ed.) et al. 2008. Magnae Moraviae Fontes Historici I: Annales et Chronicae. Brno: Masarykova univerzita.

[28] Much, R. 1911–1913. Albis. In: Hoops, J. (eds.). Reallexikon der germanischen Altertumskunde. Strassburg: Trübner, 55–56. http://archive.org/stream/reallexikonderg01hoop#page/56/mode/2up

[29] Novotná, P. & Blažek, V. 2007. Glottochronology and its application to the Balto-Slavic languages, I., Baltistica 42/2, 185–210.

[30] Plinius, G.: Naturalis Historiae, III–IV. Winkler, G. (ed.). 1988. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft.

[31] Pliny the Elder G.: The Natural History. Bostock, J. & Riley, H. T. (trans.) 1855. London: Taylor & Francis.

[32] Pokorny, J. 1959. Indogermanisches etymologisches Wörterbuch. Bern – München: Francke.

[33] Pomponius Mela: De Chorographia. In: Frick, C. 1968. Pomponii Melae De Chorographia Libri Tres. Stuttgart: Teubner.

[34] Pomponius Mela: De situ orbis. In: Romer, F. E. (trans.) 1998. Pomponius Mela's Description of the world. Ann Arbor: The University of Michigan. http://babel.hathitrust.org/cgi/pt?id=mdp.39015042048507;view=1up;seq=121

[35] Profous, A. 1949. Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, II (CH–L). Praha: Česká Akademie věd a umění.

[36] Profous, A. & Svoboda, J. 1957. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny, IV (S–Ž). Praha: Nakladatelství ČSAV.

[37] Claudius Ptolemaius: Geographia. In: Nobbe, C. F. A. 1966. Claudii Ptolemaiei Geographia, Hildesheim: Olms.

[38] Ravennatis Anonymi Cosmographia et Gvidonis Geographica. Pinder, M. & Parthey, G. 1860. Berlin: Nicolai. http://books.google.nl/books/about/Ravennatis_Anonymi_Cosmographia_et_Gvido.html?id=mlxRV1Gz1ZkC&redir_esc=y

[39] Sedláček, A. 1920. Snůška starých jmen, jak se nazývaly v Čechách řeky, potoky, hory a lesy. Praha: Česká akademie věd a umění.

[40] Shevelov, G. Y. 1964. A Prehistory of Slavic. The Historical Phonology of Common Slavic. Heidelberg: Winter.

[41] Schmid, W. P. 1983. Das sprachgeschichtliche Problem Alteuropa, Sprachwissenschaft 8, 101–113; přetištěno v: Linguisticæ Scientiæ Collectanea: Ausgewählte Schriften von Wolfgang P. Schmid, herausgegeben von Joachim Becker et alii. Berlin – New York: Walter de Gruyter 1994, 303–315.

[42] Schmid, W. P. 1985. Das Lateinische und die Alteuropa-Theorie, Indogermanische Forschungen 90, 129–146.

[43] Schmid, W. P. 1986. Elbe. In: Beck, H. & Jankuhn, H. & Ranket, K. & Wenskus, R. (eds.). Reallexikon der Germanischen Altertumskunde, Bd. 7. Berlin – New York: Gruyter, 100–101.

[44] Schrijver, P. 1991. The reflexes of the Proto-Indo-European Laryngeals in Latin. Amsterdam – Atlanta: Rodopi.

[45] Schwarz, E. 1931. Die Ortsnamen der Sudetenländer als Geschichtsquelle. München: Oldenbourg.

[46] Schwarz, E. 1956. Germanische Stammeskunde. Heidelberg: Winter.

[47] Schwarz, E. 1961. Die Ortsnamen der Sudetenländer als Geschichtsquelle. München: Robert Lerche.

[48] Strabón: Geografika. In: Radt, S. 2001. Strabons Geographika, Band 1: Prolegomena. Buch I–IV: Text und Übersetzung. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht.

[49] Šafařík, P. J. 1862. Slovanské starožitnosti I. Druhé vydání, upravil Josef Jireček. Praha: Tempský.

[50] Šefčík, O. 1997. Předslovanská toponymie českých zemí. Brno: Diplomová práce FF MU.

[51] Šmilauer, V. 1941. Výklady slov, Naše řeč 25/2, 46–48.

[52] Šmilauer, V. 1946. O jménech našich řek, Naše řeč 30/9–10, 161–164.

[53] Šmilauer, V. 1970. Labe a jeho rod, Zpravodaj místopisné komise ČSAV XI/3, 404–407.

[54] Štefáček, S. 2008. Encyklopedie vodních toků Čech, Moravy a Slezska. Praha: Baset.

[55] Tacitus, Cornelius P.: Germania. Fehrle, E. (ed.). 1959. Heidelberg: Winter.

[56] Udolph, J. 1986. Zum Problem der auf *mъd-l- / *mьd-l- und *mod-l- beruhenden slavischen Appellativa und Namen, Acta Baltico-Slavica 17, 295-307.

[57] Udolph, J. 1990a. Die Stellung der Gewässernamen Polens innerhalb der alteuropäischen Hydronymie. Heidelberg: Winter.

[58] Udolph, J. 1990b. Hydronymia Germaniae: Zuflüsse zur unteren Elbe (von Seege und Stecknitz bis zur Mündung). Stuttgart: Steiner.

[59] Udolph, J. 1994. Namenkundliche Studien zum Germanenproblem. Berlin – New York: Walter de Gruyter.

[60] Vasmer, M. 1986–1987. Etimologičeskij slovar' russkogo jazyka, I–IV. Transl. by O. N. Trubačev. Moskva: Progress.

[61] Velleius Paterculus: Res Gestae Divi Augusti. Shipley, F. W. (ed. & trans.). 1924. Loeb Classical Library.

[62] Velleius Paterculus & Publius Florus: Dvojí pohled na římské dějiny. Mouchová, B. (trans.). 2013. Praha: Arista / Baset.

[63] de Vries, J. 1962. Altnordisches etymologisches Wörterbuch. Leiden: Brill.

[64] Vondrová, M. & Blažek, V. 2001. Slovanské archaismy a dialektismy v toponymii Čech. In: Hladká, Z. & Karlík, P. (eds.). Čeština - univerzália a specifika 3 (Sborník konference v Brně, 22.-24.11. 2000). Brno: Masarykova univerzita, 311–342.

[65] Widmer, P. 2005. Der altindische vṛkī-Typus und hethitisch nakkī-: Der indogermanische Instrumental zwischen Syntax und Morphologie, Die Sprache 45/1–2, 190–208.

[66] Zair, N. 2012. The Reflexes of the Proto-Indo-European Laryngeals in Celtic. Leiden – Boston: Brill.