Kafle z Jarosławia jako źródło do dziejów badań nad wykonywaniem szesnastowiecznych kafli

Název: Kafle z Jarosławia jako źródło do dziejów badań nad wykonywaniem szesnastowiecznych kafli
Variantní název:
  • Kachle z Jaroslavi jako pramen historického bádání o produkci kachlů 16. století
  • Tiles from Jaroslaw as a sSource of historical research into 16th-century tile production
  • Kacheln aus Jarosław als Quelle für die Forschungsgeschichte bzgl. der Ausführung von Kacheln aus dem 16. Jahrhundert
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2014, roč. 39, č. 1, s. 205-119
Rozsah
205-119
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Jaroslav je jedním z nejstarších měst v jihovýchodním Polsku. Na její rozvoj měla vliv poloha při důležitých obchodních stezkách, rozkvět obchodu i řemesel a taktéž četná privilegia. V 16. století byla jedním z nejbohatších polských měst a stala se také střediskem výroby kachlů. Díky trhům udržovalo město živé styky s jihem i východem, což se odráží také v ornamentice kachlů. Způsoby vtlačování hlíny do forem při vytváření komorových kachlů se různily. Zajímavým zjištěním je, že kachle, na nichž se nachází tentýž ornament (byla použita identická forma), nesou jak stopy vtlačování hlíny prsty, tak i výrazný otisk textilie. Jde o jednoduchou plátěnou vazbu, otisk, jaký vznikne přitisknutím lněné tkaniny. V jedné dílně se pravděpodobně mohly uplatňovat různé techniky. Proto také kachle ze stejné hlíny, se stejným obsahem příměsí a rovněž s identickou výzdobou nesou stopy různých technik použitých při jejich výrobě.
Jaroslaw is one of the oldest towns in south-eastern Poland. It was situated by major trade routes, which contributed to its development, as well as to the blossoming of crafts and numerous privileges. In the 16th century Jaroslaw counted among the richest towns in Poland, and it was also a centre of tile production. Thanks to markets, the town kept regular contacts with both the East and the West, which was also reflected in tile ornamentation. The manners of pressing clay into moulds when producing chamber tiles varied. An interesting piece of information is that tiles with identical ornaments (from the same mould) bear traces of the clay having been pressed with fingers and they also feature a distinct textile imprint: a plain weave, an imprint created by pressing linen fabric into clay. It probably means that different techniques were employed in a single workshop. Tiles of the same clay, with the same content of admixtures and identical decoration thus exhibit traces of different techniques used in their manufacture.