K nejstarším stavebním dějinám a typologii románského kostela Všech svatých ve Starých Hvězdlicích (okres Vyškov)

Název: K nejstarším stavebním dějinám a typologii románského kostela Všech svatých ve Starých Hvězdlicích (okres Vyškov)
Variantní název:
  • The earliest building history and typology of the Romanesque Church of All Saints in Staré Hvězdlice (Vyškov District)
  • Zur ältesten Baugeschichte und Typologie der romanischen Allerheiligenkirche in Staré Hvězdlice (Bezirk Vyškov)
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2015, roč. 40, č. 2, s. 799-817
Rozsah
799-817
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Kostel Všech svatých ve Starých Hvězdlicích (okr. Vyškov), původem románská cihelná stavba, je tvořen lodí s apsidou podkovovitého půdorysu. V západní části lodi se nachází podklenutá empora na dvou masivních hranolových pilířích, nad emporou jsou dochována dvě patra věže. Apsida byla původně opatřena slepými arkádami, nad nimiž je patrný pás vlysu s dnes již téměř nečitelnou výzdobou zubořezu, věž byla zdobena pilovitým vlysem. Staré Hvězdlice vstupují do mluvy písemných pramenů v roce 1263, kdy se připomíná Skoch z Hvězdlic, jenž dle erbovního znamení náležel k rodu pánů z Deblína. Lze předpokládat, že Staré Hvězdlice se kolem poloviny 13. století staly centrem dominia, jež nejpozději ve 30.–40. letech 13. století získali páni z Deblína. Autoři se zabývají analýzou stavby, jež je typem, stavebním materiálem i dekorací u nás ojedinělá a hlásí se k panonské stavební tradici.
The Church of All Saints in Staré Hvězdlice (Vyškov district), originally a Romanesque brick building, consists of a nave and a horseshoe-shaped apse. The west section of the nave features a vaulted gallery on two massive prismatic pillars, with two floors of a tower preserved above it. The apse originally contained blind arcades; a frieze band with almost illegible decoration of dentils is visible above them. The tower was decorated with a dog-tooth course. The town of Staré Hvězdlice was first recorded in written sources in 1263 when Skoch of Hvězdlice was mentioned; his coat of arms belonged with the Lords of Deblín dynasty. It is assumed that around the mid-13th century Staré Hvězdlice became a centre of a dominium acquired, in the 1230s–1240s at the latest, by the Lords of Deblín. The article analyses the church construction; its type, building material and decoration are unique in this country and echo the Pannonian building tradition.
Note
Účast spoluautora studie Radima Vrly proběhla v rámci plnění výzkumného cíle NPÚ "Výzkum nemovitých památek v ČR. Aplikace nových metodik průzkumu a dokumentace – ohrožené druhy památek a jejich vybrané exempláře", financovaného z institucionální podpory Ministerstva kultury ČR na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace.
Radim Vrlas Beteiligung an der vorliegenden Studie als Coautor erfolgte im Rahmen der Erfüllung des Forschungszieles des Nationalen Denkmalinstituts "Die Erforschung unbeweglicher Denkmäler in Tschechien. Die Anwendung neuer Untersuchungsmethoden und Dokumentation – bedrohte Denkmalarten und ausgewählte Exemplare von ihnen". Finanziert wurde sie durch die institutionelle Förderung des Ministeriums für Kultur der Tschechischen Republik zur langfristigen konzeptionellen Entwicklung der Forschungsorganisation Nationales Denkmalamt.
Reference
[1] BIRNBAUM, V., 1929: Románské emporové kostely v Čechách. In: Sborník k sedmdesátým narozeninám Karla B. Mádla, 49–60. Praha.

[2] CDB III/1: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae III/1, 1230–1238 (Friedrich, G., ed.). Pragae 1942.

[3] CDB V/1: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/1, 1253–1266 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1974.

[4] CDB VI/1: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae VI/1, 1278–1283 (Sviták, Z.–Krmíčková, H.–Krejčíková, J., edd.). Pragae 2006.

[5] CDM IV: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV, 1268–1293 (Boček, A., ed.). Olomucii 1845.

[6] CDM V: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae, 1294–1306 (Boček, A.–Chytil, J., edd.). Brunae 1850.

[7] CDM VII: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae, 1334–1349 (Chlumecky, P.–Chytil, J., edd.). Brünn 1858.

[8] ČECHOVÁ, J.–BOROŠ, R., 2014: Umelecko-historický pamiatkový a reštaurátorský výskum. Rímskokatolícky kostol Navštívenia Panny Márie v Trebišove, rukopis ulož. v archivu PÚ SR v Bratislavě.

[9] ČURNÝ, M., 2010: Nové nálezy stredovekej a včasnonovovekej stavebnej keramiky z Košíc – Neue Funde mittelalterlicher und frühneuzeitlicher Baukeramik aus Košice, AH 35, 253–270.

[10] DVOŘÁK, J., 1996: Stavební kamenný materiál středověkých staveb na jižní Moravě, Jižní Morava. Vlastivědný sborník, 303–306.

[11] GOMBOŠ, P., 2010: Reštaurátorský výskum a reštaurovanie kostola reformovanej církvi vo Veľkej Tŕni, Monumentorum Tutela – Ochrana pamiatok 22, 254–261.

[12] HABOVŠTIAK, A., 1985: Stredoveká dedina na Slovensku. Bratislava.

[13] HAVEL, D., 2011: Katalog listin a listů k VII. dílu Českého diplomatáře I. Brno.

[14] HOLUB, P.–KOLAŘÍK, V.–MERTA, D.–PEŠKA, M., 2011: Středověká brněnská architektura z cihel. In: Dějiny staveb. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb 2010, 139–159. Plzeň.

[15] HRUDIČKA, A., 1908: Topografie diecese brněnské. Brno.

[16] CHOVANEC, J., 1993: Stredoveký kostol sv. Petra v Malej Bare – Die mittelalterliche Kirche des Hl. Peter in Malá Bara, AH 18, 301–313.

[17] CHOVANEC, J., 1999: Románsko-gotický kostol v Malej Bare, Pamiatky a múzeá 4, 29–31.

[18] JAN, L., 2000: Vznik zemského soudu a správa středověké Moravy. Brno.

[19] JANIŠ, D., 2013: Zemské soudnictví na Moravě vrcholného středověku. Brno.

[20] KALINOVÁ, M., 2010: Pamiatkový výskum fasád Kostola sv. Alžbety v Šaštíne-Strážach, Monumentorum Tutela – Ochrana pamiatok 22, 166–181.

[21] KOCH, R., 1986: Die Entwicklung der romanischen Westturmanlagen in Österreich. Wien.

[22] KOVÁŘOVÁ, R., 2002: Páni z Deblína, nepublikovaná diplomová práce, ulož. na FF MU.

[23] KRAMOLIŠ, Č., 1900: Bučovský okres. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Brno.

[24] KRCHO, J., 2010: Výskum kostola reformovanej cirkvi vo Veľkej Tŕni, Monumentorum Tutela – Ochrana pamiatok 22, 232–261.

[25] KÜRTHY, L.–GLOCKOVÁ, B., 2010: Príspevok k vývoju sakrálnej architektúry 13. storočia na území bývalej Užskej a Zemplínskej župy, Monumentorum Tutela – Ochrana pamiatok 22, 318–332.

[26] MENCL, V., 1937: Stredoveká architektúra na Slovensku. Praha – Prešov.

[27] MENCL, V., 1956: Románska architektúra na Slovensku vo svetle nových vykopávok, Pamiatky a múzeá 2, 74–81.

[28] MENCL, V., 1965: Panské tribuny v naší románské architektuře, Umění XIII, 29–62.

[29] MERTA, D., 2012: Staré Hvězdlice [on-line]. Dostupné z: http://www.archaiabrno.org/home_cs/?acc=zapisnicek&blog_id=546, cit. 29. 1. 2014 .

[30] MLATEČEK, K., 2015: K počátkům městečka Nové Hvězdlice. Zakladatelské dílo pánů z Cimburka? – Zu den Anfängen des Städtchens Neu-Wieslitz. Ein Gründerwerk der Herren von Cimburk? In: Archivum amicus historici est. Sborník příspěvků k životnímu jubileu Hany Jordánkové (Červená, R., ed.), 97–107. Brno.

[31] MLATEČEK, K.–MLATEČKOVÁ, M.–NĚMEČKOVÁ, S.–ZEMÁNKOVÁ, M., 2012: Hvězdlice. Dějiny a současnost. Hvězdlice.

[32] MZA, E 6: Moravský zemský archiv Brno, fond E 6 – Benediktini Rajhrad (1045–1908), sg. Eg15.

[33] MZA, E 18: Moravský zemský archiv Brno, fond E 18 – Dominikánky Olomouc (1287–1754), sg. 1287 II 26.

[34] MZA, E 25: Moravský zemský archiv Brno, fond E 25 – Jezuité Brno (1241–1763), sg. 30.

[35] NA, RM: Národní archiv Praha, fond Maltézští rytíři – české velkopřevorství (1085–1875), sg. 2693.

[36] NAGY, P., 2011: Stredoveké tehly na Slovensku. In: Laterãrius. Dejiny tehliarstva na Slovensku. Zborník Slovenského národného múzea. Archeológia. Supplementum 3, 31–43. Bratislava.

[37] NEKUDA, V. a kol., 1965: Vyškovsko. Brno – Vyškov.

[38] NOVOTNÝ, V., 1937: Rozmach české moci za Přemysla II. Otakara (1253–1271). České dějiny I/4. Praha.

[39] ORIŠKO, Š., 1997: Architektúra neskororománskej rotundy v Šiveticiach – Die Architektur des spätromanischen Rotunde in Šivetice, AH 22, 29–38.

[40] ORIŠKO, Š., 2009: Stredoveká tehlová architektúra na Slovensku (Niektoré problémy výskumu) – Die mittelalterliche Backsteinarchitektur in der Slowakei (Einige Probleme der Forschung), AH 34, 733–744.

[41] PAULUSOVÁ, S., 1997: Doterajšie výsledky umeleckohistorického výskumu rím. kat. kostola sv. Michala v Dražovciach – Bisherige Ergebnisse der kunsthistorischen Forschung in der römisch-katholischen Kirche des Hl. Michael in Dražovcie, AH 22, 21–28.

[42] PELANT, J., 2013: Erby české, moravské a slezské šlechty. Vývoj erbů a stručné dějiny 610 rodů. Praha.

[43] PEŠTA, J., 2014: Poznámky k nymburské cihelné gotice. In: Svorník 12. Historické zdivo. Sborník příspěvků z 12. specializované konference stavebněhistorického průzkumu, 18.–21. června 2013 v Roudnici nad Labem, 235–248. Praha.

[44] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.

[45] RBM: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II, 1253–1310 (Emler, J., ed.). Pragae 1882.

[46] RICHTER, V., 1952: Románská architektura na Moravě, ČSPS LX, 231–234.

[47] RYBÁŘOVÁ, K., 2012: Nálezová zpráva o provedení záchranného archeologického výzkumu. Staré Hvězdlice, kostel Všech svatých. Muzeum Vyškovska, rukopis ulož. v archivu NPÚ, ÚOP v Brně.

[48] SAMEK, B., 1994: Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A–I. Praha.

[49] SEDLÁČEK, A., 2003: Atlasy erbů a pečetí české a moravské šlechty. Sv. 4. Atlas erbů. Morava (Růžek, V., ed.). Praha.

[50] SLIVKA, M., 1980: Tehla ako stavebný materiál (Príspevok k dejinám tehliarstva), Pamiatky a príroda 5, 26–28.

[51] SLIVKA, M., 2009: Kostol sv. Štefana Kráľa v Bernolákove. In: Musaica. Zborník Filozofickej fakulty Univerzity Komenského, 189–210. Bratislava.

[52] SZAKÁCS, B. Z., 2011: Ákos, református templom. Művészettörténeti elemzés. In: Középkori egyházi építészet Szatmárban (Kollár, T., ed.), 86–91. Nyíregyháza.

[53] SZŐCS, P. L., 2003: The Abbey Church of Ákos: An Architectural and Functional Analysis of a 'Kindred Monastery' Church. In: Annual of Medieval Studies at CEU, Vol. 9 (Szende, K.–Rasson, J. A.–Sebők, M., edd.), 155–180. Budapest.

[54] SZŐCS, P. L., 2011: Az ákosi református templom régészeti kutatása. In: Középkori egyházi építészet Szatmárban (Kollár, T., ed.), 61–65. Nyíregyháza.

[55] TOMASZEWSKI, A., 1974: Romańskie kościoły z emporami zachodnimi na obszarze Polski, Czech i We̜gier. Warszawa.

[56] UNGER, J., 1983: Zjišťovací výzkum u románského kostela v Přibicích (okr. Břeclav), VVM XXXV, 314–320.

[57] VÁCHA, Z., 1990: Románský portál kostela ve Štvrtku na Ostrově. In: Ochrana pamiatok a prírody v Západoslovenskom kraji, 17–30. Bratislava.

[58] VÁCHA, Z., 1999: Najstaršie stavebné dejiny reformnovaného kostola v Šamoríne, Pamiatky a múzeá 2, 52–55.

[59] VALTER, I., 1985: Romanische Sakralbauten Westpannoniens. Eisenstadt.

[60] VALTER, I., 2004: Árpád-kori téglatemplomok Nyugat-Dunántúlon. Budapest.

[61] VANÍČEK, V., 2000: Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek II. 1197–1250. Praha – Litomyšl.

[62] WOLNÝ, G., 1861: Kirchliche Topographie von Mähren. II. Abtheilung. Brünner Diöcese. IV. Band. Brünn.

[63] ZAOpO, MCO: Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc, fond Metropolitní kapitula Olomouc, Listiny, inv. č. 55, sg. AIb12.

[64] ZEMANOVÁ-PETRŮ, R., 1970: Objev ve Starých Hvězdlicích (okres Vyškov), VVM XXII, 243–245.

[65] ZEMANOVÁ-PETRŮ, R., 1971: Objev ve Starých Hvězdlicích, Zprávy Muzea Vyškovska, č. 85, 43–44.