Mezi vesnicí a vrchnostenským sídlem : dvory na středověkém Chrudimsku

Variantní název
Between a village and an aristocratic seat : courtyards in the Chrudim region in the Middle Ages
Zwischen Dorf und Herrschaftssitz : Mittelalterliche Höfe in der Region Chrudim
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2016, roč. 41, č. 2, s. 211-228
Rozsah
211-228
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
česky
Licence: Neurčená licence
Abstrakt(y)
Sídlištní síť Železných hor ve středověku a raném novověku byla tvořena zejména vesnickým osídlením. Řídce se vyskytující městečka tvořila hospodářská a tržní centra větších územních celků. Sídlištní strukturu doplňovaly hospodářské dvory. Příspěvek na několika dobře dokumentovaných příkladech z železnohorského regionu představuje základní typy hospodářských dvorů – samostatně stojící hospodářské dvory zahušťující řidší sídlištní strukturu, samostatně stojící hospodářské dvory vzniklé redukcí větší vsi, hospodářské dvory vázané na feudální sídlo: a) na tvrz; b) na hrad (z této posledně zmiňované varianty se mohlo vyvinout i poddanské městečko).
The settlement network in the Železné hory mountains in the Middle Ages and the early modern period mainly consisted of rural settlements. Small towns were sparse and made up economic and market centres of larger areas. The settlement structure was supplemented with courtyards. This article presents, on several well-documented examples from the Železné hory region, the basic types of courtyards: solitary courtyards filling the thin settlement structure, solitary courtyards that came into existence through the reduction of villages, and courtyards linked to feudal estates, i.e. manors or castles (the latter variant sometimes evolved into feudal towns).
Jazyk shrnutí
Note
  • Tato studie je dílčím výsledkem projektu Studentské grantové soutěže Západočeské univerzity v Plzni SGS-2016-053 "Hospodářské zázemí a přírodní prostředí zaniklých středověkých a novověkých vesnických sídel – 2. etapa".
  • Die vorliegende Studie ist Teilergebnis eines Projekts des Studentischen Förderwettbewerbs der Westböhmischen Universität in Pilsen Nr. SGS-2016-053 "Das wirtschaftliche Hinterland und die Umwelt von wüsten mittelalterlichen und neuzeitlichen Dorfsiedlungen – 2. Etappe".
Document
Reference:
[1] AČ I: Archiv český čili staré pjsemné památky české i morawské z archivůw domácjch i cizjch I (Palacký, F., ed.). Praha 1840.

[2] AČ III: Archiv český čili staré písemné památky české i morawské z archivůw domácích i cizích III (Palacký, F., ed.). Praha 1844.

[3] AČ XXXI: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské. První kniha provolací desk dvorských z let 1380 až 1394. Díl XXXI (Friedrich, G., ed.). Praha 1921.

[4] AČ XXXV: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské z archivů domácích i cizích XXXV (Friedrich, G., ed.). Praha 1935.

[5] BAIERL, P.–MUSIL, P.–NETOLICKÝ, P., 2015: Současný stav a obnova zříceniny hradu Rabštejnka (k. ú. Smrkový Týnec) – Gegenwärtiger Zustand und Restaurierung der Ruine von Burg Rabštejnek (Katastralgebiet Smrkový Týnec), AH 40, 23–51.

[6] CEJPOVÁ, M., 2003: Hrad Strádov – Burg Strádov, Dějiny staveb. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb 2002, 35–40. Plzeň.

[7] DESKY DVORSKÉ III: Desky dvorské království českého III. Druhá kniha provolávací z let 1411–1448 (Friedrich, G., ed.). Praha 1941.

[8] FROLÍK, J., 1989: Archeologické památky Hlinecka a Chrastecka. Hlinsko.

[9] FROLÍK, J., 1989a: Nález raněstředověké keramiky ze Sečské přehrady na Chrudimsku, Zpravodaj Krajského muzea východních Čech XVI/1, 70–77.

[10] FROLÍK, J.–MUSIL, J., 2011: Hrochův Týnec v proměnách staletí. Pravěk a středověk. Hrochův Týnec.

[11] FROLÍK, J.–MUSIL, J., 2012: Záchranné archeologické výzkumy v Předhradí (okr. Chrudim) v roce 2012. Příspěvek k poznání opevnění tzv. Městečka, Chrudimský vlastivědný sborník 16, 185–206.

[12] FROLÍK, J.–SIGL, J., 1995: Chrudimsko v raném středověku. Hradec Králové.

[13] FROLÍK, J.–SIGL, J., 1998: Chrudim v pravěku a středověku. Obrázky z každodenního života. Chrudim.

[14] LABUŤ, J., 2004: Třemošnice od Lichtenburků k současnosti. Třemošnice nad Doubravou.

[15] MENCLOVÁ, D., 1972: České hrady. Díl první. Praha.

[16] MUSIL, J., 2007: Neznámá zaniklá středověká vesnice pod Sečskou přehradou (k. ú. Seč a Hoješín, okr. Chrudim), Zpravodaj muzea v Hradci Králové 33, 199–219.

[17] MUSIL, J., 2011: Nové středověké a raně novověké nálezy z Trhové Kamenice (okr. Chrudim, Pardubický kraj), Východočeský sborník historický 19, 59–104.

[18] MUSIL, J., 2011a: Příspěvek archeologie k dějinám Trhové Kamenice, okr. Chrudim, ASČ 15, 969–988.

[19] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P., 2012: Zaniklá středověká a raně novověká ves Bolešov v k. ú. Spačice, okres Chrudim, Pardubický kraj, Východočeský sborník historický 22, 73–114.

[20] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P., 2013: Studium dynamiky středověkých sídelních struktur v tzv. bojanovském újezdu (Železné hory, okres Chrudim), REA – Živá archeologie 15, 32–37.

[21] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P., 2014: Současný stav a perspektivy výzkumu antropogenních pozůstatků sídelních, výrobních a těžebních areálů v prostoru Železných hor, Archeologie východních Čech 5 (2013), 227–239.

[22] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P., 2014a: Pozůstatky rýžování zlata v tzv. bojanovském újezdu (okres Chrudim) – Goldwäschereirelikte im sog. Bojanov-Sprengel (Bezirk Chrudim), AH 39, 637–655.

[23] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P., 2014b: Tvrziště Stoupec a jeho hospodářské zázemí. Výsledky povrchového průzkumu na k. ú. Březinka u Hošťalovic (okr. Chrudim), Archeologie východních Čech 5 (2013), 148–180.

[24] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P., 2014c: Dokumentace reliktů středověké těžby kovů v Železných horách, REA – Živá archeologie 16, 32–38.

[25] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P., 2015: Výsledky povrchového průzkumu Železných hor v roce 2014, Výzkumy v Čechách 2014. Zprávy ČAS – Supplément 97, 52.

[26] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P., 2015a: Rýžování zlata na Chrudimsku, REA – Živá archeologie 17, 60.

[27] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P., 2015b: Dokumentace reliktů předhradí hradu Strádova (okres Chrudim) – Dokumentation der Relikte der Vorburg von der Burgruine Strádov (Bezirk Chrudim), AH 40, 457–473

[28] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P., v tisku: Nové archeologické nálezy z tzv. bojanovského újezdu (Železné hory, okres Chrudim), Praehistorica.

[29] NECHVÍLE, J., 1874–1877: Bývalé panství Podhořany na Čáslavsku, Památky archaeologické a místopisné X, 56–68.

[30] NOVÁK, D.–VAŘEKA, P., 2014: Tvrze na Kladensku – Festen in der Region Kladno, AH 39, 439–471.

[31] PEHAL, Z., 2003: Keramika 13. století od kostela svatého Kříže nedaleko Ronova nad Doubravou (okr. Chrudim), Chrudimský vlastivědný sborník 7, 3–17.

[32] PLAČEK, M., 1987: Ves a dvůr Holoubek. Ke vztahu dvora a panského sídla ve středověku – Dorf und Hof Holoubek. Zur Frage der Beziehung zwischen Hof und Herrensitz, AH 12, 345–354.

[33] PROFOUS, A., 1947: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl I. A–H. Praha.

[34] PROFOUS, A., 1949: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl II. CH–L. Praha.

[35] PROFOUS, A., 1951: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původ, význam a změny. Díl III. M–Ř. Praha.

[36] PROFOUS, A.–SVOBODA, J., 1957: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl IV. S–Ž. Praha.

[37] ROUBÍK, F., 1959: Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách. Praha.

[38] RT II: Reliquiae tabularum terrae regni bohemiae anno MDXLI igne consumptarum II. (Emler, J., ed.). Pragae 1872.

[39] RTV: Reliquiae tabularum terrae citationum vetustissimae (Emler, J.–Dvorská, F., edd.). Pragae 1868.

[40] SA I: Soudní akta konsistoře Pražské I. (Acta judiciaria consistorii Pragensis) (Tandra, F., ed.). Praha 1893.

[41] SEDLÁČEK, A., 1900: Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl I. Praha.

[42] SEDLÁČEK, A., 1900a: Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl XII. Praha.

[43] ŠIMÁK, J. V., 1933: Místopisné drobnosti, ČČH XXXIX, 327–341.

[44] SMETÁNKA, Z., 1987: Hledání zmizelého věku. Praha.

[45] SMETÁNKA, Z.–KLÁPŠTĚ, J.–RICHTEROVÁ, J., 1979: Geodeticko-topografický průzkum zaniklé středověké vsi Ostrov (k. o. Jedomělice) – Geodetical-topographical survey of deserted medieval village Ostrov, AR XXI, 420–430.

[46] SMETÁNKA, Z.–ŠKABRADA, J., 1975: Nové poznatky o raně středověké architektuře na Čáslavsku, Umění XXIII, 262–266.

[47] SMETÁNKA, Z.–ŠKABRADA, J., 1977: K počátkům městečka Ronova nad Doubravou. In: Středověká archeologie a studium počátků měst (Richter, M., ed.), 105–112. Praha.

[48] SVOBODA, L., 1985: Ochoz, hrad Strádov, Výzkum v Čechách 1982–1983, 120.

[49] SVOBODA, J.–ŠMILAUER, V., 1960: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původ, význam a změny. Díl V. Dodatky. Praha.

[50] ŠTĚPÁN, L., 1990: Lidové stavitelství v plánech a mapách východočeských archivů. I. Technické a společenské stavby. Pardubice – Ústí nad Labem.

[51] ŠTĚPÁN, L., 1995: Lidové stavitelství v plánech a mapách východočeských archivů II. Sídla, domy a zemědělské stavby. Zámrsk.

[52] ŠTĚPÁN, L.–RŮŽIČKOVÁ, R.–ŠULC, I., 2003: Chrudimsko. Ztracené i zachráněné poklady. Chrudim.

[53] ŠTĚPÁN, L. et al., 2001: Chrudimsko. Utváření venkovských sídel. Chrudim.

[54] ŠULC, I., 2001: Soupis prvních písemných zmínek k sídlům okresu Chrudim, Chrudimský vlastivědný sborník 6, 189–246.

[55] TEPLÝ, J., 1991: Heřmanoměstecký statek koncem 14. století, Východočeský sborník historický 1, 13–48.

[56] TEPLÝ, J., 1997: Feudální pozemková držba v předhusitském Chrudimsku. Pardubice.

[57] TEPLÝ, J., 1998: K lokalisaci některých osad statku hradu Rychmburk v roce 1392, Scientific papers of the University of Pardubice, Series C 4, 129–170.

[58] TEPLÝ, J., 1999: Osady statku hradu Rychmburk v deskovém vkladu z roku 1392, Scientific papers of the University of Pardubice, Series C 5, 93–113.

[59] TEPLÝ, J., 2000: Osady statku hradu Rychmburk v deskovém vkladu z roku 1392 (II), Scientific papers of the University of Pardubice, Series C 6, 127–152.

[60] TEPLÝ, J., 2003: Také vesnici Hlínu, jíž se říká u kostela… a ochoz lesa blízko téže vesnice až k řece Rokytné a až k lesu Vrbatovu a Zdeslavovu. Lesní trati a opevněná sídla na okraji zeměpanského hvozdu, Scientific papers of the University of Pardubice, Series C 9, 5–32.

[61] TEPLÝ, J., 2010: Bojanovský újezd neboli districtus boyanouyensis v letech 1329–1419, Východočeský sborník historický 18, 93–150.

[62] VAŘEKA, P., 2014: Zaniklá středověká a časně novověká ves Rovný na Zbirožsku (okr. Rokycany), Archeologie západních Čech 7, 131–143.

[63] VAŘEKA, P., 2014a: Zaniklý pozdně středověký dvůr u Olešné na Rokycansku, Archeologie západních Čech 8, 134–143.

[64] VAŘEKA, P. et al., 2006: Archeologie zaniklých středověkých vesnic na Rokycansku I. Plzeň.

[65] VAŘEKA, P., et al., 2008: Archeologie zaniklých středověkých vesnic na Rokycansku II. Plzeň.

[66] VORÁČEK, E. et al., 2010: Luže v dějinách. Díl 1. Luže.

[67] VORÁČEK, E. et al., 2011: Dějiny Skutče. Skuteč.