Cisterciti na Slovensku

Variantní název
Die Zisterzienser in der Slowakei
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 1991, roč. 16, č. [1], s. 101-117
Rozsah
101-117
Type: Článek
Jazyk
slovensky
Licence: Neurčená licence
Jazyk shrnutí
Document
Reference:
[1] ADRIÁNYI, G., 1975: Die Augustiner-Eremiten in Ungarn. In: Scientia Augustiniana. Festschrift P. Adolar Zumkeller OSA zum 60. Geburtstag. Würzburg, s. 719—732.

[2] ASZTRIK, G., 1944: Les rapports dynastiques franco-hongrois du moyen âge. Budapest.

[3] AUBERT, M., 1947: L'architecture cistercienne en France. I. Paris.

[4] BAKÁCS, I., 1971: Hont vármegye mohács elött. Budapest.

[5] BÁRCZI, G., 1980: A magyar nyelv francia jövevényszavai. In: A magyar nyelv múltja és jelene (súbor autorových príspevkov). Budapest, s. 159—197.

[6] BEŇKO, J., 1985: Osídlenie severného Slovenska. Košice.

[7] BIAŁOSKÓRSKA, K., 1960: Wąchock. Opactwo cystersów. Warszawa.

[8] BOSL, K., 1967: Europäischer Adel im 12/13. Jahrhundert. In: Zeitschrift für bayerische Landesgeschichte 30, s. 20—35.

[9] CDSl — Codex diplomaticus et epistolaris Slovaciae. 2. ed. R. Marsina, Bratislava 1987.

[10] ČECHURA, J., 1981: K některým otázkám hospodářského a správního systému cisterciáckých klášterů (Zlatá Koruna v předhusitském období). In: Čsl. časopis historický 29, s. 228—257.

[11] ČECHURA, J., 1983: Patrová kaple a nejstarší části kláštera ve Vyšším Brodě. In: Umění 31, s. 317—333.

[12] ČECHURA, J., 1984: Ciesterciácké kláštery v českých zemích v době předhusitské ve světle řádových akt. In: Právněhistorické studie 26, s. 35—72.

[13] ČECHURA, J., 1987: Das Wirtschaftsmodell der Zisterzienserklöster in Böhmen (1140—1419). In: Historia i kultura cystersów w dawnej Polsce i ich europejskie związki. Poznań, s. 87—110.

[14] DUNIN-WASOWICZ, T., 1971: Saint-Gilles a Polska we wczesnym średniowieczu. In: Archeologia Polski 16, s. 651—665.

[15] DUNIN-WASOWICZ, T., 1988/89: Projets missionnaiers cisterciens dans la Rus' du sud-ouest aux XIIe—XIIIe siècles. In: Harward Ukrainien studies 12/13, s. 531—550.

[16] ELM, K., 1962: Beiträge zur geschichte des Wilhemitenordens. Köln—Graz.

[17] ERBSTÖSSER, M.—WERNER, E., 1960: Ideologische Probleme des mittelalterlichen Plebejertums. Berlin.

[18] FALLENBÜCHL, F., 1943: Az Ágostonrendiek Magyarországon. Budapest.

[19] FUXHOFFER, D.—CZINÁR, M., 1860: Monasteriologiae regni Hungariae. T. II. Pestini.

[20] GEREVICH, L., 1984: A Pilisi ciszterci apátság. Szentendre.

[21] GERGELYFFY, A., 1972: L'architecture cistercienne en Hongrie. In: Actes du Congres international d'historié de l'art I, Budapest, s. 481—485.

[22] GNÄDINGER, L., 1972: Eremitica. Studien zur altfranzösischen Heiligenvita des 12. und 13. Jahrhunderts. Tübingen.

[23] GOTTSCHALK, J., 1966: Die Bedeutung der Zisterzienser für die Ostsiedlung, besonders in Schlesien. In: Zeitschrift für Ostforschung 15, s. 67—106.

[24] GREVEN, J., 1912: Die Anfänge der Beginen. Münster i. W.

[25] HAHNENS d', A., 1980: La quotidienneté monastique au Moyen-Age. In: Klösterliche Sachkultur des Spätmittelalters. Wien, s. 31—42.

[26] HIGOUNET, Ch., 1986: Die deutsche Ostsiedlung im Mittelalter. Berlin.

[27] HERVAY, F. L., 1967: Notes critiques su l' "Atlas de l'Ordre cistercien". In: Analecta Cisterciensia 23, s. 134—152.

[28] HERVAY, F. L., 1984: Repertorium historicum ordinis cisterciensis in Hungaria. Roma—Budapest.

[29] HÓMAN, B., 1940: Geschichte des ungarischen Mittelalters I. Berlin.

[30] HUDÁK, J., 1984: Patrocíniá na Slovensku. Bratislava.

[31] CHARVÁTOVÁ, K., 1987: Manorial farms of Cistercian abbeys of mediaeval Bohemia. In: Historia i kultura cystersów w dawnej Polsce. Poznań, s. 111—135.

[32] CHŁOPOCKA, H., 1987: Fundacje cysterskie w Polsce średnioviecznej w poglądach historiografii polskiej. In: Historia i kultura cystersów w dawnej Polsce. Poznań, s. 9—24.

[33] JANAUSCHEK, L., 1877: Originum Cisterciensium tomus I. Vindobonae.

[34] JANKOVIČ, V., 1971: Zásady a postup rekonštrukcie miestopisu historického jadra Bratislavy v stredoveku. In: Monumentorum tutela 7, s. 29—55.

[35] JANKOVIČ, V., 1972: Ulice a námestia historického jadra Bratislavy. In: Zborník SNM — História 12, s. 187—236.

[36] JANKOVIČ, V., 1975: Dejiny Bardejova. Košice, s. 33—171.

[37] JAVORSKÝ, F., 1981: Výskumy a prieskumy Výskumnej expedície Spiš v roku 1979. In: Študijné zvesti AÚ SAV 19 (Nitra), s. 67—95.

[38] KŁOCZOWSKI, J., 1958: J. Zawadzka: Fundacje cysterskie w Malopolsce w XII i XIII w. In: Sprawozdania Tow. Naukowego KUL, Nr. 7, 163—171.

[39] KŁOCZOWSKI, J., 1959: Z zagadnień funkcji społecznych cystersów w Polsce średiowiecznej. In: Opuscula Casimiro Tymienicki septuagenario dedicata. Poznań, s. 105—126.

[40] KŁOCZOWSKI, J., 1966: Zakony na ziemiach polskich w wiekach średnich. In: Kościół w Polsce, t. I. Kraków.

[41] KŁOCZOWSKI, J., 1972: Prowincja polska cystersów w świetle akt kapituł generalnych tego zakonu z XV. w. In: Polska w świece. Skice z dziejóv kultury polskiej. Warszawa, s. 179—198.

[42] KÖRMENDY, A., 1974: A soltesz ("more scultetorum") telepitette falvak a Szepességben (XIII.—XIV. sz.). In: Agrartörténeti Szemle z. 3—4, s. 305—348.

[43] KOCH, W., 1976: Babenbergergräbern in Heiligenkreuz. In: Jahrbuch für Landeskunde von Niederösterreich 42, s. 205—235.

[44] KRISTÓ, Gy.—MAKK, F., 1988: Az Árpád-házi uralkodók. Budapest.

[45] KUNZELMANN, A., 1969: Geschichte der deutschen Augustiner-Eremiten. I. Würzburg.

[46] KUTHAN, J., 1982: Die mittelalterliche Baukunst der Zisterzienser in Böhmen und in Mähren. München.

[47] KÚTNIK, J., 1981: Benediktíni na Slovensku v 9.—11. stor. Rukopis.

[48] KUTZNER, M., 1969: Cysterska architektura na Śląsku w latach 1200—1330. Toruń.

[49] KUTZNER, M., 1987: Czy cystersi spełnili w Europie Środkowej role pionierów sztuki gotyckiej? In: Historia i kultura cystersów w dawnej Polsce. Poznań, s. 387—412.

[50] LAPIS, D. a B., 1972: Beginki w Polsce w XIII—XV wieku. In: Kwartalnik Historyczny 79, s. 521—544.

[51] LECLERQ, J., 1965: Comment vivaient les fréres convers. In: Analecta cisterciensia 21, s. 239—258.

[52] LEKAI, L. J.—SCHNEIDER, A., 1958: Geschichte und Wirken der Weissen Mönche. Der Orden der Cisetrcienser. Köln.

[53] MAĎAROVIČOVÁ, A.: 1978: Vajnory v obdobi feudalizmu. In Vajnory — vlast. monografia. Bratislava.

[54] MÁLYUSZ, E., 1971: Egyházi társadalom i középkori Magyarországon. Budapest.

[55] MANTEUFFEL, T., 1950: Rola cystersów w Polsce wieku XII. In: Przegląd historyczny 51, s. 180—202.

[56] MANTEUFFEL, T., 1952: Ewolucja pogladów gospodarczych cystersów do połowy XIII wieku w świetle uchwał Kapituly generalnej. In: Przegląd historiczny 43, s. 492—505.

[57] MANTEUFFEL, T., 1955: Papiestwo i cystersi ze szczególnym uwzględnieniem ich roli w Polsce na przełomie XII i XIII w. Warszawa.

[58] MEER van F., 1965: Atlas de l'Ordre cisterien. Paris.

[59] MENCL, V., 1965: Vzťahy východného Slovenska ku gotike sliezsko-poľskej vetvy. In: Zo starších výtvarných dejín Slovenska. Bratislava, s. 25—50.

[60] MEZEY, L., 1955: Irodalmi anyanyelvüségünk kezdetei az Árpád-kor végén. Budapest.

[61] MEZEY, L., 1968: "Ungarn und Europa im 12. Jahrhundert." Kirche und Kultur zwischen Ost und West. In: Probleme des 12. Jahrhundens (Konstanz—Stuttgart), s. 255—272.

[62] MOCZKO, T., 1988: Dominikanie czy bazylianie? Z badań nad historia dwunawowej hali w Europie Zachodniej. In: Podług nieba i zwyczaju polskiego. Studia z historii architektury, sztuki i kultury ofiarowane Adamowi Miłobędzkiemu. Warszawa, s. 48—55.

[63] NIWŃISKI, M., 1930: Opactwo Cystersów w Wąchocku. Fundacja i Dzieje uposazenia do konca wiekow srednich. Krakow.

[64] OSTOJIĆ, I., 1965: Benediktinci u Hrvatskoj i ostalim našim krajevima. III. zv. Split.

[65] OSZVALD, A., 1957: Adatok a magyarországi premontreiek Árpad-kori történetéhez. In: Müveszettörténeti értesítö č. 2—3, s. 231—254.

[66] PESTY, F., 1861: Templáriusok Magyarországon. Pest.

[67] PÉTERFFY, C., 1742: Sacra consilia ecclesiae romano-catholicae in regno Hungariae celebrata. P. II. Viennae.

[68] RATKOŠ, P., 1960: Dejiny bratislavského hradného panstva a hradu. In: Bratislavský hrad. Bratislava, s. 7—47.

[69] RATKOŠ, P., 1975: Pripomienky k I. zväzku Slovenského diplomatára. In: Historický časopis 23, s. 259 až 289.

[70] RUPP, J., 1872: Magyarország helyrajzi története. II. Pest.

[71] RUCIŃSKI, H., 1983: Prowincja saska na Spiszu do 1412 roku. Białymstok.

[72] SEDLÁK, V., 1980: Regesta diplomatica nec non epistolaria Slovaciae. 1. Bratislava.

[73] SCHATKOWSKY, M., 1987: Das Zisterzienserkloster Altzella — Bemerkungen zur Oranisation und Verwaltung des klösterlichen Grundbesitzes. In: Historia i kultura cystersów w dawnej Polsce. Poznań, s. 61—67.

[74] SCHIER, X., 1778: Memoriae provinciae Augustinianae antiquae. Graecii.

[75] SIMON, A., 1918: L'Orde des Pénitentes de Ste. Marie-Madelaine en Allemagnae au XIII. siècle. Fribourg, Suise.

[76] SCHNEIDER, R., 1980: Lebensverhältnisse bei den Zisterziensern im Spätmittelalter. In: Klösterliche Sachkultur des Spätmittelalters. Wien, s. 43—71.

[77] SCHÖNVITZKY, B., 1886: A pozsonyi klarizsza-apáczák története. Poszony.

[78] SLIVKA, M., 1987: Rádové domy v štruktúre osídlenia Slovenska a v jeho politických a sociálno-ekonomických vzťahoch (so zameraním na krížovnícke rády). In: Arch. historica 12, s. 383 až 402.

[79] SOPKO, J., 1980: Knižná kultúra v Bardejove pred rozšírením kníhtlače. In: Kniha '77 (MS Martin), r. 4, s. 19—37.

[80] SÖTÉR, I., 1940: Francia szellem a régi Magyarországon. Budapest.

[81] SPLITT, J. A., 1987: Stan badań archeologiczno-architektonicznych nad męskimi opactwami cysterskimi w Polsce. In: Historia i kultura cystersów w dawnej Polsce. Poznań, s. 225—249.

[82] STATURA = Statuta capitulorum generalium Ordinis Cisterciensis ab anno 1116 ad annum 1786, edidit J. Canivez, I—VIII. Louvain 1933—1941.

[83] SZYLLABA, E., 1944: A Poszonyi Klarissza-templom története. Bratislava.

[84] ŠMILAUER, V., 1932: Vodopis starého Slovenska. Praha—Bratislava.

[85] ŠMILAUER, V., 1935: Osídlení a národnosti Spiše. In: Bratislava 9, s. 154—173.

[86] ŠPIRKO, J., 1943: Cirkevné dejiny. 1. zv. Martin.

[87] ŠTEFANOVIČOVÁ, T., 1977: Príspevok k dejinám stredovekej Bratislavy. (Prieskum klariského kostola.) In: Zborník SNM — História 17, s. 103—113.

[88] TOGNER, M., 1989: Stredoveká nástenná maľba v Gemeri. Bratislava.

[89] TÖKÖLY, G., 1986: Románská architektúra v Lipovníku. In: Pamiatky príroda 15, s. 59—60.

[90] ULIČNÝ, F., 1979: Listina Bela IV. z roku 1247 o majetkoch bardejovských cistercitov. In: Slovenská archivistika 14, č. 1, s. 87—99.

[91] ULIČNÝ, F., 1985: Podiel cirkevných institúcií na vývoji osídlenia a hospodárstva východného Slovenska v 12.—16. storočí. In: Arch. historica 10, s. 357—367.

[92] VARSIK, B., 1975: K otázke falza bardejovskej listiny z roku 1247. In: Slovenská archivistika 10, č. 2, s. 141—150.

[93] VALTER, I., 1980: A tornaszentandrási r. k. templom kutatása. In: A Herman Ottó Múzeum évkönyve 19 (Miskolc), s. 99—130.

[94] VALTER, I., 1985: Ciszterci monostorok kutatása. In: Studia Comitatensia 17, Szentendre, s. 563—594.

[95] VENCKO, J., 1927: Dejiny štiavníckeho opátstva na Spiši. Ružomberok.

[96] VIES DES SAINTS, 1949: Vies des Saints et des Bienheureux. t. VII. Paris.

[97] WEBER, S., 1896: Geschichte der Stadt Leibitz. Kesmark.

[98] WINKLER, G. B., 1981: Die Ausbreitung des Zisterzienserordens im 12. uned 13. Jahrhundert. In: Ordensleben zwischen Ideal und Wirklichkeit. Köln, s. 87—92.

[99] WIMMER, O., 1966: Handbuch der Namen und heiligen mit einer geschichte des Christlichen Kalenders. Innsbruck—Wien—München.

[100] ZATHEY, J., 1951: Z dziejów kultu św. Idziego w Polsce. In: Życie i myśl 2, s. 274—310.

[101] ZACHOROWSKI, S., 1909: Węgierskie i polskie osadnictwo Spiżu do połowy XIV wieku. Krakow.

[102] ZIENTARA, B., 1975: Henryk Brodaty i jego czasy. Warszawa.