Název: Terénní průzkum starých komunikací na příkladu Zlaté stezky
Variantní název:
- Terrainerforschung der alten Kommunikationen am Beispiel des Goldenen Steiges
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 1998, roč. 23, č. [1], s. 35-[57]
Rozsah
35-[57]
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140275
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Reference
[1] AURIG, R., 1989: Altstraßenreste als archäologische Denkmäler. Ausgrabungen und Funde 34, Heft I, 1-5.
[2] AURIG, R., 1994: Zur Notwendigkeit einer Landesaufnahme historischer Verkehrswege in Sachsen. Neues Archiv für sächsische Geschichte 64, 227-247.
[3] AURIG, R.-HERZOG, S., 1993: Mittelalterliche und neuzeitliche sächsisch-böhmische Verkehrsverbindungen zwischen Freiberger Mulde und Neiße. Čechy a Sasko v proměnách dějin. Ústí nad Labem, 391n.
[4] BARRAUD, Ch.-HERZIG, H. E., 1983: Altstrassenforschung in der Schweiz. Archäologie der Schweiz 6, Heft 3, s. 137-141.
[5] BENEŠ, A., 1979: Počátky osídlení Vimperska ve světle archeologie. Vimperk - město pod Boubínem. České Budějovice, s. 13-75.
[6] BENEŠ, A., 1980: Horní Pootaví v pravěku a na počátku dějin podle archeologických pramenů. Sborník vlastivědných prací o Šumavě k 650. výročí města Kašperské Hory. Kašperské Hory, s. 7-58.
[7] BENEŠ, J.-KUBŮ, F.-TÖRÖK, J., 1995: Soubor militárií z počátku třicetileté války z volarských šancí. AR 47, s. 461-480.
[8] BENEŠ, J.-PARKMAN, M., 1994: Staroprachatická sídelní aglomerace v pravěku a raném středověku. Zlatá stezka 1, s. 36-53.
[9] BILLIG, G.-WISSUWA, R., 1987: Altstraßen im sächsischen Vogtland. Plauen.
[10] BOHÁČ, P., 1983: Územní rozsah majetku vyšehradského proboštství na Prachaticku ve 13. a 14. století. Historická geografie 21, s. 337-370.
[11] BLAŽEK, J.-ČERNÁ, E.-VELÍMSKÝ, T., 1995: Zur Siedlungsgeschichte der böhmischen Seite des Erzgebirges. Germania 73, 2. Halbband, s. 463-479.
[12] CDB I., 1904-1907: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I (805-1197), vyd. G. Friedrich. Praha.
[13] ČERNÁ, E.-VELÍMSKÝ, T., 1990: Výsledky rekognoskace středověké cesty z Mostu do Freibergu. AH 15, s. 477-487.
[14] ČERNÁ, E.-VELÍMSKÝ, T., 1993: Česko-saské kontakty a problematika středověkých cest přes Krušné hory a Děčínské stěny. Čechy a Sasko v proměnách dějin. Ústí nad Labem, s. 359n.
[15] DURDÍK, T.-KUBŮ, F.-ZAVŘEL, P., v tišku: Hrádek na Stožecké skále. Castellologica Bohemica.
[16] ERHARD, A., 1862-1864: Geschichte der Stadt Passau 1-2. Passau.
[17] FRÖHLICH, J., 1996: Horní Pootaví v pozdním paleolitu a mezolitu. AVJČ 9, s. 139-142.
[18] GABRIEL, F., 1966: Pasovská sůl v jižních Čechách v 17.- 18. století. JSH 35, s. 143-157.
[19] HANULIAK, V., 1996: Via magna na strednom Slovensku v období včasného a vrcholného stredoveku. AH 21, s. 443-449.
[20] HARTINGER, W. a kol., 1990: Passau und das Salz. Passau.
[21] HORPENIAK, V., 1974: Kašperskohorská Zlatá stezka ve 14. a 15. století. Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích 11, s. 233-235.
[22] KAŠIČKA, F.-NECHVÁTAL, B., 1990: Tvrze a hrádky na Prachaticku. Prachatice.
[23] KLAUTZSCH, W., 1990: Auf den Spuren der alten Salzfahrer. Geländezeugnisse von Altstraßen in unserer Heimat. Heimat am Inn 10, s. 97-120.
[24] KLAUTZSCH, W.-SCHMID, A., 1989: Die Teilstücke der alten Salzstraßen im Bereich der Gemeinde Amerang. W. Klautzsch (Hg), Amerang - Schloß, Dorf, Gemeinde, Hofmark. Amerang, s. 436-459.
[25] KUBITSCHEK, R.-SCHMIDT, V., 1921: Wallern und die Wallerer. Budweis.
[26] KUBŮ, F.- ZAVŘEL, P., 1993: Geländeforschungen am Goldenen Steig auf der Strecke Prachatitz - Staatsgrenze. Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West-Südböhmen. 2. Treffen 24. bis 26. Juni 1992 in Tábor. Deggendorf und Tábor, s. 123-127.
[27] KUBŮ, F.-ZAVŘEL, P., 1994: Terénní průzkum české části Zlaté stezky. Zlatá stezka 1, s. 54-76.
[28] KUBŮ, F.-ZAVŘEL, P., 1995: Geländeforschungen am Goldenen Steig in Böhmen. Vorträge des 13. Niederbayerischen Archäologentages. Deggendorf, s. 165-198.
[29] KUBU, F.-ZAVŘEL, P., 1995a: Tschechische Forschungen zum Goldenen Steig und zum Salzhandel Passau-Böhmen. Weisses Gold. Passau - vom Reichtum einer europäischen Stadt. Katalog zur Ausstellung von Stadt und Diözese Passau im Oberhausmuseum Passau 6. Mai bis 1. Oktober 1995. Passau, s. 237-244.
[30] KUBŮ, F.-ZAVŘEL, P., 1995b: Geländeforschungen am Goldenen Steig in Böhmen. Salz macht Geschichte. Aufsätze, hrsg. von M. Treml, W. Jahn und E. Brockhoff. Haus der Bayerischen Geschichte. Augsburg, s. 341-347.
[31] KUBŮ, F.-ZAVŘEL, P., 1995c: Böhmische Partien des Goldenen Steiges aus archäologischer und topographischer Sicht. Kulturregion Goldener Steig. Aufsätze zur Ausstellung. Adalbert Stifter Verein. München, s. 15-20, 119-123.
[32] KUBŮ, F.-ZAVŘEL, P., 1995d: Prachatický systém Zlaté stezky. Zlatá stezka 2, s. 74-98.
[33] KUBŮ, F.-ZAVŘEL, P., 1996: Blažejovický systém Zlaté stezky. Zlatá stezka 3, s. 28-53.
[34] KUBŮ, F.-ZAVŘEL, P., v tisku: Zlatá stezka 1. Prachatická větev v úseku Prachatice - státní hranice. Historicko-archeologický výzkum významné středověké komunikace.
[35] KUBŮ, F.-ZAVŘEL, P., v tisku a: Šumavské stezky a jejich ochrana. Šumavská encyklopedie. České Budějovice.
[36] KUDRNAČ, J., 1990: K původu jména Zlaté stezky. PA 81, č. 2, s. 434-446.
[37] KVĚT, R., 1993: Stezky brněnského údělu. Brno v minulosti a dnes 11, s. 122- 125.
[38] KVĚT, R., 1995: Staré stezky a osídlení v České republice. Zlatá stezka 2, s. 68-73.
[39] KVĚT, R.-ŘEHÁK, S., 1993: Prehistorické stezky jako předmět geografického výzkumu. Pravěk. Nová řada, č. 3, s. 227-236.
[40] LEYTHÄUSER, L., 1907: Die goldenen Steige im ehemaligen Fürstbistume Passau. Verhandlungen des Historischen Vereines für Niederbayern 43, s. 117-228.
[41] MANSKE, D. J., 1985: Ambergs Lage im Straßennetz der Oberpfalz während des Mittelalters und der Neuzeit. Ein Beitrag zur historischen un Verkehrs-Geographie. Schriftenreihe der Universität Regensburg 11, s. 9—45.
[42] MANSKE, D. J., 1987: Zur Frage der Altstraßen in der Oberpfalz. Beobachtungen an einem Nord-Süd-System - ein Zwischenbericht. Bergbau- und Industriemuseum Ostbayern (Hg.). Die Oberpfalz ein europäisches Eisenzentrum. 600 Jahre große Hammerung. Bd. 12/1, s. 71-81.
[43] MESSNER, P., 1899: Der Salzhandel auf dem "goldenen Steige" und die "armen treibenden Säumer". MVGDB 37, s. 98-111.
[44] MICHÁLEK, J., 1990: Zur vor- und frühgeschichtlichen Besiedlung Südböhmens. Vorträge des 8. Niederbayerischen Archäologentages. Deggendorf, s. 29-86.
[45] MICHÁLEK, J., 1995: Pravěké a časně středověké osídlení Šumavy v okrese Český Krumlov a Prachatice. Steine und Scherben. Finsterau, s. 40-46.
[46] MICHÁLEK, J., 1997: Bemerkungen zur vor- und frühgeschichtlichen Besiedlung jenseits und diesseits des Böhmerwaldes. Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen. 6. Treffen 12. bis 15. Juni 1996 in Hluboká nad Vltavou. Deggendorf, s. 130-154.
[47] MICHÁLEK, J.-PARKMAN, M., 1996: Archeologický průzkum území středního toku Blaníce v letech 1986-1993. AVJČ 9, s. 7-40.
[48] OSWALD, J., 1954: Alte Klöster in Passau und Umgebung. Passau (2.vyd.).
[49] PAULI, L., 1984: Der Goldene Steig. Wirtschaftsgeographisch-archäologische Untersuchungen in östlichen Mitteleuropa. Festschrift für M. Spindler zum 90. Geburtstag. München, s. 115-139n.
[50] PRAXL, P., 1959: Das Alter des Goldenen Steiges. Ostbairische Grenzmarken. Passauer Jahrbuch 3, s. 112-124.
[51] PRAXL, P., 1971: Zur Geschichte des Goldenen Steiges. Ein Forschungsbericht. Verhandlungen des Historischen Vereines für Niederbayern 97, s. 100-112.
[52] PRAXL, P., 1973: Das Wyschehrader Landgut Prachatitz. Ostbairische Grenzmarken. Passauer Jahrbuch 15, s. 210-237.
[53] PRAXL, P., 1983: Der Goldene Steig. Grafenau (2. vyd.).
[54] PRAXL, P., 1985: Marktrecht und Märkte von Waldkirchen. Stadt Waldkirchen. 700 Jahre Marktrecht 1285-1985. Waldkirchen, s. 11-54.
[55] PRAXL, P., 1989: Alte Handelswege zwischen Donau und Moldau. Festschrift 40 Jahre Verband der Böhmerwäldler in Oberösterreich. Linz, s. 39—43.
[56] PRAXL, P., 1994: Zur Namensgeschichte des Goldenen Steiges. Zlatá stezka 1, s. 27-35.
[57] RBM I., 1855: K. J. Erben. Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae I. (600-1253). Praha.
[58] SCHWARZ, K., 1989: Archäologisch-topographische Studien zur Geschichte frühmittelalterlicher Fernwege und Ackerfluren im Alpenvorland zwischen Isar, Inn und Chiemsee. Text- und Tafelband. Kallmünz.
[59] SCHMID, W. M., 1927: Illustrierte Geschichte der Stadt Passau. Passau.
[60] STARÝ, V., 1978: Počátky města Prachatic. JSH 47, s. 1-12.
[61] STARÝ, V., 1978a: Vývoj Prachatic od počátku 14. do počátku 15. století. JSH 47, s. 97-103.
[62] STARÝ, V. a kol., 1979: Vimperk - město pod Boubínem. České Budějovice.
[63] SVITÁK, Z., 1992: "Rešovská cesta". Příspěvek ke středověkým komunikacím 13. století v Nízkém Jeseníku. Vlastivědný věstník moravský 44, č. 3, s. 362-368.
[64] TEPLÝ, F., 1948: O Zlaté stezce z Bavor do Čech. Prachatice.
[65] TREML, M. a kol., 1995: Salz macht Geschichte. Aufsätze. Augsburg.
[66] VEIT, L., 1965: Das Diplom König Heinrichs II. über die Schenkung der "Portio silvae quae vocatur Nortwalt" an die Abtei Niedernburg in Passau. Anzeiger des Germanischen Nationalmuseums. Anzeiger des Germanischen Nationalmuseums Nürnberg 2, s. 7-32.
[67] VELIMSKÝ, T , 1992: Studium středověkých cest a problematika vývoje osídlení levobřežní části oblasti Labských pískovců. AH 17, s. 349-364.
[68] VENCL, S., 1989: Mezolitické osídlení na Šumavě. AR 41, s. 481-505.
[69] VERMOUZEK, R., 1993: Trasa dobytčí cesty z Hustopečí do Polné. Jižní Morava 29, sv. 32, s. 105-115.
[70] WIATER, P. a kol., 1996: Drogi handlowe i powiazania komunikacyjne na obszarach Euroregionu Nysa. Jelenia Góra.
[2] AURIG, R., 1994: Zur Notwendigkeit einer Landesaufnahme historischer Verkehrswege in Sachsen. Neues Archiv für sächsische Geschichte 64, 227-247.
[3] AURIG, R.-HERZOG, S., 1993: Mittelalterliche und neuzeitliche sächsisch-böhmische Verkehrsverbindungen zwischen Freiberger Mulde und Neiße. Čechy a Sasko v proměnách dějin. Ústí nad Labem, 391n.
[4] BARRAUD, Ch.-HERZIG, H. E., 1983: Altstrassenforschung in der Schweiz. Archäologie der Schweiz 6, Heft 3, s. 137-141.
[5] BENEŠ, A., 1979: Počátky osídlení Vimperska ve světle archeologie. Vimperk - město pod Boubínem. České Budějovice, s. 13-75.
[6] BENEŠ, A., 1980: Horní Pootaví v pravěku a na počátku dějin podle archeologických pramenů. Sborník vlastivědných prací o Šumavě k 650. výročí města Kašperské Hory. Kašperské Hory, s. 7-58.
[7] BENEŠ, J.-KUBŮ, F.-TÖRÖK, J., 1995: Soubor militárií z počátku třicetileté války z volarských šancí. AR 47, s. 461-480.
[8] BENEŠ, J.-PARKMAN, M., 1994: Staroprachatická sídelní aglomerace v pravěku a raném středověku. Zlatá stezka 1, s. 36-53.
[9] BILLIG, G.-WISSUWA, R., 1987: Altstraßen im sächsischen Vogtland. Plauen.
[10] BOHÁČ, P., 1983: Územní rozsah majetku vyšehradského proboštství na Prachaticku ve 13. a 14. století. Historická geografie 21, s. 337-370.
[11] BLAŽEK, J.-ČERNÁ, E.-VELÍMSKÝ, T., 1995: Zur Siedlungsgeschichte der böhmischen Seite des Erzgebirges. Germania 73, 2. Halbband, s. 463-479.
[12] CDB I., 1904-1907: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I (805-1197), vyd. G. Friedrich. Praha.
[13] ČERNÁ, E.-VELÍMSKÝ, T., 1990: Výsledky rekognoskace středověké cesty z Mostu do Freibergu. AH 15, s. 477-487.
[14] ČERNÁ, E.-VELÍMSKÝ, T., 1993: Česko-saské kontakty a problematika středověkých cest přes Krušné hory a Děčínské stěny. Čechy a Sasko v proměnách dějin. Ústí nad Labem, s. 359n.
[15] DURDÍK, T.-KUBŮ, F.-ZAVŘEL, P., v tišku: Hrádek na Stožecké skále. Castellologica Bohemica.
[16] ERHARD, A., 1862-1864: Geschichte der Stadt Passau 1-2. Passau.
[17] FRÖHLICH, J., 1996: Horní Pootaví v pozdním paleolitu a mezolitu. AVJČ 9, s. 139-142.
[18] GABRIEL, F., 1966: Pasovská sůl v jižních Čechách v 17.- 18. století. JSH 35, s. 143-157.
[19] HANULIAK, V., 1996: Via magna na strednom Slovensku v období včasného a vrcholného stredoveku. AH 21, s. 443-449.
[20] HARTINGER, W. a kol., 1990: Passau und das Salz. Passau.
[21] HORPENIAK, V., 1974: Kašperskohorská Zlatá stezka ve 14. a 15. století. Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích 11, s. 233-235.
[22] KAŠIČKA, F.-NECHVÁTAL, B., 1990: Tvrze a hrádky na Prachaticku. Prachatice.
[23] KLAUTZSCH, W., 1990: Auf den Spuren der alten Salzfahrer. Geländezeugnisse von Altstraßen in unserer Heimat. Heimat am Inn 10, s. 97-120.
[24] KLAUTZSCH, W.-SCHMID, A., 1989: Die Teilstücke der alten Salzstraßen im Bereich der Gemeinde Amerang. W. Klautzsch (Hg), Amerang - Schloß, Dorf, Gemeinde, Hofmark. Amerang, s. 436-459.
[25] KUBITSCHEK, R.-SCHMIDT, V., 1921: Wallern und die Wallerer. Budweis.
[26] KUBŮ, F.- ZAVŘEL, P., 1993: Geländeforschungen am Goldenen Steig auf der Strecke Prachatitz - Staatsgrenze. Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West-Südböhmen. 2. Treffen 24. bis 26. Juni 1992 in Tábor. Deggendorf und Tábor, s. 123-127.
[27] KUBŮ, F.-ZAVŘEL, P., 1994: Terénní průzkum české části Zlaté stezky. Zlatá stezka 1, s. 54-76.
[28] KUBŮ, F.-ZAVŘEL, P., 1995: Geländeforschungen am Goldenen Steig in Böhmen. Vorträge des 13. Niederbayerischen Archäologentages. Deggendorf, s. 165-198.
[29] KUBU, F.-ZAVŘEL, P., 1995a: Tschechische Forschungen zum Goldenen Steig und zum Salzhandel Passau-Böhmen. Weisses Gold. Passau - vom Reichtum einer europäischen Stadt. Katalog zur Ausstellung von Stadt und Diözese Passau im Oberhausmuseum Passau 6. Mai bis 1. Oktober 1995. Passau, s. 237-244.
[30] KUBŮ, F.-ZAVŘEL, P., 1995b: Geländeforschungen am Goldenen Steig in Böhmen. Salz macht Geschichte. Aufsätze, hrsg. von M. Treml, W. Jahn und E. Brockhoff. Haus der Bayerischen Geschichte. Augsburg, s. 341-347.
[31] KUBŮ, F.-ZAVŘEL, P., 1995c: Böhmische Partien des Goldenen Steiges aus archäologischer und topographischer Sicht. Kulturregion Goldener Steig. Aufsätze zur Ausstellung. Adalbert Stifter Verein. München, s. 15-20, 119-123.
[32] KUBŮ, F.-ZAVŘEL, P., 1995d: Prachatický systém Zlaté stezky. Zlatá stezka 2, s. 74-98.
[33] KUBŮ, F.-ZAVŘEL, P., 1996: Blažejovický systém Zlaté stezky. Zlatá stezka 3, s. 28-53.
[34] KUBŮ, F.-ZAVŘEL, P., v tisku: Zlatá stezka 1. Prachatická větev v úseku Prachatice - státní hranice. Historicko-archeologický výzkum významné středověké komunikace.
[35] KUBŮ, F.-ZAVŘEL, P., v tisku a: Šumavské stezky a jejich ochrana. Šumavská encyklopedie. České Budějovice.
[36] KUDRNAČ, J., 1990: K původu jména Zlaté stezky. PA 81, č. 2, s. 434-446.
[37] KVĚT, R., 1993: Stezky brněnského údělu. Brno v minulosti a dnes 11, s. 122- 125.
[38] KVĚT, R., 1995: Staré stezky a osídlení v České republice. Zlatá stezka 2, s. 68-73.
[39] KVĚT, R.-ŘEHÁK, S., 1993: Prehistorické stezky jako předmět geografického výzkumu. Pravěk. Nová řada, č. 3, s. 227-236.
[40] LEYTHÄUSER, L., 1907: Die goldenen Steige im ehemaligen Fürstbistume Passau. Verhandlungen des Historischen Vereines für Niederbayern 43, s. 117-228.
[41] MANSKE, D. J., 1985: Ambergs Lage im Straßennetz der Oberpfalz während des Mittelalters und der Neuzeit. Ein Beitrag zur historischen un Verkehrs-Geographie. Schriftenreihe der Universität Regensburg 11, s. 9—45.
[42] MANSKE, D. J., 1987: Zur Frage der Altstraßen in der Oberpfalz. Beobachtungen an einem Nord-Süd-System - ein Zwischenbericht. Bergbau- und Industriemuseum Ostbayern (Hg.). Die Oberpfalz ein europäisches Eisenzentrum. 600 Jahre große Hammerung. Bd. 12/1, s. 71-81.
[43] MESSNER, P., 1899: Der Salzhandel auf dem "goldenen Steige" und die "armen treibenden Säumer". MVGDB 37, s. 98-111.
[44] MICHÁLEK, J., 1990: Zur vor- und frühgeschichtlichen Besiedlung Südböhmens. Vorträge des 8. Niederbayerischen Archäologentages. Deggendorf, s. 29-86.
[45] MICHÁLEK, J., 1995: Pravěké a časně středověké osídlení Šumavy v okrese Český Krumlov a Prachatice. Steine und Scherben. Finsterau, s. 40-46.
[46] MICHÁLEK, J., 1997: Bemerkungen zur vor- und frühgeschichtlichen Besiedlung jenseits und diesseits des Böhmerwaldes. Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen. 6. Treffen 12. bis 15. Juni 1996 in Hluboká nad Vltavou. Deggendorf, s. 130-154.
[47] MICHÁLEK, J.-PARKMAN, M., 1996: Archeologický průzkum území středního toku Blaníce v letech 1986-1993. AVJČ 9, s. 7-40.
[48] OSWALD, J., 1954: Alte Klöster in Passau und Umgebung. Passau (2.vyd.).
[49] PAULI, L., 1984: Der Goldene Steig. Wirtschaftsgeographisch-archäologische Untersuchungen in östlichen Mitteleuropa. Festschrift für M. Spindler zum 90. Geburtstag. München, s. 115-139n.
[50] PRAXL, P., 1959: Das Alter des Goldenen Steiges. Ostbairische Grenzmarken. Passauer Jahrbuch 3, s. 112-124.
[51] PRAXL, P., 1971: Zur Geschichte des Goldenen Steiges. Ein Forschungsbericht. Verhandlungen des Historischen Vereines für Niederbayern 97, s. 100-112.
[52] PRAXL, P., 1973: Das Wyschehrader Landgut Prachatitz. Ostbairische Grenzmarken. Passauer Jahrbuch 15, s. 210-237.
[53] PRAXL, P., 1983: Der Goldene Steig. Grafenau (2. vyd.).
[54] PRAXL, P., 1985: Marktrecht und Märkte von Waldkirchen. Stadt Waldkirchen. 700 Jahre Marktrecht 1285-1985. Waldkirchen, s. 11-54.
[55] PRAXL, P., 1989: Alte Handelswege zwischen Donau und Moldau. Festschrift 40 Jahre Verband der Böhmerwäldler in Oberösterreich. Linz, s. 39—43.
[56] PRAXL, P., 1994: Zur Namensgeschichte des Goldenen Steiges. Zlatá stezka 1, s. 27-35.
[57] RBM I., 1855: K. J. Erben. Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae I. (600-1253). Praha.
[58] SCHWARZ, K., 1989: Archäologisch-topographische Studien zur Geschichte frühmittelalterlicher Fernwege und Ackerfluren im Alpenvorland zwischen Isar, Inn und Chiemsee. Text- und Tafelband. Kallmünz.
[59] SCHMID, W. M., 1927: Illustrierte Geschichte der Stadt Passau. Passau.
[60] STARÝ, V., 1978: Počátky města Prachatic. JSH 47, s. 1-12.
[61] STARÝ, V., 1978a: Vývoj Prachatic od počátku 14. do počátku 15. století. JSH 47, s. 97-103.
[62] STARÝ, V. a kol., 1979: Vimperk - město pod Boubínem. České Budějovice.
[63] SVITÁK, Z., 1992: "Rešovská cesta". Příspěvek ke středověkým komunikacím 13. století v Nízkém Jeseníku. Vlastivědný věstník moravský 44, č. 3, s. 362-368.
[64] TEPLÝ, F., 1948: O Zlaté stezce z Bavor do Čech. Prachatice.
[65] TREML, M. a kol., 1995: Salz macht Geschichte. Aufsätze. Augsburg.
[66] VEIT, L., 1965: Das Diplom König Heinrichs II. über die Schenkung der "Portio silvae quae vocatur Nortwalt" an die Abtei Niedernburg in Passau. Anzeiger des Germanischen Nationalmuseums. Anzeiger des Germanischen Nationalmuseums Nürnberg 2, s. 7-32.
[67] VELIMSKÝ, T , 1992: Studium středověkých cest a problematika vývoje osídlení levobřežní části oblasti Labských pískovců. AH 17, s. 349-364.
[68] VENCL, S., 1989: Mezolitické osídlení na Šumavě. AR 41, s. 481-505.
[69] VERMOUZEK, R., 1993: Trasa dobytčí cesty z Hustopečí do Polné. Jižní Morava 29, sv. 32, s. 105-115.
[70] WIATER, P. a kol., 1996: Drogi handlowe i powiazania komunikacyjne na obszarach Euroregionu Nysa. Jelenia Góra.