K tendencím v ochraně hranic českého státu 13. století

Variantní název
Zu den Tendenzen in der Verteidigung der Grenzen des böhmischen Staates im 13. Jahrhundert
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2004, roč. 29, č. [1], s. 141-160
Rozsah
141-160
  • ISSN
    0231-5823
Type: Článek
Jazyk
česky
Licence: Neurčená licence
Jazyk shrnutí
Document
Reference:
[1] ANDERLE, J., 1998: Pozdně románský had Loket. Průzkumy památek V, č. 1, s. 3-12.

[2] BENESCH, E. a kol., 1990: Dehio - Handbuch die Kunstdenkmäler Österreichs, Niederösterreich nördlich der Donau. Wien.

[3] BLÁHOVÁ, M.-FROLÍK, J.-PROFANTOVÁ, N., 1999: Velké dějiny zemí Koruny české I. Praha-Litomyšl.

[4] BOBKOVÁ, L., 1993: Územní politika prvních Lucemburků na českém trůně. Acta Universitatis Purkynianae. Studia historica - Monographiae I. Ústí nad Labem.

[5] ČECHURA, J., 1988: Vývoj pozemkové držby kláštera v Teplé v době předhusitské. Minulostí Západočeského kraje XXIV, s. 205-225.

[6] ČTVERÁK, V. a kol., 2003. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha.

[7] DURDÍK, T., 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.

[8] DURDÍK, T., 2000: Nástin problematiky českých feudálních sídel 13. století. Castellologica Bohemica 7, s. 17-50.

[9] DURDÍK, T., BOLINA, P., 2001: Středověké hrady v Čechách a na Moravě. Praha.

[10] DURDÍK, T., KAŠPAR, V., 2000: Nové poznatky ke stavebnímu vývoji a podobě hradu ve Vimperku. Archaeologia historica 25, s. 171-181.

[11] GUTKAS. K., 1961: Die Entwicklung des österreichischen Städtewesens im 12. und 13. Jahrhundert. Die Städte Mitteleuropas im 12. und 13. Jahrhundert, red. Rausch, W., Beiträge zur Geschichte der Städte Mitteleuropas I, Linz, s. 77-91.

[12] HOFFMANN, F., 1992: České město ve středověku. Praha.

[13] HOSÁK, L., 1971: Teritoriální vývoj českého státu a jeho zemí I. Historická geografie 6, s. 133-149.

[14] HOSÁK, L., 1960: Moravsko-rakouská hranice v středověku. Časopis Společnosti přátel starožitností LXVIII., č. 2, s. 68-80.

[15] HOSÁK, L.-ZEMEK, M. (edd.), 1981: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I., Jižní Morava. Praha.

[16] CHARVÁTOVÁ, K., 1995: Vývoj osídlení na panství kláštera v Teplé ve 13. století. Historická geografie 28, s. 71-91.

[17] JAN, J., 2000: Vznik zemského soudu a správa středověké Moravy. Brno.

[18] JANIŠ, D., KOHOUTEK, J., 2003: Královské hrady východní Moravy a jejich úloha v mocenském a správním systému ve 13. a 14. století. Archaeologia historica 28, s. 357-374.

[19] JÁNSKÝ, J., 2001. Kronika česko-bavorské hranice, díl I (1400-1426). Domažlice.

[20] JIRÁSKO, L., 1978: Osídlení Novobystřicka v předhusitském období. Historická geografie 17, s. 209-272.

[21] KAVKA, F., 1990: Západoevropský lenní institut jako nástroj vnitřní královské politiky za posledních Přemyslovců a za Jana Lucemburského. Český časopis historický 88, č. 3, s. 225-251.

[22] KLÁPSTĚ, J., 2003: Poznámky o sociálních souvislostech počátků šlechtických hradů v českých zemích. Archeologické rozhledy LV, s. 786-800.

[23] KLAAR, A., 1961: Die Siedlungsformen der österreichischen Donaustädte. Die Städte Mitteleuropas im 12. und 13. Jahrhundert, red. Rausch, W., Beiträge zur Geschichte der Städte Mitteleuropas I, Linz, s. 93-115.

[24] KOHOUTEK, J., 1995: Hrady jihovýchodní Moravy. Zlín.

[25] KOSMAS: Kosmova Kronika česká, Bláhová, M., Fiala, Z. edd., Praha 1972.

[26] KOUŘIL, P.-MĚŘÍNSKÝ, Z.-PLAČEK, M., 1994: Opevněná sídla na Moravě a ve Slezsku (vznik, vývoj, význam, funkce, současný stav a perspektivy dalšího výzkumu). Archaeologia historica 19, s. 121-151.

[27] KOUŘIL, P.-PRIX, D.-WIHODA, M., 1997: Městské hrady v českém Slezsku. Archaeologia historka 22, s. 249-272.

[28] KOUŘIL, P.-WIHODA, M., 1998: Hrad Edelštejn v sídelní a mocenské struktuře západního pomezí Moravy a Slezska. Castellologica Bohemica 6, s. 341-362.

[29] KOUŘIL, P.-WIHODA, M., 2003: Etnické trojmezí? Archaeologia historica 28, s. 69-111.

[30] KOUŘIL, P.-PRIX, D.-WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska. Brno-Opava.

[31] KUBÍN, P., 1998: Účast bl. Hroznaty na křížových výpravách a založení kláštera Teplá. Západočeský historický sborník 4, s. 41-66.

[32] KUBÍN, P., 2000: Blahoslavený Hroznatá, kritický životopis. Praha.

[33] KUBŮ, F., 1997: Štaufská ministerialita na Chebsku. Cheb.

[34] KŮRKA, V., 1960: Ke kolonisaci Chomutovska. Časopis Společnosti přátel starožitností LXVIII, č. 3, s. 129-146.

[35] KUTHAN, J., 1991: Zakladatelské dílo krále Přemysla Otakara II. v Rakousku a ve Štýrsku. Praha.

[36] KUTHAN, J., 1993: Přemysl Otakar II., král železný a zlatý, král zakladatel a mecenáš. Praha.

[37] LÍBAL, D.-LANCINGER, L., 2000: Počátky hradu Landštejna, Castellologica Bohemica 7, s. 127-129.

[38] MARSINA, R., 1979: Přemysl Otakar II. a Uhorsko. Folia historica Bohemica 1, s. 37-65.

[39] MÉŘÍNSKÝ, Z., 1981: Přehled dosavadního stavu výzkumu fortifikací 11. až počátku 16. století na Moravě a ve Slezsku (hradiska a hrady). Archaeologia historica 6, s. 147-197.

[40] MÉŘÍNSKÝ, Z.-ZUMPFE, E., 1997: Jihomoravská a dolnorakouská města, jejich místo v kulturní vývoji a odraz v hmotné kultuře. Archaeologia historica 22, s. 145-158.

[41] PLAČEK, M., 1984: K typologii hradů na moravsko-slovenském pomezí. Slovácko XXV, 1983, s. 63-89.

[42] PLAČEK, M., 1996: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha.

[43] PLAČEK, M., 1997: Hrady v hrazených moravských městech. Archaeologia historica 22, s. 199-215.

[44] PLAČEK, M.-PROCHÁZKA, R., 1986: K problematice opevněných sídel přelomu raného a vrcholného feudalismu na Moravě. Archaeologia historica 11, s. 159-170.

[45] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.

[46] PLAČEK, M., 2003: Kontaktní vztahy na hranici Moravy a Rakouska a jejich projevy. Archaeologia historica 28, s. 211-222.

[47] POJSL, M., 1990: Velehrad, stavební památky bývalého cisterciáckého kláštera. Brno.

[48] POKRAČOVATELÉ: Pokračovatelé Kosmovi, Bláhová, M., Fiala, Z. edd., Praha 1974.

[49] PRIX, D.-WIHODA, M., 2001: "...Allir unser getrawen Burger...", Hlubčice jako mocenský nástroj přemyslovské dynastie. Časopis Slezského zemského muzea, série B, 50, s. 193-204.

[50] PRIX, D., 2003: Středověký městský kostel Panny Marie v Hlubčicích. Průzkumy památek X, č. 2, s. 3-62.

[51] PROCHÁZKA, R., 1993: K vývoji a funkčnímu rozvrstvení hradů 11. a 12. stol. na Moravě. Lokalne ośrodki wladzy państwowej w XI-XII wieku w Europie Środkowo-Wschodniej, Spotkania Bytomskie 1, Wroclaw, s. 109-141.

[52] PROCHÁZKA, R.-DOLEŽEL, J., 2001: Současný stav poznání počátků jihomoravských měst. Přehled výzkumů ARÚ AV v Brně 42 (2000), s. 25-74.

[53] RAZÍM, V., 1995: Fortifikace českých měst jako indikace jejich významu a postavení. Archaeologia historica 20, s. 9-22.

[54] RAZÍM, V., 2002: K problematice vztahu hrad - královské město v Čechách. Archaeologia historica 27, s. 307-326.

[55] RAZÍM, V., 2003: Znojmo - středověká hraniční pevnost. Nymburk.

[56] RAZÍM, V., 2004: Nad počátky hradů české šlechty. Archeologické rozhledy LVI, v tisku.

[57] SEDLÁČEK, A., 1905: Hrady, zámky a tvrze království českého XIII. Praha.

[58] SEDLÁČEK, A., 1923: Hrady, zámky a tvrze království českého XIV. Praha.

[59] SEMOTANOVÁ, E., 1998: Historická geografie českých zemí. Praha.

[60] SOVADINA, M., 1997: Ronovci a Žitava ve 13. a v 1. čtvrtině 14. století. Bezděz 6, s. 7-18.

[61] SYDOW, J., 1961: Anfange des Städtewesens in Bayern und Österreich. Die Städte Mitteleuropas im 12. und 13. Jahrhundert, red. Rausch, W, Beiträge zur Geschichte der Städte Mitteleuropas I, Linz, s. 55-76.

[62] ŠAMÁNKOVÁ, E., 1974: Cheb. Praha.

[63] ŠEBESTA, P.-KUBŮ, F., 1985: Politické a ekonomické vztahy města Chebu a okolní šlechty. Archaeologia historica 10, s. 163-174.

[64] ŠIMÁK, J. V., 1938: České dějiny, díl I., část 5., Středověká kolonizace v zemích českých. Praha.

[65] TRÁVNÍČEK, D., 1973: Staré cesty na Vitorazsku a územní vývoj této oblasti. Historická geografie 11, s. 101-116.

[66] VÁLKA, J., 1991: Středověká Morava, Dějiny Moravy 1, Vlastivěda moravská, nová řada, sv. 5. Brno.

[67] VANÍČEK, V., 2000: Velké dějiny zemí Koruny české II. (1197-1250). Praha-Litomyšl.

[68] VANÍČEK, V., 2002a: Velké dějiny zemí Koruny české III. (1250-1310). Praha-Litomyšl.

[69] VANÍČEK, V., 2002b: "Právo na hrad" a hradní regál - hodnocení souvislostí revindikačních sporů ve 13. století v českých a alpských zemích, in: Antoniewicz red., Zamki i przestzeń spoleczna w Europie środkowej i wschodniej. Warszawa, 24-50.

[70] VARHANÍK, J., 2000: Chebská Černá věž a počátky hradu v Lokti. Sborník chebského muzea 1999, s. 12-18.

[71] VELÍMSKÝ, T., 2002: Hrabišici, páni z Rýzmburka. Praha.

[72] WELTIN, M., 1978/1979: Landesherr und Landherren. Zur Herrschaft Ottokars II. Přemysl in Österreich. In: Ottokar-Forschungen. Jahrbuch für Landeskunde von Niedeösterreich N.F. 44/45, Wien, s. 159-225.

[73] WIHODA, M., 1998: Geneze městského zřízení na Moravě jako zakladatelské dílo markraběte Vladislava Jindřicha? Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, C 45, s. 21-34.

[74] WOISETSCHLÄGER, K.-KRENN, P. a kol., 1982: Dehio - Handbuch die Kunstdenkmäler Österreichs, Steiermark. Wien.

[75] ZBRASLAVSKÁ KRONIKA: Zbraslavská kronika, Fiala, Z., Bláhová, M. edd., Praha 1976.

[76] ZEMEK, M., 1972: Moravsko-uherská hranice v 10. až 13. století. Brno.

[77] ŽEMLIČKA, J., 1978: Přemyslovská hradská centra a počátky měst v Čechách. Československý časopis historický 26, s. 559-586.

[78] ŽEMLIČKA, J., 1990: Přemysl Otakar I. Praha.

[79] ŽEMLIČKA, J., 1997: Čechy v době knížecí 1034-1198. Praha

[80] ŽEMLIČKA, J., 2002: Počátky Čech královských 1198-1253. Praha.

[81] ŽEMLIČKA, J., 2003: Němci, německé právo a transformační změny 13. století (Několik úvah a jeden závěr). Archaeologia historíca 28, s. 33-46.