Das hoch- und spätmittelalterliche Dorf im Ostmitteleuropa im Licht der archäologischen Forschung

Variantní název
Středověká vesnice vrcholného a pozdního středověku ve východní části střední Evropy ve světle archeologického výzkumu
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2005, roč. 30, č. [1], s. 263-328
Rozsah
263-328
  • ISSN
    0231-5823
Type: Článek
Jazyk
česky
Licence: Neurčená licence
Jazyk shrnutí
Document
Reference:
[1] BADER, K. S., 1957: Das mittelalterliche Dorf als Friedens- und Rechtsbereich. Weimar.

[2] BÁLEK, M.-UNGER J., 1996: Ohrazené středověké vesnice - Umfriedigte mittelalterliche Dörfer in Südmähren. AH 21, 429-442.

[3] BÁLEK, M.-UNGER J., Umgrenzte mittelalterliche Dörfer in Südmähren, Ruralia I, PA-Suppl 5, 296-300.

[4] BÁLINT, A., 1960/62: A közepkori Nyársapát lákoházai. Kirche und Wohngebäude in mittelalterlichen Nyársapát. Móra ferenc Múzeum Évkönyse, 39-115. Szeged.

[5] BELCREDI, L., 1983: Zaniklé středověké osady na Drahanské vrchovině ve světle archeologických nálezů. VVM 35, 39-45.

[6] BELCREDI, L., 1986: Přínos archeologie k poznání stavební podoby středověkého venkovského domu na střední Moravě. AH 11. str. 424-435.

[7] BELCREDI, L., 1987a: K počátkům středověkého osídlení na lokalitě zaniklé vsi Bystřec. ČMM, Vědy společenské LXXII, 121-140.

[8] BELCREDI, L., 1987b: Půdorysná a stavební podoba středověkého venkovského domu na střední Moravě. AH 12, str. 157-169.

[9] BELCREDI, L., 1997a: Zaniklá ves Bystřec - Usedlost č. X. Z pravěku do středověku. Sborník k 70. narozeninám Vladimíra Nekudy, 108-122, Brno.

[10] BELCREDI, L., 1997b: ZSO Bystřec, Usedlost V, příspěvek k poznání členění stavebního půdorysu a podoby středověké usedlosti. Život v archeologii středověku. Sborník příspěvků věnovaný Miroslavu Richterovi a Zdeňku Smetánkoví, Praha.

[11] BELCREDI, L., 1998: Archeologický výzkum zaniklé středověké vsi Bystřec. Usedlost IX. Ve službách archeologie. Sborník k 60. narozeninám RNDr. Vladimíra Haška, DrSc, 23-35.

[12] BELCREDI, L., 1999: Urbanizace území zaniklé středověké osady Bystřec. AH 24, 69-80.

[13] BELCREDI, L., 2000: Usedlost XI, ojedinělý výskyt trojdílného domu na ZSO Bystřec, AH 25, 215-231.

[14] BELCREDI, L., 2003: Zaniklá středověká osada Bystřec, usedlosti XVIII a XIX, kovářská dílna a její obytné a hospodářské zázemí. Ve službách archeologie IV, 44-69.

[15] BELCREDI, L., 2004: ZSO Bystřec, usedlosti XX, XXI a XXII zaniklé na konci 13. století a nové poznatky o založení obce. Ve službách archeologie V, 48-62.

[16] BELCREDI, L.-NEKUDA, V., 1983: Pokračování výzkumu na zaniklé středověké osadě Bystřec u Jedovnic, okr. Blansko. ČMM, Vědy společenské LXV11, 43-60.

[17] BERESFOIRD, M., 1954: The Lost Villages of England. New York.

[18] BERESFOIRD, M., 1958: Medieval England. An Aerial Survey. Cambridge.

[19] BERESFORD, M.-HURST, J. G., 1971: Deserted Medieval Villages. London.

[20] BERESFORD, M.-HURST, J. G., 1990: Wharam Percy - Deserted medieval village. London.

[21] BERGMANN, R., 2001: Genetische Siedlungsforschung in der BRD aus der Sicht der Archäologie des Mittelalters und der Neuzeit. Siedlungsforschung. Archäologie-Gschichte-Geographie 19, 309-340.

[22] BOHÁČ, Z., 1973: Patrocinia jako jeden z pramenů k dějinám osídlení. ČČH 21, 383-386.

[23] BÖHM, J., 1939: O výzkumu středověkých osad. ZPP III, 20-21.

[24] BÖNISCH, F., 1960: Der Stand der Wüstungsforschung in der Niederlausitz. Abhandlungen und Berichte des Naturkundemuseums, Forschungsstelle Görlitz, 36, 2, 9-51.

[25] BRACHMANN, H.-KLÁPŠTĚ, J., 1996: Hausbau und Raumstruktur früher Städte in Ostmitteleuropa-Schlußbetrachtung. PA, Suppl. 6, 166-172.

[26] BUDINSKÝ- KRIČKA, V., 1970: Slovanské sídlisko a zaniknutá atredoveká dedina v Osuskom. ŠZ 18, 211-242.

[27] ČAPLOVIČ, D., 1981: Stredoveká dedina vo Svinici a jej význam pre poznanie stredovekého dedinského osídlenia na východnom Slovensku. AH 6, 499-504.

[28] ČAPLOVIČ, D., 1982: Stredoveké zaniknuté dedinské osídlenie na východnom Slovensku - stav a výsledky výskumu. AH 7, 85-96.

[29] ČAPLOVIČ, D., 1987: Archeologický výskům středověkého dědinského domu na Slovensku. AH 12. 145-154.

[30] ČAPLOVIČ, D., 1997: Stredoveký dedinský dom v Uhorsku. Život v archeologii středověku. Sborník příspěvků věnovaných Miroslavu Richterovi a Zdeňku Smetánkovi, 108-116. Praha.

[31] ČAPLOVIČ, D., 1999: Život v dedinskom prostredí stredovekého Uhorska. AH 24, 41-58.

[32] ČAPLOVIČ, D.-HAJNALOVÁ, E.-HANULIAK, M.-RUTTKAY, A., 1985: Stredoveká dedina na Slovensku jako základný fenomén feudalnej ekonomiky. AH 10, 11 -25.

[33] ČAPLOVIČ, D.-HABOVŠTIAK, A., 1996: The Situation of archeological research of Middle Age. Agricultural Settlements in the Teritory of Slovakia. Ruralia I, PA-Suppl. 5, 269-281.

[34] ČAPLOVIČ, D.-JAVORSKÝ, F., 1982: Záchranný výskum zaniknutej stredovekej dediny Krigov. AVANS 1981, 66-69. Nitra.

[35] ČERNÝ, E., 1973: Příspěvek k povrchovému průzkumu půdorysu zaniklých středověkých osad na Drahanské vrchovině a jeho vztah k plužině. ZSV 1, 187-202.

[36] ČERNÝ, E., 1979: Zaniklé středověké osady a jejich plužiny. Metodika historickogeografického výzkumu v oblasti Drahanské vrchoviny. Studie ČSAV č. 1, Praha.

[37] ČERNÝ, E., 1992: Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin. Brno.

[38] DENECKE, D., 1974: Die Rekonstruktion wüster Orts- und Hausgrundrisse mit Hilfe des Luftbildes. Methodische Untersuchungen am Beispiel der spätmittelalterlichen Wüstung Moseborn. Nachrichten aus Niedersachsens Urgeschichte 43, 69-84.

[39] DENECKE, D., 1975: Historische Siedlungsgeographie und Siedlungsarchäologie des Mittelalters. Fragestellungen, Methoden und Ergebnisse unter dem Gesichtspunkt interdisziplinärer Zusammenarbeit. ZAM 3, 7-36.

[40] DENECKE, D., 1994: Wüstungsforschung als kulturlanschafts- und siedlungsgenetische Strukturforschung. Siedlungsforschung. Archäologie-Geschichte-Geographie 12, 9-34.

[41] DONAT, P., 1980: Haus, Hof und Dorf in Mitteleuropa vom 7. bis 12. Jahrhundert. Berlin.

[42] DONAT, P., 1985: Haus und Hof. In: Herrmann (Hrsg.), Die Slawen in Deutschland, 178-186.

[43] DONAT, P., 1993: Zehn Keller von Gebese, Kr. Erfurt. Studien zu hochmittelalterlichen Kelleranlagen. Alt-Thüringen 27, 207-264.

[44] DONAT, P., 1995: Neuere archäologische und bauhistorische Forschungsergebnisse zum ländlichen Hausbau des 11.-13. Jahrhundert in Mittel- und Süddeutschland. Germania 73, 19-156.

[45] DONAT, P., 1998: Aktuelle Fragen der Erforschung westslawischer Dorfsiedlungen. Kraje slowiańskie w wiekach średnich. Profanum et sacrum, 187-199, Poznań.

[46] DONAT, P.-TIMPEL, W., 1983: Ausgrabungen auf der Wüstung Emsen bei Buttstädt, Kr. Sömmerda. Alt Thüringen 19, 99-156.

[47] DRENKO, Z., 1981: Zaniknutá středověká dědina Bizovo. AVAN S 1980, 57-59. Nitra.

[48] DRENKO, Z., 1983: Zaniknutá středověká dědina Bizovo. AVAN S 1982, 81-82. Nitra.

[49] EBNER, H., 1984: Der Bauer in der mittelalterlichen Historiographie. Bäuerliche Sachkultur des Spätmittelalters. Veröffentlichungen des Instituts für mittelalterliche Realienkunde Österreichs, Nr. 7, 93-123.

[50] EGYHÁZY-JUROVSKÁ, B., 1981: Zaniknutá stredoveká dedina Fančal. AH 6, 513-519.

[51] FEHRIG, G. P., 1972: Kirche und Burg, Herrensitz und Siedlung. Probleme und Ergebnisse der archäologischen Mittelalter-Forschung in Südwestdeutschland. Zeitschrift für die Gschichte des Oberrheins, 20, (der neuen Folge 81), 1-50.

[52] FEHRIG, G. P., 1973: Zur archäologischen Erforschung mittelalterlicher Dorfsiedlungen in Südwestdeutschland. Zeitschrift für Agrargeschichte und Agrarsoziologie 21, 1-35.

[53] FEHRIG, G. P., 1986: Methodische Möglichkeiten und Grenzen der Archäologie des Mittelalters. Blätter für deutsche Landesgeschichte, Jg. 122, 209-242.

[54] FEHRIG, G. P., 1987: Einführung in die Archäologie des Mittelalters. Darmstadt.

[55] FEHRIG, G. P., 1995: Geschichte und Situation der Archäologie des Mittelalters in Zentraleuropa. Anlaß und Ziel der Bestandaufnahme. ZAM, Beiheft 9, 9-18.

[56] FELGENHAUER-SCHMIEDT, S., 1996: Archäologische Wüstungsforschung in Österreich. Ruralia I, PA-Suppl. 5, 251-261. 2002: Die Bauernhäuser der Wüstung Hard, Niederösterreich. Überlegungen zum dreiteiligen Haus. Ruralia IV, PA-Suppl. 15, 257-263.

[57] FRITZE, W. H., 1984: Die Begegnung von deutschen und slawischen Ethnikum im Bereich der hochmittelalterlichen deutschen Ostsiedlung. Sidlungsforschung. Archäologie-Geschichte-Geographie 2, 187-219.

[58] FROLEC, V., 1970: Kulturní společenství a interetnické vztahy v lidovém stavitelství v Podunají. Rozpravy ČSAV, řada společenských věd, roč. 80, Praha.

[59] FROLEC, V., 1974: Lidová architektura na Moravě a ve Slezsku. Brno.

[60] FROLEC, V., 1975: K otázce vztahů mezi arheologickými a etnografickými doklady vesnických obydlí. AR 27, 342-345.

[61] FROLEC, V., 1976: Pokus o etnografickou interpretaci archeologických výzkumů středověké zemědělské usedlosti. AH 1, 49-54.

[62] FROLEC, V., 1982: K interpretaci geneze trojdílného komorového domu. Ve světle archeologických výzkumů na jihozápadní Moravě. AH 7, 67-77.

[63] FROLEC, V., 1987: Vesnická stavební kultura mezi středověkem a novověkem. AH 12, 47-83.

[64] FROLEC, V., 1988: Kontinuita a diskontinuita vesnické stavební kultury na západní Moravě. Rodná země. Sborník k 100. výročí Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a k 60. narozeninám PhDr. Vladimíra Někudy, CSc., 449-473.

[65] FROLEC, V., 1992: Ke genezi středověké návsi. AH 17, 305-326.

[66] GODLOWSKI, K., 1960: Źródla archeologiczne do dziejów rolnictwa w Polsce i stan ich opracovania. Studia z dziejów gospodarstwa wiejskiego 3, 7-122.

[67] GOEHRKE, C., 1968: Wüstungsperioden des frühen und hohen Mittelalters in Osteuropa. Jahrbücher für Geschichte Osteuropas. Neue Folge, Band 16,1-52.

[68] GÓRSKA, J., 1968: L'habitat rural du haut Moyen Age dans la partie nord-est de la Mazowie, à la lumière des recherches archéologiques du village de Sypniewo, distr. Maków Mazowiecki. I. Międzynarodowy kongres archeologii slowiańskiej IV, 119-122.

[69] GRIMM, P., 1939: Hohenrode eine mittelalterliche Siedlung im Südharz. Halle.

[70] GRINGMUTH-DALMER, E., 1996: Die landwirtschaftlichen Siedlungen im östlichen Deutschland zwischen Früh- und Hochmittelalter. Ruralia I, PA-Suppl. 5, 17-28.

[71] GUYAN, W. U., 1946: Die mittelalterlichen Wüstlegungen als archäologisches und geographisches Problem, dargestellt an einigen Beispielen aus dem Kanton Schaffhausen. Zeitschrift für schweizerische Geschichte, 26, 433-478.

[72] HABOVŠTIAK, A., 1969: Stredoveké dediny vo svetle doterajšieho archeologického výskumu na Slovensku. Agrikultúra 8, 67-82.

[73] HABOVŠTIAK, A., 1971a: Archeologický výskům středověkého obdobia na Slovensku. SlA 19, 603-617.

[74] HABOVŠTIAK, A., 1971b: Hmotn á kultura stredovekých osád na Slovensku. Agrikultúra 10, 7-28.

[75] HABOVŠTIAK, A., 1973: Historicko-archeologický výskum stredovekých dedin na Slovensku. ZSV 2, 9-28.

[76] HABOVŠTIAK, A., 1985: Stredoveká dedina na Slovensku. Bratislava.

[77] HABOVŠTIAK, A., 1988: Archäologische Siedlungsforschung in der Slowakei. Genetische Siedlungsforschung in Mitteleuropa und Nachbarräumen, Teilband 2, 671-700. Bonn.

[78] HABOVŠTIAK, A., 1988/89: Das mittelalterliche Dorf in der Slowakei im Lichte der historisch-archäologischen Forschung. Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 4/5, 179-186.

[79] HANULIAK, M., 1982: Stredoveké hospodárské objekty z výskumu v Chľabe. AH 7, 103-112.

[80] HANULIAK, M., 1987: Využití národopisných pararel při rekonštrukcii stavebných technik objektov dedinskej usedlosti v středověku. AH 12, 171 -181.

[81] HANULIAK, M., 1989: Praveké, včasnodejinné a stredoveké osídlenie v Chľabe. SlA. 37, 151-212.

[82] HANULIAK, M., 1992: Rozdiely v stavebnej podobe objektov na sídlisku v Chľabe a ich význam. AH 17, 337-347.

[83] HENSEL,W-LECZIEWICZ, L., 1962: Metoda archeologiczna w zastosowania do badańnad wsią i miastem wczesnośredniowiecznym w Polsce. Archeologia Polski 7, Nr. 2, 175-201.

[84] HERRMANN, J., 1973: Die grmanischen und slawischen Siedlungen und das mittelalterliche Dorf Tornow, Kr. Calau. Schriften für Ur- und Frühgeschichte 26. Berlin.

[85] HERRMANN, J., 1985: Die Slawen in Deutschland. Geschichte und Kultur der slawischen Stämme westlich von Oder und Neisse vom 6. bis 12. Jahrhundert. Handbuch, Hrsg. J. Hermann. Berlin.

[86] HERRMANN, J., 1995: Zur archäologischen Erforschung von Siedlungsvorgängen und ländlichen Siedlungen in Zentraleuropa. Ergebnisse und Zukunftaufgaben. ZAM, Beiheft 9, Hrsg. G. P. Fehring und W. Sage, 53-62.

[87] HOLL, I., 1970: Mittelaterarchäologie in Ungarn. Acta Archaeologica AS Hungaricae 22, 365-411.

[88] HOLL, I., 1983: Ausgrabungen im Dorf Sarvaly. Wüstungsursachen, Hausgrundrisse, ökonomische und soziale Gliederung im Spiegel archäologischer Funde. Mittelalterliche Wüstungen in Niederösterreich. Studie und Forschungen aus dem Niederösterreichischen Institut für Landeskunde 6, 216-229. Wien.

[89] HOLL, I., 1985: Mittelaterliche Dorfgrundrisse in Ungarn. Mitteilungen des Archäologischen Instituts der Ungarischen Akademie der Wissenschaften 14, 243-249; 339-342.

[90] HOLL, I., 1987: A közepkori Szentmihály falu ásatása, I-II (Ausgrabung des mittelalterlichen Dorfes Szentmihály), Zalai Muzeum 1, 1987, 161-177; 2, 1990, 189-207.

[91] HOLL, I., 1995: Mittelalterarchäologie in Ungarn. ZAM, Beiheft 9, 165-190.

[92] HOLL, I.-PARÁDI, N., 1982: Das mittelalterliche Dorf Sarvaly. Budapest.

[93] HRUBEC, I., 1971: Výskum zaniknutej dediny Dolný Poltár. AR 23, 69-79.

[94] HUTH, CH.-OEXLE, J., 1994: Breunsdorf, Lkrs. Leipzig Land - Vorbericht über ein interdisziplinäres Projekt zur Kulturlandschaftsarchäologie im Südraum Leipzig (Tagebau Schleenhain). Siedlungsforschung. Archäologie-Gschichte-Geographie 12, 271-299.

[95] CHOTĚBOR, P., 1982: K situaci a stavební podobě vesnických feudálních sídel. AH 7, 357-366.

[96] CHOTĚBOR, P.-SMETÁNKA, Z., 1985: Panské dvory na české středověké vesnici. AH 10, 47-56.

[97] JANKOVICH, D., 1988/89: Archeological topography of Hungary and its results concerning the settlement History of 11.-17th centuries. Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 4/5, 85-92.

[98] JANKUHN, H., 1968: Dörfer, Burgen und Städte im Nordwestlichen Siedlungsgebiet der Slawen. I. Międzynarodowy kongres archeologii slowiańskiej, 173-175.

[99] JANSSEN, W., 1967: Probleme und Ergebnisse der Wüstungsforschung im südwestlichen Harzrandgebiet. Wüstungen in Deutschland. Zeitschrift für Agrargeschichte und Agrarsoziologie, Sonderheft 2. Frankfurt am Main.

[100] JANSSEN, W., 1968a: Mittelalterliche Dorfsiedlungen als archäologisches Problem. Frümittelalterliche Studien 2. Jahrbuch des Instituts für Frühmittelalterforschung der Universität Münster, 305-367.

[101] JANSSEN, W., 1968b: Methodische Probleme archäologischer Wüstungsforschung. Nachrichten der Akademie der Wissenschaften, Göttingen. I. Philologischhistorische Klasse, 3-30.

[102] JANSSEN, W., 1975: Studien zur Wüstungsfrage im fränkischen Altsiedland zwischen Rhein, Mosel und Eifelnordland. I, II, Köln.

[103] JANSSEN, W., 1977: Dorf und Dorfformen des 7. bis 12. Jahrhunderts im Lichte neuer Ausgrabungen in Mittel- und Nordeuropa. Das Dorf der Eisenzeit und des frühen Mittelalters. Siedlungsform-wirtschaftliche Funktionsoziale Struktur (Hrsg. H. Jankuhn u.a.), 285-356. Göttingen.

[104] JANSSEN, W., 1983: Eine Bestandaufnahme archäologischer Forschung zum ländlichen Siedlungswesen. Siedlungsforschung. Archäologie-Geschichte-Geographie 1, 177-188.

[105] JANSSEN, W., 1988: Genetische Siedlungsforschung in der Bundesrepublik Deutschland aus der Sicht der Archäologie. Genetische Siedlungsforschung in Mitteleuropa und seinen Nachbarräumen, 25-66. Bonn.

[106] JANSSEN, W., 1995: Archäologiche Beiträge zur Wirtschaftsgeschichte des Mittelalters in Mitteleuropa. ZAM, Beiheft 9, Mittelalterarchäologie in Zentraleuropa, 75-86, Köln/Bonn.

[107] JEŽEK, M.-KLÁPŠTĚ, J. -TOMÁŠEK, M. , 2002: The medieval peasant house in Bohemia - continuity and change. Ruralia 4, PA-Suppl. 15, 347-356.

[108] KENZLER, H., 2001: Hausbau in Breunsdorf bei Leipzig. Von der "Kolonisation" bis in die frühe Neuzeit. Ruralia 4, PA-Suppl. 15, 101-110.

[109] KLÁPŠTĚ, J., 1989: Česká arheologie a studium problematiky 13. století. AH 14, 9-17.

[110] KLÁPŠTĚ, J., 1994: Změna - středověká transformace a její předpoklady. Mediaevalia archaeologica Bohemica 1993, PA-Suppl. 2, 9-59.

[111] KLÁPŠTĚ, J., 1998: Středověká vesnice v proměnách našeho poznávání. Kraje slowiańskie w wiekach średnich. Profanum et sacrum, 327-338.

[112] KLÁPŠTĚ, J.-SMETÁNKA, Z., 1980: Archeologie a česká středověká vesnice. Věda a lidstvo, 99-116. Praha.

[113] KLÁPŠTĚ, J.-SMETÁNKA, Z., 1982: Archeologický výzkum české středověké vesnice v letech 1971-1981. AH 7, 11-31.

[114] KLÁPŠTĚ, J.-SMETÁNKA, Z., 1984: Platzdörfer in Böhmen. Grundrißanalyse und neuere archäologische Forschung. Siedlungsforschung. Archäologie-Geschichte-Geographie 2, 221-224.

[115] KLÁPŠTĚ, J.-SMETÁNKA, Z., 1996: The Archaeology of Medieval Villages in Bohemia and Moravia (Czech Republik). Ruralia I, PA-Suppl. 5, 331-338.

[116] KOVALOVSZKI, J., 1971: A közepkori falvak régészeti kutatása - Die archäologische Erforschung der mittelalterlichen Dörfer. Középkori régészeti fudományos ülészak - Wissenschaftliche Tagung zur Archäologie des Mittelalters

[117] KRAJÍC, R., 1980: Příspěvek k dokumentaci některých zaniklých středověkých osad na Táborsku. AH 5, 165-172.

[118] KRAJÍC, R.-SOUDNÝ, M.-EISLER, J., 1982: Aplikace prospekčních metod na zaniklé středověké osadě Potálov. AH 7, 229-246.

[119] KRENZLIN, A., 1952: Dorf, Feld und Wirtschaft im Gebiet der großen Täler und Platten östlich der Elbe. Forschungen zur deutschen Landeskunde, Bd. 70. Remagen.

[120] KRENZLIN, A., 1956: Deutsche und slawische Siedlungen im inneren Havelland. AuF 1, 174-185.

[121] KRENZLIN, A., 1959: Das Wüstungsproblem im Lichte der ostdeutschen Siedlungsforschung. Zeitschrift für Agrargeschichte und Agrarsoziologie 7, 153-169.

[122] KRENZLIN, A., 1980: Siedlungsformen und Siedlungsstrukturen in deutsch-slawischen Kontaktzonen (mit besonderer Berücksichtigung Brandenburgs und angrenzender Gebiet). Germania Slavica, Bd. 1, 239-275.

[123] KRENZLIN, A., 1983: Beiträge zur Kulturlandschaftsgenese in Mitteleuropa. Gesammelte Aufsätze aus vier Jahrzehnten. Hrsg. H. J. Nitz und H. Quirin. Wiesbaden.

[124] KUBINYI, A., 1985: Bäuerlicher Alltag im spätmittelalterlichen Ungarn. Bäuerliche Sachkultur des Spätmittelalters. Veröffentlichungen des Instituts für mittelalterliche Realienkunde Österreichs, 235-264.

[125] KUBINYI, A., 1986: Mittelalterliche Siedlungsformen in Westungarn. Siedlungsnamen und Siedlungsformen als Quellen zur Besiedlungsgeschichte Niederösterreichs. Studie und Forschungen aus dem Niederösterreichischen Institut für Landeskunde 8, 152-170.

[126] KUČERA, M., 1982: Historický vývoj slovenskej dědiny. Studia Academica Slovaca II, 252-262. Bratislava.

[127] KUNDERA, L.-MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Przegląd dotychčasowych badań opuszconych wsi średniowiecznych na Morawach. KHKM, 81-89.

[128] KURNATOWSKA, Z., 1988/89: Archäologiche Dorfforschung in Polen. Beiträge zur Mittelalterachäologie in Österreich 4/5, 163-178.

[129] LALIK, T., 1957: Zagroda na Mazowszu w XV w. KHKM V, 487-502.

[130] LÁZNIČKA, Z., 1946: Typy venkovského osídlení na Moravě. Brno.

[131] LÁZNIČKA, Z., 1962: Příspěvek k sídelně zeměpisné charakteristice moravskoslezské zemědělské usedlosti na sklonku feudalismu. ČMM, XLVII, Vědy společenské, 77-94.

[132] LECIEJEVICZ, L., 1997: Opuszcanie wsi w Polsce średniowiecznej. Život v archeologii středověku. Sborník příspěvků věnovaných Miroslavu Richterovi a Zdeňku Smetánkoví, 427-432.

[133] MAKKAI, L., 1988: Genetische Siedlungsforschung in Ungarn mit besonderer Berücksichtigung der mittelalterlichen Siedlungsgeschichte. Genetische Siedlungsforschung in Mitteleuropa und den Nachbarräumen, Teilband 2, 661-672.

[134] MAKSAY, F., A magyar falu közepkori településrendje (Die mittelalterliche Siedlungsordnung des ungarischen Dorfes). Budapest.

[135] MANGELSDORF, G., 1985. Untersuchungen auf der Wüstung Göritz bei Rädel, Kr. Brandenburg. 3. Vorbericht. AuF 30, 85-92.

[136] MENCL, V., 1980: Lidová architektura v Československu. Praha.

[137] MÉRI, I., 1952: Beszámoló a Tisalok-Rázompusztai és Türkeve-Mórici ásatások eredményéiröl 1. AÉ 79, 49-65.

[138] MÉRI, I., 1954: Beszámoló a Tisalök-Rázompusztai és Türkeve-Mórici ásatások eredményéröl II (Bericht über die Ergebnisse der Ausgrabungen in Tisszalök-Rázompusztai und Türkeve-Mórici) AÉ 81, 138-154.

[139] MĚCHUROVÁ, Z., 1977: Konůvky - zaniklá středověká ves ve Ždánickém lese. Studie Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně. Roč. XVII, Brno.

[140] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1970: Zaniklá osada Řevušín u Nové Vsi (okr. Brno-venkov). VVM 22, 30-42.

[141] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1976: Zaniklé středověké osady na panství kláštera oslavanského. AH 1, 109-120.

[142] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1977/78: První archeologické výzkumy zaniklých středověkých osad na Moravě. Příspěvek k dějinám moravské archeologie. SPFFBU, E, 22-23, 177-192.

[143] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1982: Studium dějin osídlení na Moravě a ve Slezsku (současný stav a další perspektivy se zvláštním zřetelem k výzkumu zaniklých středověkých vesnic). AH 7, 113-156.

[144] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986: Podíl archeologie na výzkumu středověké architektury 11. až 1. poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku. AH 11, 25-38.

[145] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987a: Problematika vývoje osídlení jižní a jihozápadní Moravy v 10. až 1. polovině 16. století (metody, východiska a dosažené výsledky). XVI MS 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě. 157-167.

[146] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987b: Příspěvek k možnostem rekonstrukce středověké krajiny, území zaniklých vesnic a typů sídlišť. AH 12, 111-128.

[147] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991: Vývoj osídlení na Moravě a ve Slezsku (současný stav výzkumu). AH 16, 27-36.

[148] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1993: Otázky kolonizace a interetnických vztahů na středověké Moravě. AH 18, 99-118.

[149] MĚŘÍNSKÝ, Z.-UNGER, J., 1983: Archeologický výzkum pozůstatků kostela na zaniklé vsi Koválov u Žabčic. JM 17, 199-135.

[150] MIELCZARSKI, S.-SZAFLIK, J. R., 1956: Zagadnienie lanów pustych w Polsce w XV. i XVI . wieku. Studia i materialy do dziejów Wielkopolski i Pomorza I/2. Poznań.

[151] MICHNA, P., 1988: K poznání zahloubených obydlí doby velké kolonizace. Rodná země. Sborník k 1 00.výročí Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a k 60. narozeninám PhDr. Vladimíra Nekudy, CSc., 222-284.

[152] MINÁČ, V., 1980: Zaniknutá stredoveká osada v Slovenskej Novej Vsi-Zelenči. AH 5, 209-215.

[153] MINÁČ, V., 1981: Slovanské sídlisko a stredoveká osada v Senci-Martine. AH 6, 487-497.

[154] MOŹDZIOCH, S., 1996: Das mittelalterliche Dorf in Polen im Lichte der archäologischen Forschung. Ruralia I, PA-Suppl. 5, 282-295.

[155] MUSIANOVICZ, K., 1975: Osady z wczesnego średniowiecza i średniowiecza w Brulinie-Koskach, pow. Ostrów Mazowiecka. Materialy Starozytne i Wczesnośredniowieczne 3, 342-386.

[156] MÜLLER, J., 1995: Die Dorfwüstung Hauenthal, Lkr. Sömmerda. Vorbericht. AuF 40, 260-264.

[157] MÜLLER, J., 1998: Neue Ergebnisse archäologischer Wüstungsforschung in Thüringen. Die Ausgrabungen von Hauenthal und Herbisdorf (Lkr. Sömmerda). Ausgrabungen, Schicht für Schicht ins Mittelkalter. Begleitheft zur Ausstellung des Lehrstuhls für Archäologie des Mittelalters und der Neuzeit, 45-53. Hrsg. I. Ericsson. Bamberg 1998, 2. verbesserte Auflage.

[158] NEKUDA, R., 1976: Přínos historické arheologie k výzkumu zaniklých středověkých osad v Evropě. AH 1, 121-137.

[159] NEKUDA, R., 1986: Hmotná kultura zemědělské usedlosti VIII ve Mstěnicích. ČMM LXXI, Vědy společenské, 73-98.

[160] NEKUDA, R., 1990: Třicet let archeologického výzkumu ve Mstěnicích. ČMM LXXV, Vědy společenské, 73.-98.

[161] NEKUDA, R., 1991: Přínos archeologického výzkumu ve Mstěnicích ke studiu hospodářských dějin. AH 16, 45-53.

[162] NEKUDA, R., 1992: Podzemní chodby ve Mstěnicích. AH 17, 369-379.

[163] NEKUDA, R., 1993: Sociální a hospodářské podmínky středověké kolonizace z hlediska archeologie. AH 18, 151-157.

[164] NEKUDA, R., 1994a: Obytné objekty ve světle archeologických výzkumů raně středověkých vesnických sídlišť na Moravě. AH 19, 349-365.

[165] NEKUDA, R., 1994b: Der Beitrag der Archäologie zur Wüstungsforschung in Mähren. Siedlungsforschung. Archäologie-Geschichte-Geographie, Band 12, 113-124, Bonn.

[166] NEKUDA, R., 1994c: Rekonstrukce stavební podoby středověké vesnice a budování skanzenu. VVM 46, 248-253.

[167] NEKUDA, R., 1995a: Vývoj trojdílného domu v období vrcholného a pozdního středověku na Moravě ve světle archeologických výzkumů. AH 20, 401-416.

[168] NEKUDA, R., 1995b: Příspěvek k charakteristice zemědělské usedlosti ve středověké vesnici na Moravě. ČMM LXXX, Vědy společenské, 121-139.

[169] NEKUDA, R., 1996: Wüstung Mstěnice. Ein Beitrag der archölogichen Forschung zur Entwicklung der ländlichen Siedlungen in Mähren. Ruralia I, PA-Suppl. 5, 306-310. Praha.

[170] NEKUDA, R., 1998a: Zpráva o geofyzikální prospekci ve Mstěnicích. Ve službách archeologie I. Sborník k 60. narozeninám RNDr. Vladimíra Haška, 219-222. Brno.

[171] NEKUDA, R., 1998b: Die Erdställe in der mittelalterlichen Wüstung Mstěnice. Historische Keller und Gangsysteme in Europa, 173-175. Mainz.

[172] NEKUDA, R., 2001: Středověký vodní mlýn ve Mstěnicích. Ve službách archeologie II, 135-148.

[173] NEKUDA, R., 2002: Zemědělská usedlost ve středověké vesnici na Moravě. Brno.

[174] NEKUDA, R., 2003: K stavebnímu vývoji špýcharů ve Mstěnicích. Ve službách archeologie IV, 147-149.

[175] NEKUDA, R., 2004: Výzkum středověkého mlýna ve Mstěnicích v sezoně 2002-2003. Ve službách archeologie V, 115-118.

[176] NEKUDA, R.-KRAJÍČKOVÁ, M., 2004: Kamenné suroviny použité při stavbách objektů zaniklé středověké vsi Mstěnice. Ve službách archeologie V, 119-124.

[177] NEKUDA, R.-NEKUDA, V., 1997: Mstěnice 2. Zaniklá středověká ves. Dům a dvůr ve středověké vesnici. Brno.

[178] NEKUDA, V., 1961a: Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu. Brno.

[179] NEKUDA, V., 1961b: Aplikace půdní fosfátové analýzy při výzkumu zaniklé střeověké osady Mstěnice. AR XIII, 386-390.

[180] NEKUDA, V., 1961c: První výsledky historicko-archeologického výzkumu zaniklých osad na jihozápadní Moravě. ČMM XLVIII, Vědy společenské, 57-84.

[181] NEKUDA, V., 1966: Archaeological excavatione on deserted village in Moravia. The deserted medieval village research group. 13th Annual Report, 31-33, London.

[182] NEKUDA, V., 1967: Zmizelý život. Výzkum zaniklých středověkých osad v ČSSR. Brno.

[183] NEKUDA, V., 1970: Zur Poblematik der Wüstungsforschung in der Tschechoslowakei. ČMM LV, Vědy společenské, 7-20.

[184] NEKUDA, V., 1972: Středověká ves Mstěnice. 10 let archeologického výzkumu 1960-1970. VVM 24, 12-47.

[185] NEKUDA, V., 1973a: Výsledky výzkumu zaniklých středověkých vesnic na Moravě. ZSV 1, 71-88.

[186] NEKUDA, V., 1973b: Raně středověké typy obytných objektů ve Mstěnicích. ČMM LVIII, 77-96.

[187] NEKUDA, V., 1973c: Zum Stand der Wüstungsforschung in Mähren. ZAM 1, 31-87.

[188] NEKUDA, V., 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic. Brno.

[189] NEKUDA, V., 1976: Příspěvek k otázce příčin zanikání středověkých osad v Evropě. Zborník Slovenského národného muzea 70, História 16, 233-241.

[190] NEKUDA, V., 1981: Dvacet let archeologického výzkumu na lokalitě zaniklé středověké osady Mstěnice 1960-1980. VVM 33, 129-146.

[191] NEKUDA, V., 1982a: Středověká vesnice na Moravě ve světle archeologických výzkumů. Katalog výstavy. Brno.

[192] NEKUDA, V., 1982b: Středověké vesnice na Moravě ve světle archeologických výzkumů zaniklých osad. AH 7, 33-66.

[193] NEKUDA, V., 1982c: The study of medieval Villages in Czechoslovakia. Actas Mexico, 333-352.

[194] NEKUDA, V., 1983a: Die Wüstungen als Quelle zur Siedlungs-, Wirtschafts- und Sozialgeschichte des Mittelalters. Mittelalterliche Wüstungen in Niederösterreich. Studien und Forschungen aus dem Niederösterreichischen Institut für Landeskunde, Band 6, 196-213. Wien.

[195] NEKUDA, V., 1983b: Das mittelalterliche Dorf Mährens im Licht der archäologischen Forschung. Brno.

[196] NEKUDA, V., 1984a: Mährische Wüstungen als Quellen zum spätmittelalterlichen Dorfleben. Bäuerliche Sachkultur des Spätmittelalters. Veröffentlichungen des Instituts für mittelalterliche Realinkunde Österreichs, Nr. 7, 203-217, Wien.

[197] NEKUDA, V., 1984b: Středověký vesnický dům na Moravě. AH 9, 21-39.

[198] NEKUDA, V., 1984c: Wüstungsforschung und mittelalterliche Realienkunde. Die Erforschung von Alltag und Sachkultur des Mittelalters. Österreichische Akademie der Wissenschaften, 60-63. Wien.

[199] NEKUDA, V., 1985: Mstěnice 1. Zaniklá středověká ves. Hrádek, tvrz, dvůr, předsunutá opevnění. Brno.

[200] NEKUDA, V., 1986: Sociální skladba středověké vesnice a její odraz v architektuře. AH 11, 387-393.

[201] NEKUDA, V., 1987a: Příčiny a důsledky zaniklých středověkých osad. Historická geografie 12, 107-121.

[202] NEKUDA, V., 1987b: Základní otázky historicko archeologického studia vesnického sídla, domu a dvora. AH 12, 33-46.

[203] NEKUDA, V., 1988: Archäologische Siedlungsforschung in den tschechischen Ländern. Genetische Forschung in Mitteleuropa und Nachbarräumen, Teilband 2, 701-719.

[204] NEKUDA, V., 1988/89: Der Beitrag der mittelalterlichen Archäologie zur Sidlungs-, Hof- und Hausforschung. Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 4/5, 149-162. Wien.

[205] NEKUDA, V., 1989: Les villages désertes en Moravie. ČMM LXXIV, Vědy společenské 161-202.

[206] NEKUDA, V., 1990: Vybavení a provoz venkovské domácnosti v středověku. AH 15, 7-17.

[207] NEKUDA, V., 1992a: Erdställe in den mittelalterlichen Wüstungen Mährens. Der Erdstall, 18, 25-42. Roding.

[208] NEKUDA, V., 1992b: Mittelalterliche Wüstung Mstěnice und ihre Wandlungsprozesse vom Früh- bis zum Hochmittel

[209] alter. Medieval Europe 1992, Rural Settlement, Volume 86, 157-160. York.

[210] NEKUDA, V., 1993a: Die Landwirtschaft im mittelalterlichen Dorf Pfaffenschlag. Versuch einer Rekonstruktion aufgrund der archäologischen Funde. Bioarchäologie und Frügeschichtsforschung, 33-36, Wien.

[211] NEKUDA, V., 1993b: Probleme archäologischer Erforschungen von ländlichen Siedlungen in Mitteleuropa. The Study of Medieval Archaeology, 149-177. Stockholm.

[212] NEKUDA, V., 1994: Ursachen und Folgen der mittelalterlichen Wüstungen dargestellt am Beispiel Mährens. Siedlungsforschung. Archäologie-Geschichte-Geographie 12, 103-111.

[213] NEKUDA, V., 1995: Die Archäologie des Mittelalters in der ehemaligen ČSFR. Fragestellungen-Ergebnisse-Zukunftaufgaben. ZAM, Beiheft 9, 137-164.

[214] NEKUDA, V., 1997: Beitrag zur Gestalt des mittelalterlichen Dorfes aufgrund der archäologischen und schriftlichen Quellen. Život v arheologii středověku. Sborník příspěvků věnovaných Miroslavu Richterovi a Zdeňku Smetánkovi. 482-487. Praha.

[215] NEKUDA, V., 1999: Die Viehzucht in der mittelalterlichen Landwirtschaft im Lichte der archäologischen Forschung. Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 15, 49-55. Wien.

[216] NEKUDA, V., 2000: Die ländliche Besiedlung während der deutschen Ostausbreitung im Mittelalter. Miscelanea Archaeologica. Festgabe für Adriaan von Müller zum 70. Geburtstag, 23-29. Berlin.

[217] NEKUDA, V., 2001: Mstěnice 3. Zaniklá středověká ves. Časně středověké sídliště. Brno.

[218] NEKUDA, V., 2002: Hausentwicklung in der Wüstung Mstěnice (Mähren). Interdisziplinäre Beiträge zur Siedlungsarchäologie. Gedenkschrift für Walter Janssen, 255-265, Rahden/Westf.

[219] NEKUDA, V., 2003a: Die Bauernhäuser der Wüstungen Hard (Niederösterreich) und Pfaffenschlag (Mähren). Beiträge zur historischen Archäologie. Festschrift für Sabine Felgenhauer-Schmiedt zum 60. Geburtstag. Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich, Beiheft 6/2003, 247-256. Wien.

[220] NEKUDA, V., 2003b: Moravská vesnice v době lucemburské. Ad vitam et honorem Profesoru Jaroslavu Mezníkoví přátelé a žáci k pětasedmdesátým narozeninám, 579-594. Brno.

[221] NEKUDA, V., 2004: Das frühmittelalterliche Dorf in Ostmitteleuropa. AH 29, 365-414.

[222] NEKUDA, V.-UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě. Brno.

[223] NIEDERLE, L., 1913: Život starých Slovanů. Základy kulturních starožitností slovanských. Díl I/II. Praha.

[224] NITZ, H. J., 1985: Planmässige Siedlungsformen zwischen dem österreichischen Weinviertel und dem Passauer Abteiland. Ostbayerische Grenzmarken. Passauer Jahrbuch für Geschichte, Kunst und Volkskunde 27, 183-198. Passau.

[225] PÁLÓCZI-HORVÁTH, A., 1975: Bericht über die Ausgrabung des mittelalterlichen Dorfes Szentkirály, Folia archaeologica 26, 183-190.

[226] PÁLÓCZI-HORVÁTH, A., 1993: Structures des villages médiéval de Szentkirály, 15e-16e siècles. Actes du XII Congrès International des Sciences Préhistorique et Protohistoriques. 113-118. Bratislava.

[227] PÁLÓCZI-HORVÁTH, A., 1996a: Élet egy középkori faluban Szentkirály régészeti kutatásának eredményei. - Life in a medieval village. Archaeological researches in Szentkirály. 7-28. Mezögazdasági Muzeum Budapest.

[228] PÁLÓCZI-HORVÁTH, A., 1996b: L'archéologie de l'environnement écologique et les recherches des villages désertés médiévaux en Hongrie. Ruralia I, PA-Suppl. 5, 262-268.

[229] PÁLÓCZI-HORVÁTH, A., 1997: The reconstruction of a medieval (15th Century) House at Szentkirály (Midie Hungary). Život v archeologii středověku. Sborník příspěvků věnovaných Miroslavu Richterovi a Zdeňku Smetánkoví, 507-513. Praha.

[230] PÁLÓCZI-HORVÁTH, A., 1998: Variations morphologiques des villages désertés en Hongrie et la société rurale du Moyen Âge. Ruralia II, PA-Suppl. 11, 192-204.

[231] PÁLÓCZI-HORVÁTH, A., 2002: Development of fhe late-Medieval house in Hungary. Ruralia IV, PA-Suppl. 15, 308-319.

[232] PESEZ, J. M., 1996: Sur l'archéologie rurale en France septentrrionale - Qulques questions en guise de bilan. Ruralia I, PA-Suppl. 5, 171 -175.

[233] PIPONNIER, F., 1984: La qualité de la vie en milieu rural: exemples bourquignons. Bäuerliche Sachkultur des Spätmittelalters. Veröffentlichungen des Instituts für mittelaterliche Realienkunde Österreichs, Nr. 7, 277-290.

[234] PITTEROVÁ, A., 1956: K některým problémům slovanského domu a vesnice. VPS 1, 158-167.

[235] PITTEROVÁ, A., 1968: Typy nejstarších slovanských sídlišť vesnického charakteru a jejich vývoj ve světle archeologických pramenů. ČL, 55, 169-179.

[236] PITTEROVÁ, A., 1971: Dům a sídliště zemědělského charakteru v 6.-15. století na území ČSSR. ZSV, 1, 11-18.

[237] PLAČEK, M., 1987: Ves a dvůr Holoubek. K otázce dvora a panského sídla ve středověku. AH 12, 345-354.

[238] PLAČEK, M., 1999: Formy feudálního sídla moravského venkova. AH 24, 291-300.

[239] POLLA, B., 1962: Stredoveká zaniknutá osada na Spiši (Zalužany). Bratislava.

[240] POLLA, B., 1966: Zaniknutá stredoveká osada Miloj. (Výsledky doterajších výskumov.) Sborník Slovenského národného múzea, História 6, 117-160.

[241] POLLA, B., 1975: Stredoveké zaniknuté osady na Spiši. Nové obzory 17, 161-194.

[242] QUIRIN, H., 1973: Ista villa iacet totaliter desolata. Zum Wüstungsproblem in Forschung und Kartenbild. Mitteleutsche Forschungen, Band 74/1, 197-272. Festschrift für Walter Schlesinger.

[243] RICHTEROVÁ, J., 1981: Německá Lhota, zaniklá středověká osada, k.o. Kamenné Žirovnice, okr. Kladno, AH 6, 475-479.

[244] RICHTEROVÁ, J., 1982: Geodeticko-topografický průzkum na lokalitě Německá Lhota, okr. Kladno. AH 7, 247-252.

[245] ROUBÍK, F., 1959: Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách. Praha.

[246] RUSIŃSKI, W., 1975: Wüstungen, ein Agrarproblem des feudalen Europas. Acta Poloniae Historica 5, 48-78.

[247] RUTTKAY, A., 1970: Zaniknutá stredoveká dedina v katastri obce Belá. ŠZ 18, 377-383.

[248] RUTTKAY, A., 1981: Stavebná kultura dedinských sídlisk na Slovensku vo včasnom a vrcholnom stredoveku na základe archeologických výskumov. Lidová stavební kultura v československých Karpatech a přilehlých územích. Lidová kultura a současnost 7, 20-37, Brno.

[249] RUTTKAY, M., 1989: Výskum stredovekého osídlenia v Bajči. AH 14, 299-310.

[250] RUTTKAY, M., 1993: Žľaby na stredovekých sídliskách juhozápadného Slovenska. AH 18, 277-288.

[251] RUTTKAY, M., 1998: Dedina a dom vo vrcholnom a neskorom stredoveku. Ľudová architektúra a urbanizmus vidieckych sídiel na Slovensku z pohľadu najnovších poznatkov archeológie a etnografie, 37-66. Bratislava.

[252] RUTTKAY, M., 1999: Výskum stredovekých dedinských sídlisk na Slovensku (Stav a perspektivy). AH 24, 7-40.

[253] SEYER, H., 1994: Die mittelalterliche Wüstung Berlin-Hellersdorf. Ausgrabungen vom 1983 bis 1986. Veröffentlichungen des Brandenburgischen Landesmuseums für Vor- und Frühgechichte 28, 231-256.

[254] SMETÁNKA, Z., 1965a: Současný stav archeologického výzkumu hmotné kultury zemědělských osad X-XV, století v Čechách. ČsČH XIII, 239-268.

[255] SMETÁNKA, Z., 1965b: Povrchový průzkum zaniklých osad v okolí Sezimova Ústí. AR XVII, 668-674.

[256] SMETÁNKA, Z., 1970a: Archäologische Untersuchungen mittelalterlicher Ortswüstungen in Böhmen im Jahr 1969. - Archeologický výzkum zaniklých osad v Čechách v r. 1969. ČMM LV, Vědy společenské, 71-80.

[257] SMETÁNKA, Z., 1970b: Zur Methodik von Feldforschungen an mittelaterlichen Ortswüstungen. - K metodice povrchového průzkumu zaniklých středověkých osad v Čechách. (Výtah z referátu.) ČMM LV, Vědy společenské, 63-70.

[258] SMETÁNKA, Z., 1972: Archeologický výzkum zaniklých středověkých osad v Čechách v letech 1965-1971. AR XXIV, 417-427.

[259] SMETÁNKA, Z., 1973: Archeologický výzkum středověké vesnice v Čechách v letech 1965-1970. ZSV 1, 21-34.

[260] SMETÁNKA, Z., 1974a: Die Archäologie und das mittelalterliche Dorf in Böhmen. Rückblick, Gegenwart, Perspektive. ZAM 2, 121-127.

[261] SMETÁNKA, Z., 1974b: K metodice povrchového průzkumu raněstředověké venice. Památková péče 5, 297-306.

[262] SMETÁNKA, Z., 1978: Česká vesnice v období vzniku městských aglomerací. AH 3, 325-330.

[263] SMETÁNKA, Z., 1985: K ikonografii středověké vesnice. AR XXXVII, 319-333.

[264] SMETÁNKA, Z., 1988: Život středověké vesnice. Zaniklá Svídna. Praha.

[265] SMETÁNKA, Z., 1989: K problematice trojdílného domu v Čechách. AH 14, 319-324.

[266] SMETÁNKA, Z., 1994: K problematice trojdílného domu v Čechách a na Moravě v období vrcholného a pozdního středověku. - A discussion of problems associated with the three-part house in Bohemia and Moravia during the period of the High and Late Middle Ages, Mediaevalia archaeologica Bohemica 1993, PA-Suppl. 2, 117-138.

[267] SMETÁNKA, Z.-KLÁPŠTĚ, J., 1979: Geodeticko-topografický průzkum zaniklých středověkých osad. AR XXXI, 614-631.

[268] SMETÁNKA, Z.-KLÁPŠTĚ, J., 1981: Geodetico-topografický průzkum zaniklých středověkých vsí na Černokostelecku. PA LXXIII, 416-458.

[269] SMETÁNKA, Z.-KLÁPŠTĚ, J.-RICHTEROVÁ, J., 1979: Geodeticko-topografický průzkum zaniklé středověké vsi Ostrov (k. o. Jedomělice), AR XXXI, 420-430.

[270] SMETÁNKA, Z.-ŠKABRADA, J., 1975: K metodice studia půdorysu české raněstředověké vesnice. AH 1, 55-60.

[271] SMETÁNKA, Z.-ŠKABRADA, J.-KRAJÍC, R., 1988: Příspěvek ke kritice vypovídací hodnoty geodeticko-topografického průzkumu. Rodná země. Sborník k 100. výročí Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a k 60. narozeninám PhDr. Vladimíra Nekudy, CSc., 81 -98. Brno.

[272] SNÁŠIL, R., 1976: Životní prostředí vesnických sídlišť 10.-15. století v ČSSR. (Nástin dosavadních výsledků.) AH 1, 139-149.

[273] SNÁŠIL, R., 1982: Zaniklé vesnice na Uhersko-hradišťsku-brodsku v období 13.-18. století. AH 7, 163-167.

[274] SOKOLOVSKÝ, L., 2002: Správa slovenskéj dediny na Slovensku. Bratislava.

[275] SPERLING, W., 1982: Formen, Typen und Genese des Platzdorfes in den böhmischen Ländern. Beiträge zur Siedlungsgeographie Ostmitteleuropas. Wiesbaden.

[276] STOYE, W.-ULLMANN, W.-WALTHER, Th., 1987: Untersuchungen auf der "wüsten Mark" Rappendorf, Stdkr. Zwickau. AuF. 32, 44-48.

[277] SULITKOVÁ, L., 1977: Nižší šlechta v českém státě a Uhrách na přelomu 13. století ve světle písemných pramenů. AH 2, 9-22.

[278] SZABÓ, I., 1969: A középkori magyar falu. - Das ungarische mittelalterliche Dorf. Budapest.

[279] ŠAUROVÁ, D., 1967: Zaniklá středověká osada Konůvky na Slavkovsku. VVM 19, 163-174.

[280] ŠAUROVÁ, D., 1973a: Systematický výzkum zaniklé středověké osady Konůvky na Slavkovsku. ZSV, 1, 169-193.

[281] ŠAUROVÁ, D., 1973b: Nové poznatky ze zaniklé středověké vesnice Konůvky. ZSV, 1, 184-186.

[282] ŠAUROVÁ, D., 1973c: Pokračování výzkumu v Konůvkách (hřbitov a sakrální objekty). AH 3, 347-354.

[283] ŠAUROVÁ, D., 1977: Vilémov - zaniklá středověká ves na úpatí Drahanské vrchoviny. Středověká archeologie a studium počátků měst, 264-271, Praha.

[284] ŠIMANA, M., 1973: Geodeticko-topografický průzkum archeologické lokality a dokumentace výzkumu. ZSV 2, 137-152.

[285] ŠIMANA, M., 1979: Provádění geodeticko-topografického průzkumu na zaniklých středověkých osadách. AR XXXI, 631-639.

[286] ŠKABRADA, J.: Sýpky domů v Pfaffenschlagu ve světle struktury vesnického domu jihočeské oblasti ("Šíje" sýpek a středověkých zemnic). AH 3, 355-369.

[287] ŠKABRADA, J., 1986: Základní rysy prostorové a konstrukční struktury domu zemědělské usedlosti pozdního středověku v Čechách. AH 11, 395-407.

[288] ŠKABRADA, J., 1987: Poznámky k pokračujícímu průzkumu domu čp. 2 v Lučici. (Ke vzniku středověkého domu s trojdílným půdorysem.) AH 12, 203-213.

[289] ŠKABRADA, J., 1988: Půdorysy domů v zaniklé středověké vesnici Sarvaly ve světle srovnávacího materiálu z českých zemí. AH 13, 511-518.

[290] ŠKABRADA, J.-SMETÁNKA, Z., 1974: Architektura zemědělské usedlosti pozdního středověku v Čechách. AR XXVI, 236-270.

[291] ŠTELCL, J.-MALINA, J., 1975: Kamenné suroviny Pfaffenschlagu. Nekuda, Pfaffenschlag, 223-237.

[292] ŠTĚPÁNEK, M., 1967: Plužina jako pramen dějin osídlení. (Příspěvky k dějinám osídlení 1.) ČČH 15, 725-746.

[293] ŠTĚPÁNEK, M., 1968: Plužina jako pramen dějin osídlení. (Příspěvky k dějinám osídlení 2.) ČČH 16, 247-274.

[294] ŠTĚPÁNEK, M., 1969: Strukturarni změny středověkého osídlení I, ČČH 17, 457-488, II, 649-680.

[295] TIMPEL, W., 1982: Gommerstedt, ein mittelalterlicher Herrensitz in Thüringen. Weimar.

[296] TIMPEL, W., 1996: Untersuchungen zur Entwicklung und Funktion mittelalterlicher Grubenhäuser in ländlichen und städtischen Siedlungen Thüringens. Ruralia I, PA, Suppl. 5, 72-86.

[297] TIMPEL, W.-REUSSE, H., 1986: Archäologische Untersuchungen auf der Wüstung Hugenworbis bei Breitenworbis, Kr. Worbis. AuF 31, 231-234.

[298] UNGER, J., 1977: Stav výzkumu zaniklých vsí v mikroregionu na soutoku Jihlavy a Svratky. Středověká archeologie a studium počátků měst. 258-263. Praha.

[299] UNGER, J., 1981: Hradištní a středověká osada u Šakvic, okr. Břeclav. AR XXXIII, 55-87.

[300] UNGER, J., 1984: Zaniklá ves Topolany u Vranovic, okr. Břeclav. AH 9, 65-100.

[301] UNGER, J., 1985: Zaniklá středověká ves Bořanovice u Přibic. JM 21, 109-128.

[302] UNGER, J., 1987: Zum Stand der Hausberg-(Motten)-Forschung in Südmähren. Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 3, 85-106.

[303] UNGER, J., 1988a: Počátky středověkých opevněných sídel typu "motte" na jihovýchodní Moravě. Sborník Rodná země k 100. výročí Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a k 60. narozeninám PhDr. Vladimíra Nekudy, CSc., 207-221.

[304] UNGER, J., 1988b: "Motte" a kostel v zaniklé vsi Divice u Brumovic. AH 13, 369-374.

[305] UNGER, J., 1994: Koválov. Šlechtické sídlo z 13. století na jižní Moravě. Brno.

[306] UNGER, J. a kol., 1980: Pohořelice-Klášterka. Studie Archeologického ústavu ČSAV v Brně, roč. VIII, 2, Praha.

[307] VAŘEKA, P., 1991: Příspěvek k problematice vypovídacích možností konstrukčních reliktů středověkého vesnického domu. AR XLIII, 585-592.

[308] VAŘEKA, P., 1994: Konstrukce středověkého vesnického domu v Čechách a na Moravě (10.-15. století). ČL, 81, 185-199.

[309] VAŘEKA, P., 1998: Archeologie středověkého vesnického domu. (Formování tradiční vesnické architektury v Evropě.) ČL, 85, 1-33.

[310] WAND, R., 1983: Ausgrabungen in einer mittelalterlichen Dorfwüstung bei Fritzlar. Schwalm-Ederkreis.

[311] ZIENTARA, 1960: Zagadnienie depresji rolnictwa w XIV.-XV. wieku w swietle najnowszej literatury. Przegląd historiczny LI, Varšava.