K demografii raně středověkých pohřebišť v Čechách na příkladu Radomyšle u Strakonic

Název: K demografii raně středověkých pohřebišť v Čechách na příkladu Radomyšle u Strakonic
Variantní název:
  • Zur Demographie frühmittelalterlicher Gräberfelder in Böhmen am Beispiel von Radomyšl bei Strakonice
  • The demography of Early-Medieval burial sites in Bohemia, with an example from Radomyšl, near Strakonice
Přispěvatel
Magar, Bernd (Translator of Summary)
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2008, roč. 33, č. [1], s. 399-418
Rozsah
399-418
  • ISSN
    0231-5823
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Radomyšl leží 110 km jihozápadně od Prahy a 6 km severovýchodně od okresního města Strakonice, v oblasti jihozápadních Čech ve spádové oblasti tzv. Solné stezky. Pohřebiště v Radomyšli je dosud největším zkoumaným objektem svého druhu v českých zemích. Výzkum Archeologického ústavu ČSAV přinesl zásadní materiál k morfologii, typologii a chronologii esovitých záušnic a prstenů, k poznání pohřebního ritu, k problematice náhrobních kamenů, nejstarších heraldických značek aj. Dále byly získány nové poznatky o nejstarší stojící sakrální stavbě v této oblasti, kostele sv. Martina, objevena kurie johanitského, respektive maltézského řádu, nejstarší zachovaná v českých zemích. Rozsáhlá antropologická analýza byla provedena po stránce metrické, deskriptivní, včetně anomálií, patologických změn apod.
Radomyšl is situated 110 km south-west of Prague, 6 km north-east of the district town of Strakonice, southwest Bohemia, in the area of the Salt Trail. The burial site in Radomyšl is the largest of its kind investigated in the Czech lands, with 1,000–1,200 people originally buried there. It was first explored in 1963–1968 in the course of rescue research, and later as part of systematic research carried out by the Archaeological Institute of the Czech Academy of Science. This resulted in substantial material for looking into the morphology, typology and chronology of S-shaped earrings (worn behind the ear) and rings, for evidence on burial rites, and for details of gravestones, the oldest heraldic signs, and much more. In addition, new information concerning the oldest standing sacred building in the area, the Church of St. Martin, was acquired, and the translocation of a Romanesque settlement, originally located south of the sacred building, to the east of the Romanesque church, was revealed. The rectangular chancel was dated to the second half of the 12th century. A curia of the Order of the Johannite or Maltese Knights, the oldest of its kind preserved in the Czech lands, was also revealed. An extensive anthropological analysis, both quantitative and descriptive, was carried out, including anomalies, pathological changes, etc. The area of the burial site was approximately 68×26 m. Some 1,900m2 was excavated, on a west-east axis, together with 26–28 rows of graves. Although part of the site had been damaged in the course of building work, the research produced 463 individuals in grave units and 266 in backfills, so there was a total of 729 individuals to work with in terms of statistics, demography and the general historical context. Demographic analysis estimated the settlement population at ca. 250 people of all age categories. The average life expectancy was approximately 27 years.
Note
Památce Zdenky Krumphanzlové 1931–2002.
Dem Andenken an Zdenka Krumphanzlová 1931–2002.
In memory of Zdenka Krumphanzlová 1931–2002.
Reference
[1] ACSÁDI, Gy.–NEMESKERI, J., 1957: Paläodemographische Probleme, Homo 8, 133–148.

[2] ACSÁDI, Gy.–NEMESKERI, J., 1970: History of Human Life Span and Mortality, Akadémiai Kiadó, Budapest.

[3] ACSÁDI, Gy.–NEMESKERI, J.–HARSÁNYI, L., 1959: Analyse des trouvailles anthropologiques du cimitière de Kérpuszta (XIe siècle) sous l'aspect de l'âge Etude paléodemographique, Acta Arch. Acad. Sc. Hung. 11, 419–455.

[4] BLAJEROVÁ, M., 1975: Kostrové pozůstatky ze slovanského pohřebiště v Radomyšli, Crania bohemica 4, Archeologický ústav ČSAV. Praha.

[5] BLAJEROVÁ, M., 1987: Pohled antropologa na obyvatelstvo Prahy a Čech v raném a vrcholném středověku, Documenta Pragensia VII/1, 8–29.

[6] BLAJEROVÁ, M., 1999: Kostrová pohřebiště z Radomyšle (okr. Strakonice) z období od středověku po novověk. In: Nechvátal, B., 1999: Radomyšl, Raně středověké pohřebiště, 252–350. Praha.

[7] BLAJEROVÁ, M.–NECHVÁTAL, B., 1990: Demografie mladohradištného pohřebiště v Radomyšli u Strakonic a některé poznatky z antropologického výzkumu, AH 15, 457–473.

[8] BLAJEROVÁ, M.–NECHVÁTAL, B., 1991: Demographie und Problematik der slawischen frühburgwallzeitlichen Grabstätte in Radomyšl bei Strakonice und einige Erkenntnisse der anthropologischen Forschung. In: Actes du XIIe Congrčs International des Sciences Préhistoriques, Bratislava 1.–7. Septembre 1991, 4, 168–180. Bratislava 1993.

[9] BOHÁČ, Z., 1972: Patrocinia románských kostelů, HG 8, 31–52.

[10] BOHÁČ, Z., 1987: Postup osídlení a demografický vývoj českých zemí do 15. století, HG 12, 59–87.

[11] BUCHVALDEK, M., 1987: Poznámky k vývoji obyvatelstva v pravěku Čech, HG 12, 13–28.

[12] DĚTSTVÍ, RODINA A STÁŘÍ V DĚJINÁCH EVROPY, ed. P. Horská, M. Kučera, E. Maur, M. Stloukal. Praha 1990.

[13] FIALA, Z., 1967: Die Organisation der Kirche in Přemyslidenstaat Frühzeit, edd. F. Graus–H. Ludat, Wiesbaden, 133–147.

[14] FROLÍKOVÁ–KALISZOVÁ, D., 1999: Pokus o analýzu slovanského pohřebiště v Praze- Motole, PA XCI, 201–249.

[15] GEISLER, M., 1986: Holubice. Pohřebiště z mladohradištního období. Brno.

[16] GEISLER, M., 1992: Statistické zhodnocení mladohradištního pohřebiště z Holubic, okr. Vyškov, Pravěk NŘ 1992/2, 359–370.

[17] HRDLIČKA, L.–RICHTER, M., 1974: Slovanské a středověké osídlení Oškobrhu u Poděbrad, PA LXV, 111–184.

[18] HRUBÝ, F., 1916–1917: Církevní zařízení v Čechách a na Moravě od X. století do konce XIII. století a jeho poměr ke státu, ČČH XXII, 17–35, 257–258, 385–421, ČČH XXIII, 38–73.

[19] HRUBÝ, V., 1955: Staré Město. Velkomoravské pohřebiště "Na valách". Praha.

[20] JELÍNKOVÁ, D., 1999: Slovanské pohřebiště z 9. až 12. století v Mušově. Katalog. Brno.

[21] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.

[22] KOVAŘÍK, J., 1991: Slovanské kostrové pohřebiště v Praze 5. Motole. Praha.

[23] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1971: Počátky křesťanství v Čechách ve světle archeologických pramenů, PA LXIII, 406–456.

[24] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1974: Chronologie pohřebního inventáře vesnických hřbitovů 9.–11. věku v Čechách, PA LXV, 34–110.

[25] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1975: Dějiny výzkumu slovanských pohřebišť v Čechách 1919–1969. In: Vývoj archeologie v Čechách a na Moravě 1919–1969, 48–61. Praha.

[26] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1979: Některé problémy rozvrstvení společnosti podle archeologie. In: Aktuálné otázky výzkumu slovanských populací na území Československa v 6.–13. storočí, 29–41. Nitra.

[27] KUTHAN, J., 1977: Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století, 2. vydání České Budějovice.

[28] LIFKA, B., 1993: Radomyšl. Dějiny jihočeského městečka a jeho okolí. Z pozůstalosti k vydání připravil B. Nechvátal. Radomyšl.

[29] LUTOVSKÝ, M., 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha.

[30] MAREŠOVÁ, K., 1983: Uherské Hradiště – Sady. Staroslovanské pohřebiště na Horních Kotvicích. Brno – Uherské Hradiště.

[31] MAUR, E., 1990: Od stěhování národů k velké kolonizaci. In: Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy, 140–162. Praha.

[32] MENCL, V., 1958: Počátky středověké architektury v jihozápadních Čechách, ZPP XVIII, 133–146.

[33] MENCL, V., 1965: Panské tribuny v naší románské architektuře, Umění XIII, 29–62.

[34] MERHAUTOVÁ, A., 1971: Raně středověká architektura v Čechách, Praha.

[35] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Velkomoravské kostrové pohřebiště ve Velkých Bílovicích (K problematice venkovských pohřebišť 9.–10. stol. na Moravě), StAÚ Brno roč. XII. Praha.

[36] NECHVÁTAL, B., 1997: K nálezové problematice mladohradištního pohřebiště v Radomyšli u Strakonic, AH 22, 61–96.

[37] NECHVÁTAL, B., 1999: Das frühmittelalterliche Gräberfeld in Radomyšl bei Strakonice. In: Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern / West- und Südböhmen, Treffen 8, 17. bis 20. Juni in Běšiny bei Klatovy, 201–219. Rahden / Westf.

[38] NECHVÁTAL, B., 1999: Radomyšl. Raně středověké pohřebiště. S antropologickou analýzou M. Blajerové, a s příspěvky Z. Hazlbauera, J. Macharta. Praha.

[39] NECHVÁTAL, B., 2001: Die archäologische Erforschung der St. Martins – Kirche in Radomyšl bei Strakonice – Ergebnisse und Probleme. In: Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern / West- und Südböhmen, Treffen 10, 7. bis 10. Juni 2000 in Český Krumlov, 188–209. Rahden / Westf.

[40] NEKUDA, V., 2004: Das frühmittelalterliche Dorf in Ostmitteleuropa, AH 29, 365–414.

[41] NEKUDA, V., 2005: Das hoch- und spätmittelalterliche Dorf im Ostmitteleuropa im Licht der archäologischen Forschung, AH 30, 263–328.

[42] NEUSTUPNÝ, E., 1983: Demografie pravěkých pohřebišť. Praha.

[43] NOVOTNÝ, B., 1962: K otázce vztahů mezi středohradištním a pozdněhradištním osídlením na území dnešní Moravy, PA LIII, 211–218.

[44] NOVOTNÝ, B., 1980: Změny ve vývoji slovanského osídlení a pohřbívání v 6. až 12. století v poříčí řeky Dyje ve světle archeologických a písemných pramenů. In: IV. medzinárodný kongres slovanskej archeólogie Sofia 15.–22. septembra, Zborník referátov ČSSR, 109–119. Nitra.

[45] NOVÝ, R., 1984: Vznik poddanského obyvatelstva jako společenské třídy v českých zemích. In: Struktura feudální společnosti na území Československa a Polska do přelomu 15. a 16. století, 213–240. Praha.

[46] PAVLÍK, Z.–RYCHTAŘÍKOVÁ, J.–ŠUBRTOVÁ, A., 1986: Základy demografie. Praha.

[47] PETRÁŇ, J., 1964: Poddaný lid v Čechách na prahu třicetileté války. Praha.

[48] PLACHT, O., 1957: Lidnatost a společenská skladba českého státu v 16.–18. století. Praha.

[49] SLÁMA, J., 1977: Mittelböhmen in frühen Mittelalter. Katalog der Grabfunde. Praha.

[50] SPIEGELMAN, M., 1955: Introduction to Demography. Chicago.

[51] STLOUKAL, M., 1962: Struktura obyvatelstva velkomoravských Mikulčic. Příspěvek k paleodemografii starých Slovanů, AR XIV, 61–83.

[52] STLOUKAL, M., 1962a: Pokus o paleodemografii starých Slovanů, Demografie 4, 37–42.

[53] STLOUKAL, M., 1990: Jak vidí pravěkou a časně středověkou společnost antropolog. In: Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy, 92–115. Praha.

[54] STLOUKAL, M.–VYHNÁNEK, L., 1976: Slované z velkomoravských Mikulčic. Praha.

[55] ŽEMLIČKA, J., 1997: Čechy v době knížecí (1034–1198). Praha.

[56] ŽEMLIČKA, J., 2002: Počátky Čech královských (1198–1253). Praha.

[57] ŽITNÝ, M., 2003: Demografie moravských pohřebišť z mladší a pozdní doby hradištní (950–1250). In: Ve službách archeologie 4, Sborník k 75. narozeninám prof. PhDr. Vladimíra Nekudy, DrSc., V. Hašek, R. Nekuda, J. Unger (edd.), 294–302. Brno.