Změny sídlištních struktur v okolí Ronova nad Doubravou

Variantní název
Changes in settlement structures in the vicinity of Ronov nad Doubravou
Veränderungen der Siedlungsstruktur im Umland von Ronov an der Doubrava
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2019, roč. 44, č. 2, s. 855-885
Rozsah
855-885
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
česky
Abstrakt(y)
V západním cípu okresu Chrudim (dříve historická součást Čáslavska) v okolí města Ronova nad Doubravou se nalézají relikty několika zaniklých vsí, panských sídel s přidruženým hospodářským zázemím včetně dvorů, mlýnů a několika rybníků. V průběhu středověku se jednalo o hraniční zónu mezi lichtenburským panstvím a državami vilémovského kláštera (hranici tvořila samotná řeka Doubrava). I na tomto území se ale nalézaly samostatné državy. Krajina v okolí města prošla několika razantními transformacemi, které ovlivnily strukturu zdejšího osídlení. Jednou z nich bylo založení města. Příspěvek se zaměřuje na komparaci dostupných písemných a archeologických pramenů ve vymezeném mikroregionu bezprostředního okolí Ronova nad Doubravou.
Remains of several deserted villages, feudal estates with affiliated hinterland facilities including homesteads, mills and several fishponds are located in the western tip of the Chrudim district (formerly a part of the Čáslav region), near the town of Ronov nad Doubravou. In the Middle Ages, this was a border area between the Lichtenburk demesne and the holdings of the Vilémov monastery (the border was the river Doubrava). However, the region also included further independent holdings. The landscape around the town underwent several radical transformations in the past which influenced the structure of the local settlement. One of them was the establishment of the town. This contribution centres on the comparison of the available written and archaeological sources in the observed microregion in the immediate surroundings of Ronov nad Doubravou.
Jazyk shrnutí
Note
  • Tato studie je dílčím výsledkem projektu Studentské grantové soutěže Západočeské univerzity v Plzni SGS-2017-003.
Document
Reference:
[1] BÍLEK, T. V., 1883: Dějiny konfiskací v Čechách po roce 1618. Část druhá. Praha.

[2] BINTLIFF, J.–SNODGRASS, A., 1988: Off-Site Pottery Distributions: A Regional and Interregional Perspective, Current Anthropology 3/29, 503–516.

[3] BIRNBAUMOVÁ, A.–JANSOVÁ, L., 1929: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Čáslavském. Praha.

[4] CEJPOVÁ, M., 2008: Zbyslavec, okr. Chrudim, Výzkumy v Čechách 2005, 312.

[5] CULEK, A., 1958: Drobné příspěvky k dějinám města Ronova n. Doubravou, Pardubický kraj II, 47–52.

[6] ČAPEK, L.–MALINA, O.–RYTÍŘ, L., 2013: Jenišovice (okr. Písek) – výzkum zaniklé středověké vesnice na základě prostorové distribuce keramiky, AVJČ 26, 183–206.

[7] ČERMÁK, K., 1874–1877: Současný přehled držitelů zboží v kraji Čáslavském dle register kontribuce z r. 1622, Památky archaeologické a místopisné X, 320–330.

[8] ČERMÁK, K., 1882–1884: Kde hledati jest Suchotlesky?, Památky archaeologické a místopisné XII, 238–239.

[9] ČERMÁK, K., 1885: Starožitné památky kostela sv. Kříže u Ronova, Archaeologické příspěvky z Čáslavska III, 1–8.

[10] ČERMÁK, K., 1893: Nejstarší listiny archivu města Ronova nad Doubravou, Památky archaeologické a místopisné XVI, 819.

[11] DANIELISOVÁ, A., 2010: Oppidum České Lhotice a jeho sídelní zázemí. Praha.

[12] FALTYSOVÁ, H.–BÁRTA, F., edd., 2002: Chráněná území ČR. Svazek IV. Pardubicko. Praha.

[13] FRB II: Fontes rerum bohemicarum II. (Emler, J., ed.). Praha 1874.

[14] FROLÍK, J., 1982: Archeologické nálezy a minulost Skutečska. Skuteč.

[15] FROLÍK, J., 1984: Archeologické nálezy Chrudimsko (k– t). Chrudim.

[16] FROLÍK, J., 1989: Nález raněstředověké keramiky ze Sečské přehrady na Chrudimsku, Zpravodaj Krajského muzea východních Čech XVI, č. 1, 70–77.

[17] FROLÍK, J., 1989a: Archeologické památky Hlinecka a Chrastecka. Hlinsko.

[18] FROLÍK, J.–MUSIL, J.–SIGL, J., sine dato: Manuál technologických skupin středověké a novověké keramiky na Chrudimsku. Rkp. ulož. na archeologickém pracovišti Regionálního muzea v Chrudimi.

[19] FROLÍK, J.–SIGL, J., 1995: Chrudimsko v raném středověku. Hradec Králové.

[20] FROLÍK, J.–SIGL, J., 1999: Nálezová zpráva o záchranném archeologickém výzkumu na lokalitě Chrudim – Filištínská ulice čp. 37/I–40/I. Svazek 4 – Sumarizace nálezů – čp. 37/I, sondy A, B. Nálezová zpráva čj. 819/99, ulož. v Archivu nálezových zpráv ARÚ AV ČR, Praha, v. v. i.

[21] FROLÍK, J.–STRÁNSKÁ, P.–ŠVÉDOVÁ, J., 2018: Hrochův Týnec, počátky zdejšího kostela sv. Martina a feudálního sídla – Hrochův Týnec, the beginnings of the local Church of St. Martin and of a feudal residence, ASČ 22, 971–1004.

[22] HORÁK, J., 2011: Prostorové analýzy dat, VŠB-TU Ostrava, HGF, Institut geoinformatiky, nestr.

[23] CHARVÁT, P., 1982: Říkovice u Litomyšle a koncentrace osídlení ve středověku – The village of Říkovice by the town of Litomyšl and medieval concentration of settlement, AH 7, 225–228.

[24] JEŽEK, M., 2007: Jaroměřsko v raném středověku, AR LIX, 523–570.

[25] KLÁPŠTĚ, J., 1993: Změna – středověká transformace a její předpoklady. In: Mediaevalia Archaeologica Bohemica. Památky archeologické – Supplementum 2, 9–59. Praha.

[26] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.

[27] KLÁPŠTĚ, J.–TOMÁŠEK, M., 2000: Nástin raně středověkého osídlení v Bylanech u Kutné Hory. In: In memoriam Jan Rulf. PA – Supplementum 13, 165–181. Praha.

[28] KUNA, M., 2004: Povrchový sběr. In: Kuna, M. a kol., Nedestruktivní archeologie, 305–352. Praha.

[29] KURKA, J., 1914: Archidiakonáty kouřimský, boleslavský, hradecký a diecese litomyšlská. Praha.

[30] LÍVA, V., 1951: Prameny k dějinám třicetileté války. Regesta fondu Militare archivu ministerstva vnitra ČSR v Praze. Díl 3. Praha.

[31] LÍVA, V., 1953: Prameny k dějinám třicetileté války. Regesta fondu Militare archivu ministerstva vnitra ČSR v Praze. Díl 4. Praha.

[32] LC III–IV: Libri confirmatiorum ad beneficia ecclesiastica pragensem per archidioecesim III–IV (Emler, J., ed.). Pragae 1879.

[33] LE V: Libri erectionum archidioecesis pragensis saeculo XIV. et XV. Tomus V (Borový, C., ed.). Pragae 1889.

[34] MALINA, O., 2010: Transformace osídlení v prostředí GIS – zpracování dat z povrchových sběrů. In: Zborník GIS v archeológii (Blažová, E.–Gálová, L., edd.), 86–99. Nitra.

[35] MALINA, O., 2011: Stabilizace sídelní sítě vrcholného středověku ve střední a západní Evropě. Nepublikovaná disertační práce, ulož. na KAR FF ZČU v Plzni.

[36] MALINA, O., 2012: Samostatně stojící kostel jako doklad transformace osídlení – možnosti archeologie a GIS, Svorník 2010, 33–44.

[37] MALINA, O., 2015: Hledání neviditelného. Relikty plužiny zaniklých středověkých vsí a možnosti jejich detekce a interpretace na datech LLS, ZPP 76, 513–520.

[38] MEDUNA, P., 1992: K vnitřní struktuře raně středověkých sídlišť – Zur inneren Struktur der frühmittelalterlichen Siedlungen, AH 17, 281–289.

[39] MUSIL, J., 2007: Neznámá zaniklá středověká vesnice pod Sečskou přehradou (k. ú. Seč a Hoješín, okr. Chrudim), ZMHK 33, 199–219.

[40] MUSIL, J., 2009: An assemblage of late Middle Age and Early Modern period ceramics from Rabštejnek Castle in the cadastral territory of Smrkový Týnec in the district of Chrudim, Studies in Post-Medieval Archaeology 3, 45–64.

[41] MUSIL, J., 2011: Nové středověké a raně novověké nálezy z Trhové Kamenice (okr. Chrudim, Pardubický kraj), Východočeský sborník historický 19, 59–104.

[42] MUSIL, J., 2011a: Příspěvek archeologie k dějinám Trhové Kamenice, okr. Chrudim, ASČ 15, 969–988.

[43] MUSIL, J., 2012: Pověst nebo realita? aneb Záchranný archeologický výzkum při odbahňování Panského rybníka ve Stolanech v roce 2011, Chrudimský vlastivědný sborník 16, 207–236.

[44] MUSIL, J., 2014: Soubor keramiky z velitelského stanoviště pod hradem Lichnicí (k. ú. Podhradí v Železných horách, okr. Chrudim), AVČ 5 (2013), 87–111.

[45] MUSIL, J., 2016: Příspěvek k poznání hmotné kultury hradu Strádova (k. ú. Ochoz u Nasavrk, okr. Chrudim), AVČ 8 (2014), 54–87.

[46] MUSIL, J., v tisku: Zaniklá středověká vesnice pod Sečskou přehradou (k. ú. Seč a k. ú. Hoješín, o. Chrudim) aneb Ústupky roku 1315?, Chrudimský vlastivědný sborník.

[47] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P., 2012: Zaniklá středověká a raně novověká ves Bolešov v k. ú. Spačice, okres Chrudim, Pardubický kraj, Východočeský sborník historický 22, 73–114.

[48] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P., 2013: Studium dynamiky středověkých sídelních struktur v tzv. bojanovském újezdu (Železné hory, okres Chrudim), REA – Živá archeologie 15, 32–37.

[49] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P., 2014: Současný stav a perspektivy výzkumu antropogenních pozůstatků sídelních, výrobních a těžebních areálů v prostoru Železných hor, AVČ 5 (2013), 227–239.

[50] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P., 2014a: Pozůstatky rýžování zlata v tzv. bojanovském újezdu (okres Chrudim) – Goldwäschereirelikte im sog. Bojanov-Sprengel (Bezirk Chrudim), AH 39, 637–655.

[51] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P., 2014b: Tvrziště Stoupec a jeho hospodářské zázemí. Výsledky povrchového průzkumu na k. ú. Březinka u Hošťalovic (okr. Chrudim), AVČ 5 (2013), 148–180.

[52] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P., 2014c: Dokumentace reliktů středověké těžby kovů v Železných horách, REA – Živá archeologie 16, 32–38.

[53] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P., 2015: Výsledky povrchového průzkumu Železných hor v roce 2014, Výzkumy v Čechách 2014. Zprávy ČAS – Supplément 97, 52.

[54] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P., 2015a: Rýžování zlata na Chrudimsku, REA – Živá archeologie 17, 60.

[55] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P., 2015b: Dokumentace reliktů předhradí hradu Strádova (okres Chrudim) – Dokumentation der Relikte der Vorburg von der Burgruine Strádov (Bezirk Chrudim), AH 40, 457–473

[56] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P., 2016: Nové archeologické nálezy z tzv. bojanovského újezdu (Železné hory, okres Chrudim), Praehistorica XXXIII, č. 1–2, 275–290.

[57] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P., 2016a: Mezi vesnicí a vrchnostenským sídlem. Dvory na středověkém Chrudimsku – Zwischen Dorf und Herrschaftssitz. Mittelalterliche Höfe in der Region Chrudim, AH 41, 211–238.

[58] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P., 2017: Příspěvek k poznání polních opevňovacích objektů z roku 1968 na Chrudimsku – Feldbefestigungsobjekte aus dem Jahr 1968 in der Region Chrudim, AH 42, 579–593.

[59] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P., 2018: Povrchový průzkum sídlištního a hospodářského komplexu tvrze Suchotlesky (k. ú. Ronov nad Doubravou) – Oberflächenuntersuchung des Siedlungs- und Wirtschaftskomplexes der Feste Suchotlesky (Katastergebiet Ronov nad Doubravou), AH 43, 423–435.

[60] NOHEJLOVÁ-PRÁTOVÁ, E., 1957: Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III. Praha.

[61] NOVÁK, D.–VAŘEKA, P., 2016: A Late-Medieval manor farm in Rovný (Rokycany District, Pilsen Region), AH 41, 211–227.

[62] PAVLŮ, I., 1982: K počátkům Čáslavě. I. Katalog – Archeologické nálezy při městských hradbách, Praehistorica X – Varia archaeologica 3, 75–160.

[63] PEHAL, Z., 2001: Sídliště ze 13. století na katastru obce Frýdnava (okr. Havl. Brod), Sborník Havlíčkobrodské společnosti pro povznesení regionálně historického povědomí 1, 5–9.

[64] PEHAL, Z., 2001a: Sídliště ze 13. století na katastru obce Stupárovice (okr. Havl. Brod), Sborník Havlíčkobrodské společnosti pro povznesení regionálně historického povědomí 1, 96–100.

[65] PEHAL, Z., 2003: Keramika 13. století od kostela svatého Kříže nedaleko Ronova nad Doubravou (okr. Chrudim), Chrudimský vlastivědný sborník 7, 3–17.

[66] PEHAL, Z., 2006: Zaniklá středověká vesnice na katastru Stupárovic, okres Havlíčkův Brod, ZMHK 32, 124–139.

[67] PROFOUS, A., 1951: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl III. M–Ř. Praha.

[68] PROFOUS, A.–SVOBODA, J., 1957: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl IV. S–Ž. Praha.

[69] RBM IV: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae IV (Emler, J., ed.). Praha 1892.

[70] ROUBÍK, F., 1959: Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách. Praha.

[71] ROUS, P.–VESELÝ, E., 1981: Archeologické nálezy na území okresu Havlíčkův Brod v letech 1979–1980, Zpravodaj Krajského muzea východních Čech v Hradci Králové VIII, 16–20.

[72] SEDLÁČEK, A., 1900: Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl XII. Praha.

[73] SEDLÁČEK, A., 1909: Místopisný slovník historický království Českého. Praha.

[74] SMETÁNKA, Z., 1977: Nálezová zpráva – povrchový průzkum ZSO Stusyně, k. o. Ronov nad Doubravou, ulož. v Archivu nálezových zpráv ARÚ AV ČR, Praha, v. v. i., TX197702257.

[75] SMETÁNKA, Z., 1987: Hledání zmizelého věku. Praha.

[76] SMETÁNKA, Z.–KLÁPŠTĚ, J., 1981: Geodeticko-topografický průzkum zaniklých středověkých vsí na Černokostelecku, PA LXXII, 416–445.

[77] SMETÁNKA, Z.–ŠKABRADA, J., 1975: Nové poznatky o raně středověké architektuře na Čáslavsku, Umění XXIII, 262–266.

[78] SMETÁNKA, Z.–ŠKABRADA, J., 1977: K počátkům městečka Ronova nad Doubravou. In: Středověká archeologie a studium počátků měst (Richter, M., ed.), 105–112. Praha.

[79] SOMER, T.–ŠRÁMEK, J., 2010: Historie benediktinského opatství sv. Petra a Pavla ve Vilémově (1160–1541). Praha.

[80] SVOBODA, J.–ŠMILAUER, V., 1960: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl V. Dodatky k dílu Antonína Profouse. Praha.

[81] ŠKABRADA, J.–SMETÁNKA, Z., 1974: K metodice povrchového průzkumu raně středověké vesnice, PP 5, 297–306.

[82] ŠIMÁK, J. V., 1938: Středověká kolonisace v zemích Českých. České dějiny I/5. Praha.

[83] ŠTĚPÁN, L.–ŠULC, I., 2013: Chrudimsko. Mlýny a další zařízení na vodní pohon. Chrudim.

[84] TOMÁŠEK, M., 1995: Archeologický výzkum hradebního pásma v Čáslavi v roce 1993, AR XLVII, 444–454.

[85] VAŘEKA, P., 1998: Proměny keramické produkce vrcholného a pozdního středověku v Čechách – The erratic character of ceramic production in High and Later Middle Age in Bohemia, AR L, 123–137.

[86] VAŘEKA, P., 2008: Zaniklý dvůr Nevězeň. In: Vařeka, P. a kol., Archeologie zaniklých středověkých vesnic na Rokycansku II, 117–126. Plzeň.

[87] VAŘEKA, P., 2014: Zaniklá středověká a časně novověká ves Rovný na Zbirožsku (okr. Rokycany), AZČ 7, 131–143.

[88] VAŘEKA, P., 2016: Zaniklá středověká a časně novověká vesnice Bukov na Zbirožsku (okr. Rokycany), AZČ 10, 156–167.

[89] VAŘEKA, P. a kol., 2006: Archeologie zaniklých středověkých vesnic na Rokycansku I – Archaeology of Deserted Medieval Villages in the Rokycany-Region (West Bohemia) I. Plzeň.

[90] ZAHRADNÍKOVÁ, M.–ŠREINOVÁ, E., 1999: Soupis poddaných podle víry z roku 1651. Čáslavsko 2. Praha.

[91] ZÁPOTOCKÝ, M., 1978: Středověká keramika severočeského Polabí. Morfologie a relativní chronologie, PA LXIX, 171–238.