Textilie z tumby sv. Václava

Variantní název
Fabrics from the tomb of St. Wenceslas
Die Textilien aus der Tumba des hl. Wenzel
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2020, roč. 45, č. 1, s. 293-327
Rozsah
293-327
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
česky
Abstrakt(y)
Ve sbírkách Pražského hradu je uložen cenný soubor textilií pocházejících z tumby sv. Václava († 935). Ostatky knížete byly ze Staré Boleslavi na Pražský hrad přeneseny několik let po jeho smrti a uloženy do jižní apsidy rotundy sv. Víta. Hrob se nacházel po staletí stále na stejném místě, ve středověku došlo k vybudování nadzemní tumby a oltáře, které byly dále několikrát upravovány. Ostatky spolu s inventářem, především textiliemi, byly vyzvednuty v roce 1911, a to jak z oltáře, tak z olověné truhly nacházející se pod úrovní podlahy. Celkem 18 tkanin bylo restaurováno v letech 2002–2003, byl proveden textilně technologický průzkum a v letech 2018 a 2019 došlo i k jejich celkovému novému vyhodnocení. Tkaniny pocházejí z širokého období, a to od 11.–12. století až po 15. století. Největší množství jich je ze 13.–14. století. Oblasti, kde byly zhotoveny, se nacházejí ve všech tehdejších hedvábnických centrech, a to v severní Číně, ve Střední Asii, na Předním východě, v Egyptě, ve Španělsku a Itálii. Nejstarší z látek byla utkána technikou samitum, ostatní jsou lampasy. Nevzorované textilie jsou ve vazbě plátnové nebo keprové. Látky pocházející z tumby sv. Václava jsou druhotnými relikviemi, neboli předměty, které se dostaly do kontaktu s ostatky světce.
The Prague Castle collections hold a precious series of fabrics from the tomb of St. Wenceslas († 935). The remains of the prince were transferred to Prague Castle from Stará Boleslav several years after his death, and were interred in the south apse of St. Vitus Rotunda. For centuries, the grave remained in the same place. In the Middle Ages an above-ground tomb and altar were constructed, later modified several times. The remains and the grave goods, mostly fabrics, were removed from the altar and the lead tomb situated underneath the floor in 1911. In total, 18 fabrics were restored in 2002–2003, textile and technological analyses were conducted, and in 2018 and 2019 the items were newly assessed. The fabrics come from a broad period spanning the 11th/12th century and the 15th century. Most fabrics date from the 13th–14th century. The regions in which the fabrics were produced are located in all major silk-making centres of the time: north China, central Asia, the Near East, Egypt, Spain and Italy. The oldest fabric was woven with the samitum technique, the others are lampas fabrics. The fabrics without patterns are in plain or twill weave. The fabrics from the tomb of St. Wenceslas are secondary relics, i.e. objects which were in contact with the saint's remains.
Note
  • Příspěvek byl vypracován s podporou grantového projektu GA ČR 19-00166S "Textilie z archeologických kontextů na Pražském hradě - památky po českých panovnících, jejich rodinných příslušnících a církevních hodnostářích".
  • Der vorliegende Beitrag entstand im Rahmen des von der Förderprojekts GA ČR 19-00166S "Textilien aus den archäologischen Konexten auf der Prager Burg - Denkmäler der böhmischen Herrscher, ihrer Familienangehörigen und dr geistlichen Würdenträger" ausgearbeitet.
Document
Reference:
[1] BENEŠ KRABICE Z WEITMILE: Beneš Krabice z Weitmile, Fontes rerum bohemicarum V. (Emler, J., ed.), 457–548. Praha 1884.

[2] BLÁHOVÁ, E.–KONZAL, M., 1976: Staroslověnské legendy českého původu. Praha.

[3] DRUHÉ POKRAČOVÁNÍ KOSMOVO: Druhé pokračování Kosmovo. Fontes rerum bohemicarum II. (Emler, J., ed.), 270–370. Praha 1874.

[4] ERŠIL, J.–PRAŽÁK, J., 1956: Archiv metropolitní kapituly. I. Katalog listin a listů z doby předhusitské (–1419). Praha.

[5] GUMPOLDŮV ŽIVOT VÁCLAVA KNÍŽETE ČESKÉHO: Gumpoldův život Václava knížete českého. Fontes rerum bohemicarum I. (Emler, J., ed.), 146–166. Praha 1873.

[6] LETOPIS VINCENCIA, KANOVNÍKA KOSTELA PRAŽSKÉHO: Fontes rerum bohemicarum II. (Emler, J., ed.), 407–460. Praha 1874.

[7] LUDVÍKOVSKÝ, J., 1958: Nově zjištěný rukopis legendy Crescente fide a jeho význam pro datování Kristiána, Listy filologické 81, 58–63.

[8] KOSMAS: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica, Scriptores rerum Germanicarum, Nova series (Bretholz, B., ed.). Mnichov 1980.

[9] PEKAŘ, J., 1906: Die Wenzels- und Ludmila-legenden und die Echtheit Christians. Praha.

[10] UTRPENÍ SV. VÁCLAVA MUČEDNÍKA: Utrpení sv. Václav a mučedníka. Fontes rerum bohemicarum I. (Emler, J., ed.), 183–190. Praha 1873.

[11] VAVŘINCE, MNICHA SV. BENEDIKTA UTRPENÍ SV. VÁCLAVA: Vavřince, mnicha sv. Benedikta Utrpení sv. Václava. Fontes rerum bohemicarum I. (Emler, J., ed.), 167–182. Praha 1873.

[12] BAŽANTOVÁ, N., 1996: Svatováclavské textilní památky, Listy filologické, 1–4, 19–51.

[13] BECKOVSKÝ, J., 1880: Poselkyně starých příběhů českých. Praha.

[14] BERGHAUER, J. T. A., 1736: Proto-martyr poenitentiae ejusque sigilli custos semper fidelis divus Joannes Nepomucenus I. Augsburg.

[15] BERGHAUER, J. T. A., 1761: Proto-martyr poenitentiae ejusque sigilli custos semper fidelis divus Joannes Nepomucenus II. Augsburg.

[16] BOHÁČOVÁ, I., 2010: Stará Boleslav a odraz duchovní kultury v archeologických pramenech – Stará Boleslav and Reflection of Spiritial Culture in Archaelogical Evidence. In: Svatý Václav. Na památku 1100. výročí narození knížete Václava svatého (Kubín, P., ed.), 167–192. Praha.

[17] BRANDT, M.–SCHORTA, R., edd., 2018: Der Hochaltar des Hildesheimer Dome sund sein Reliquienschatz. Band 2: Katalog und Quellen. Regensburg.

[18] BRAVERMANOVÁ, M., 2006: Textil nejstarších Přemyslovců. In: České země v raném středověku (Sommer, P., ed.), 193–213. Praha.

[19] BRAVERMANOVÁ, M., 2010: Osudy hrobu svatého Václava. In: Svatý Václav. Na památku 1100. výročí narození knížete Václava svatého (Kubín, P., ed.), 139–167. Praha.

[20] BRAVERMANOVÁ, M., 2012: Kasule a štola zvaná svatováclavská. In: Svatovítský poklad. Katalog stálé výstavy v kapli sv. Kříže na Pražském hradě (Kyzourová, I., ed.), 41. Praha.

[21] BRAVERMANOVÁ, M., 2016: Pražský hrad jako pohřebiště lucemburské dynastie. Prague Castle as the burial site of the Luxembourg dynasty. In: Koruna království. Katedrála sv. Víta a Karel IV. – The Crown of the Kingdom. Charles IV and the Cathedral of St. Vitus (Bravermanová, M.–Chotěbor, P., edd.), 78–114. Praha.

[22] BRAVERMANOVÁ, M. a kol., 2017: Bravermanová, M.–Brabcová, T.–Odstrčilová, S.–Prajzlerová, A.–Vrabcová, A., Nové poznatky o pohřebním rouchu Karla IV. z královské krypty v katedrále sv. Víta – Neue Erkenntnisse über das Begräbnisgewand Karl IV. aus der königlichen Krypta in der St.-Veits-Kathedrale. In: Oděv a textil v životě člověka doby lucemburské. Sborník příspěvků ze specializované konference, uspořádané národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm středních Čech v Praze 6. října 2016 (Nachtmannová, A.–Klapetková, O., edd.), 17–40. Praha.

[23] BRAVERMANOVÁ, M.–BŘEZINOVÁ, H., 2016: Hedvábné textilie. In: Březinová, H.–Kohout, D. a kol., Středověké textilní a barvířské technologie. Soubor textilních fragmentů z odpadních vrstev z Nového Města pražského, 113–145. Praha.

[24] BRAVERMANOVÁ, M.–BŘEZINOVÁ, H., 2017: Archaeological Textile Research in the Czech Republic. In: Archaeological Textiles – Links Between Past and Present. NESAT XIII. (Bravermanová, M.–Březinová, H.–Malcolm-Davies, J., edd.), 11–17. Liberec – Praha.

[25] BRAVERMANOVÁ, M.–BŘEZINOVÁ, H.–URBANOVÁ, K., 2011: Metodika výzkumu archeologických textilních nálezů, ZPP 71, 97–104.

[26] BRAVERMANOVÁ, M.–FOLTÝN, D.–SLIWKA, A., 2010: Mitra z hrobu "ctihodného Bernarda, biskupa pražského" – The mitre from the grave of "venerable Bernard, the Prague bishop", Medievalia historica Bohemica 13, 7–45.

[27] BRAVERMANOVÁ, M.–LEPPIN, B.–OTAVSKÁ, V., 2011: Fragment pohřebních šatů a závoj, tzv. kruseler, z rakve českých královen z královské hrobky v katedrále sv. Víta – Das Fragment eines Begräbniskleides und ein Schleir, ein sog. Kruseler, aus dem Sarg böhmischer Königinnen aus der Königsgruft im St. Veitsdom, AH 36, 593–625.

[28] BRAVERMANOVÁ, M.–OTAVSKÁ, V., 2000: Románská tkanina z královské hrobky na Pražském hradě – Ein romanisches Gewebe aus der königlichen Gruft, AH 25, 405–428.

[29] BRAVERMANOVÁ, M. a kol., 2001: Bravermanová, M.–Otavská, V.–Sliwka, A.–Beneš, J.–Kopecká, I.–Mazura, I., Nové poznatky o nejstarších textiliích z hrobu sv. Ludmily – Neue Erkenntisse von den ältesten Textilien aus dem Relikviengrab der Heiligen Ludmila, AH 26, 447–486.

[30] CIBULKA, J., 1934: Václavova rotunda sv. Víta. In: Svatováclavský sborník. Na památku 1000. výročí smrti knížete Václava svatého, 230–686. Praha.

[31] CROWFOOT, E.–PRITCHARD, F.–STANILAND, K., 1992: Textiles and clothing (c. 1150 – c. 1450). Medieval finds from excavations in London. London.

[32] FALKE von, O., 1921: Kunstgeschichte der Seidengewebes. Berlin.

[33] FROLÍK, J. a kol., 2000: Frolík, J.–Maříková-Kubková, J.–Růžičková, E.–Zeman, A., Nejstarší sakrální architektura na Pražském hradě. Výpověď archeologických pramenů. Praha.

[34] FIRCKS von, J., 2008: Liturgische Gewänder des Mittelalters aus St. Nikolai in Stralsund, 137–143. Bern, Abegg-Stiftung.

[35] HELMECKE, G., 2001: Byzantinische und orientalische Seidenstoffe. Grabfunde aus der Sepultur der Bamberger Domherren. Bamberg.

[36] HILBERT, K., 1934: O nálezech rotundy Václavovy. In: Svatováclavský sborník. Na památku 1000. výročí smrti knížete Václava svatého, 220–230. Praha.

[37] HRDINA, K.–BLÁHOVÁ, M., 1972: Kosmova Kronika česká. Praha.

[38] CHALOUPECKÝ, V., 1939: Prameny X. století. Legendy Kristiánovy o svatém Václavu a svaté Ludmile. Svatováclavský sborník II/2. Praha.

[39] JEHLE, M.–WETTER, E., edd., 2005: Liturgische Gewänder und andere Paramante im Dom zu Brandenburg. Abegg-Stiftung, Domstift Brandenburg.

[40] KRÁLÍK, O., 1969: Nejstarší legendy Přemyslovských Čech. Praha.

[41] KUBÍN, P., 2011: Sedm přemyslovských kultů. Seven Přemyslid cults. Praha.

[42] KUBÍNOVÁ, K., 2018: Cim 2: Rukopis mezi zeměmi a staletími středověké Evropy. Praha.

[43] MARKOWSKY, B., 1976: Europäische Seidengewebe des 13.–18. Jahrhunderts. Kataloge des Kunstgewerbemuseums. Köln.

[44] MUTHESIUS, A., 1997: Byzantine silk weawing ad 400 to 1200. Vienna.

[45] MÜLLER-CHRISTENSEN, S., 1960: Das Grab des Papstes Clemens II. im Dom zu Bamberg. München.

[46] OTAVSKÁ, V., 2003: Zpráva o textilně technologickém a konzervátorském průzkumu relikviářových tkaniny sv. Václava. Nepublikovaná restaurátorská zpráva uložená v dokumentaci oddělení uměleckých sbírek Správy Pražského hradu, inv. č. PHA 2.

[47] OTAVSKÝ, K.–SALÍM, M. A. M., 1995: Mittelalterliche Textilien I. Aegypten, Persien und Mesopotamien. Spanien und Nordafrika. Bern, Abegg-Stiftung.

[48] OTAVSKÝ, K.–WARDWELL, A. E., 2011: Mittelalterliche Textilien II. Zwischen Europa und China. Bern, Abegg-Stiftung.

[49] PEŠINA Z ČECHORODU, T., 1673: Phosphorus septicornis, stella alias matutina. Hoc est: Sanctae metropolitanae Divi Viti ecclesiae Pragensis Majestas et Gloria, qiubus illa per tot saecula orbi nostri enituit semper clarissima. Praha.

[50] PETRASCHECK-HEIM, I., 1970: Die Goldhauben und Textilie der hochmittelalterlichen Gräber von Villach-Judendorf. In: Neues aus Alt-Villach. Museum der Stadt Villach. Jahrbuch 7, 57–190. Villach.

[51] PODLAHA, A., 1911: Sv. Václava hrob a ostatky. Praha.

[52] PODLAHA, A., 1834: Hrob svatého Václava. In: Svatováclavský sborník. Na památku 1000. výročí smrti knížete Václava svatého, 130–158. Praha.

[53] PODLAHA, A.–ŠITTLER, E., 1903: Chrámový Poklad u Sv. Víta v Praze. Praha.

[54] SCHMEDDING, B., 1978: Mittelalterliche Textilien in Kirchen und Klöstern der Schweiz. Bern, Abegg-Stiftung.

[55] SOMMER, P., 2000: Smrt kněžny Ludmily a začátky české sakrální architektury, ČČH 2, 229–260.

[56] SPITTEL, K., 2002: Fragmente aus dem Grab des Heiligen Wenzel. Nepublikovaná restaurátorská zpráva uložená v dokumentaci oddělení uměleckých sbírek Správy Pražského hradu, inv. č. PHA 2.

[57] STÁTNÍ RESTAURÁTORSKÉ ATELIÉRY, 1985: Restaurátorská zpráva. Nepublikovaná restaurátorská zpráva uložená v dokumentaci oddělení uměleckých sbírek Správy Pražského hradu, inv. č. PHA 2.

[58] STAUFFER, A., 1991: Die mittelalterlichen Textilien von St. Servatius in Maastricht. Bern, Abegg-Stiftung.

[59] TIETZEL, B., 1984: Italienische Seidengewebe des 13., 14. und 15. Jahrhunderts. Deutsches Textilmuseum Krefeld. Köln.

[60] TŘEŠTÍK, D., 1997: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935). Praha.

[61] TŘEŠTÍK, D., 2002: Dynastičtí svatí a zemští patroni: Václav, Ludmila, Vojtěch. In: Střed Evropy okolo roku 1000. Svazek esejí 1, svazek esejí 2, katalog (Wieczorek, A.–Hinz, H.-M., vyd.), 314–315. Praha.

[62] YARZA LUACES J., ed., 2005: Vestiduras ricas. El Monasterio de las Huelgas y su época 1170–13. Catálogo de la Exposición. Patrimonio Nacional. Madrid.

[63] WARDWELL, A. E., 1988–1989: Panni Tartarici: Eastern Islamic silks woven with gold and silver (13th and 14th centuries), Islamic Art. An Annual dedicated to the Art and Culture of the Muslim World III, 94–173.

[64] WILCKENS von, L., 1991: Die textilen Künste. Von der Spätantike bis um 1500. München.

[65] WILCKENS von, L., 1992: Mittelalterliche Seidenstoffe. Bestandskatalog XVIII des Kunstgewerbemuseums. Berlin.

[66] ZEMINOVÁ, M., 1987: Textilie. In: Kol. autorů, Středověké umělecké řemeslo ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, 46–54. Praha.

[67] ZHAO FENG, 1999: Treasures in silk. Hong Kong.