Rybník Zweitämmige v historických a archeologických pramenech

Variantní název
The Zweitämmige fishpond in historical and archaeological sources
Der Fischteich Zweitämmige in historischen und archäologischen Quellen
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2021, roč. 46, č. 1, s. 81-96
Rozsah
81-96
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
česky
Abstrakt(y)
V povodí Kněžického potoka v lese Aleje je evidováno několik zaniklých vodohospodářských děl, která patří do extravilánu zdejších ZSV (spolu s jejich hospodářským zázemím, doklady těžby a zaniklou komunikační sítí). První písemné zmínky o vodohospodářských aktivitách v povodí Kněžického potoka dokumentují zemské desky (14. století) a následně až urbář brtnického panství z roku 1538. Díky záchrannému archeologickému výzkumu byla zkoumána hráz zaniklé nádrže, která se nacházela v těsném sousedství ZSV Střenčí. Doplňující se archeologické a písemné prameny upevňují předchozí představy o fungování panských ekonomik v průběhu pěti století a minimálně tří hlavních majitelů panství.
Several defunct waterworks have been identified in the catchment area of the Kněžický potok stream, in the Aleje forest, in the territory of several deserted medieval villages (together with their economic facilities, evidence of mining and a network of routes). The first written records about water management in the catchment area of the Kněžický potok stream come from the land register (14th century) and later from the urban register of the Brtnice demesne from 1538. Thanks to rescue archaeological research, the wall of a former reservoir located in close proximity of the deserted medieval village Střenčí was investigated. Archaeological and written sources have confirmed the hypothesis about the functioning of the demesne economy in over five centuries and under at least three owners.
Jazyk shrnutí
Document
Reference:
[1] Moravský zemský archiv, fond G 10 Sbírka rukopisů zemského archivu, inv. č. 638 Urbář panství brtnického z doby před r. 1538.

[2] Moravský zemský archiv, fond F 16 Velkostatek Brtnice, mapy 1033, 1034, 1035, 1038, 1068, 1070, 1072, 1073.

[3] Dubravius, I., 1559: De Piscinis et Piscium qui in eis aluntur naturis libri quinque.

[4] CDM VII/1: Codex diplomaticus et epistlorais Moraviae VII/1 (Chytil, J., ed.). Brünn 1858.

[5] KPb 1–6: Libri citationum et sententiarum seu. Knihy půhonné a nálezové 1–6 (Brandl, V., ed.). Brunae: Deputationis Marchonatus Moraviae 1872–1892.

[6] ZDB I–XIV: Die Landtafel des Markgrathums Mähren. Brünner Cuda (Chlumecký P.–Chytil, J.–Demuth, C.–Wolfskron A. R., edd.). Brünn 1856.

[7] ZDB XV–XXVIII: Moravské zemské desky II. 1480–1566. Kraj brněnský (Kalina, T., ed.). Praha 1950.

[8] DRNOVSKÝ, P.–MAZÁČKOVÁ, J.–ŠRÁMEK, J., 2019: Hrad u Božanova na Broumovsku a jeho možná úloha při stabilizaci broumovského klášterního dominia – Die Burg bei Božanov im Braunauer Ländchen und ihre mögliche Aufgabe bei der Stabilisierung des Klosterdominiums Braunau (Broumov), AH 44, 559–605.

[9] HEJNA, A., 1962: Soubor nálezů z Hrádku u Bolkova v severovýchodních Čechách, PA LIII, 455–471.

[10] HEJNA, A., 1974: Bradlo u Hostinného nad Labem. Příspěvek k výzkumu opevněných sídel v severovýchodních Čechách, PA LXV, 365–418.

[11] HRUBÝ, P. a kol., 2012: Středověký úpravnický a hornický areál Cvilínek u Černova na Pelhřimovsku, PA CIII, 339–418.

[12] HRUBÝ, P. a kol., 2014: Centrální Českomoravská vrchovina na prahu vrcholného středověku. Brno.

[13] HUML, V., 1967: Zaniklá tvrz Semonice. Fontes Musei Reginaehradensis – Supplementum II. Hradec Králové.

[14] KAŹMIERCZYK, J., 1978: Podkowy na Śląsku w X–XIV wieku. Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk.

[15] KYNCL, T., 2019: ZAV U Malovaného mostku. Potrubí z hráze rybníku, Jestřebí u Brtnice. Nepublikovaná dendrochronologická zpráva. Brno.

[16] KRAJÍC, R., 2003: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa I, II. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.

[17] KRAJÍC, R., 2019: Středověké vodní dílo v Táboře. Archeologický výzkum Jordánu – Das mittelalerliche Wasserwerk in Tabor. Die archäologische Grabung am Jordan-Stausee, AH 44, 1001–1027.

[18] MATĚJEK, F., 1954: Z feudální problematiky moravského předbělohorského období, ČMM LXXIII, 220–251.

[19] MATĚJEK, F., 1956: Přehled rozvoje rybníkářství na Moravě v 2. pol. 15. a v 1. pol. 16. století, ČSM V, 1956, 28–59.

[20] MAZÁČKOVÁ, J., 2016: Středověká vesnice Českomoravské vrchoviny na příkladu panství Rokštejn a Brtnice. In: Bajer, A.–Bíško, R.–Dejmal, M.–Hejhal, P.–Hrubý, P.–Lisá, L.–Machová, B.–Malý, K.–Mazáčková, J.–Plaček, M.–Šabatová, K.–Těsnohlídek, J.–Zimola, D.–Žahourková, A., Historická krajina Českomoravské vrchoviny. Osídlení od pravěku do sklonku středověku. Katalog k výstavě v Muzeu Vysočiny Jihlava, 89–116. Jihlava.

[21] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988: Počátky osídlení Brtnicka a nejstarší dějiny obce. In: Dějiny Brtnice a připojených obcí (Janák, J. et al., edd.), 13–49. Brno – Brtnice.

[22] MÍKA, A., 1955: Slavná minulost českého rybníkářství. Praha.

[23] MLEJNEK, O., 2008: Panská Lhota v raném novověku. Brtnice – Brno.

[24] NAVRÁTIL, V., 1985: Výstražný kamenný kříž v Jestřebském lese, VVM XXXVII, 82–85.

[25] NOVÝ, R. a kol., 1974: Dějiny techniky v Československu (do konce 18. století). Praha.

[26] PETŘÍK, J. kol., 2017: Rybník jako součást hospodářství vrchnostenského panství a indikátor podoby krajiny jižního Valašska v 15. až 17. století – Fischteiche als ökonomische Bestandteile einer adeligen Grundherrschaft und als Indikator für die Landschaftsform der Mährischen Südwalachei im 15. bis 17. Jahrhundert, AH 42, 789–817.

[27] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle. Městečko ostrovského kláštera. Praha.

[28] SLAVÍK, F. A., 1893: Zaniklé osady na panství brtnickém, ČMM XVII, 24–31.

[29] ZAORALOVÁ, M., 1988: Období druhého nevolnictví 1648–1740. In: Dějiny Brtnice a připojených obcí (Janák, J. et al., edd.), 151–177. Brno – Brtnice.

[30] ŽÁKOVSKÝ, P.–HOŠEK, J., 2015: Kovové artefakty. In: Veselí nad Moravou. Středověký hrad v říční nivě (Plaček, M.–Dejmal, M., edd.), 220–251. Brno.

[31] MZA – indikační skica. Dostupné z: http://www.mza.cz/indikacniskici/index.php#show:MOR091118350.