Obraz města v románech B. Pruse, W.S. Reymonta a K.M. Čapka-Choda

Studie srovnává obraz města v jednom českém a dvou polských románech vytvořených na konci 19. a počátku 20. století. Varšava zobrazená v Loutce (1890) B. Pruse (1847–1912) se zabývá úpadkem polské šlechty, Lodž v románu W. S. Reymonta (1867–1925) Země zaslíbená (1899) zobrazuje industriální rozvoj města. Antonín Vondrejc (1917, 1918) od K. M. Čapka-Choda (1860–1927) je psychologickým příběhem o úpadku osobnosti básníka v Praze. Uvedení autoři používají kromě realistického zobrazení specifických uměleckých metod, např. personifikace města nebo město jako symbolický labyrint. Veřejný prostor měst (zejména ulice, náměstí, divadlo, salón, hospoda) je vhodným místem pro vyjádření vztahů a konfliktů mezi hlavními postavami uvedených románů.

This study compares the images of the city in one Czech and two Polish novels written at the end of the 19th century and the beginning of the 20th century. Lalka (1890) by B. Prus is set in Warsaw and explores the decadence of the Polish aristocracy. Ziemia obiecana (1899) by W. S. Reymont takes place in Łódź and depicts the industrial growth of the city. Antonín Vondrejc (1917) by K. M. Čapek-Chod is a psychological narrative about the individual degradation of a poet in Prague. These writers, in addition to realistic descriptions, employ specific artistic devices, such as the personification of the city or the depiction of the city as a symbolic labyrinth. The open spaces of the cities — especially streets, squares, theaters, salons, and pubs — serve as key settings for expressing relationships and conflicts among the protagonists in these novels.