K ikonografii zobrazenia Bitka dvoch mužov (hráčov)

Variant title
Iconography of the "Two men (players) fighting" image
Zur Ikonographie der Darstellung Rauferei zweier Männer (Spieler)
Source document: Archaeologia historica. 2011, vol. 36, iss. 2, pp. 573-581
Extent
573-581
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Article
Language
Slovak
License: Not specified license
Abstract(s)
Na českých kachliciach sa časté zobrazenie "bitka dvoch mužov" alebo "hráčov" zvykne zaraďovať medzi žánrové motívy, hoci má z hľadiska kresťanského učenia obsiahnuté hlbšie významy, doložené vo výtvarnom umení od 12. storočia. Poukazujem na vzťah tohto ikonografického typu k Desiatim božím prikázaniam od 15. storočia, hlavne na základe príkladov z grafiky, a upozorňujem aj na iné kachlicové reliéfy s profánnym námetom, ktoré možno interpretovať ako ilustrácie jednotlivých prikázaní Dekalógu.
Czech mediaeval tiles frequently feature an image of the "Two Men (Players) Fighting" which is usually classified among genre motifs. However, this representation has more profound Christian meanings, recorded in art from the 12th century onwards. The author points out the relation of the image to the Ten Commandments from the 15th century onwards, chiefly through examples of graphic art, and mentions further tile reliefs with secular subjects that can be interpreted as illustrations of the individual commandments of the Decalogue.
Summary language
Document
References:
[1] APPUHN, H., 1964: Die Jagd als Sinnbild in der norddeutschen Kunst des Mittelalters. Hamburg–Berlin.

[2] BESSON, F. M., 1987: A armes égales: Une représentation de la violence en France et en Espagne au XIIe siècle, Gesta XXVI/2, 113–126. | DOI 10.2307/767088

[3] BLANKENBURG, W. v., 1943: Heilige und dämonische Tiere. Die Symbolsprache der deutschen Ornamentik im frühen Mittelalter. Leipzig.

[4] BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Vyběrový katalog Národního muzea v Praze. Praha.

[5] DAS REICH DER SALIER 1024–1125, 1992. Katalog zur Ausstellung des Landes Rheinland-Pfalz. Sigmaringen.

[6] EGYHÁZY-JUROVSKÁ, B.–FÜRYOVÁ, K., 1993: Stredoveké kachlice. Katalóg. Bratislava.

[7] FROLÍK, J., 2003: Kachle Chrudimska. Sbírky Regionálního muzea v Chrudimi 5/II. Chrudim.

[8] HAZLBAUER, Z., 1999: Historické kamnové kachle ve sbírkách Městského muzea v Čáslavi. In: Čáslav – místo pro život. Svědectví archeologie, 53–64. Čáslav.

[9] HAZLBAUER, Z., 1998: Krása středověkých kamen. Praha.

[10] HAZLBAUER, Z., 1992: Středověká hra vrhcáby ve světle dobových pramenů – Das mittelalterliche Spiel Wurfzabeln im Lichte der zeitgenössischen Quellen, AH 17, 421–445.

[11] HOLČÍK, Š., 1978: Stredoveké kachliarstvo. Bratislava.

[12] HORSTE, K., 1982: Romanesque Sculpture in American Collections XX. Ohio and Michigan, Gesta XXI/2, 107–134.

[13] KOEPPLIN, D.–FALK, T., 1974: Lukas Cranach. Gemälde, Zeichnungen, Druckgraphik I. Basel–Stuttgart.

[14] LABUDA, A. S., 2007: Kleidung als Bedeutungsträger. Zu Zehn-Gebote-Tafel aus der Marienkirche in Danzig. In: Festschrift für Horst Bredekamp, 413–430. Berlin.

[15] LCI, 1990: Lexikon der christilichen Ikonographie 3 (Kirschbaum, E., ed.). Rom–Freiburg–Basel–Wien.

[16] LCI, 1990: Lexikon der christilichen Ikonographie 4 (Kirschbaum, E., ed.). Rom–Freiburg–Basel–Wien.

[17] LOSKOTOVÁ, I., 2008: Žánrové motivy. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renaissancezeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.), 56–71. Brno.

[18] MÁCELOVÁ, M., 2005: Ikonografia gotických kachlíc z banskobystrickej radnice – Ikonographie der gotischen Kacheln aus dem Rathaus in Banská Bystrica. In: Gotické a renesančné kachlice v Karpatoch (Chovanec, J., ed.), 205–215. Trebišov.

[19] REALLEXIKON, 1958: Reallexikon zur deutschen Kunstgeschichte IV (Gall, E.–Heydenreich, L. H.). Stuttgart.

[20] RICHTEROVÁ, J., 1982: Středověké kachle – Mittelalterliche Kacheln. Praha.

[21] SCHILLER, G., 1966: Ikonographie der christlichen Kunst I. Gütersloh.

[22] SCHNELL, W., 1995: Imago Pietatis. Die Heiligkeit des Augsburger Domes in seinen Bildern. Passau.

[23] SKRUŽNÝ, L.–ŠPAČEK, J., 2004: K vybraným motivům středověkých kachlů ze sbírek Městského muzea v Čelákovicích – Zu den ausgewählten Motiven der mittelalterlichen Ofenkacheln aus den Sammlungen des Stadtmuseums in Čelákovice. Praha.

[24] SMOLÁKOVÁ, M., 2003: K problematike tzv. zelených izieb neskorého stredoveku – Zur Problematik der sog. Grünen Stuben im Spätmittelalter, AH 28, 637–647.

[25] SMOLÁKOVÁ, M., 2003a: Neskorogotické nástenné maľby v profánnej architektúre. In: Gotika. Dejiny slovenského výtvarného umenia (Buran, D., ed.), 499–511. Bratislava.

[26] SMOLÁKOVÁ, M., 2004: Neskorogotické nástenné maľby zo starej zvolenskej fary – The Late-Gothic Mural Painting from the Zvolen Old Rectory. In: Pocta Vladimírovi Wagnerovi. Zborník štúdií k otázkam interpretácie stredoeurópskeho umenia 2. (Oriško, Š., ed.), 95–117. Bratislava.

[27] SPIELWELTEN, 1998: Spielwelten der Kunst – Kunstkammerspiele. Ausstellungskatalog des Kunsthistorischen Museums (Seipel, W., ed.). Wien.

[28] STRAUSS, K., 1966: Kachelkunst des 15. und 16. Jahrhunderts in Deutschland, Österreich und der Schweiz. Strassburg.

[29] TRONZO, W. L., 1977: Moral Hieroglyphs: Chess and Dice at San Savino in Piacenza, Gesta XVI/3, 15–26.

[30] VERÖ, M., 2006: Beinsattel (Batthyány-Sattel). In: Sigismundus, Rex et Imperator. Kunst und Kultur zur Zeit Sigismunds von Luxemburg 1387–1437. Ausstellungskatalog. (Takács, I., ed.), 359–360. Budapest.

[31] VOIT, P.–HOLL, I., 1963: Alte ungarische Ofenkacheln. Budapest.

[32] WERNER, W., 1971: Die Zehn Gebote. Faksimile-Ausgabe eines Blockbuchs von 1455–1458 aus dem Codex Palatinus Germanicus 438 der Universitätsbibliothek Heidelberg. Zürich.