Title: Die ersten Stadtformationen in der Welt der Slawen mit speziellem Augenmerk auf Großmähren
Variant title:
- Prvotní městské formace ve slovanském světě se zřetelem k Velké Moravě
- Great Moravia and primary urban structures in the Slavic world
Source document: Archaeologia historica. 2012, vol. 37, iss. 1, pp. 7-58
Extent
7-58
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/128239
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
V genezi měst se na Moravě setkáváme nejpozději od velkomoravského období s prvotními městy (protoměsty), jejichž vývoj byl však ukončen se zánikem Velké Moravy, a dále pokračuje během 11.–12. století u hradů údělných knížat a dalších hradských center mnohdy s přímou návazností nebo v blízkosti bývalých velkomoravských hradišť. Právě u největších sídlištních aglomerací se potom během první poloviny 13. století konstituují plně institucionální města vrcholného středověku a v rámci procesu urbanizace jsou lokována i města další. Pro počáteční fázi celého vývoje ve velkomoravském období lze jako prvotní město klasifikovat především mikulčicko-kopčanskou a dále staroměstsko-uherskohradišťskou aglomeraci.
The genesis of towns in Moravia is associated, from the Great Moravian period at the latest, with primary towns (proto-towns), the evolution of which ceased with the decline of Great Moravia. However, development was picked up, in the 11th and 12th centuries, in the castles of feudal princes and further centres based around castles, often directly related to Great Moravian fortified settlements or in close proximity to them. The first fully institutional towns of the high Middle Ages were established by the largest settlement agglomerations in the first half of the 13th century, and further towns have been identified within the urbanization process. The Mikulčice-Kopčany and Staré Město-Uherské Hradiště agglomerations may be classified as primary towns from the initial stage of development in the Great Moravian period.
Note
Článek vznikl s podporou grantového projektu Magnae Moraviae Fontes Historici I(GAP405/12/0625).
References
[1] ACSÁDI, G.–NEMESKÉRI, J., 1957: Paläodemographische Probleme, Homo 8, 133–148.
[2] ACSÁDI, G.–NEMESKÉRI, J., 1957a: Contributions à la reconstruction de la population de Veszprém Xe et XIe siècles, Annales HistoricoNaturales Musei Nationalis Hungarici 8, 435–467.
[3] ACSÁDI, G.–NEMESKÉRI, J., 1970: History of Human Life Span and Mortality. Budapest.
[4] ARCHEOLOGIE PRAVĚKÝCH ČECH, 2008: Archeologie pravěkých Čech 7. Doba laténská (Venclová, N., ed.). Praha.
[5] AVDUSIN, D. A., 1985: Obrazovanije severnych drevněrusskich gorodov. In: Tezisy dokladov sovetskoj delegacii na V. meždunarodnom kongresse slavjanskoj archeologii, Kijev 1985, 51–52. Moskva.
[6] BÁLEK, M.–ČIŽMÁŘ, M., 1990: Nové poznatky o hradišti Réna u Ivančic – New evidence on the Réna hilfort by Ivančice, AR XLII, 587–592.
[7] BAXA, P., 2000: K významu kostola sv. Margity Antiochijskej v dejinách Kopčian, okr. Skalica, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 3, 44–47.
[8] BAXA, P., 2010: Die Kirche St. Margarethen und andere Fundplätze des 9.–10. Jahrhunderts auf der Flur "Za jazerom pri sv. Margite" von Kopčany. In: ITM. Band VIII. Frühmittelalterliche Kirchen als archäologische und historische Quelle (Poláček, L.–Maříková-Kubková, J., edd.). Spisy Archeologiského ústavu AV ČR Brno 41, 135–147. Brno.
[9] BAXA, P., 2011: Vývoj sídelných štruktúr polohy za jazerom pri sv. Margite v 9.–10. storočí (k organizácii zázemia mikulčického hradiska). In: Co můj kostel dnes má, nemůže kníže odníti. Věnováno Petru Sommerovi k životnímu jubileu, 46–60. Praha.
[10] BAXA, P.–FERUS, V.–GLASER-OPITZOVÁ, R.–† KATKINOVÁ, J., 2005: Veľkomoravské hroby pri kostole sv. Margity v Kopčanoch, Pamiatky a múzeá 2005, č. 3, 48–50.
[11] BAXA, P.–GLASER-OPITZOVÁ, R.–† KATKINOVÁ, J., FERUS, V., 2004: Veľkomoravský kostol v Kopčanoch, Pamiatky a múzeá 2004, č. 4, 65.
[12] BAXA, P.–GLASER-OPITZOVÁ, R.–† KATKINOVÁ, J., FERUS, V., 2005: Veľkomoravský kostol v Kopčanoch, Pamiatky a múzeá 2005, č. 3, 48–50.
[13] BEDNÁR, P., 1994: Die Nitraer Burg im 9.–12. Jahrhundert. In: CaBe 1994, 18–19. Visegrád.
[14] BEDNÁR, P., 1997: Nitriansky hrad v 9. storočí a jeho význam v sídliskovej štruktúre veľkomoravskej Nitry – Die Nitraer Burg im 9. Jahrhundert und ihre Bedeutung in der Siedlungsstruktur des groβmährischen Nitra. In: Svätopluk 894–1994. Materiály z konferencie organizovanej Archeologickým ústavom SAV v Nitre v spolupráci so Slovenskou historickou spoločnosťou pri SAV. Nitra, 3.–6. október 1994 (Marsina, R.–Ruttkay, A., edd.), 19–32. Nitra.
[15] BEDNÁR, P., 1998: Die Entwicklung der Befestigung der Nitraer Burg im 9.–12. Jahrhundert. In: Frühmittelalterlicher Burgenbau in Mittel- und Osteuropa. Tagung Nitra vom 7. bis 10. Oktober 1996 (Henning, J.–Ruttkay, A. T., edd.) 371–382. Bonn.
[16] BEDNÁR, P., 2001: Sídlisková štruktúra Nitry v 9. storočí – Siedlungsstruktur von Nitra im 9. Jahrhundert. In: Velká Morava mezi východem a západem. Großmähren zwischen West und Ost. Sborník příspěvků z mezinárodní konference, Uherské Hradiště, Staré Město 28. 9. – 1. 10. 1999. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 17, 29–39. Brno.
[17] BEDNÁR, P., 2002: Nitra v 9. storočí. (K problematike lokalizácie kniežacieho sídla a Pribinovho kostola) – Nitra im 9. Jahrhundert. Zur Lokalisierungsfrage des Fürstensitzes und der Pribina-Kirche. In: Nitra v slovenských dejinách (Marsina, R., ed.), 88–98. Martin – Bratislava.
[18] BEDNÁR, P., 2004: Befestigte Sitze im Umkreis von Nitra und Starý Tekov im 9.–13. Jh. In: CaBe 7. Burgen und Siedlungsstruktur, 11–26. Nitra.
[19] BEDNÁR, P., 2005: Nitriansky hrad vo svetle archeologických objavov. In: Dávne dejiny Nitry a okolia (Ruttkay, M., ed.), 91–98. Nitra.
[20] BEDNÁR, P., 2006: Nitriansky hrad v 9. storočí – Die Nitraer Burg im 9. Jahrhundert. In: Bojná. Hospodárske a politické centrum Nitrianskeho kniežatstva (Pieta, K.–Ruttkay, A.–Ruttkay, M., edd.) Archaeologica Slovaca Monographiae. Studia Instituti Archaeologici Nitriensis Academiae Scientiarum Slovacae. Tomus IX. 205–215. Nitra.
[21] BEDNÁR, P.–FUSEK, G., 1998: Kontinuita slovanského osídlenia. In: Dejiny Nitry od najstarších čias po súčasnosť (Fusek, G.–Zemen, M., edd.), 109–111. Nitra.
[22] BEDNÁR, P.–STANÍK, I., 1993: Archeologický a stavebně-historický výskum Nitrianského hradu v rokoch 1988–1991 – Archäologische und baugeschichtliche Erforschung der Burg Nitra in den Jahren 1988–1991. In: Nitra. Príspevky k najstarším dejinám mesta, 127–141. Nitra.
[23] BEDNAŘÍKOVÁ, J.–HOMOLA, A.–MĚŘÍNSKÝ, Z., 2006: Stěhování národů a východ Evropy. Byzanc. Slované. Arabové. Praha.
[24] BISCHOFF, B., 1960: Die südostdeutschen Schreibschulen und Bibliotheken in der Karolingerzeit I. Wiesbaden (první vydání 1940).
[25] BLÁHA, J., 1979: Úvod do problematiky slovanského osídlení Olomouce. In: Historická Olomouc a její současné problémy I. Acta Universitatis Palackyanae Olomucensis, Facultas philosophica, Philosophicaaesthetica 5, 85–94. Praha.
[26] BLÁHA, J., 1980: K počátkům slovanského osídlení olomouckého kopce – Zu den Anfänge der slawischen Besiedlung des Olmützer Hügels. In: Slované 6.–10. století. Sborník referátů ze symposia v Břeclavi – Pohansku, Břeclav – Pohansko 1978, 27–40. Brno.
[27] BLÁHA, J., 1980a: Otázka kontinuity slovanského osídlení Olomouckého kopce a několik poznámek k hmotné kultuře olomouckých Slovanů – Zur Frage der Kontinuität der slawischen Besiedlung der Anhöhe Olomoucký kopec und einige Bemerkungen über die materielle Kultur der Slawen in Olomouc, VVM XXXII, 301–311.
[28] BLÁHA, J., 1984: Časněslovanská osada v Olomouci a počátky řemeslnicko-kupeckého podhradí. Příspěvek k postavení Olomouce v 10. století – Frühmittelalterliche Siedlung in Olomouc (Olmütz) und Anfänge der Handwerksproduktion und des Handels in der Vorburg. Beitrag zur Olomouc-Geschichte im 10. Jahrhundert, AH 9, 133–146.
[29] BLÁHA, J., 1985: Několik poznámek ke genezi a významu raně středověké Olomouce – Einige Bemerkungen zur Entstehung und Bedeutung der frühmittelalterlichen Stadt Olomouc (Olmütz), AH 10, 143–152.
[30] BLÁHA, J., 1988: Předběžná zpráva o objevu předvelkomoravského ústředí v Olomouci – Das vorgroßmährische Zentrum in Olomouc (Olmütz) Vorbericht, AH 13, 155–170.
[31] BLÁHA, J., 1998: Komunikace, topografie a importy ve středověku a raném novověku (7.–17. století) na území města Olomouce – Die Kommunikationen, Topographie und Importe im Mittelalter und in der Frühneuzeit (7.–17. Jh.) auf dem Gebiet der Stadt Olmütz, AH 23, 133–159.
[32] BLÁHA, J., 1999: Archeologické poznatky ke stavební konstrukci nejstarších měšťanských domů v Olomouci – Archäologische Erkenntnisse zur Baukonstruktion der ältesten bürgerlichen Häuser in Olomouc (Olmütz), AH 24, 189–213.
[33] BLÁHA, J., 2000: Olmütz (Olomouc). In: Europas Mitte um 1000. Beiträge zur Geschichte, Kunst und Archäologie. Band 1 (Wieczorek, A.–Hinz, H.-M., edd.) 389–392. Stuttgart; viz též Olomouc. In: Střed Evropy okolo roku 1000. Příručka a katalog k výstavě (svazek esejí 1, svazek esejí 2, katalog), 138–139. Praha 2002.
[34] BLÁHA, J., 2001: Archeologické poznatky k vývoji a významu Olomouce v období Velkomoravské říše – Archäologische Erkenntnisse zur Entwicklung und Bedeutung von Olmütz zur Zeit des Großmährischen Reiches. In: Velká Morava mezi východem a západem. Großmähren zwischen West und Ost. Sborník příspěvků z mezinárodní konference, Uherské Hradiště, Staré Město 28. 9. – 1. 10. 1999. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 17, 41–68. Brno.
[35] BLÁHA, J., 2001a: K funkci Michalského kopce v Olomouci. In: Historická Olomouc 12, 33–64. Olomouc.
[36] BLÁHA, J., 2001b: Olomouc im 10.–11. Jahrhundert. Topographie und die Frage der Kontinuität eines frühmittelalterlichen Zentrums. In: Boleslav II. Der tschechische Staat um das Jahr 1000. Internationales Symposium, Praha, 9.–10. Februar 1999 (Sommer, P., ed.). Colloquia mediaevalia Pragensia 2, 325–361. Praha.
[37] BLÁHA, J., 2001c: Slovanská a středověká Olomouc v archeologických pramenech – Slavic and Medieval Olomouc in Archaeological Sources. In: Archeologické zrcadlení, 121–151. Olomouc.
[38] BLÁHA, J., 2002: Před výskytem písemných zpráv. In: Malé dějiny Olomouce (Schulz, J., ed.), 18–26. Olomouc.
[39] BLÁHA, J., 2006: Slovanská Olomouc a Přerov. In: Cesty a stezky do časů Velké Moravy. Sborník statí o komunikacích z dob velkomoravských i předvelkomoravských (Květ, R.–Podborský, V., edd.), 97–101. Brno.
[40] BLÁHOVÁ, M., 1986: Evropská sídliště v latinských pramenech období raného feudalismu – Les cités européennes d'après les sources latines période de début du féodalisme (Analyse de la terminologie) – Европейске поселения в латинских источниках периода ранннего феодализма (терминологический анализ). Acta Universitatis Carolinae, Philosophica et Historica, Monographia C 1983. Praha.
[41] BLÁHOVÁ, M., 1987: Sídliště Staré Moravy v soudobých písemných pramenech – Die Siedlungen Altmährens in den zeitgenössischen Quellen. In: Mikulovská sympozia XVI. Mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 143–148, 471. Praha.
[42] BOGAY, T. von, 1954: Die Kunst- und kulturgeschichtliche Bedeutung der Ausgrabungen in MosapurcZalavár. In: Forschungen zur Kunstgeschichte und christlichen Archäologie, 131–145. Baden-Baden.
[43] BOGAY, T. von, 1955: Mosapurc und Zalavár. Eine Auswertung der archäologischen Funde und schriftlichen Quellen, Südostforschungen. Band XIV, 349–405. München.
[44] BOHÁČ, A., 1936: Obyvatelstvo v Československé republice. In: Československá vlastivěda. Řada II – národopis. Praha.
[45] BÖHM, J., 1946: Naše nejstarší města. Výhledy do pravěku evropského lidstva (Filip, J., ed.). Svazek 2. Praha.
[46] BOUZEK, J., 2009: Keltové českých zemí v evropském kontextu. Praha (druhé vydání).
[47] BRACHMANN, H. J., 1995: Von der Burg zur Stadt – Magdeburg und die ostmittelalterliche Frühstadt. Versuch einer Schlußbetrachtung. In: Burg – Burgstadt – Stadt. Zur Genese mittelalterlicher nichtagrarischer Zentren in Ostmitteleuropa (Brachmann, H. J., ed.), 317–348. Berlin.
[48] BULÍN, H., 1959: Staré Slovensko v údajoch tzv. Bavorského Geografa, HČ 7, 282–289.
[49] BURG – BURGSTADT – STADT, 1995: Burg – Burgstadt – Stadt. Zur Genese mittelalterlicher nichtagrarischer Zentren in Ostmitteleuropa (Brachmann, H. J., ed.). Berlin.
[50] CEJNKOVÁ, D.–LOSKOTOVÁ, I., 1993: Archeologické výzkumy na Starém Brně – Archäologische Untersuchungen im Bereich Altsbrünn, BMD XI, 23–28.
[51] CEJNKOVÁ, D.–MĚŘÍNSKÝ, Z.–SULITKOVÁ, L., 1984: K problematice počátků města Brna – К проблематике зачатков города Брно – Zur Problematik der Anfänge der Stadt Brno, ČsČH XXXIII, 250–270.
[52] CEJNKOVÁ, D.–MĚŘÍNSKÝ, Z.–SULITKOVÁ, L., 1984a: K problematice počátků města Brna – Zur Problematik der Anfänge der Stadt Brno. In: Urbes medii aevi. Investigationes archaeologicae, 25–27. Praha.
[53] CSENDES, P., 2001: "Decus omne quod oppida poscunt ... hic reperire potes". Antike Wurzeln mittelalterlicher Städte. In: Zwischen Römersiedlung und mittelalterlicher Stadt. Archäologische Aspekte zur Kontinuitätsfrage (Felgenhauer-Schmiedt, S.–Eibner, A.–Knittler, H., edd.). Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 17, 9–16. Wien.
[54] ČERVINKA, I. L., 1902: Děvín a Velehrad. Dva hrady Velkomoravské. Studie topograficko-archeologická. Kroměříž.
[55] ČERVINKA, I. L., 1914: Děvín, Velehrad říše velkomoravské. Brno.
[56] ČERVINKA, I. L., 1915: O poloze velkomoravského hradu Velehradu, Osvěta XLV, 264–273, 417–423.
[57] ČERVINKA, I. L., 1928: Slované na Moravě a říše Velkomoravská. Jejich rozsídlení, památky a dějiny. Brno.
[58] ČIŽMÁŘ, M., 2004: Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku s leteckými záběry hradišť Miroslava Bálka. Praha.
[59] ČIŽMÁŘ, Z.–KOHOUTEK, J., 1997: K nejstaršímu raně středověkému osídlení bývalého Kláštera Hradisko u Olomouce – Zur ältesten frühmittelalterlichen Besiedlung des Klosters Hradisko bei Olmütz. In: Z pravěku do středověku. Sborník k 70. narozeninám Vladimíra Nekudy, 279–288. Brno.
[60] ČIŽMÁŘ, Z.–KOHOUTEK, J., 1998: Předběžná zpráva o výzkumu kláštera Hradisko v Olomouci v roce 1996 – Vorläufige Nachricht von der Grabung im Kloster "Hradisko" in Olmütz im Jahre 1996, AH 23, 335–352.
[61] ČIŽMÁŘ, Z.–KOHOUTEK, J., 1999: Výzkum v historickém jádru města Přerova – Erforschung im historischen Stadtkern Přerov, AH 24, 151–160.
[62] ČOUPEK, L.–ČOUPEK, J., 2007: Město tím právem bylo nadáno. In: Uherské Hradiště královské město na řece Moravě, 79–100. Uherské Hradiště.
[63] DAVÍDEK, V., 1950: Středověké osídlení českých Slovanů, Český lid 5, 65–75.
[64] DAVÍDEK, V., 1965: Statistické příspěvky o osídlení a zalidnění České země, Demografie 7, 128–144.
[65] DEKAN, J., 1961: Devín a Velká Morava, Príroda a spoločnosť 10, č. 11, 25–29.
[66] DISKUSE, 1961: Diskuse k návrhu osnovy nové koncepce slovanského období na území Československa. Liblice.
[67] DOHNAL, V., 1985: Počátky hradu v Olomouci a jeho nejstarší zděná architektura – Die Anfänge der Burg in Olomouc (Olmütz) und ihre älteste Mauerarchitektur, AH 10, 273–282.
[68] DOHNAL, V., 1985a: Raně středověké osídlení a počátky hradu v Olomouci – Die frühmittelalterliche Besiedlung und Anfänge der Burg Olomouc – Заселение и начало замка в городе Оломоуц во время раннесредневековой эпохы, ČSM B 34, 97–113.
[69] DOHNAL, V., 2001: Olomoucký hrad v raném středověku, 10. až první polovina 13. století – Die Olmützer Burg im frühen Mittelalter (10. bis Mitte des 13. Jh.) – The Olomouc castle in the early middle ages (c. 900–1250). Olomouc.
[70] DOHNAL, V., 2006: Olomoucký hrad v raném středověku (II) – Die Olmützer Burg im frühen Mittelalter. Grabung 1972–1995. Olomouc.
[71] DOSTÁL, B., 1961: Výzkum velkomoravského hradiska Pohanska u Břeclavi – Die Erforschung des großmährischen Burgwalls Pohansko bei Břeclav, Slovácko III, 17–33.
[72] DOSTÁL, B., 1970: K otázce velmožských dvorců u Slovanů – Zur Frage der Herrenhöfe bei den Slawen, PA LXI, 270–278.
[73] DOSTÁL, B., 1973: Ein slawischer Herrenhof des 9. Jahrhunderts in Břeclav – Pohansko (Mähren). In: Berichte über 2. internationalen Kongreß für slawische Archäologie. Bd. III, 299–306. Berlin.
[74] DOSTÁL, B., 1973–1974: Mladohradištní keramická skupina z Břeclavi Pohanska – Позднегородищенская керамическая группа из Бржецлави–Поганска – Spätburgwallzeitliche Keramikgruppe aus Břeclav–Pohansko, SPFFBU E 18–19, 181–193.
[75] DOSTÁL, B., 1975: Břeclav – Pohansko IV. Velkomoravský velmožský dvorec – Břeclav – Pohansko IV. Großmährischer Herrenhof. Brno.
[76] DOSTÁL, B., 1988: Raně městské prvky hradiště Břeclavi – Pohanska – Frühstädtische Elemente des Burgwalls Břeclav – Pohansko. In: Rodná země. Sborník k 100. výročí Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a k 60. narozeninám PhDr. Vladimíra Nekudy, CSc., 146–155. Brno.
[77] DOSTÁL, B., 1990: Raně feudální společnost Velké Moravy na základě objevů v Břeclavi – Pohansku – Die frühfeudale Gesellschaft Großmährens im Licht der Entdeckungen in Břeclav – Pohansko. In: Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Sborník příspěvků k osmdesátým narozeninám akademika Josefa Poulíka, 282–287. Brno.
[78] DRAHOŠOVÁ, V.–VANČO, M., 1996: Výskum kaplnky sv. Margity v Kopčanoch – Untersuchung der St.- Margit-Kapelle in Kopčany. Kopčany (Bez. Senica), AVANS 1994, 42. Nitra.
[79] DRALLE, L., 1981: Slawen an der Havel und Spree. Osteuropastudien der Hochschulen des Landes Hessen. Reihe I. Giessener Abhandlungen zur Agrar- und Wirtschaftsforschung des europäischen Ostens. Bd. 108. Berlin.
[80] DRECHSLER, A.–PROCHÁZKA, R.–SCHENK, Z., 2006: Počátky osídlení Přerova a Předmostí. Archeologové k 750. výročí povýšení Přerova na město – Die älteste Besiedlung von Přerov (Prerau) und Předmostí. Archäologen zum 750. Jahrestag der Erhebung von Prerau zur Stadt. Část 1–2, VVM LVIII, 113–122, 242–261.
[81] DRECHSLER, A.–PROCHÁZKA, R.–SCHENK, Z., 2006a: Přerov (okr. Přerov). Střední a mladší doba hradištní. Sídliště. Záchranné výzkumy a povrchové průzkumy 1999–2005 – Přerov (Bez. Přerov). Mittlere und jüngere Burgwallzeit. Siedlung, PV 47, 274–278. Brno.
[82] DRESLER, P., 2011: Opevnění Pohanska u Břeclavi – Die Befestigung von Pohansko bei Břeclav. Dissertationes archaeologiciae Brunenses/pragensesque 11 (Měřínský, Z.–Klápště, J., edd.). Brno.
[83] DVORNÍK, F., 1970: Byzantské misie u Slovanů. Praha.
[84] EGGERT, W.–PÄTZOLD, B., 1984: Wir Gefühl und Regnum Saxonum bei frühmittelalterlichen Geschichtsschreibern. Forschungen zur mittelalterlichen Geschichte. Bd. 31. Weimar 1984.
[85] ENGEL, E., 2005: Die deutsche Stadt im Mittelalter. Düsseldorf (1. Aufl. München 1993).
[86] ENNEN, E., 1953: Frühgeschichte der europäischen Stadt. Bonn.
[87] ENNEN, E., 1975, 1987: Die europäische Stadt des Mittelalters. Göttingen (4. Aufl. 1987).
[88] EISNER, J., 1947: Archeologie o velehradské otázce, ČSPS LV, 1–10.
[89] ERDÉLYI, I., 1986: Slawen, Awaren, Ungarn. In: Welt der Slawen. Geschichte, Gesellschaft, Kultur (Herrmann, J., ed.), 143–160. Leipzig.
[90] FEHRING, G. P., 1996: Former Roman Towns and New Foundations in Central Europe. In: Early Medieval Towns in West Mediterranean (Bragiolo, G. P., ed.), 155–174. Mantova.
[91] FIALA, Z., 1966: Hlavní problémy politických a kulturních dějin českých v 9.–10. století podle dnešních znalostí (Pokus o střízlivý výklad) – Hauptprobleme der tschechischen politischen und Kulturgeschichte im 9.–10. Jh., ČsČH XIV, 54–65.
[92] FIALOVÁ, L.–HORSKÁ, P.–KUČERA, M.–MAUR, E.–MUSIL, J.–STLOUKAL, M., 1998: Dějiny obyvatelstva Českých zemí. Praha (první vydání 1996).
[93] FILIP, J., 1959, 1995: Keltská civilizace a její dědictví. Praha (čtvrté rozšířené vydání 1995).
[94] FREISING, F., 1977: Die Bernsteinstraße aus der Sicht der Straßentrassierung. Archiv für die Geschichte des Straßenwesens. Heft 5. Bonn – Bad Godesberg.
[95] FRITZE, W. H., 1952: Die Datierung des Geographus Bavarus und die Stammesverfassung der Abodriten, Zeitschrift für slavische Philologie 21, 326–342; přetištěno in: Fritze, W., Frühzeit zwischen Ostsee und Donau, Berliner historische Studien. Bd. 6, 111–126, 438–440. Berlin 1982).
[96] FRITZE, W. H., 2002: Geographus Bavarus. In: Lexikon des Mittelalters IV. Erzkanzler bis Hiddensee, Sp. 1269–1270. München.
[97] FRÜHGESCHICHTE DER EUROPÄISCHEN STADT, 1991: Frühgeschichte der europäischen Stadt. Voraussetzungen und Grundlagen/Zentralinstitut für alte Geschichte und Archäologie Berlin (Brachmann, H.–Herrmann, J., edd.). Schriften zu Ur- und Frühgeschichte 44. Berlin.
[98] FRÜHMITTELALTERLICHER BURGENBAU IN MITTEL- UND OSTEUROPA, 1998: Frühmittelalterlicher Burgenbau in Mittel- und Osteuropa. Tagung Nitra vom 7. bis 10. Oktober 1996 (Henning, J.–Ruttkay, A. T., edd.). Bonn.
[99] FUTÁK, P.–PLAČEK, M., 2008: Královna a králové. Hodonín za rozkvětu českého státu (1200–1412) – Königin und Könige. Hodonín während der Blütezeit des tschechischen Staates (1200–1420). In: Hodonín. Dějiny města do roku 1948, 55–92, 542–543. Hodonín.
[100] GALUŠKA, L., 1989: Výrobní areál velkomoravských klenotníků ze Starého Města – Uherského Hradiště – Das Erzeugungsareal in Staré Město, PA LXXX, 405–454.
[101] GALUŠKA, L., 1990: 40 let archeologických výzkumů ve Starém Městě u Uherského Hradiště. In: Staroměstská výročí. Sborník příspěvků ze slavnostního zasedání u příležitosti 40 let archeologických výzkumů Moravského muzea ve Starém Městě a výročí objevu první velkomoravské zděné stavby ve Starém Městě Na valách sestavil Luděk Galuška. Uherské Hradiště, 7.–8. září 1988, 13–19. Brno.
[102] GALUŠKA, L., 1990a: Předběžné hodnocení výzkumu profánní kamenné architektury ve Starém Městě "Na dědině" – Preliminary Evaluation of the Profane Stone Architecture at Staré Město "Na dědině". In: Staroměstská výročí. Sborník příspěvků ze slavnostního zasedání u příležitosti 40 let archeologických výzkumů Moravského muzea ve Starém Městě a výročí objevu první velkomoravské zděné stavby ve Starém Městě Na valách sestavil Luděk Galuška. Uherské Hradiště, 7.–8. září 1988, 121–136. Brno.
[103] GALUŠKA, L., 1992: Dvě velkomoravské kovárny s depoty ze Starého Města, ČMMZ – Vědy společenské LXXVII, 123–161.
[104] GALUŠKA, L., 1993: Staré Město, the Great Moravian Centre of the 2nd Half of the 9th Century. In: Actes du XIIe Congrès ISPP 4, 96–102. Bratislava.
[105] GALUŠKA, L., 1996: The Question of Evaluating and the Present Level of Knowledge of Staré Město – Uherské Hradiště. In: ITM. Band III. Frühmittelalterliche Machtzentren in Mitteleuropa – mehrjährige Grabungen und ihre Auswertung. Kolloquium Mikulčice (Staňa, Č.–Poláček, L., edd.), 189–197. Brno.
[106] GALUŠKA, L., 1996a: To the possibility of moving the dating of the material culture on the basis of the study of the graves from Staré Město and Uherské Hradiště – Sady. In: Ethnische und kulturelle Verhältnisse an der mittleren Donau vom 6. bis zum 11. Jahrhundert (Bialeková, D.–Zábojník, J., edd.), 267–279. Bratislava.
[107] GALUŠKA, L., 1996b: Uherské Hradiště – Sady. Křesťanské centrum Říše velkomoravské – Uherské Hradiště – Sady. Das christliche Zentrum des Großmährischen Reiches. Brno.
[108] GALUŠKA, L., 1997: K problematice předvelkomoravského opevnění Starého Města – Zur Problematik der vorgroßmährischen Befestigung in Staré Město. In: Z pravěku do středověku. Sborník k 70. narozeninám Vladimíra Nekudy, 73–83. Brno.
[109] GALUŠKA, L., 1997a: The Sacral Area in Uherské Hradiště – Sady and its Significance to the Beginning of the Moravian Slavs in the 9th Century. In: Central Europe in 8th–10th Centuries, 142–148. Bratislava.
[110] GALUŠKA, L., 1998: Die großmährische Siedlungsagglomeration Staré Město – Uherské Hradiště und ihre Befestigung. In: Frühmittelalterlicher Burgenbau in Mittel- und Osteuropa. Tagung Nitra vom 7. bis 10. Oktober 1996 (Henning, J.–Ruttkay, A. T., edd.), 341–348. Bonn.
[111] GALUŠKA, L., 2000: Nejstarší dějiny Starého Města. In: Staré Město v proměnách staletí (Bezděčka, P.–Čoupek, J.–Galuška, L.–Pojsl, M.–Tarcalová, L., edd.), 29–117. Staré Město.
[112] GALUŠKA, L., 2000a: Staré Město – Uherské Hradiště. In: Europas Mitte um 1000. Beiträge zur Geschichte, Kunst und Archäologie. Band 1 (Wieczorek, A.–Hinz, H.-M., edd.), 323–326. Stuttgart; viz též Staré Město – Uherské Hradiště. In: Střed Evropy okolo roku 1000. Příručka a katalog k výstavě (svazek esejí 1, svazek esejí 2, katalog), 113–114. Praha 2002.
[113] GALUŠKA, L., 2001: Staroměstsko-uherskohradišťská aglomerace – vývoj osídlení a přírodní podmínky v 6.–10. století – Die Agglomeration von Staré Město – Uherské Hradiště – Besiedlungsentwicklung und Naturbedingungen im 6.–10. Jahrhundert. In: Velká Morava mezi východem a západem. Großmähren zwischen West und Ost. Sborník příspěvků z mezinárodní konference, Uherské Hradiště, Staré Město 28. 9. – 1. 10. 1999. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 17, 123–137. Brno.
[114] GALUŠKA, L., 2002: Deset let archeologických výzkumů Moravského zemského muzea v oblasti Starého Města (1992–2001), PV 43 (2001), 51–69. Brno.
[115] GALUŠKA, L., 2002a: Přehled archeologických výzkumů Moravského zemského muzea Brno ve Starém Městě a okolí v letech 1992–2002 – The survey of the archaeological excavations of the Moravian museum Brno in Staré Město and its surroundings in the years 1992–2002, Slovácko XLIV, 113–134.
[116] GALUŠKA, L., 2004: Historie a současnost archeologických výzkumů ve Starém Městě. K metodě a metodice terénních průzkumů a výzkumů – Geschichte und Gegenwart archäologischer Grabungen in Staré Město (Zur Methode und Methodik von Terrainbegehungen und Grabungen). In: FUMA I. Sborník příspěvků z konference FUMA konané 10. dubna 2002, 4–9. Brno.
[117] GALUŠKA, L., 2006: Velkomoravská hradba v Uherském Hradišti – Rybárnách – The Great Moravian rampart at Uherské Hradiště – Rybárny, AR LVIII, 486–510.
[118] GALUŠKA, L., 2008: Die groβmährische Agglomeration Staré Město – Uherské Hradiště: Das Problem ihrer Einzeilteile anhand der Befestigung. In: ITM. Band VII. Burg – Vorburg – Suburbium. Zur Problematik der Nebenareale frühmittelalterlicher Zentren (Boháčová, I.–Poláček, L., edd.). Spisy Archeologického ústavu AV ČR, Brno, v. v. i. 35, 169–178. Brno.
[119] GALUŠKA, L., 2008a: K otázce raně středověkého opevnění Ostrova sv. Jiří velkomoravské staroměstsko-uherskohradišťské mocenské aglomerace – To the question of the early medieval fortification of the St. George'river island, the Great Moravian Staré Město – Uherské Hradiště powerfull agglomeration, Acta Musei Moraviae, Scientiae sociales (ČMMZ – Vědy společenské) XCIII, 115–127.
[120] GALUŠKA, L., 2008b: Staré Město – Veligrad v období mezi zánikem Velké Moravy a založením Nového Velehradu – Uherského Hradiště – Staré Město – Veligrad in der Zeitspanne zwischen dem Untergang Großmährens und der Gründung des Neuen Velehrad – Uherské Hradiště. In: Východní Morava v 10.–14. století (Galuška, L.–Kouřil, P.–Mitáček, J., edd.), 95–116. Brno.
[121] GALUŠKA, L., 2008c: Staroměstsko-uherskohradišťská aglomerace – Veligrad v době zániku Velké Moravy – Staré Město – Uherské Hradiště agglomeration – Veligrad in the time of Great Moravia's extinction. In: Bitka pri Bratislave v roku 907 a jej význam pre vývoj stredného Podunajska zostavili: Tatiana Štefanovičová a Drahoslav Hulínek pod záštitou ministra kultúry Marka Maďariča, generálneho tajomníka Únie miest Slovenska Mariána Minaroviča, primátora mesta Bratislavy Andreja Ďurkovského pri príležitosti 1100. výročia prvej písomnej zmienky o Bratislave. Kolokvium sa uskutočnilo v Bratislave 19.–20. júna 2007, 253–263. Bratislava.
[122] GALUŠKA, L., 2009: K otázce osídlení Starého Města – Veligradu v době po zániku Velké Moravy. Mladohradištní keramika z lokality "Na zahrádkách" – Zur Frage der Besiedelung von Staré Město – Veligrad in der Zeit nach dem Untergang Grossmährens. Jungburgwallzeitliche Keramik von der Fundstätte "Na Zahrádkách", AH 34, 605–638.
[123] GEDIGA, B., 1979: Frühslawische Städte in Oberschlesien. In: Rapports du IIIe Congrès international d'Archéologie Slave, Bratislava 7–14 septembre 1975. Tome 1, 259–269. Bratislava.
[124] GEJVALL, N.-G., 1960: Westerhus, Medieval Population and Church in the Light of Skeletal Remains. Kungl. Vitterhets Histor. Antikvitets Akademien.
[125] GIEYSZTOR, A., 1968: Aux origines de la ville slave: ville des grands et la ville d'Etat aux IXe–XIe siècles. In: I Międzinarodowy Kongres Archeologii Słowiańskiej. T. IV, 129–135. Wrocław – Warszawa – Kraków.
[126] GJUZELEV, V., 1965: Bavarskijat geograf i njakon văprosy na bălgarskata istorija ot părvata polovina na IX vek, Godišnik na Sofijskija universitet, Filos.-istorič. fakultet. T. 58, kn. 3, 281–291. Sofija.
[127] GRAUS, F., 1974: Die Vorläufer der Städte auf westslawischem Gebiet. In: Settimane di studio del Centro Italiano di studi sull' alto medioevo 21, 231–266. Spoleto.
[128] GREGOROVÁ, J., 2008: Ranostredoveké centrum Mikulčice-Kopčany – chránit a oživit. Vízia archeologického parku – Early medieval centre Mikulčice-Kopčany – preserve and bring to life. In: Veřejná archeologie II. Příspěvky ke konferenci Archeologie a veřejnost 2005, 41–51. Praha 2008.
[129] GROTEN, M., 1999: Von der wunderbaren Gröβe Kölns oder: Was war das Besondere an der Kölner Stadtverfassung des 12. Jahrhunderts. In: Mitteleuropäisches Städtewesen in Mittelalter und Frühneuzeit. Edith Ennen gewidmet (Janssen, W.–Wensky, M., edd.), 41–62. Köln – Weimar – Wien.
[130] HABOVŠTIAK, A., 1966: K otázke datovania hradiska v Bíni, SlArch XIV, 439–486.
[131] HABOVŠTIAK, A., 1974: Praveké a ranohistorické sídliská v oblasti Slovenskej brány, Vlastivedný časopis 23, 10.
[132] HABOVŠTIAK, A., 1975: Hradisko z 9.–10. stor. v Tlmačoch – Burgwall aus dem 9.–10. Jahrhundert in Tlmače, SlArch XXIII, 97–118.
[133] HAVLÍK, L. E., 1959: Moravané v údajích francko-bavorského Descriptia, HČ 7, 282–289.
[134] HAVLÍK, L. E., 1966: Gens Maravorum (Poznámky k vývoji gentes u Slovanů). In: Strážnice 1946–1965, 97–152. Brno.
[135] HENSEL, W., 1962: Szkice wczesnodziejowe, cz. 3. Přiměněnije archeologičeskogo metoda k issledovanijam o vozniknověnii poľskich gorodow, SlAnt IX, 1962, 113–137.
[136] HENSEL, W., 1963: Archeologia o początkach miast słowiańskich. Wrocław – Warszawa – Kraków.
[137] HENSEL, W., 1970: Szkice wczesnodziejowe, cz. VIII/2. Do diskusji nad protozalążkami miast, SlAnt XVII, 113–137.
[138] HENSEL, W., 1974: Untersuchungen über die Anfänge der Städte in Polen. In: Vor- und Frühformen der europäischen Stadt. Bd. 2, 176–189. Göttingen.
[139] HERRMANN, E., 1963: Zur Entstehung und Bedeutung des Geographus Bavarus, Jahrbuch für altbayerische Kirchengeschichte, 77–86.
[140] HERRMANN, E., 1965: Slawisch-germanische Beziehungen im südostdeutschen Raum von der Spätantike bis zum Ungarensturm. Ein Quellenbuch mit Erläuterungen. Veröffentlichungen des Collegium Carolinum 17. München.
[141] HERRMANN, J., 1971: Zwischen Hradschin und Vineta. Frühen Kulturen der Westslawen. Leipzig – Jena – Berlin.
[142] HERRMANN, J., 1973: Od Hradčian po Vinetu. Rané kultúry západných Slovanov. Martin.
[143] HERRMANN, J., 1980: Struktura poselenij i obščestvennyje otnošenija v slavjanskich stranach v rannem sredněvekov'je. In: Tezisy dokladov delegacii GDR na IV meždunarodnom kongresse slavjanskoj archeologii, Sofia 1980, 5–19. Berlin.
[144] HERRMANN, J., 1985: Slawische Seehandelsplätze des 8. bis 10. Jh. Entwicklungsfaktoren für Stammesgesellschaft, Staatsbildung und Städtewesen. In: Tezisy dokladov delegacii GDR na meždunarodnom kongresse slavjanskoj archeologii, Kijev 1985, 5–7. Berlin.
[145] HERRMANN, J., 1988: Ruzzi. Forsderen liudi. Fresiti. K voprosu ob istoričeskich i etnografičeskich osnovach "Bavarskogo geografa" (pervaja polovina IX veka). In: Drevnosti slavjan i Rusi (Timoščuk, B. A., ed.), 163–169. Moskva.
[146] HERRMANN, J., 1991: Stadtenstehung im historischen Vergleich. Zu einigen Ergebnissen und Fragestellungen. In: Frühgeschichte der europäischen Stadt. Voraussetzungen und Grundlagen/Zentralinstitut für alte Geschichte und Archäologie Berlin (Brachmann, H.–Herrmann. J., edd.). Schriften zu Ur- und Frühgeschichte 44, 315ff. Berlin.
[147] HILCZERÓWNA, Z., 1970: Pohansko. In: Słownik staroźytności słowiańskich. T. 4/1, 177. Wrocław – Warszawa – Kraków.
[148] HLOBIL, I.–MICHNA, P.–TOGNER, M., 1984: Olomouc. Praha.
[149] HOFFMANN, F., 1992: České město ve středověku. Praha.
[150] HOFFMANN, F., 2009: Středověké město v Čechách a na Moravě. Praha.
[151] HOLOBRÁDEK, P., 1960–1961: Nález třetího velkomoravského města, Dějepis a zeměpis ve škole 3, č. 1, 26–27.
[152] HORÁK, B.–TRÁVNÍČEK, D., 1956: Descriptio civitatum et regionum ad septentrionalem plagam Danubii (tzv. Bavorský geograf). Rozpravy Československé akademie věd. Řada věd společenských 66. Sešit 2. Praha.
[153] HORSKÁ, P.–KUČERA, M.–MAUR, E.–STLOUKAL, M., 1990: Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy. Praha.
[154] HRUBÝ, V., 1955: Staré Město, velkomoravské pohřebiště Na valách – Staré Město. Das großmährische Gräberfeld Na valách. Praha.
[155] HRUBÝ, V., 1961: Velkomoravská města a velmožské dvorce. In: Referáty o pracovních výsledcích čs. archeologů za rok 1960, 96–108. Liblice.
[156] HRUBÝ, V., 1961a: Velkomoravské hradisko sv. Klimenta u Osvětiman. Drobné tisky prehistorického oddělení Moravského musea I. Brno 1961.
[157] HRUBÝ, V., 1964: Staré Město – Velehrad, ústředí z doby Velkomoravské říše – Staré Město – Velehrad, ein Siedlungszentrum aus der Zeit des Groβmährischen Reiches. Praha.
[158] HRUBÝ, V., 1965: Staré Město. Velkomoravský Velehrad – Staré Město. Velkomoravský Velehrad (Ein Zentrum des großmährischen Reiches). Praha.
[159] HRUBÝ, V., 1968: Zur Typologie der Siedlungsagglomerationen in der großmährischen Epoche. In: I Międzinarodowy Kongres Archeologii Słowiańskiej. T. IV, 170–175. Wrocław – Warszawa – Kraków.
[160] HRUBÝ, V., 1980: Velkomoravské Staré Město. Dosavadní výsledky archeologických výzkumů. In: Velkomoravské Staré Město. Středisko výroby, kultury a moci západních Slovanů, 1–18. Brno.
[161] HULÍNEK, D., 2008: Funkčné členenie veľkomoravských opevnených sídlisk na základe ich spoločenského významu a kontinuita ich pretrvávania v 10. storočí (Morava a západné a stredné Slovensko) – Functional classification of Great Moravian fortified settlements based on their social importance and continuity of their preservation in 10th century (Moravia and western and middle Slovakia). In: Bitka pri Bratislave v roku 907 a jej význam pre vývoj stredného Podunajska zostavili: Tatiana Štefanovičová a Drahoslav Hulínek pod záštitou ministra kultúry Marka Maďariča, generálneho tajomníka Únie miest Slovenska Mariána Minaroviča, primátora mesta Bratislavy Andreja Ďurkovského pri príležitosti 1100. výročia prvej písomnej zmienky o Bratislave. Kolokvium sa uskutočnilo v Bratislave 19.–20. júna 2007, 195–252. Bratislava.
[162] CHROPOVSKÝ, B., 1997: K problematike sídla Svätopluka I. – Zur Problematik des Sitzes Svätopluks I. In: Svätopluk 894–1994. Materiály z konferencie organizovanej Archeologickým ústavom SAV v Nitre v spolupráci so Slovenskou historickou spoločnosťou pri SAV. Nitra, 3.–6. október 1994 (Marsina, R.–Ruttkay, A., edd.), 71–77. Nitra.
[163] CHROPOVSKÝ, B.–RUTTKAY, A., 1985: Archeologický výskum a genéza slovenského etnika, HČ 33, 257–292.
[164] JANKUHN, H., 1958: Die frühmittelalterlichen Seehandelsplätze im Nord- und Ostseeraum. In: Studien zu den Anfängen des europäischen Städtewesens, 451–498. Konstanz.
[165] JANKUHN, H., 1975: Zusammenfaßende Schlußbemerkungen. In: Vor- und Frühformen der Europäischen Stadt im Mittelalter. Bd. 2, 305–322. Göttingen.
[166] JANKUHN, H., 1977: Einführung in die Siedlungsarchäologie. Berlin – New York.
[167] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2006: K předlokačnímu osídlení Brna – Zur Vorlokationsbesiedlung von Brno, AH 31, 119–130.
[168] JUSTOVÁ, J., 1990: Dolnorakouské Podunají v raném středověku. Slovanská archeologie k jeho osídlení v 6.–11. století – Der niederösterreichische Donauraum im Frühmittelalter. Die slawische Archäologie zur Besiedlung dieses Raumes im 6.–11. Jh. Praha.
[169] KALOUSEK, F., 1959: Vykopáváme velkomoravské město na Pohansku, Universitas 59, Časopis brněnské university II, č. 9–10, 12–13.
[170] KALOUSEK, F., 1960: Die großmährische Burgwallstadt Břeclav–Pohansko – "Поганско" у г. Бржецлав – великоморавский город – Břeclav – Pohansko, velkomoravské hradištní město, SPFFBU E 5, 5–22.
[171] KALOUSEK, F., 1960a: Objev velkomoravského hradištního města na Pohansku u Břeclavě, Zprávy muzejního a vlastivědného kroužku ODO v Břeclavi, březen, 1–9.
[172] KALOUSEK, F., 1960b: Pohansko u Břeclavě – velkomoravské hradištní město, Věda a život IV, 193–199.
[173] KALOUSEK, F., 1960c: Pohansko u Břeclavě – velkomoravské hradištní město. In: Referáty o pracovních výsledcích československých archeologů za rok 1959. Část 2, 76–79. Liblice.
[174] KALOUSEK, F., 1960d: Velkomoravské hradiště Pohansko u Břeclavě – Der Grossmährische Burgwall Pohansko bei Břeclav, AR XII, 496–537, 545–552.
[175] KALOUSEK, F., 1961: K historii objevu velkomoravského města na Pohansku u Břeclavě – Zur Historie der Entdeckung der großmährischen Stadt auf Pohansko bei Břeclav, SbČSSA při ČSAV 1, 33–38.
[176] KALOUSEK, F., 1961a: Velkomoravské hradištní město Břeclav – Pohansko. Průvodce po výzkumech. Břeclav.
[177] KEJŘ, J., 1969: Zwei Studien über die Anfänge des Städteverfassung in den böhmischen Ländern, Historica XVI, 81–142.
[178] KEJŘ, J., 1976: Nad počátky našich měst – Erwägung über die Anfänge unserer Städte, ČsČH XXIV, 377–401.
[179] KEJŘ, J., 1979: Městské zřízení v českém státě ve 13. století – Die Stadtverfassung im böhmischen Staat im 13. Jahrhundert, ČsČH XXVII, 226–252.
[180] KEJŘ, J., 1992: Anfänge der ständischen Verfassung in Böhmen. In: Die Anfänge der ständischen Vertretungen in Preußen und seinen Nachbarnländern (Boockmann, H., ed.). Schriften des Historischen Kollegs, Kolloquien 16, 177–217. München.
[181] KEJŘ, J., 1998: Vznik městského zřízení v českých zemích – Die Entstehung der Stadtverfassung in den böhmischen Ländern. Praha.
[182] KLANICA, Z., 1967: Předvelkomoravský horizont v Mikulčicích a jeho vztahy k Podunají – Der vorgroβmährische Horizont in Mikulčice und seine Beziehungen zum Donaubecken, AR XIX, 686–692.
[183] KLANICA, Z., 1968: Vorgroßmährische Siedlung in Mikulčice und ihre Beziehungen zum Karpatenbecken, ŠZ AÚ SAV 16, 121–134.
[184] KLANICA, Z., 1968a: Zur Frage der Anfänge des Burgwalls "Valy" bei Mikulčice, AR XX, 626–644.
[185] KLANICA, Z., 1972: Současný stav výzkumu v Mikulčicích – Der gegenwärtige Stand der Ausgrabung in Mikulčice, AR XXIV, 182–188, 239–240.
[186] KLANICA, Z., 1974: Zur Frage des Ursprungs der gegossenen Bronzeindustrie des 7.–8. Jh. im Karpatenbecken, Balcanoslavica 1, 97–105.
[187] KLANICA, Z., 1986: Počátky slovanského osídlení našich zemí – Die Anfänge der slawischen Besiedlung unserer Länder. Praha.
[188] KLANICA, Z., 1995: Zur Periodisierung vorgroßmährischer Funde aus Mikulčice. In: SBM I, 379–469. Brno.
[189] KLÁPŠTĚ, J., 1995: Stadt und Umland. Vom Wandel einer Landschaft im Zuge der Urbanisierung. In: Burg – Burgstadt – Stadt. Zur Genese mittelalterlicher nichtagrarischer Zentren in Ostmitteleuropa (Brachmann, H. J., ed.), 207–211. Berlin.
[190] KOHOUTEK, J., 1995: Počátky města Přerova – Anfänge der Stadt Přerov, AH 20, 187–200.
[191] KOHOUTEK, J., 1996: Nové poznatky o středověkém vývoji města Uherského Brodu – Neue Erkenntnisse über die Entwicklung der Stadt Uherský Brod im Mittelalter, AH 21, 373–384.
[192] KOHOUTEK, J., 2001: Problematika lokalizace královského hradu a vývoje středověkého města v Přerově – Problematik der Lokalisierung der königlichen Burg und der Entwicklung der mittelalterlichen Stadt Přerov (Prerau), AH 26, 155–170.
[193] KOHOUTEK, J., 2002: Výzkum benediktýnského kláštera Hradisko u Olomouce – Die Erforschung des Benediktinerklosters Hradisch bei Olmütz. In: Ve stopách sv. Benedikta. Sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24.–25. května 2001 v Třebíči (Jan, L.–Obšusta, P., edd.). Disputationes Moravicae 3, 211–217. Brno.
[194] KOHOUTEK, J., 2006: Přerov a Spytihněv – správní centra východní a střední Moravy v raném středověku – Přerov und Spytihněv – Verwaltungszentren des östlichen und mittleren Mährens im Frühmittelalter, AH 31, 67–74.
[195] KRASKOVSKÁ, L'., 1965: Slovanské pohrebisko v Kopčanoch – Slawische Siedlung in Kopčany, ZbSN LIX, řada A – História 5, 19–49.
[196] KRASKOVSKÁ, L'., 1969: Slovanské sídlisko v Kopčanoch – Slawische Siedlung in Kopčany, Zborník SNM LXIII, řada A – História 8, 53–74.
[197] KUCHARSKI, E., 1925: Polska w zapisce karolińskiej zwanej niewłaściwie "Geografem Bawarskim". In: Pamiętnik IV powszechnego zjazdu historyków polskich w Poznaniu 6–8 grudnia 1925, I. Referaty, 1–12. Lwów.
[198] LABUDA, G., 1948: Okres "wspólnoty" słowiańskiej w świetle źródeł i tradycji historycznej – L'"unité" slave selon la tradition historique, SlAnt I, 181–227.
[199] LECIEJEWICZ, L., 1968: Die Anfänge der westslawischen Städte im Rahmen der Urbanisationsprozeße Europas im frühen Mittelalter. In: I Międzinarodowy Kongres Archeologii Słowiańskiej. T. IV, 263–271. Wrocław – Warszawa – Kraków.
[200] LECIEJEWICZ, L., 1970: Kszałtowanie się pierwszych miast u Słowian nadbaltyckych, SlAnt XVII, 93–123.
[201] LOWMIAŃSKI, H., 1955: O pochodzeniu Geografa bawarskiego, Roczniki Historyczne XX, 1951–1952, 9–58; přetištěno in: Lowmiański 1986, 104–150.
[202] LOWMIAŃSKI, H., 1958: O identyfikacji nazw Geografa bawarskiego, Studia Źródłoznawcze III, 1–21; přetištěno in: Lowmiański 1986, 151–180.
[203] LOWMIAŃSKI, H., 1970: Początki Polski. Z dziejów Słowian v I tysiączleciu n. e. Tom IV. Warszawa.
[204] LOWMIAŃSKI, H., 1973: Początki Polski. Z dziejów Słowian v I tysiączleciu n. e. Tom V. Warszawa.
[205] LOWMIAŃSKI, H., 1986: Studia nad dziejami Słowiańsczyzny, Polski i Rusi w wiekach średnich. Poznań.
[206] LUBIK, F., 1967: Die Entdeckung großmährischer Stadt-Festungen in Südmähren auf der Pohansko bei Lundenburg und bei Mikultschitz, Mährischschlesische Heimat XII, 147–149.
[207] LUTOVSKÝ, M., 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[208] MACHÁČEK, J., 2000: Pohansko bei Břeclav. In: Europas Mitte um 1000. Beiträge zur Geschichte, Kunst und Archäologie. Katalog (Wieczorek, A.–Hinz, H.-M., edd.), 330–332. Stuttgart; viz též Pohansko u Břeclavi/Lundenburg. In: Střed Evropy okolo roku 1000. Příručka a katalog k výstavě (svazek esejí 1, svazek esejí 2, katalog), 115. Praha 2002.
[209] MACHÁČEK, J., 2001: Pohansko bei Břeclav – ein bedeutendes Zentrum Großmährens – Pohansko u Břeclavi – významné centrum Velké Moravy. In: Velká Morava mezi východem a západem. Großmähren zwischen West und Ost. Sborník příspěvků z mezinárodní konference, Uherské Hradiště, Staré Město 28. 9. – 1. 10. 1999. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 17, 275–290. Brno.
[210] MACHÁČEK, J., 2001a: Raně středověká aglomerace Břeclav – Pohansko. In: Město Břeclav. (Kordiovský, E.–Klanicová, E., edd.) 104–117. Břeclav – Brno.
[211] MACHÁČEK, J., 2005: Raně středověké Pohansko u Břeclavi: munitio, palatium, nebo emporium moravských panovníků? – Early Mediaeval centre in Pohansko near Břeclav/Lundenburg: munitio, emporium or palatium of the rulers of Moravia?, AR LVII, 100–138.
[212] MACHÁČEK, J., 2007: Pohansko bei Břeclav. Ein frühmittelalterliches Zentrum als sozialwirtschaftliches System. Studien zur Archäologie Europas. Band 5. Bonn.
[213] MACHÁČEK, J., 2010: The Rise of Medieval Towns and States in East Central Europe. Early Medieval Centres as Social and Economic Systems. East Central and Eastern Europe in the Middle Ages 450–1450 (Curta, F., ed.). Volume 10. Leiden – Boston.
[214] MACHÁČEK, J.–DOLÁKOVÁ, N.–DRESLER, P.–HAVLÍČEK, P.–HLADILOVÁ, Š.–PŘICHYSTAL, A.–ROSZKOVÁ, A.–SMOLÍKOVÁ, L., 2007: Raně středověké centrum Pohansko u Břeclavi a jeho přírodní prostředí – Early Medieval centre at Pohansko near Břeclav and its natural environment, AR LIX, 278–314.
[215] MALÝ, K.–SIVÁK, F., 1988: Dějiny státu a práva v Československu. I. díl do r. 1918. Praha.
[216] MATIEGKA, J., 1918: Vznik a počátky národa československého. Praha (druhé vydání nedat.).
[217] MENOUŠKOVÁ, D., 2001: Hradisko sv. Klimenta – Der Burgwall von St. Kliment, AMMS I/2000, 159–184. Brno.
[218] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980: Morava za husitských válek ve světle archeologických nálezů a výzkumů – Mähren während der Hussitenkriege im Lichte der archäologischen Funde und Forschungen, AH 5, 31–68.
[219] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1981: Přehled dosavadního stavu výzkumu fortifikací 11. až počátku 16. století na Moravě a ve Slezsku (hradiska a hrady) – Übersicht des bisherigen Standes der Erforschung von Befestigungen aus dem 11. bis Anfang des 16. Jahrhunderts in Mähren und Schlesien (Burgwälle und Burgen), AH 6, 147–197.
[220] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986: Morava v 10. století ve světle archeologických nálezů – Mähren im 10. Jahrhundert im Lichte der archäologischen Funde – Морaвия 10-го века а свете археологических находок, PA LXXVII, 18–80.
[221] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988: K vývoji osídlení v brněnské oblasti od doby stěhování národů a k nejstarším dějinám Brna do vydání tzv. zakládacího privilegia v roce 1243 – Zur Besiedlungsentwicklung im brnoer Land von der Völkerwanderungszeit und der ältesten Geschichte Brnos bis zur herausgabe des sog. Gründungsprivilegiums in Jahr 1243 – Development of settlement process in Brno region from the period of migration of nations and the oldest history of Brno until the issuing of so called foundation privilege in 1243. In: Najstaršie dejiny Bratislavy. Referáty zo sympózia 28.–30. októbra 1986, 251–274. Bratislava.
[222] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989: K problematice osídlení Znojemska a Bítovska v předvelkomoravském a velkomoravském období – К проблематике заселения зноемской и битовской областей в довеликоморавский и великоморавсий период, ČMMZ – Vědy společenské LXXIV, 111–120.
[223] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991: 900 let prvé zprávy o Brně – 900 Jahre seit dem ersten historischen Bericht über Brünn, VVM XLIII, 281–291.
[224] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1993: Celkový vývoj osídlení brněnské oblasti do vzniku institucionálního města (problémy a perspektivy dalšího výzkumu), BMD XI, 15–22.
[225] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1997: Hrad Spytihněv v souvislostech moravského vývoje 11. až 12. století a otázka existence údělu Břetislavova syna Spytihněva na Moravě – Die Burg Spytihněv im Zusammenhang der mährischen Entwicklung im 11. und 12. Jahrhundert und die Frage der Existenz des Anteils Spytihněvs, des Sohnes Břetislavs, in Mähren, ČMM CXVI, 19–37.
[226] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1999: Středověké cesty na Moravě a ve Slezsku. In: Morava ve středověku (Měřínský, Z., ed.) Sborník příspěvků proslovených ve dnech 7. ledna až 25. března 1998 v rámci přednáškového cyklu Moravského zemského muzea v Brně, 125–131. Brno.
[227] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2000: Hradisko Břeclav – Pohansko a počátky Břeclavského hradu – Der Burgwall Břeclav – Pohansko und die Anfänge der Břeclaver Burg, AMMS I/2000, 71–90. Brno 2001.
[228] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2001: Die Zentren Großmährens – Centra Velké Moravy. In: Velká Morava mezi východem a západem. Großmähren zwischen West und Ost. Sborník příspěvků z mezinárodní konference, Uherské Hradiště, Staré Město 28. 9.–1. 10. 1999. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 17, 297–304. Brno.
[229] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2001a: Počátky břeclavského hradu. In: Město Břeclav (Kordiovský, E.–Klanicová, E., edd.), 118–130. Brno.
[230] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2002: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. Praha.
[231] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2002a: Rakousko před Rakouskem (do roku 907). In: Veber, V.–Hlavačka, M.–Vorel, P.–Polivka, M.–Wihoda, M.–Měřinsky, Z., Dějiny Rakouska, 9–64. Praha.
[232] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2005: Mikulčice – das Gräberfeld bei der IX. Kirche. Verlauf der Forschung und Fundsachlage – 9. kostel v Mikulčicích a jeho postavení v rámci mikulčicé aglomerace. In: Die frühmittelalterliche Elite bei den Völkern des östlichen Mitteleuropas (mit einem speziellen Blick auf die großmährische Problematik). Materialien der internationalen Fachkonferenz Mikulčice 25.–26. 5. 2004 (Kouřil, P., ed.). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 25, 115–136. Brno.
[233] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2006: Befestigte Zentren der frühen Přemysliden-Periode in Mähren und Schlesien (Thesen) – Opevněná ústředí raně přemyslovského období na Moravě a ve Slezsku (Teze), AH 31, 55–66.
[234] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2006a: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. Praha.
[235] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2008: Morava v 10. a na počátku 11. století – Moravia in 10th through beginning of 11th century. In: Bitka pri Bratislave v roku 907 a jej význam pre vývoj stredného Podunajska zostavili: Tatiana Štefanovičová a Drahoslav Hulínek pod záštitou ministra kultúry Marka Maďariča, generálneho tajomníka Únie miest Slovenska Mariána Minaroviča, primátora mesta Bratislavy Andreja Ďurkovského pri príležitosti 1100. výročia prvej písomnej zmienky o Bratislave. Kolokvium sa uskutočnilo v Bratislave 19.–20. júna 2007, 79–112. Bratislava.
[236] MĚŘÍNSKÝ, Z.–ŠMERDA, J., 2008: Svítání středověku (Doba slovanská a přemyslovských knížat) – Zeit der Slawen und der Přemysliden-Fürsten. In: Hodonín. Dějiny města do roku 1948, 36–54, 541.
[237] MĚŘÍNSKÝ, Z.–ZUMPFE, E., 1993: Untersuchungen der Ausgrabungen in der Burg Bítov (Bez. Znaim) – Archeologické výzkumy na hradě Bítov (okr. Znojmo), AH 18, 199–209.
[238] MĚŘÍNSKÝ, Z.–ZUMPFE, E., 1998: Obchodní cesty na jižní Moravě a v Dolním Rakousku do doby vrcholného středověku – Handelsstraßen in Südmähren und Niederösterreich bis zur Zeit des Hochmittelalters, AH 23, 173–181.
[239] MĚŘÍNSKÝ, Z.–ZUMPFE, E., 2007: Die Anfänge von Städten in Mähren und Niederösterreich (von der Protostadt bis hin zur Rechtsstadt). Thesen – Počátky měst na Moravě a v Dolních Rakousích (od prvotního města k institucionálnímu). Teze, AH 32, 9–36.
[240] MICHNA, P., 1982: K utváření raně středověké Moravy (Olomouc a historické Olomoucko v 9. až počátku 13. století) – Zur Entstehung des frühmittelalterlichen Mährens (Olomouc und das historische Gebiet von Olomouc im 9. bis zum Beginn des 13. Jahrhunderts), ČsČH XXX, 716–744.
[241] MICHNA, P., 1982a: Velkomoravská a přemyslovská Olomouc – Die großmährische und přemyslidische Stadt Olomouc (Abriß der historischen und siedlungsgeschichtlichen Entwicklung nach archäologischen Quellen), VVM XXXIV, 18–27.
[242] MICHNA, P.–POJSL, M., 1988: Románský palác na Olomouckém hradě. Archeologie a památková obnova – Пржемысловский дворец на Оломоуцком граде (археология и реставрация памятников – Der romanische Palast auf der Olmützer Burg (Archäologie und Denkmalpflege). Olomouc.
[243] MITÁČEK, J.–PROCHÁZKA, R., 2007: Město královské. In: Uherské Hradiště královské město na řece Moravě, 59–78. Uherské Hradiště.
[244] MITTELEUROPÄISCHES STÄDTEWESEN, 1999: Mitteleuropäisches Städtewesen in Mittelalter und Frühneuzeit. Edith Ennen gewidmet (Janssen, W.–Wensky, M., edd.). Köln – Weimar – Wien.
[245] MMFH: Magnae Moraviae fontes historici – Prameny k dějinám Velké Moravy. I. Annales et chronicae. Pragae – Brunae MCMLXVI (Bartoňková, D.–Havlík, L.–Masařík, Z.–Večerka, R., edd.), Brno 2008 – Brunae MMVIII (druhé doplněné a přepracované vydání);
[246] MMFH: Magnae Moraviae fontes historici – Prameny k dějinám Velké Moravy. II. Textus biographici, hagiographici, liturgici curaverunt Dagmar Bartoňková, Lubomír Havlík, Jaroslav Ludvíkovský, Zdeněk Masařík, Radoslav Večerka, Brno MCMLXVII;
[247] MMFH: Magnae Moraviae fontes historici – Prameny k dějinám Velké Moravy. III. Diplomata, epistolae, textus historici varii. Brno MCMLXIX;
[248] MMFH: Magnae Moraviae fontes historici – Prameny k dějinám Velké Moravy. IV. Leges – textus iuridici, supplementa. Brno MCMLXXI.
[249] MOŹDZIOCH, S., 1995: Zur Genese der Lokationsstädte in Polen in stadtgeschtlichem Sinn. In: Burg – Burgstadt – Stadt. Zur Genese mittelalterlicher nichtagrarischer Zentren in Ostmitteleuropa (Brachmann, H. J., ed.), 149–160. Berlin.
[250] NOVOTNÝ, V., 1912: České dějiny. Díl I. Část I. Od nejstarších dob do smrti knížete Oldřicha. Praha.
[251] NOVÝ, R., 1968: Die Anfänge des böhmischen Staates I. Acta Universitatis Carolinae, Philosophica et Historica. Monographia XXVI. Prag.
[252] OPLL, F., 1999: Wien – nach Köln eine der bedeutensten Städte des Regnum Theutonicum. Ein Städtevergleich. In: Mitteleuropäisches Städtewesen in Mittelalter und Frühneuzeit. Edith Ennen gewidmet (Janssen, W.–Wensky, M., edd.), 63–89. Köln – Weimar – Wien.
[253] PETRIKOWITS, H. von, 1958: Das Fortleben römischer Städte am Rhein und Donau. In: Studien zu den Anfängen des europäischen Städtewesens, 63–76. Konstanz.
[254] PLACHÁ, V.–HLAVICOVÁ, J.–KELLER, I., 1990: Slovanský Devín – Das slawische Devín – Slavonic Devín – Славянский Девин. Bratislava.
[255] PLANITZ, H., 1975: Die deutsche Stadt im Mittelalter. Von der Römerzeit bis zu den Zunftkämpfen. Weimar (4. Aufl. 1975).
[256] PLANITZ, H., 1996: Die deutsche Stadt im Mittelalter. Von der Römerzeit bis zu den Zunftkämpfen. Wiesbaden (5. Aufl. 1996).
[257] PODBORSKÝ, V. a kol., 1993: Pravěké dějiny Moravy – Die Vorgeschichte Mährens. Vlastivěda moravská. Země a lid. Nová řada. Svazek 3. Brno.
[258] POLÁČEK, L., 1995: Hradisko u Kramolína. Archeologický výzkum a jeho výpověď o slovanském osídlení hradiska – Hradisko bei Kramolín. Archäologische Forschungen und ihre Aussagen über die slawische Besiedlung des Burgwalls, VVM XLVII, 261–276.
[259] POLÁČEK, L., 1996: Zum Stand der Erforschung frühmittelalterlicher Burganlagen in Südwestmähren. In: Internationale Tagungen in Mikulčice. Band III. Frühmittelalterliche Machtzentren in Mitteleuropa – mehrjährige Grabungen und ihre Auswertung. Kolloquium Mikulčice (Staňa, Č.–Poláček, L., edd.), 282–307. Brno.
[260] POLÁČEK, L., 2000: Burgwälle, Burgen und Burgstädte in Mähren. In: Europas Mitte um 1000. Beiträge zur Geschichte, Kunst und Archäologie. Band 1 (Wieczorek, A.–Hinz, H.-M., edd.), 289–292. Stuttgart; viz též Hradiště, hrady a hradská města na Moravě. In: Střed Evropy okolo roku 1000. Příručka a katalog k výstavě (svazek esejí 1, svazek esejí 2, katalog), 102–103. Praha 2002.
[261] POLÁČEK, L., 2000a: Mikulčice. In: Europas Mitte um 1000. Beiträge zur Geschichte, Kunst und Archäologie. Band 1 (Wieczorek, A.–Hinz, H.-M., edd.), 317–322. Stuttgart; viz též Mikulčice. In: Střed Evropy okolo roku 1000. Příručka a katalog k výstavě (svazek esejí 1, svazek esejí 2, katalog), 112–113. Praha 2002.
[262] POLÁČEK, L., 2006: Mikulčice – průvodce, svazek 1. Terénní výzkum v Mikulčicích. Brno (první vydání 2000).
[263] POLÁČEK, L.–BAXA, P.–KUČOVÁ, V.–VLČKOVÁ, J., 2010: Monuments of Great Moravia. Slavonic Fortified Settlement at Mikulčice. Church of St Margaret of Antioch at Kopčany. Prague.
[264] POLÁČEK, L.–BAXA, P.–KUČOVÁ, V.–VLČKOVÁ, J., 2010a: Památky Velké Moravy. Slovanské hradiště v Mikulčicích. Kostel sv. Markéty Antiochijské v Kopčanech. Praha.
[265] POLÁČEK, L.–MAREK, O., 1995: Die Grabungen in Mikulčice 1954–1992. Geschichte, Grabungsmethoden und Dokumentation. In: SBM. Band 1 (Daim, F.–Poláček, L.–Čeněk, S.–Tejral, J., edd.), 13–82. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 2. Brno.
[266] POLÁČEK, L.–MAREK, O., 2005: Grundlagen der Topographie des Burgwalls von Mikulčice. Die Grabungsflächen 1954–1992. In: SBM. Band VII (Kempke, T.–Kouřil, P.–Poláček, L., edd.), 9–358. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 24. Brno.
[267] POULÍK, J., 1963: Dvě velkomoravské rotundy v Mikulčicích – Zwei großmährische Rotunden. Praha.
[268] POULÍK, J., 1967: Pevnost v lužním lese. Praha.
[269] POULÍK, J., 1967a: Postavení Mikulčic ve vývoji západoslovanských hradišť – Die Stellung von Mikulčice in der Fortentwicklung der westslawischen Burgwälle, AR XIX, 692–698.
[270] POULÍK, J., 1972: Velkomoravské mocenské centrum v Mikulčicích – Centre de pouvoir grand-morave à Mikulčice, Monumentorum tutela – Ochrana pamiatok 8, 5–56.
[271] POULÍK, J., 1975: Mikulčice. Sídlo a pevnost knížat velkomoravských – Mikulčice – Sitz und Feste der Großmährischen Fürsten. Praha.
[272] POULÍK, J., 1985: Svědectví výzkumů a pramenů archeologických o Velké Moravě – Die Zeugenschaft der archäologischen Grabungen und Quellen über Großmähren. In: Velká Morava a počátky československé státnosti – Großmähren und die Anfänge der tschechoslowakischen Staatlichkeit, 9–80. Praha – Bratislava.
[273] POULÍK, J., 1986: Wirtschaftlich-soziale Entwicklung im slawischen Bereich nördlich der mittleren Donau im 6. bis 10. Jh., Mitteilungen der Gesellschaft für Salzburger Landeskunde 126, 119–181.
[274] POULÍK, J., 1988: K otázce vzniku předvelkomoravských hradišť – Zur Frage der Entstehung der vorgroßmährischen Burgwälle, SlArch XXXVI, 189–216.
[275] POULÍK, J., 1997: Zur Frage der Lokalisierung der "ineffabilis munitio" und "urbs antiqua Rastizi" nach den Fuldauer Annalen. In: Central Europe in 8th–10th Centuries. Mitteleuropa im 8.–10. Jahrhundert. International Scien tific Conference, Bratislava October 2–4, 1995. Internationale Wissenschaftliche Konferenz, Bratislava 2.–4. Oktober 1995, 121–132. Bratislava.
[276] PRAVĚKÉ DĚJINY ČECH, 1978: Pravěké dějiny Čech. (Pleiner, R. s Rybovou, A., edd.). Praha.
[277] PREIDEL, H., 1955: Die altslawischen Funde von Altstadt in Mähren und ihre Bedeutung, Stifter-Jahrbuch IV, 254–277.
[278] PREIDEL, H., 1965: Handel und Handwerk im frühgeschichtlichen Mitteleuropa. Eine kritische Betrachtung. Gräfelfing bei München.
[279] PROCHÁZKA, R., 1990: Charakteristika opevňovacích konstrukcí předvelkomoravských a velkomoravských hradišť na Moravě – Charakteristik der Befestigungskonstruktionen vorgroßmährischer und großmährischer Burgwälle in Mähren. In: Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Sborník příspěvků k osmdesátým narozeninám akademika Josefa Poulíka, 288–306. Brno.
[280] PROCHÁZKA, R., 1990a: Výzkum na Horním náměstí v Přerově v roce 1987 (okr. Přerov) – Grabung auf dem Horní náměstí (Oberring) in Přerov im Jahre 1987 (Bez. Přerov), PV 1987, 64–65. Brno.
[281] PROCHÁZKA, R., 1991: K charakteristice sídelního vývoje Brna do počátku vrcholného středověku. In: Miasto zachodnioslowiańskie w XI–XII wieku w Europie Środkowo-Wschodniej, 109–141. Wrocław.
[282] PROCHÁZKA, R., 1998: Zur Konstruktion der Wehrmauer der slawischen Burgwälle im Mähren im 8. bis 12/13. Jahrhundert. In: Frühmittelalterlicher Burgenbau in Mittel- und Osteuropa. Tagung Nitra vom 7. bis 10. Oktober 1996 (Henning, J.–Ruttkay, A. T., edd.), 363–370. Bonn.
[283] PROCHÁZKA, R., 2000: Zrod středověkého města na příkladu Brna (K otázce odrazu společenské změny v archeologických pramenech) – Entstehung der mittelalterlichen Stadt-Beispiel Brünn (Zur Frage der widerspiegelung der Gesellschaftsveränderung in archäologischen Quellen). In: Mediaevalia archaeologica 2. Brno a jeho region (Ježek, M.–Klápště, J., edd.), 7–158. Praha – Brno.
[284] PROCHÁZKA, R., 2009: Vývoj opevňovací techniky na Moravě a v českém Slezsku v raném středověku – Die Entwicklung der Befestigungstechnik in Mähren und Tschechisch-Schlesien im Früh- und Hochmittelalter. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno, v. v. i. 38. Brno.
[285] PROCHÁZKA, R.–DRECHSLER, A.–SCHENK, Z., 2006: Raně středověká aglomerace Přerov (8.–12. století) – současný stav poznání – The Early Medieval (8th–12th century) settlement agglomeration at Přerov – the current stage of knowledge, AR LVIII, 668–694.
[286] PROCHÁZKA, R.–KOVÁČIK, P.–ZŮBEK, A., 2002: Nové poznatky k vývoji opevnění olomouckého hradu v raném a vrcholném středověku – Neue Erkenntnisse zur Entwicklung der Befestigung der Olmützer Burg im Früh- und Hochmittelalter, AH 27, 197–213.
[287] PROCHÁZKA, R.–SULITKOVÁ, L., 1984: Uherské Hradiště ve 13.–15. století. Sociálně ekonomická struktura a topografie – Die Sozio-ökonomische Struktur von Uherské Hradiště im 13.–15. Jahrhundert. Topographie von Uherské Hradiště im 13.–15. Jahrhundert – Социально– економическая структурa города Угерске Градиште. Топогрaфия города Угерске Градиште в XIII–XV веках. Uherské Hradiště.
[288] RABINOVIČ, M. G., 1980: O proischožděniji i razvitii vostočnoslavjanskich gorodov (Moskva i goroda Moskovskogo knjažestva). In: Rapports du IIIe Congrès international d'Archéologie Slave, Bratislava 7–14 septembre 1975. Tome 2, 359–372. Bratislava.
[289] RAŠTICOVÁ, B.–ČOUPEK, J., 2007: Pevnost Uherské Hradiště. In: Uherské Hradiště královské město na řece Moravě, 101–118. Uherské Hradiště.
[290] RIECKHOFF, S.–FICHTL, S., 2011: Keltenstädte aus der Luft. Sonderheft 2011 PLUS der Zeitschrift "Archäo logie in Deutschland". Stuttgart.
[291] RICHTER, V., 1958: K výkladu tzv. Bavorského geografa. In: Franku Wollmanovi k sedmdesátinám, 15–21. Praha.
[292] ROBENEK, F., 1934: Velkomoravská metropole. K dějinám její lokalizace. Kroměříž.
[293] RYBOVÁ, A.–DRDA, P., 1997: Keltská oppida v centru Boiohaema – Die keltischen Oppida im Zentrum Boiohaemums, PA LXXXVIII, 65–123.
[294] SABADOŠOVÁ, E.–HAVLÍK, M., 2004: Kopčiansky kostol – skvost sakrálnej architektúry Slovenska, Slovensko č. 1–2, 17–18.
[295] SEDOV, V. V., 1985: Načalo gorodov na Rusi. In: Tezisy dokladov sovetskoj delegacii na V. meždunarodnom kongresse slavjanskoj archeologii, Kijev 1985. Moskva.
[296] SCHLESINGER, W., 1958: Städtische Frühformen zwischen Rhein und Elbe. In: Studien zu den Anfängen des europäischen Städtewesens, 297–362. Konstanz.
[297] SCHLESINGER, W., 1963: Burg und Stadt. In: Beiträge zur deutschen Verfassungsgeschichte der Mittelalters II (Schlesinger, W., ed.), 92ff. Göttingen.
[298] SNÁŠIL, R., 1971: Funkce slovanského sídliště na ostrově sv. Jiří – Функция славянского городища на острове святого Иржи, SPFFBU E 16, 211–215.
[299] SNÁŠIL, R., 1981: Nové archeologické výzkumy. In: Uherské Hradiště. Dějiny města, 488–498. Brno.
[300] SNÁŠIL, R., 1981a: Opevněná sídliště 10.–16. století na Uherskohradišťsku – Befestigte Siedlungen des 10.–16. Jahrhunderts in der Gegend von Uherské Hradiště, AH 6, 307–313.
[301] SNÁŠIL, R., 1981b: Osídlení území města v pravěku a časné době dějinné. In: Uherské Hradiště. Dějiny města, 39–79. Brno.
[302] SNÁŠIL, R., 1984: Specializovaná řemesla z ostrovního hradiska v Uherském Hradišti a jejich přínos pro další poznání společenské diferenciace 8.–9. století – Das spezialisierte Handwerk vom Inselburgwall in Uherské Hradiště und sein Beitrag zu der weiteren Erkenntnis der gesellschaftlichen Differenzierung im 7.–9. Jh. In: Mikulovská sympozia XIII. Mikulovské sympozium 1983. Dějiny průmyslu a řemesel na jižní Moravě, 152–161. Praha.
[303] SNÁŠIL, R., 1987: Pokus o nový výklad vzniku, vývoje a funkce velkomoravské aglomerace v oblasti uherskohradišťské – Der Versuch über eine neue Interpretation des Entstehens, der Entwicklung und Funktion der großmährischen Agglomeration in der Region von Uherské Hradiště. In: Mikulovská sympozia XVI. Mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 149–156. Praha.
[304] SNÁŠIL, R., 1993: Nové nálezy na hradisku ve Spytihněvi (okr. Zlín) – Neue Funde auf dem Burgwall in Spytihněv (Bez. Zlín), PV 1991, 77. Brno.
[305] SNÁŠIL, R.–PROCHÁZKA, R., 1981: Příspěvek k poznání velkomoravského střediska severní části Dolnomoravského úvalu (Věnováno 725. výročí prvé písemné zmínky o Uherském Hradišti) – Ein Beitrag zur Erkenntnis des groβmährischen Zenrums im nördlichen Teil des südmährischen Talkessels (Dem 725. Jubiläum der ersten schriftlichen Erwähnung von Uherské Hradiště gewidmet) – К вопросу познания великоморавского центра северной части Нижнеморавскoй долины (Пoсвящается 725 годовщине первого письменного упоминания о городе Угерске Градиште), Slovácko XXIII, 1981, 9–58.
[306] SNÁŠIL, R.–PROCHÁZKA, R., 1985: Dosavadní stav poznání velkomoravského osídlení ostrova sv. Jiří – Der bestehende Erkenntniszustand der groβmährischen Besiedlung auf der Georgsinsel. In: Vznik a počátky českého státu. Referáty z konference Libice 1981, SbNM A XXXIX, 161–167.
[307] SÓS, Á. C., 1960: Wykopaliska w Zalavár – Les fouilles de Zalavár, SlAnt VII, 211–305.
[308] SÓS, Á. C., 1964: Ausgrabungen von Zalavár. In: Cyrillo-Methodiana, 127–147. Köln – Graz.
[309] SÓS, Á. C., 1973: Die slawische Bevölkerung Westungarns im 9. Jahrhundert. Münchner Beiträge zur Vor- und Frühgeschichte (Werner, J., ed.). Band 22. München.
[310] STAN I POTRZEBY, 1990: Stan i potrzeby badań nad wczesnym średniowieczem w Polsce. Materiały z konferencji Poznań 14–16 grudnia 1987 roku (Kurnatowska, Z., ed.). Poznań – Wrocław – Warszawa.
[311] STAŇA, Čeněk, 1967: K poznání vývoje velkomoravských výšinných hradišť – Zur Erkenntnis der Entwicklung der großmährischen Höhensiedlungen, AR XIX, 699–704.
[312] STAŇA, Čeněk, 1972: Velkomoravské hradiště Staré Zámky u Líšně. Stavební vývoj – Die grossmährische Burgstätte Staré Zámky bei Líšeň. Bauentwicklung. Monumentorum tutela – Ochrana pamiatok 8, 109–171.
[313] STAŇA, Čeněk, 1985: Mährische Burgwälle im 9. Jahrhundert. In: Die Bayern und ihre Nachbarn. Teil 2. Berichte des Symposions der Kommission für Frühmittelalterforschung, 25. bis 28. Oktober 1982, Stift Zwettl, Niederösterreich (Friesinger, H.–Daim, F., edd.). Österreichische Akademie der Wissenschaften, Philosophischhistorische Klasse Denkschriften. 180. Band. Veröffentlichungen der Kommission für Frühmittelalterforschung. Bd. 9, 157–200. Wien.
[314] STAŇA, Čeněk, 1990: Staré Město a velkomoravská hradiště – Staré Město and the Great Moravian fortified settlements. In: Staroměstská výročí. Sborník příspěvků ze slavnostního zasedání u příležitosti 40 let archeologických výzkumů Moravského muzea ve Starém městě a výročí objevu první velkomoravské zděné stavby ve Starém Městě Na valách sestavil Luděk Galuška. Uherské Hradiště, 7.–8. září 1988, 71–79. Brno.
[315] STAŇA, Čeněk, 1993: Pustiměřský hrad – Die Burg von Pustiměř, AH 18, 181–197.
[316] STAŇA, Čeněk, 1996: Archäologische Erforschung mährischer Höhenburgwälle. In: ITM. Band III. Frühmittelalterliche Machtzentren in Mitteleuropa – mehrjährige Grabungen und ihre Auswertung. Symposion Mikulčice, 5.–9. September 1994 (Staňa, Č.–Poláček, L., edd.), 267–281. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 6. Brno.
[317] STAŇA, Čeněk, 1997: Mikulčice a Pražský hrad – Mikulčice and the Prague Castle, AR XLIX, 72–85.
[318] STAŇA, Čeněk, 1998: Přerov – ein Burg des Boleslaw Chrobry in Mähren. In: Frühmittelalterlicher Burgenbau in Mittelund Osteuropa, 49–69. Bonn.
[319] STAŇA, Čeněk, 1999: Poznámky k vývoji střediskových sídel na Moravě v pravěku a v časné době dějinné – Bemerkungen zur Entwicklung der Zentralorte in Mähren von der Urzeit bis zum frühen Mittelalter im Lichte der Ausgrabungen auf den Höhenburgwällen "Staré Zámky" in Brno Líšeň und Zelená Hora. In: Centrum i zaplecze we wczesnośredniowiecznej Europie Środkowej. Spotkania Bytomskie III pod redakcją Sławomira Moździocha, 77–95. Wrocław.
[320] STEINHÜBEL, J., 2000: Das Fürstentum von Neutra (Nitra) im Großmährischen Reich und in Ungarn. In: Europas Mitte um 1000. Beiträge zur Geschichte, Kunst und Archäologie. Band 1 (Wieczorek, A.–Hinz, H.-M., edd.), 311–313. Stuttgart 2000; viz též Nitrianske kniežatstvo vo Veľkej Morave a v Uhorsku. In: Střed Evropy okolo roku 1000. Příručka a katalog k výstavě (svazek esejí 1, svazek esejí 2, katalog), 109–110. Praha 2002.
[321] STEUER, H., 1982, 1984: Frühgeschichtliche Sozialstrukturen in Mitteleuropa. Göttingen (2. Aufl. 1984).
[322] STEUER, H., 1986: Bestandsaufnahmen der archäologischen Forschungsergebnisse zur Stadt des Mittelalters und ihren Ursprüngen. In: Siedlungsforschung. Archäologie – Geschichte – Geographie 4, 225–237. Bonn.
[323] STLOUKAL, M.–VYHNÁNEK, L., 1976: Slované z velkomoravských Mikulčic – Славяне из велико-моравских Микульчиц. Микульчицкие Валы с VI-го по X-ое стол. (археологический обзор) – Slawen aus dem grossmährischen Mikulčice. Der Burgwall Mikulčice vom 6. bis zum 10. Jahrhundert (Archäologisches Vorwort). S archeologickým úvodem Josefa Poulíka. Praha.
[324] SZAMEIT, E., 1995: Gars-Thunau – frühmittelalterliche fürstliche Residenz und vorstädtisches Handelszentrum. In: Burg – Burgstadt – Stadt. Zur Genese mittelalterlicher nichtagrarischer Zentren in Ostmitteleuropa (Brachmann, H. J., ed.), 274–282. Berlin.
[325] SZŐKE, B. M., 2000: Die karolingische Civitas Mosaburg (Zalavár). In: Europas Mitte um 1000. Beiträge zur Geschichte, Kunst und Archäologie. Band 1 (Wieczorek, A.–Hinz, H.-M., edd.), 217–220. Stuttgart 2000; viz též Karolínská civitas Blatnohrad (Zalavár). In: Střed Evropy okolo roku 1000. Příručka a katalog k výstavě (svazek esejí 1, svazek esejí 2, katalog), 79–80. Praha 2002.
[326] ŠALKOVSKÝ, P., 1983: Štruktúra a formy osídlenia Slovenska v 6.–9. storočí ako sociálno-ekonomické javy, rkp. kandidátské disertační práce ulož AÚ SAV v Nitre. Nitra.
[327] ŠALKOVSKÝ, P., 1988: K vývoju a štruktúre osídlenia v dobe slovanskej na Slovensku, SlArch XXXVI, 379–414.
[328] ŠALKOVSKÝ, P., 2002: Hradiská na Pohroní. In: Slovensko vo včasnom stredoveku, 123–133. Nitra.
[329] ŠIMEK, E., 1920: Děvín, PA XXXII, 1–53.
[330] ŠKRDLA, P.–VAŠKOVÝCH, M.–GALUŠKA, L., 2007: Na dávné jantarové stezce. In: Uherské Hradiště královské město na řece Moravě, 29–58. Uherské Hradiště.
[331] ŠTEFANOVIČOVÁ, T., 1975: Bratislavský hrad v 9.–12. storočí – Die Burg Bratislava im 9.–12. Jahrhundert. Bratislava.
[332] ŠTEFANOVIČOVÁ, T., 2000: Devín und Preβburg (Bratislava) – zwei bedeutende Burgen des Frühmittelalters an der mittleren Donau. In: Europas Mitte um 1000. Beiträge zur Geschichte, Kunst und Archäologie. Band 1 (Wieczorek, A.–Hinz, H.-M., edd.), 327–329. Stuttgart; viz též Devín a Bratislava, dva významné hrady včasného stredoveku na strednom Dunaji. In: Střed Evropy okolo roku 1000. Příručka a katalog k výstavě (svazek esejí 1, svazek esejí 2, katalog), 114. Praha 2002.
[333] ŠTĚPÁNEK, M., 1965: Opevněná sídliště 8.–12. století ve střední Evropě – Die befestigten Siedlungen Mitteleuropas im 8. bis 12. Jahrhundert. Praha.
[334] TICHOMIROV, M. N., 1956: Drevnerusskije goroda. Moskva.
[335] TOLOČKO, P. P., 1985: Proischožděnije drevnějšich vostočnoslavjanskich gorodov. In: Zemli južnoj Rusi v IX–XIV vv. 5–19. Kijev.
[336] TŘEŠTÍK, D., 1973: "Trh Moravanů" – ústřední trh staré Moravy, ČsČH XXI, 869–894.
[337] TŘEŠTÍK, D., 1987: Pád Velké Moravy – Падение Великой Моравии. In: Typologie raně středověkých slovanských států. Sborník příspěvků z mezinárodní konference k tématu "Vznik a rozvoj slovanských raně feudálních států a národností ve střední a jihovýchodní Evropě", konané ve dnech 18.–20. listopadu 1986 v Praze, 27–76. Praha.
[338] TŘEŠTÍK, D., 1991: Kdy zanikla Velká Morava?, Studia mediaevalia Pragensia II, 9–27.
[339] TŘEŠTÍK, D., 1996: Příchod prvních Slovanů do českých zemí v letech 510–535, ČČH XCIV, 245–280.
[340] TŘEŠTÍK, D., 1997: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935). Praha.
[341] TŘEŠTÍK, D., 2001: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791–871. Praha.
[342] VÁŇA, Z., 1966: K vývoji časně středověkých hradišť ve střední Evropě – Zur Entwicklung der frühmittelalterlichen Burgwälle in Mitteleuropa, AR XVIII, 567–580.
[343] VANČO, M., 1995: Kaplnka sv. Margity Antiochijskej pri Kopčanoch. Otázka jej pôvodu a problematika architektonického typu, ARS 2, č. 3, 139–167.
[344] VANČO, M., 1998: Kaplnka sv. Margity Antiochijskej pri Kopčanoch. Príspevok k problematike výskumu predrománskej architektúry, Slovácko XL, 123–134.
[345] VANĚČEK, V., 1949: Prvních tisíc let... Předstátní společenská organisace a vznik státu u českých Slovanů. Praha.
[346] VANĚČEK, V., 1970: Dějiny státu a práva v Československu do roku 1945. Praha (druhé vydání).
[347] VIGNATIOVÁ, J., 1971: K otázkám obrany a údržby velkomoravských valů – Относительно вопрoсов об обороне и поддержке сохранности валов великоморавского периода, SPFFBU E 16, 199–204.
[348] VÝZNAMNÉ SLOVANSKÉ NÁLEZISKÁ, 1978: Významné slovanské náleziská na Slovensku (Chropovský, B., ed.). Bratislava.
[349] WITCZAK, K. T., 1993: Dwa studia nad Geografem Bawarskim, Roczniki Historyczne 59, 5–17.
[350] WOLFRAM, H., 1979: Conversio Bagoariorum et Carantanorum. Das Weiβbuch der Salzburger Kirche über die erfolgreiche Mission in Karantanien und Pannonien, Böhlau-Quellenbücher. Wien.
[351] WOLFRAM, H., 1987: Die Geburt Mitteleuropas. Geschichte Österreichs vor seiner Entstehung 378–907. Wien.
[352] WOLFRAM, H., 1985: Grenzen und Räume. Geschichte Österreichs vor seiner Entstehung 378–907. Österreichische Geschichte 378–907 (Wolfram, H., ed.). Wien.
[353] WOLFRAM, H., 1995: Salzburg, Bayern, Österreich. Die Conversio Bagoariorum et Carantanorum und die Quellen ihrer Zeit, Mitteilungen des Instituts für österreichische Geschichtsforschung, Ergänzungsband 31. Wien – München.
[354] ZÁBOJNÍK, J., 2005: Mikulčice – awarische Stadt? – Mikulčice – avarské město? In: Die frühmittelalterliche Elite bei den Völkern des östlichen Mitteleuropas (mit einem speziellen Blick auf die großmährische Problematik). Materialien der internationalen Fachkonferenz Mikulčice 25.–26. 5. 2004 (Kouřil, P., ed.). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 25, 100–114. Brno.
[355] ZAVADIL, J., 1912: Velehrady Devín a Nitra. Kroměříž.
[356] ZIEGLER, A. W., 1961: Der schwäbische und bayerische Name nach Inschriften aus Augustins Heimatland, aus dem Kodex des "Bayer. Geographen" und des Wessobrunner Gebets, Beiträge zur altbayerischen Kirchengeschichte 22, 9–23.
[357] ZIÓŁKOWSKA, H., 1968: Miasto słowiańskie w świetle socjologicznych definicji miasta. In: I Międzinarodowy Kongres Archeologii Słowiańskiej. T. IV, 136–143. Wrocław – Warszawa – Kraków.
[358] ZWISCHEN RÖMERSIEDLUNG UND MITTELALTERLICHER STADT 2001: Zwischen Römersiedlung und mittelalterlicher Stadt. Archäologische Aspekte zur Kontinuitätsfrage (Felgenhauer-Schmiedt, S.–Eibner, A.–Knittler, H., edd.). Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 17. Wien.
[2] ACSÁDI, G.–NEMESKÉRI, J., 1957a: Contributions à la reconstruction de la population de Veszprém Xe et XIe siècles, Annales HistoricoNaturales Musei Nationalis Hungarici 8, 435–467.
[3] ACSÁDI, G.–NEMESKÉRI, J., 1970: History of Human Life Span and Mortality. Budapest.
[4] ARCHEOLOGIE PRAVĚKÝCH ČECH, 2008: Archeologie pravěkých Čech 7. Doba laténská (Venclová, N., ed.). Praha.
[5] AVDUSIN, D. A., 1985: Obrazovanije severnych drevněrusskich gorodov. In: Tezisy dokladov sovetskoj delegacii na V. meždunarodnom kongresse slavjanskoj archeologii, Kijev 1985, 51–52. Moskva.
[6] BÁLEK, M.–ČIŽMÁŘ, M., 1990: Nové poznatky o hradišti Réna u Ivančic – New evidence on the Réna hilfort by Ivančice, AR XLII, 587–592.
[7] BAXA, P., 2000: K významu kostola sv. Margity Antiochijskej v dejinách Kopčian, okr. Skalica, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 3, 44–47.
[8] BAXA, P., 2010: Die Kirche St. Margarethen und andere Fundplätze des 9.–10. Jahrhunderts auf der Flur "Za jazerom pri sv. Margite" von Kopčany. In: ITM. Band VIII. Frühmittelalterliche Kirchen als archäologische und historische Quelle (Poláček, L.–Maříková-Kubková, J., edd.). Spisy Archeologiského ústavu AV ČR Brno 41, 135–147. Brno.
[9] BAXA, P., 2011: Vývoj sídelných štruktúr polohy za jazerom pri sv. Margite v 9.–10. storočí (k organizácii zázemia mikulčického hradiska). In: Co můj kostel dnes má, nemůže kníže odníti. Věnováno Petru Sommerovi k životnímu jubileu, 46–60. Praha.
[10] BAXA, P.–FERUS, V.–GLASER-OPITZOVÁ, R.–† KATKINOVÁ, J., 2005: Veľkomoravské hroby pri kostole sv. Margity v Kopčanoch, Pamiatky a múzeá 2005, č. 3, 48–50.
[11] BAXA, P.–GLASER-OPITZOVÁ, R.–† KATKINOVÁ, J., FERUS, V., 2004: Veľkomoravský kostol v Kopčanoch, Pamiatky a múzeá 2004, č. 4, 65.
[12] BAXA, P.–GLASER-OPITZOVÁ, R.–† KATKINOVÁ, J., FERUS, V., 2005: Veľkomoravský kostol v Kopčanoch, Pamiatky a múzeá 2005, č. 3, 48–50.
[13] BEDNÁR, P., 1994: Die Nitraer Burg im 9.–12. Jahrhundert. In: CaBe 1994, 18–19. Visegrád.
[14] BEDNÁR, P., 1997: Nitriansky hrad v 9. storočí a jeho význam v sídliskovej štruktúre veľkomoravskej Nitry – Die Nitraer Burg im 9. Jahrhundert und ihre Bedeutung in der Siedlungsstruktur des groβmährischen Nitra. In: Svätopluk 894–1994. Materiály z konferencie organizovanej Archeologickým ústavom SAV v Nitre v spolupráci so Slovenskou historickou spoločnosťou pri SAV. Nitra, 3.–6. október 1994 (Marsina, R.–Ruttkay, A., edd.), 19–32. Nitra.
[15] BEDNÁR, P., 1998: Die Entwicklung der Befestigung der Nitraer Burg im 9.–12. Jahrhundert. In: Frühmittelalterlicher Burgenbau in Mittel- und Osteuropa. Tagung Nitra vom 7. bis 10. Oktober 1996 (Henning, J.–Ruttkay, A. T., edd.) 371–382. Bonn.
[16] BEDNÁR, P., 2001: Sídlisková štruktúra Nitry v 9. storočí – Siedlungsstruktur von Nitra im 9. Jahrhundert. In: Velká Morava mezi východem a západem. Großmähren zwischen West und Ost. Sborník příspěvků z mezinárodní konference, Uherské Hradiště, Staré Město 28. 9. – 1. 10. 1999. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 17, 29–39. Brno.
[17] BEDNÁR, P., 2002: Nitra v 9. storočí. (K problematike lokalizácie kniežacieho sídla a Pribinovho kostola) – Nitra im 9. Jahrhundert. Zur Lokalisierungsfrage des Fürstensitzes und der Pribina-Kirche. In: Nitra v slovenských dejinách (Marsina, R., ed.), 88–98. Martin – Bratislava.
[18] BEDNÁR, P., 2004: Befestigte Sitze im Umkreis von Nitra und Starý Tekov im 9.–13. Jh. In: CaBe 7. Burgen und Siedlungsstruktur, 11–26. Nitra.
[19] BEDNÁR, P., 2005: Nitriansky hrad vo svetle archeologických objavov. In: Dávne dejiny Nitry a okolia (Ruttkay, M., ed.), 91–98. Nitra.
[20] BEDNÁR, P., 2006: Nitriansky hrad v 9. storočí – Die Nitraer Burg im 9. Jahrhundert. In: Bojná. Hospodárske a politické centrum Nitrianskeho kniežatstva (Pieta, K.–Ruttkay, A.–Ruttkay, M., edd.) Archaeologica Slovaca Monographiae. Studia Instituti Archaeologici Nitriensis Academiae Scientiarum Slovacae. Tomus IX. 205–215. Nitra.
[21] BEDNÁR, P.–FUSEK, G., 1998: Kontinuita slovanského osídlenia. In: Dejiny Nitry od najstarších čias po súčasnosť (Fusek, G.–Zemen, M., edd.), 109–111. Nitra.
[22] BEDNÁR, P.–STANÍK, I., 1993: Archeologický a stavebně-historický výskum Nitrianského hradu v rokoch 1988–1991 – Archäologische und baugeschichtliche Erforschung der Burg Nitra in den Jahren 1988–1991. In: Nitra. Príspevky k najstarším dejinám mesta, 127–141. Nitra.
[23] BEDNAŘÍKOVÁ, J.–HOMOLA, A.–MĚŘÍNSKÝ, Z., 2006: Stěhování národů a východ Evropy. Byzanc. Slované. Arabové. Praha.
[24] BISCHOFF, B., 1960: Die südostdeutschen Schreibschulen und Bibliotheken in der Karolingerzeit I. Wiesbaden (první vydání 1940).
[25] BLÁHA, J., 1979: Úvod do problematiky slovanského osídlení Olomouce. In: Historická Olomouc a její současné problémy I. Acta Universitatis Palackyanae Olomucensis, Facultas philosophica, Philosophicaaesthetica 5, 85–94. Praha.
[26] BLÁHA, J., 1980: K počátkům slovanského osídlení olomouckého kopce – Zu den Anfänge der slawischen Besiedlung des Olmützer Hügels. In: Slované 6.–10. století. Sborník referátů ze symposia v Břeclavi – Pohansku, Břeclav – Pohansko 1978, 27–40. Brno.
[27] BLÁHA, J., 1980a: Otázka kontinuity slovanského osídlení Olomouckého kopce a několik poznámek k hmotné kultuře olomouckých Slovanů – Zur Frage der Kontinuität der slawischen Besiedlung der Anhöhe Olomoucký kopec und einige Bemerkungen über die materielle Kultur der Slawen in Olomouc, VVM XXXII, 301–311.
[28] BLÁHA, J., 1984: Časněslovanská osada v Olomouci a počátky řemeslnicko-kupeckého podhradí. Příspěvek k postavení Olomouce v 10. století – Frühmittelalterliche Siedlung in Olomouc (Olmütz) und Anfänge der Handwerksproduktion und des Handels in der Vorburg. Beitrag zur Olomouc-Geschichte im 10. Jahrhundert, AH 9, 133–146.
[29] BLÁHA, J., 1985: Několik poznámek ke genezi a významu raně středověké Olomouce – Einige Bemerkungen zur Entstehung und Bedeutung der frühmittelalterlichen Stadt Olomouc (Olmütz), AH 10, 143–152.
[30] BLÁHA, J., 1988: Předběžná zpráva o objevu předvelkomoravského ústředí v Olomouci – Das vorgroßmährische Zentrum in Olomouc (Olmütz) Vorbericht, AH 13, 155–170.
[31] BLÁHA, J., 1998: Komunikace, topografie a importy ve středověku a raném novověku (7.–17. století) na území města Olomouce – Die Kommunikationen, Topographie und Importe im Mittelalter und in der Frühneuzeit (7.–17. Jh.) auf dem Gebiet der Stadt Olmütz, AH 23, 133–159.
[32] BLÁHA, J., 1999: Archeologické poznatky ke stavební konstrukci nejstarších měšťanských domů v Olomouci – Archäologische Erkenntnisse zur Baukonstruktion der ältesten bürgerlichen Häuser in Olomouc (Olmütz), AH 24, 189–213.
[33] BLÁHA, J., 2000: Olmütz (Olomouc). In: Europas Mitte um 1000. Beiträge zur Geschichte, Kunst und Archäologie. Band 1 (Wieczorek, A.–Hinz, H.-M., edd.) 389–392. Stuttgart; viz též Olomouc. In: Střed Evropy okolo roku 1000. Příručka a katalog k výstavě (svazek esejí 1, svazek esejí 2, katalog), 138–139. Praha 2002.
[34] BLÁHA, J., 2001: Archeologické poznatky k vývoji a významu Olomouce v období Velkomoravské říše – Archäologische Erkenntnisse zur Entwicklung und Bedeutung von Olmütz zur Zeit des Großmährischen Reiches. In: Velká Morava mezi východem a západem. Großmähren zwischen West und Ost. Sborník příspěvků z mezinárodní konference, Uherské Hradiště, Staré Město 28. 9. – 1. 10. 1999. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 17, 41–68. Brno.
[35] BLÁHA, J., 2001a: K funkci Michalského kopce v Olomouci. In: Historická Olomouc 12, 33–64. Olomouc.
[36] BLÁHA, J., 2001b: Olomouc im 10.–11. Jahrhundert. Topographie und die Frage der Kontinuität eines frühmittelalterlichen Zentrums. In: Boleslav II. Der tschechische Staat um das Jahr 1000. Internationales Symposium, Praha, 9.–10. Februar 1999 (Sommer, P., ed.). Colloquia mediaevalia Pragensia 2, 325–361. Praha.
[37] BLÁHA, J., 2001c: Slovanská a středověká Olomouc v archeologických pramenech – Slavic and Medieval Olomouc in Archaeological Sources. In: Archeologické zrcadlení, 121–151. Olomouc.
[38] BLÁHA, J., 2002: Před výskytem písemných zpráv. In: Malé dějiny Olomouce (Schulz, J., ed.), 18–26. Olomouc.
[39] BLÁHA, J., 2006: Slovanská Olomouc a Přerov. In: Cesty a stezky do časů Velké Moravy. Sborník statí o komunikacích z dob velkomoravských i předvelkomoravských (Květ, R.–Podborský, V., edd.), 97–101. Brno.
[40] BLÁHOVÁ, M., 1986: Evropská sídliště v latinských pramenech období raného feudalismu – Les cités européennes d'après les sources latines période de début du féodalisme (Analyse de la terminologie) – Европейске поселения в латинских источниках периода ранннего феодализма (терминологический анализ). Acta Universitatis Carolinae, Philosophica et Historica, Monographia C 1983. Praha.
[41] BLÁHOVÁ, M., 1987: Sídliště Staré Moravy v soudobých písemných pramenech – Die Siedlungen Altmährens in den zeitgenössischen Quellen. In: Mikulovská sympozia XVI. Mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 143–148, 471. Praha.
[42] BOGAY, T. von, 1954: Die Kunst- und kulturgeschichtliche Bedeutung der Ausgrabungen in MosapurcZalavár. In: Forschungen zur Kunstgeschichte und christlichen Archäologie, 131–145. Baden-Baden.
[43] BOGAY, T. von, 1955: Mosapurc und Zalavár. Eine Auswertung der archäologischen Funde und schriftlichen Quellen, Südostforschungen. Band XIV, 349–405. München.
[44] BOHÁČ, A., 1936: Obyvatelstvo v Československé republice. In: Československá vlastivěda. Řada II – národopis. Praha.
[45] BÖHM, J., 1946: Naše nejstarší města. Výhledy do pravěku evropského lidstva (Filip, J., ed.). Svazek 2. Praha.
[46] BOUZEK, J., 2009: Keltové českých zemí v evropském kontextu. Praha (druhé vydání).
[47] BRACHMANN, H. J., 1995: Von der Burg zur Stadt – Magdeburg und die ostmittelalterliche Frühstadt. Versuch einer Schlußbetrachtung. In: Burg – Burgstadt – Stadt. Zur Genese mittelalterlicher nichtagrarischer Zentren in Ostmitteleuropa (Brachmann, H. J., ed.), 317–348. Berlin.
[48] BULÍN, H., 1959: Staré Slovensko v údajoch tzv. Bavorského Geografa, HČ 7, 282–289.
[49] BURG – BURGSTADT – STADT, 1995: Burg – Burgstadt – Stadt. Zur Genese mittelalterlicher nichtagrarischer Zentren in Ostmitteleuropa (Brachmann, H. J., ed.). Berlin.
[50] CEJNKOVÁ, D.–LOSKOTOVÁ, I., 1993: Archeologické výzkumy na Starém Brně – Archäologische Untersuchungen im Bereich Altsbrünn, BMD XI, 23–28.
[51] CEJNKOVÁ, D.–MĚŘÍNSKÝ, Z.–SULITKOVÁ, L., 1984: K problematice počátků města Brna – К проблематике зачатков города Брно – Zur Problematik der Anfänge der Stadt Brno, ČsČH XXXIII, 250–270.
[52] CEJNKOVÁ, D.–MĚŘÍNSKÝ, Z.–SULITKOVÁ, L., 1984a: K problematice počátků města Brna – Zur Problematik der Anfänge der Stadt Brno. In: Urbes medii aevi. Investigationes archaeologicae, 25–27. Praha.
[53] CSENDES, P., 2001: "Decus omne quod oppida poscunt ... hic reperire potes". Antike Wurzeln mittelalterlicher Städte. In: Zwischen Römersiedlung und mittelalterlicher Stadt. Archäologische Aspekte zur Kontinuitätsfrage (Felgenhauer-Schmiedt, S.–Eibner, A.–Knittler, H., edd.). Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 17, 9–16. Wien.
[54] ČERVINKA, I. L., 1902: Děvín a Velehrad. Dva hrady Velkomoravské. Studie topograficko-archeologická. Kroměříž.
[55] ČERVINKA, I. L., 1914: Děvín, Velehrad říše velkomoravské. Brno.
[56] ČERVINKA, I. L., 1915: O poloze velkomoravského hradu Velehradu, Osvěta XLV, 264–273, 417–423.
[57] ČERVINKA, I. L., 1928: Slované na Moravě a říše Velkomoravská. Jejich rozsídlení, památky a dějiny. Brno.
[58] ČIŽMÁŘ, M., 2004: Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku s leteckými záběry hradišť Miroslava Bálka. Praha.
[59] ČIŽMÁŘ, Z.–KOHOUTEK, J., 1997: K nejstaršímu raně středověkému osídlení bývalého Kláštera Hradisko u Olomouce – Zur ältesten frühmittelalterlichen Besiedlung des Klosters Hradisko bei Olmütz. In: Z pravěku do středověku. Sborník k 70. narozeninám Vladimíra Nekudy, 279–288. Brno.
[60] ČIŽMÁŘ, Z.–KOHOUTEK, J., 1998: Předběžná zpráva o výzkumu kláštera Hradisko v Olomouci v roce 1996 – Vorläufige Nachricht von der Grabung im Kloster "Hradisko" in Olmütz im Jahre 1996, AH 23, 335–352.
[61] ČIŽMÁŘ, Z.–KOHOUTEK, J., 1999: Výzkum v historickém jádru města Přerova – Erforschung im historischen Stadtkern Přerov, AH 24, 151–160.
[62] ČOUPEK, L.–ČOUPEK, J., 2007: Město tím právem bylo nadáno. In: Uherské Hradiště královské město na řece Moravě, 79–100. Uherské Hradiště.
[63] DAVÍDEK, V., 1950: Středověké osídlení českých Slovanů, Český lid 5, 65–75.
[64] DAVÍDEK, V., 1965: Statistické příspěvky o osídlení a zalidnění České země, Demografie 7, 128–144.
[65] DEKAN, J., 1961: Devín a Velká Morava, Príroda a spoločnosť 10, č. 11, 25–29.
[66] DISKUSE, 1961: Diskuse k návrhu osnovy nové koncepce slovanského období na území Československa. Liblice.
[67] DOHNAL, V., 1985: Počátky hradu v Olomouci a jeho nejstarší zděná architektura – Die Anfänge der Burg in Olomouc (Olmütz) und ihre älteste Mauerarchitektur, AH 10, 273–282.
[68] DOHNAL, V., 1985a: Raně středověké osídlení a počátky hradu v Olomouci – Die frühmittelalterliche Besiedlung und Anfänge der Burg Olomouc – Заселение и начало замка в городе Оломоуц во время раннесредневековой эпохы, ČSM B 34, 97–113.
[69] DOHNAL, V., 2001: Olomoucký hrad v raném středověku, 10. až první polovina 13. století – Die Olmützer Burg im frühen Mittelalter (10. bis Mitte des 13. Jh.) – The Olomouc castle in the early middle ages (c. 900–1250). Olomouc.
[70] DOHNAL, V., 2006: Olomoucký hrad v raném středověku (II) – Die Olmützer Burg im frühen Mittelalter. Grabung 1972–1995. Olomouc.
[71] DOSTÁL, B., 1961: Výzkum velkomoravského hradiska Pohanska u Břeclavi – Die Erforschung des großmährischen Burgwalls Pohansko bei Břeclav, Slovácko III, 17–33.
[72] DOSTÁL, B., 1970: K otázce velmožských dvorců u Slovanů – Zur Frage der Herrenhöfe bei den Slawen, PA LXI, 270–278.
[73] DOSTÁL, B., 1973: Ein slawischer Herrenhof des 9. Jahrhunderts in Břeclav – Pohansko (Mähren). In: Berichte über 2. internationalen Kongreß für slawische Archäologie. Bd. III, 299–306. Berlin.
[74] DOSTÁL, B., 1973–1974: Mladohradištní keramická skupina z Břeclavi Pohanska – Позднегородищенская керамическая группа из Бржецлави–Поганска – Spätburgwallzeitliche Keramikgruppe aus Břeclav–Pohansko, SPFFBU E 18–19, 181–193.
[75] DOSTÁL, B., 1975: Břeclav – Pohansko IV. Velkomoravský velmožský dvorec – Břeclav – Pohansko IV. Großmährischer Herrenhof. Brno.
[76] DOSTÁL, B., 1988: Raně městské prvky hradiště Břeclavi – Pohanska – Frühstädtische Elemente des Burgwalls Břeclav – Pohansko. In: Rodná země. Sborník k 100. výročí Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a k 60. narozeninám PhDr. Vladimíra Nekudy, CSc., 146–155. Brno.
[77] DOSTÁL, B., 1990: Raně feudální společnost Velké Moravy na základě objevů v Břeclavi – Pohansku – Die frühfeudale Gesellschaft Großmährens im Licht der Entdeckungen in Břeclav – Pohansko. In: Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Sborník příspěvků k osmdesátým narozeninám akademika Josefa Poulíka, 282–287. Brno.
[78] DRAHOŠOVÁ, V.–VANČO, M., 1996: Výskum kaplnky sv. Margity v Kopčanoch – Untersuchung der St.- Margit-Kapelle in Kopčany. Kopčany (Bez. Senica), AVANS 1994, 42. Nitra.
[79] DRALLE, L., 1981: Slawen an der Havel und Spree. Osteuropastudien der Hochschulen des Landes Hessen. Reihe I. Giessener Abhandlungen zur Agrar- und Wirtschaftsforschung des europäischen Ostens. Bd. 108. Berlin.
[80] DRECHSLER, A.–PROCHÁZKA, R.–SCHENK, Z., 2006: Počátky osídlení Přerova a Předmostí. Archeologové k 750. výročí povýšení Přerova na město – Die älteste Besiedlung von Přerov (Prerau) und Předmostí. Archäologen zum 750. Jahrestag der Erhebung von Prerau zur Stadt. Část 1–2, VVM LVIII, 113–122, 242–261.
[81] DRECHSLER, A.–PROCHÁZKA, R.–SCHENK, Z., 2006a: Přerov (okr. Přerov). Střední a mladší doba hradištní. Sídliště. Záchranné výzkumy a povrchové průzkumy 1999–2005 – Přerov (Bez. Přerov). Mittlere und jüngere Burgwallzeit. Siedlung, PV 47, 274–278. Brno.
[82] DRESLER, P., 2011: Opevnění Pohanska u Břeclavi – Die Befestigung von Pohansko bei Břeclav. Dissertationes archaeologiciae Brunenses/pragensesque 11 (Měřínský, Z.–Klápště, J., edd.). Brno.
[83] DVORNÍK, F., 1970: Byzantské misie u Slovanů. Praha.
[84] EGGERT, W.–PÄTZOLD, B., 1984: Wir Gefühl und Regnum Saxonum bei frühmittelalterlichen Geschichtsschreibern. Forschungen zur mittelalterlichen Geschichte. Bd. 31. Weimar 1984.
[85] ENGEL, E., 2005: Die deutsche Stadt im Mittelalter. Düsseldorf (1. Aufl. München 1993).
[86] ENNEN, E., 1953: Frühgeschichte der europäischen Stadt. Bonn.
[87] ENNEN, E., 1975, 1987: Die europäische Stadt des Mittelalters. Göttingen (4. Aufl. 1987).
[88] EISNER, J., 1947: Archeologie o velehradské otázce, ČSPS LV, 1–10.
[89] ERDÉLYI, I., 1986: Slawen, Awaren, Ungarn. In: Welt der Slawen. Geschichte, Gesellschaft, Kultur (Herrmann, J., ed.), 143–160. Leipzig.
[90] FEHRING, G. P., 1996: Former Roman Towns and New Foundations in Central Europe. In: Early Medieval Towns in West Mediterranean (Bragiolo, G. P., ed.), 155–174. Mantova.
[91] FIALA, Z., 1966: Hlavní problémy politických a kulturních dějin českých v 9.–10. století podle dnešních znalostí (Pokus o střízlivý výklad) – Hauptprobleme der tschechischen politischen und Kulturgeschichte im 9.–10. Jh., ČsČH XIV, 54–65.
[92] FIALOVÁ, L.–HORSKÁ, P.–KUČERA, M.–MAUR, E.–MUSIL, J.–STLOUKAL, M., 1998: Dějiny obyvatelstva Českých zemí. Praha (první vydání 1996).
[93] FILIP, J., 1959, 1995: Keltská civilizace a její dědictví. Praha (čtvrté rozšířené vydání 1995).
[94] FREISING, F., 1977: Die Bernsteinstraße aus der Sicht der Straßentrassierung. Archiv für die Geschichte des Straßenwesens. Heft 5. Bonn – Bad Godesberg.
[95] FRITZE, W. H., 1952: Die Datierung des Geographus Bavarus und die Stammesverfassung der Abodriten, Zeitschrift für slavische Philologie 21, 326–342; přetištěno in: Fritze, W., Frühzeit zwischen Ostsee und Donau, Berliner historische Studien. Bd. 6, 111–126, 438–440. Berlin 1982).
[96] FRITZE, W. H., 2002: Geographus Bavarus. In: Lexikon des Mittelalters IV. Erzkanzler bis Hiddensee, Sp. 1269–1270. München.
[97] FRÜHGESCHICHTE DER EUROPÄISCHEN STADT, 1991: Frühgeschichte der europäischen Stadt. Voraussetzungen und Grundlagen/Zentralinstitut für alte Geschichte und Archäologie Berlin (Brachmann, H.–Herrmann, J., edd.). Schriften zu Ur- und Frühgeschichte 44. Berlin.
[98] FRÜHMITTELALTERLICHER BURGENBAU IN MITTEL- UND OSTEUROPA, 1998: Frühmittelalterlicher Burgenbau in Mittel- und Osteuropa. Tagung Nitra vom 7. bis 10. Oktober 1996 (Henning, J.–Ruttkay, A. T., edd.). Bonn.
[99] FUTÁK, P.–PLAČEK, M., 2008: Královna a králové. Hodonín za rozkvětu českého státu (1200–1412) – Königin und Könige. Hodonín während der Blütezeit des tschechischen Staates (1200–1420). In: Hodonín. Dějiny města do roku 1948, 55–92, 542–543. Hodonín.
[100] GALUŠKA, L., 1989: Výrobní areál velkomoravských klenotníků ze Starého Města – Uherského Hradiště – Das Erzeugungsareal in Staré Město, PA LXXX, 405–454.
[101] GALUŠKA, L., 1990: 40 let archeologických výzkumů ve Starém Městě u Uherského Hradiště. In: Staroměstská výročí. Sborník příspěvků ze slavnostního zasedání u příležitosti 40 let archeologických výzkumů Moravského muzea ve Starém Městě a výročí objevu první velkomoravské zděné stavby ve Starém Městě Na valách sestavil Luděk Galuška. Uherské Hradiště, 7.–8. září 1988, 13–19. Brno.
[102] GALUŠKA, L., 1990a: Předběžné hodnocení výzkumu profánní kamenné architektury ve Starém Městě "Na dědině" – Preliminary Evaluation of the Profane Stone Architecture at Staré Město "Na dědině". In: Staroměstská výročí. Sborník příspěvků ze slavnostního zasedání u příležitosti 40 let archeologických výzkumů Moravského muzea ve Starém Městě a výročí objevu první velkomoravské zděné stavby ve Starém Městě Na valách sestavil Luděk Galuška. Uherské Hradiště, 7.–8. září 1988, 121–136. Brno.
[103] GALUŠKA, L., 1992: Dvě velkomoravské kovárny s depoty ze Starého Města, ČMMZ – Vědy společenské LXXVII, 123–161.
[104] GALUŠKA, L., 1993: Staré Město, the Great Moravian Centre of the 2nd Half of the 9th Century. In: Actes du XIIe Congrès ISPP 4, 96–102. Bratislava.
[105] GALUŠKA, L., 1996: The Question of Evaluating and the Present Level of Knowledge of Staré Město – Uherské Hradiště. In: ITM. Band III. Frühmittelalterliche Machtzentren in Mitteleuropa – mehrjährige Grabungen und ihre Auswertung. Kolloquium Mikulčice (Staňa, Č.–Poláček, L., edd.), 189–197. Brno.
[106] GALUŠKA, L., 1996a: To the possibility of moving the dating of the material culture on the basis of the study of the graves from Staré Město and Uherské Hradiště – Sady. In: Ethnische und kulturelle Verhältnisse an der mittleren Donau vom 6. bis zum 11. Jahrhundert (Bialeková, D.–Zábojník, J., edd.), 267–279. Bratislava.
[107] GALUŠKA, L., 1996b: Uherské Hradiště – Sady. Křesťanské centrum Říše velkomoravské – Uherské Hradiště – Sady. Das christliche Zentrum des Großmährischen Reiches. Brno.
[108] GALUŠKA, L., 1997: K problematice předvelkomoravského opevnění Starého Města – Zur Problematik der vorgroßmährischen Befestigung in Staré Město. In: Z pravěku do středověku. Sborník k 70. narozeninám Vladimíra Nekudy, 73–83. Brno.
[109] GALUŠKA, L., 1997a: The Sacral Area in Uherské Hradiště – Sady and its Significance to the Beginning of the Moravian Slavs in the 9th Century. In: Central Europe in 8th–10th Centuries, 142–148. Bratislava.
[110] GALUŠKA, L., 1998: Die großmährische Siedlungsagglomeration Staré Město – Uherské Hradiště und ihre Befestigung. In: Frühmittelalterlicher Burgenbau in Mittel- und Osteuropa. Tagung Nitra vom 7. bis 10. Oktober 1996 (Henning, J.–Ruttkay, A. T., edd.), 341–348. Bonn.
[111] GALUŠKA, L., 2000: Nejstarší dějiny Starého Města. In: Staré Město v proměnách staletí (Bezděčka, P.–Čoupek, J.–Galuška, L.–Pojsl, M.–Tarcalová, L., edd.), 29–117. Staré Město.
[112] GALUŠKA, L., 2000a: Staré Město – Uherské Hradiště. In: Europas Mitte um 1000. Beiträge zur Geschichte, Kunst und Archäologie. Band 1 (Wieczorek, A.–Hinz, H.-M., edd.), 323–326. Stuttgart; viz též Staré Město – Uherské Hradiště. In: Střed Evropy okolo roku 1000. Příručka a katalog k výstavě (svazek esejí 1, svazek esejí 2, katalog), 113–114. Praha 2002.
[113] GALUŠKA, L., 2001: Staroměstsko-uherskohradišťská aglomerace – vývoj osídlení a přírodní podmínky v 6.–10. století – Die Agglomeration von Staré Město – Uherské Hradiště – Besiedlungsentwicklung und Naturbedingungen im 6.–10. Jahrhundert. In: Velká Morava mezi východem a západem. Großmähren zwischen West und Ost. Sborník příspěvků z mezinárodní konference, Uherské Hradiště, Staré Město 28. 9. – 1. 10. 1999. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 17, 123–137. Brno.
[114] GALUŠKA, L., 2002: Deset let archeologických výzkumů Moravského zemského muzea v oblasti Starého Města (1992–2001), PV 43 (2001), 51–69. Brno.
[115] GALUŠKA, L., 2002a: Přehled archeologických výzkumů Moravského zemského muzea Brno ve Starém Městě a okolí v letech 1992–2002 – The survey of the archaeological excavations of the Moravian museum Brno in Staré Město and its surroundings in the years 1992–2002, Slovácko XLIV, 113–134.
[116] GALUŠKA, L., 2004: Historie a současnost archeologických výzkumů ve Starém Městě. K metodě a metodice terénních průzkumů a výzkumů – Geschichte und Gegenwart archäologischer Grabungen in Staré Město (Zur Methode und Methodik von Terrainbegehungen und Grabungen). In: FUMA I. Sborník příspěvků z konference FUMA konané 10. dubna 2002, 4–9. Brno.
[117] GALUŠKA, L., 2006: Velkomoravská hradba v Uherském Hradišti – Rybárnách – The Great Moravian rampart at Uherské Hradiště – Rybárny, AR LVIII, 486–510.
[118] GALUŠKA, L., 2008: Die groβmährische Agglomeration Staré Město – Uherské Hradiště: Das Problem ihrer Einzeilteile anhand der Befestigung. In: ITM. Band VII. Burg – Vorburg – Suburbium. Zur Problematik der Nebenareale frühmittelalterlicher Zentren (Boháčová, I.–Poláček, L., edd.). Spisy Archeologického ústavu AV ČR, Brno, v. v. i. 35, 169–178. Brno.
[119] GALUŠKA, L., 2008a: K otázce raně středověkého opevnění Ostrova sv. Jiří velkomoravské staroměstsko-uherskohradišťské mocenské aglomerace – To the question of the early medieval fortification of the St. George'river island, the Great Moravian Staré Město – Uherské Hradiště powerfull agglomeration, Acta Musei Moraviae, Scientiae sociales (ČMMZ – Vědy společenské) XCIII, 115–127.
[120] GALUŠKA, L., 2008b: Staré Město – Veligrad v období mezi zánikem Velké Moravy a založením Nového Velehradu – Uherského Hradiště – Staré Město – Veligrad in der Zeitspanne zwischen dem Untergang Großmährens und der Gründung des Neuen Velehrad – Uherské Hradiště. In: Východní Morava v 10.–14. století (Galuška, L.–Kouřil, P.–Mitáček, J., edd.), 95–116. Brno.
[121] GALUŠKA, L., 2008c: Staroměstsko-uherskohradišťská aglomerace – Veligrad v době zániku Velké Moravy – Staré Město – Uherské Hradiště agglomeration – Veligrad in the time of Great Moravia's extinction. In: Bitka pri Bratislave v roku 907 a jej význam pre vývoj stredného Podunajska zostavili: Tatiana Štefanovičová a Drahoslav Hulínek pod záštitou ministra kultúry Marka Maďariča, generálneho tajomníka Únie miest Slovenska Mariána Minaroviča, primátora mesta Bratislavy Andreja Ďurkovského pri príležitosti 1100. výročia prvej písomnej zmienky o Bratislave. Kolokvium sa uskutočnilo v Bratislave 19.–20. júna 2007, 253–263. Bratislava.
[122] GALUŠKA, L., 2009: K otázce osídlení Starého Města – Veligradu v době po zániku Velké Moravy. Mladohradištní keramika z lokality "Na zahrádkách" – Zur Frage der Besiedelung von Staré Město – Veligrad in der Zeit nach dem Untergang Grossmährens. Jungburgwallzeitliche Keramik von der Fundstätte "Na Zahrádkách", AH 34, 605–638.
[123] GEDIGA, B., 1979: Frühslawische Städte in Oberschlesien. In: Rapports du IIIe Congrès international d'Archéologie Slave, Bratislava 7–14 septembre 1975. Tome 1, 259–269. Bratislava.
[124] GEJVALL, N.-G., 1960: Westerhus, Medieval Population and Church in the Light of Skeletal Remains. Kungl. Vitterhets Histor. Antikvitets Akademien.
[125] GIEYSZTOR, A., 1968: Aux origines de la ville slave: ville des grands et la ville d'Etat aux IXe–XIe siècles. In: I Międzinarodowy Kongres Archeologii Słowiańskiej. T. IV, 129–135. Wrocław – Warszawa – Kraków.
[126] GJUZELEV, V., 1965: Bavarskijat geograf i njakon văprosy na bălgarskata istorija ot părvata polovina na IX vek, Godišnik na Sofijskija universitet, Filos.-istorič. fakultet. T. 58, kn. 3, 281–291. Sofija.
[127] GRAUS, F., 1974: Die Vorläufer der Städte auf westslawischem Gebiet. In: Settimane di studio del Centro Italiano di studi sull' alto medioevo 21, 231–266. Spoleto.
[128] GREGOROVÁ, J., 2008: Ranostredoveké centrum Mikulčice-Kopčany – chránit a oživit. Vízia archeologického parku – Early medieval centre Mikulčice-Kopčany – preserve and bring to life. In: Veřejná archeologie II. Příspěvky ke konferenci Archeologie a veřejnost 2005, 41–51. Praha 2008.
[129] GROTEN, M., 1999: Von der wunderbaren Gröβe Kölns oder: Was war das Besondere an der Kölner Stadtverfassung des 12. Jahrhunderts. In: Mitteleuropäisches Städtewesen in Mittelalter und Frühneuzeit. Edith Ennen gewidmet (Janssen, W.–Wensky, M., edd.), 41–62. Köln – Weimar – Wien.
[130] HABOVŠTIAK, A., 1966: K otázke datovania hradiska v Bíni, SlArch XIV, 439–486.
[131] HABOVŠTIAK, A., 1974: Praveké a ranohistorické sídliská v oblasti Slovenskej brány, Vlastivedný časopis 23, 10.
[132] HABOVŠTIAK, A., 1975: Hradisko z 9.–10. stor. v Tlmačoch – Burgwall aus dem 9.–10. Jahrhundert in Tlmače, SlArch XXIII, 97–118.
[133] HAVLÍK, L. E., 1959: Moravané v údajích francko-bavorského Descriptia, HČ 7, 282–289.
[134] HAVLÍK, L. E., 1966: Gens Maravorum (Poznámky k vývoji gentes u Slovanů). In: Strážnice 1946–1965, 97–152. Brno.
[135] HENSEL, W., 1962: Szkice wczesnodziejowe, cz. 3. Přiměněnije archeologičeskogo metoda k issledovanijam o vozniknověnii poľskich gorodow, SlAnt IX, 1962, 113–137.
[136] HENSEL, W., 1963: Archeologia o początkach miast słowiańskich. Wrocław – Warszawa – Kraków.
[137] HENSEL, W., 1970: Szkice wczesnodziejowe, cz. VIII/2. Do diskusji nad protozalążkami miast, SlAnt XVII, 113–137.
[138] HENSEL, W., 1974: Untersuchungen über die Anfänge der Städte in Polen. In: Vor- und Frühformen der europäischen Stadt. Bd. 2, 176–189. Göttingen.
[139] HERRMANN, E., 1963: Zur Entstehung und Bedeutung des Geographus Bavarus, Jahrbuch für altbayerische Kirchengeschichte, 77–86.
[140] HERRMANN, E., 1965: Slawisch-germanische Beziehungen im südostdeutschen Raum von der Spätantike bis zum Ungarensturm. Ein Quellenbuch mit Erläuterungen. Veröffentlichungen des Collegium Carolinum 17. München.
[141] HERRMANN, J., 1971: Zwischen Hradschin und Vineta. Frühen Kulturen der Westslawen. Leipzig – Jena – Berlin.
[142] HERRMANN, J., 1973: Od Hradčian po Vinetu. Rané kultúry západných Slovanov. Martin.
[143] HERRMANN, J., 1980: Struktura poselenij i obščestvennyje otnošenija v slavjanskich stranach v rannem sredněvekov'je. In: Tezisy dokladov delegacii GDR na IV meždunarodnom kongresse slavjanskoj archeologii, Sofia 1980, 5–19. Berlin.
[144] HERRMANN, J., 1985: Slawische Seehandelsplätze des 8. bis 10. Jh. Entwicklungsfaktoren für Stammesgesellschaft, Staatsbildung und Städtewesen. In: Tezisy dokladov delegacii GDR na meždunarodnom kongresse slavjanskoj archeologii, Kijev 1985, 5–7. Berlin.
[145] HERRMANN, J., 1988: Ruzzi. Forsderen liudi. Fresiti. K voprosu ob istoričeskich i etnografičeskich osnovach "Bavarskogo geografa" (pervaja polovina IX veka). In: Drevnosti slavjan i Rusi (Timoščuk, B. A., ed.), 163–169. Moskva.
[146] HERRMANN, J., 1991: Stadtenstehung im historischen Vergleich. Zu einigen Ergebnissen und Fragestellungen. In: Frühgeschichte der europäischen Stadt. Voraussetzungen und Grundlagen/Zentralinstitut für alte Geschichte und Archäologie Berlin (Brachmann, H.–Herrmann. J., edd.). Schriften zu Ur- und Frühgeschichte 44, 315ff. Berlin.
[147] HILCZERÓWNA, Z., 1970: Pohansko. In: Słownik staroźytności słowiańskich. T. 4/1, 177. Wrocław – Warszawa – Kraków.
[148] HLOBIL, I.–MICHNA, P.–TOGNER, M., 1984: Olomouc. Praha.
[149] HOFFMANN, F., 1992: České město ve středověku. Praha.
[150] HOFFMANN, F., 2009: Středověké město v Čechách a na Moravě. Praha.
[151] HOLOBRÁDEK, P., 1960–1961: Nález třetího velkomoravského města, Dějepis a zeměpis ve škole 3, č. 1, 26–27.
[152] HORÁK, B.–TRÁVNÍČEK, D., 1956: Descriptio civitatum et regionum ad septentrionalem plagam Danubii (tzv. Bavorský geograf). Rozpravy Československé akademie věd. Řada věd společenských 66. Sešit 2. Praha.
[153] HORSKÁ, P.–KUČERA, M.–MAUR, E.–STLOUKAL, M., 1990: Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy. Praha.
[154] HRUBÝ, V., 1955: Staré Město, velkomoravské pohřebiště Na valách – Staré Město. Das großmährische Gräberfeld Na valách. Praha.
[155] HRUBÝ, V., 1961: Velkomoravská města a velmožské dvorce. In: Referáty o pracovních výsledcích čs. archeologů za rok 1960, 96–108. Liblice.
[156] HRUBÝ, V., 1961a: Velkomoravské hradisko sv. Klimenta u Osvětiman. Drobné tisky prehistorického oddělení Moravského musea I. Brno 1961.
[157] HRUBÝ, V., 1964: Staré Město – Velehrad, ústředí z doby Velkomoravské říše – Staré Město – Velehrad, ein Siedlungszentrum aus der Zeit des Groβmährischen Reiches. Praha.
[158] HRUBÝ, V., 1965: Staré Město. Velkomoravský Velehrad – Staré Město. Velkomoravský Velehrad (Ein Zentrum des großmährischen Reiches). Praha.
[159] HRUBÝ, V., 1968: Zur Typologie der Siedlungsagglomerationen in der großmährischen Epoche. In: I Międzinarodowy Kongres Archeologii Słowiańskiej. T. IV, 170–175. Wrocław – Warszawa – Kraków.
[160] HRUBÝ, V., 1980: Velkomoravské Staré Město. Dosavadní výsledky archeologických výzkumů. In: Velkomoravské Staré Město. Středisko výroby, kultury a moci západních Slovanů, 1–18. Brno.
[161] HULÍNEK, D., 2008: Funkčné členenie veľkomoravských opevnených sídlisk na základe ich spoločenského významu a kontinuita ich pretrvávania v 10. storočí (Morava a západné a stredné Slovensko) – Functional classification of Great Moravian fortified settlements based on their social importance and continuity of their preservation in 10th century (Moravia and western and middle Slovakia). In: Bitka pri Bratislave v roku 907 a jej význam pre vývoj stredného Podunajska zostavili: Tatiana Štefanovičová a Drahoslav Hulínek pod záštitou ministra kultúry Marka Maďariča, generálneho tajomníka Únie miest Slovenska Mariána Minaroviča, primátora mesta Bratislavy Andreja Ďurkovského pri príležitosti 1100. výročia prvej písomnej zmienky o Bratislave. Kolokvium sa uskutočnilo v Bratislave 19.–20. júna 2007, 195–252. Bratislava.
[162] CHROPOVSKÝ, B., 1997: K problematike sídla Svätopluka I. – Zur Problematik des Sitzes Svätopluks I. In: Svätopluk 894–1994. Materiály z konferencie organizovanej Archeologickým ústavom SAV v Nitre v spolupráci so Slovenskou historickou spoločnosťou pri SAV. Nitra, 3.–6. október 1994 (Marsina, R.–Ruttkay, A., edd.), 71–77. Nitra.
[163] CHROPOVSKÝ, B.–RUTTKAY, A., 1985: Archeologický výskum a genéza slovenského etnika, HČ 33, 257–292.
[164] JANKUHN, H., 1958: Die frühmittelalterlichen Seehandelsplätze im Nord- und Ostseeraum. In: Studien zu den Anfängen des europäischen Städtewesens, 451–498. Konstanz.
[165] JANKUHN, H., 1975: Zusammenfaßende Schlußbemerkungen. In: Vor- und Frühformen der Europäischen Stadt im Mittelalter. Bd. 2, 305–322. Göttingen.
[166] JANKUHN, H., 1977: Einführung in die Siedlungsarchäologie. Berlin – New York.
[167] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2006: K předlokačnímu osídlení Brna – Zur Vorlokationsbesiedlung von Brno, AH 31, 119–130.
[168] JUSTOVÁ, J., 1990: Dolnorakouské Podunají v raném středověku. Slovanská archeologie k jeho osídlení v 6.–11. století – Der niederösterreichische Donauraum im Frühmittelalter. Die slawische Archäologie zur Besiedlung dieses Raumes im 6.–11. Jh. Praha.
[169] KALOUSEK, F., 1959: Vykopáváme velkomoravské město na Pohansku, Universitas 59, Časopis brněnské university II, č. 9–10, 12–13.
[170] KALOUSEK, F., 1960: Die großmährische Burgwallstadt Břeclav–Pohansko – "Поганско" у г. Бржецлав – великоморавский город – Břeclav – Pohansko, velkomoravské hradištní město, SPFFBU E 5, 5–22.
[171] KALOUSEK, F., 1960a: Objev velkomoravského hradištního města na Pohansku u Břeclavě, Zprávy muzejního a vlastivědného kroužku ODO v Břeclavi, březen, 1–9.
[172] KALOUSEK, F., 1960b: Pohansko u Břeclavě – velkomoravské hradištní město, Věda a život IV, 193–199.
[173] KALOUSEK, F., 1960c: Pohansko u Břeclavě – velkomoravské hradištní město. In: Referáty o pracovních výsledcích československých archeologů za rok 1959. Část 2, 76–79. Liblice.
[174] KALOUSEK, F., 1960d: Velkomoravské hradiště Pohansko u Břeclavě – Der Grossmährische Burgwall Pohansko bei Břeclav, AR XII, 496–537, 545–552.
[175] KALOUSEK, F., 1961: K historii objevu velkomoravského města na Pohansku u Břeclavě – Zur Historie der Entdeckung der großmährischen Stadt auf Pohansko bei Břeclav, SbČSSA při ČSAV 1, 33–38.
[176] KALOUSEK, F., 1961a: Velkomoravské hradištní město Břeclav – Pohansko. Průvodce po výzkumech. Břeclav.
[177] KEJŘ, J., 1969: Zwei Studien über die Anfänge des Städteverfassung in den böhmischen Ländern, Historica XVI, 81–142.
[178] KEJŘ, J., 1976: Nad počátky našich měst – Erwägung über die Anfänge unserer Städte, ČsČH XXIV, 377–401.
[179] KEJŘ, J., 1979: Městské zřízení v českém státě ve 13. století – Die Stadtverfassung im böhmischen Staat im 13. Jahrhundert, ČsČH XXVII, 226–252.
[180] KEJŘ, J., 1992: Anfänge der ständischen Verfassung in Böhmen. In: Die Anfänge der ständischen Vertretungen in Preußen und seinen Nachbarnländern (Boockmann, H., ed.). Schriften des Historischen Kollegs, Kolloquien 16, 177–217. München.
[181] KEJŘ, J., 1998: Vznik městského zřízení v českých zemích – Die Entstehung der Stadtverfassung in den böhmischen Ländern. Praha.
[182] KLANICA, Z., 1967: Předvelkomoravský horizont v Mikulčicích a jeho vztahy k Podunají – Der vorgroβmährische Horizont in Mikulčice und seine Beziehungen zum Donaubecken, AR XIX, 686–692.
[183] KLANICA, Z., 1968: Vorgroßmährische Siedlung in Mikulčice und ihre Beziehungen zum Karpatenbecken, ŠZ AÚ SAV 16, 121–134.
[184] KLANICA, Z., 1968a: Zur Frage der Anfänge des Burgwalls "Valy" bei Mikulčice, AR XX, 626–644.
[185] KLANICA, Z., 1972: Současný stav výzkumu v Mikulčicích – Der gegenwärtige Stand der Ausgrabung in Mikulčice, AR XXIV, 182–188, 239–240.
[186] KLANICA, Z., 1974: Zur Frage des Ursprungs der gegossenen Bronzeindustrie des 7.–8. Jh. im Karpatenbecken, Balcanoslavica 1, 97–105.
[187] KLANICA, Z., 1986: Počátky slovanského osídlení našich zemí – Die Anfänge der slawischen Besiedlung unserer Länder. Praha.
[188] KLANICA, Z., 1995: Zur Periodisierung vorgroßmährischer Funde aus Mikulčice. In: SBM I, 379–469. Brno.
[189] KLÁPŠTĚ, J., 1995: Stadt und Umland. Vom Wandel einer Landschaft im Zuge der Urbanisierung. In: Burg – Burgstadt – Stadt. Zur Genese mittelalterlicher nichtagrarischer Zentren in Ostmitteleuropa (Brachmann, H. J., ed.), 207–211. Berlin.
[190] KOHOUTEK, J., 1995: Počátky města Přerova – Anfänge der Stadt Přerov, AH 20, 187–200.
[191] KOHOUTEK, J., 1996: Nové poznatky o středověkém vývoji města Uherského Brodu – Neue Erkenntnisse über die Entwicklung der Stadt Uherský Brod im Mittelalter, AH 21, 373–384.
[192] KOHOUTEK, J., 2001: Problematika lokalizace královského hradu a vývoje středověkého města v Přerově – Problematik der Lokalisierung der königlichen Burg und der Entwicklung der mittelalterlichen Stadt Přerov (Prerau), AH 26, 155–170.
[193] KOHOUTEK, J., 2002: Výzkum benediktýnského kláštera Hradisko u Olomouce – Die Erforschung des Benediktinerklosters Hradisch bei Olmütz. In: Ve stopách sv. Benedikta. Sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24.–25. května 2001 v Třebíči (Jan, L.–Obšusta, P., edd.). Disputationes Moravicae 3, 211–217. Brno.
[194] KOHOUTEK, J., 2006: Přerov a Spytihněv – správní centra východní a střední Moravy v raném středověku – Přerov und Spytihněv – Verwaltungszentren des östlichen und mittleren Mährens im Frühmittelalter, AH 31, 67–74.
[195] KRASKOVSKÁ, L'., 1965: Slovanské pohrebisko v Kopčanoch – Slawische Siedlung in Kopčany, ZbSN LIX, řada A – História 5, 19–49.
[196] KRASKOVSKÁ, L'., 1969: Slovanské sídlisko v Kopčanoch – Slawische Siedlung in Kopčany, Zborník SNM LXIII, řada A – História 8, 53–74.
[197] KUCHARSKI, E., 1925: Polska w zapisce karolińskiej zwanej niewłaściwie "Geografem Bawarskim". In: Pamiętnik IV powszechnego zjazdu historyków polskich w Poznaniu 6–8 grudnia 1925, I. Referaty, 1–12. Lwów.
[198] LABUDA, G., 1948: Okres "wspólnoty" słowiańskiej w świetle źródeł i tradycji historycznej – L'"unité" slave selon la tradition historique, SlAnt I, 181–227.
[199] LECIEJEWICZ, L., 1968: Die Anfänge der westslawischen Städte im Rahmen der Urbanisationsprozeße Europas im frühen Mittelalter. In: I Międzinarodowy Kongres Archeologii Słowiańskiej. T. IV, 263–271. Wrocław – Warszawa – Kraków.
[200] LECIEJEWICZ, L., 1970: Kszałtowanie się pierwszych miast u Słowian nadbaltyckych, SlAnt XVII, 93–123.
[201] LOWMIAŃSKI, H., 1955: O pochodzeniu Geografa bawarskiego, Roczniki Historyczne XX, 1951–1952, 9–58; přetištěno in: Lowmiański 1986, 104–150.
[202] LOWMIAŃSKI, H., 1958: O identyfikacji nazw Geografa bawarskiego, Studia Źródłoznawcze III, 1–21; přetištěno in: Lowmiański 1986, 151–180.
[203] LOWMIAŃSKI, H., 1970: Początki Polski. Z dziejów Słowian v I tysiączleciu n. e. Tom IV. Warszawa.
[204] LOWMIAŃSKI, H., 1973: Początki Polski. Z dziejów Słowian v I tysiączleciu n. e. Tom V. Warszawa.
[205] LOWMIAŃSKI, H., 1986: Studia nad dziejami Słowiańsczyzny, Polski i Rusi w wiekach średnich. Poznań.
[206] LUBIK, F., 1967: Die Entdeckung großmährischer Stadt-Festungen in Südmähren auf der Pohansko bei Lundenburg und bei Mikultschitz, Mährischschlesische Heimat XII, 147–149.
[207] LUTOVSKÝ, M., 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[208] MACHÁČEK, J., 2000: Pohansko bei Břeclav. In: Europas Mitte um 1000. Beiträge zur Geschichte, Kunst und Archäologie. Katalog (Wieczorek, A.–Hinz, H.-M., edd.), 330–332. Stuttgart; viz též Pohansko u Břeclavi/Lundenburg. In: Střed Evropy okolo roku 1000. Příručka a katalog k výstavě (svazek esejí 1, svazek esejí 2, katalog), 115. Praha 2002.
[209] MACHÁČEK, J., 2001: Pohansko bei Břeclav – ein bedeutendes Zentrum Großmährens – Pohansko u Břeclavi – významné centrum Velké Moravy. In: Velká Morava mezi východem a západem. Großmähren zwischen West und Ost. Sborník příspěvků z mezinárodní konference, Uherské Hradiště, Staré Město 28. 9. – 1. 10. 1999. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 17, 275–290. Brno.
[210] MACHÁČEK, J., 2001a: Raně středověká aglomerace Břeclav – Pohansko. In: Město Břeclav. (Kordiovský, E.–Klanicová, E., edd.) 104–117. Břeclav – Brno.
[211] MACHÁČEK, J., 2005: Raně středověké Pohansko u Břeclavi: munitio, palatium, nebo emporium moravských panovníků? – Early Mediaeval centre in Pohansko near Břeclav/Lundenburg: munitio, emporium or palatium of the rulers of Moravia?, AR LVII, 100–138.
[212] MACHÁČEK, J., 2007: Pohansko bei Břeclav. Ein frühmittelalterliches Zentrum als sozialwirtschaftliches System. Studien zur Archäologie Europas. Band 5. Bonn.
[213] MACHÁČEK, J., 2010: The Rise of Medieval Towns and States in East Central Europe. Early Medieval Centres as Social and Economic Systems. East Central and Eastern Europe in the Middle Ages 450–1450 (Curta, F., ed.). Volume 10. Leiden – Boston.
[214] MACHÁČEK, J.–DOLÁKOVÁ, N.–DRESLER, P.–HAVLÍČEK, P.–HLADILOVÁ, Š.–PŘICHYSTAL, A.–ROSZKOVÁ, A.–SMOLÍKOVÁ, L., 2007: Raně středověké centrum Pohansko u Břeclavi a jeho přírodní prostředí – Early Medieval centre at Pohansko near Břeclav and its natural environment, AR LIX, 278–314.
[215] MALÝ, K.–SIVÁK, F., 1988: Dějiny státu a práva v Československu. I. díl do r. 1918. Praha.
[216] MATIEGKA, J., 1918: Vznik a počátky národa československého. Praha (druhé vydání nedat.).
[217] MENOUŠKOVÁ, D., 2001: Hradisko sv. Klimenta – Der Burgwall von St. Kliment, AMMS I/2000, 159–184. Brno.
[218] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980: Morava za husitských válek ve světle archeologických nálezů a výzkumů – Mähren während der Hussitenkriege im Lichte der archäologischen Funde und Forschungen, AH 5, 31–68.
[219] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1981: Přehled dosavadního stavu výzkumu fortifikací 11. až počátku 16. století na Moravě a ve Slezsku (hradiska a hrady) – Übersicht des bisherigen Standes der Erforschung von Befestigungen aus dem 11. bis Anfang des 16. Jahrhunderts in Mähren und Schlesien (Burgwälle und Burgen), AH 6, 147–197.
[220] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986: Morava v 10. století ve světle archeologických nálezů – Mähren im 10. Jahrhundert im Lichte der archäologischen Funde – Морaвия 10-го века а свете археологических находок, PA LXXVII, 18–80.
[221] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988: K vývoji osídlení v brněnské oblasti od doby stěhování národů a k nejstarším dějinám Brna do vydání tzv. zakládacího privilegia v roce 1243 – Zur Besiedlungsentwicklung im brnoer Land von der Völkerwanderungszeit und der ältesten Geschichte Brnos bis zur herausgabe des sog. Gründungsprivilegiums in Jahr 1243 – Development of settlement process in Brno region from the period of migration of nations and the oldest history of Brno until the issuing of so called foundation privilege in 1243. In: Najstaršie dejiny Bratislavy. Referáty zo sympózia 28.–30. októbra 1986, 251–274. Bratislava.
[222] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989: K problematice osídlení Znojemska a Bítovska v předvelkomoravském a velkomoravském období – К проблематике заселения зноемской и битовской областей в довеликоморавский и великоморавсий период, ČMMZ – Vědy společenské LXXIV, 111–120.
[223] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991: 900 let prvé zprávy o Brně – 900 Jahre seit dem ersten historischen Bericht über Brünn, VVM XLIII, 281–291.
[224] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1993: Celkový vývoj osídlení brněnské oblasti do vzniku institucionálního města (problémy a perspektivy dalšího výzkumu), BMD XI, 15–22.
[225] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1997: Hrad Spytihněv v souvislostech moravského vývoje 11. až 12. století a otázka existence údělu Břetislavova syna Spytihněva na Moravě – Die Burg Spytihněv im Zusammenhang der mährischen Entwicklung im 11. und 12. Jahrhundert und die Frage der Existenz des Anteils Spytihněvs, des Sohnes Břetislavs, in Mähren, ČMM CXVI, 19–37.
[226] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1999: Středověké cesty na Moravě a ve Slezsku. In: Morava ve středověku (Měřínský, Z., ed.) Sborník příspěvků proslovených ve dnech 7. ledna až 25. března 1998 v rámci přednáškového cyklu Moravského zemského muzea v Brně, 125–131. Brno.
[227] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2000: Hradisko Břeclav – Pohansko a počátky Břeclavského hradu – Der Burgwall Břeclav – Pohansko und die Anfänge der Břeclaver Burg, AMMS I/2000, 71–90. Brno 2001.
[228] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2001: Die Zentren Großmährens – Centra Velké Moravy. In: Velká Morava mezi východem a západem. Großmähren zwischen West und Ost. Sborník příspěvků z mezinárodní konference, Uherské Hradiště, Staré Město 28. 9.–1. 10. 1999. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 17, 297–304. Brno.
[229] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2001a: Počátky břeclavského hradu. In: Město Břeclav (Kordiovský, E.–Klanicová, E., edd.), 118–130. Brno.
[230] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2002: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. Praha.
[231] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2002a: Rakousko před Rakouskem (do roku 907). In: Veber, V.–Hlavačka, M.–Vorel, P.–Polivka, M.–Wihoda, M.–Měřinsky, Z., Dějiny Rakouska, 9–64. Praha.
[232] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2005: Mikulčice – das Gräberfeld bei der IX. Kirche. Verlauf der Forschung und Fundsachlage – 9. kostel v Mikulčicích a jeho postavení v rámci mikulčicé aglomerace. In: Die frühmittelalterliche Elite bei den Völkern des östlichen Mitteleuropas (mit einem speziellen Blick auf die großmährische Problematik). Materialien der internationalen Fachkonferenz Mikulčice 25.–26. 5. 2004 (Kouřil, P., ed.). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 25, 115–136. Brno.
[233] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2006: Befestigte Zentren der frühen Přemysliden-Periode in Mähren und Schlesien (Thesen) – Opevněná ústředí raně přemyslovského období na Moravě a ve Slezsku (Teze), AH 31, 55–66.
[234] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2006a: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. Praha.
[235] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2008: Morava v 10. a na počátku 11. století – Moravia in 10th through beginning of 11th century. In: Bitka pri Bratislave v roku 907 a jej význam pre vývoj stredného Podunajska zostavili: Tatiana Štefanovičová a Drahoslav Hulínek pod záštitou ministra kultúry Marka Maďariča, generálneho tajomníka Únie miest Slovenska Mariána Minaroviča, primátora mesta Bratislavy Andreja Ďurkovského pri príležitosti 1100. výročia prvej písomnej zmienky o Bratislave. Kolokvium sa uskutočnilo v Bratislave 19.–20. júna 2007, 79–112. Bratislava.
[236] MĚŘÍNSKÝ, Z.–ŠMERDA, J., 2008: Svítání středověku (Doba slovanská a přemyslovských knížat) – Zeit der Slawen und der Přemysliden-Fürsten. In: Hodonín. Dějiny města do roku 1948, 36–54, 541.
[237] MĚŘÍNSKÝ, Z.–ZUMPFE, E., 1993: Untersuchungen der Ausgrabungen in der Burg Bítov (Bez. Znaim) – Archeologické výzkumy na hradě Bítov (okr. Znojmo), AH 18, 199–209.
[238] MĚŘÍNSKÝ, Z.–ZUMPFE, E., 1998: Obchodní cesty na jižní Moravě a v Dolním Rakousku do doby vrcholného středověku – Handelsstraßen in Südmähren und Niederösterreich bis zur Zeit des Hochmittelalters, AH 23, 173–181.
[239] MĚŘÍNSKÝ, Z.–ZUMPFE, E., 2007: Die Anfänge von Städten in Mähren und Niederösterreich (von der Protostadt bis hin zur Rechtsstadt). Thesen – Počátky měst na Moravě a v Dolních Rakousích (od prvotního města k institucionálnímu). Teze, AH 32, 9–36.
[240] MICHNA, P., 1982: K utváření raně středověké Moravy (Olomouc a historické Olomoucko v 9. až počátku 13. století) – Zur Entstehung des frühmittelalterlichen Mährens (Olomouc und das historische Gebiet von Olomouc im 9. bis zum Beginn des 13. Jahrhunderts), ČsČH XXX, 716–744.
[241] MICHNA, P., 1982a: Velkomoravská a přemyslovská Olomouc – Die großmährische und přemyslidische Stadt Olomouc (Abriß der historischen und siedlungsgeschichtlichen Entwicklung nach archäologischen Quellen), VVM XXXIV, 18–27.
[242] MICHNA, P.–POJSL, M., 1988: Románský palác na Olomouckém hradě. Archeologie a památková obnova – Пржемысловский дворец на Оломоуцком граде (археология и реставрация памятников – Der romanische Palast auf der Olmützer Burg (Archäologie und Denkmalpflege). Olomouc.
[243] MITÁČEK, J.–PROCHÁZKA, R., 2007: Město královské. In: Uherské Hradiště královské město na řece Moravě, 59–78. Uherské Hradiště.
[244] MITTELEUROPÄISCHES STÄDTEWESEN, 1999: Mitteleuropäisches Städtewesen in Mittelalter und Frühneuzeit. Edith Ennen gewidmet (Janssen, W.–Wensky, M., edd.). Köln – Weimar – Wien.
[245] MMFH: Magnae Moraviae fontes historici – Prameny k dějinám Velké Moravy. I. Annales et chronicae. Pragae – Brunae MCMLXVI (Bartoňková, D.–Havlík, L.–Masařík, Z.–Večerka, R., edd.), Brno 2008 – Brunae MMVIII (druhé doplněné a přepracované vydání);
[246] MMFH: Magnae Moraviae fontes historici – Prameny k dějinám Velké Moravy. II. Textus biographici, hagiographici, liturgici curaverunt Dagmar Bartoňková, Lubomír Havlík, Jaroslav Ludvíkovský, Zdeněk Masařík, Radoslav Večerka, Brno MCMLXVII;
[247] MMFH: Magnae Moraviae fontes historici – Prameny k dějinám Velké Moravy. III. Diplomata, epistolae, textus historici varii. Brno MCMLXIX;
[248] MMFH: Magnae Moraviae fontes historici – Prameny k dějinám Velké Moravy. IV. Leges – textus iuridici, supplementa. Brno MCMLXXI.
[249] MOŹDZIOCH, S., 1995: Zur Genese der Lokationsstädte in Polen in stadtgeschtlichem Sinn. In: Burg – Burgstadt – Stadt. Zur Genese mittelalterlicher nichtagrarischer Zentren in Ostmitteleuropa (Brachmann, H. J., ed.), 149–160. Berlin.
[250] NOVOTNÝ, V., 1912: České dějiny. Díl I. Část I. Od nejstarších dob do smrti knížete Oldřicha. Praha.
[251] NOVÝ, R., 1968: Die Anfänge des böhmischen Staates I. Acta Universitatis Carolinae, Philosophica et Historica. Monographia XXVI. Prag.
[252] OPLL, F., 1999: Wien – nach Köln eine der bedeutensten Städte des Regnum Theutonicum. Ein Städtevergleich. In: Mitteleuropäisches Städtewesen in Mittelalter und Frühneuzeit. Edith Ennen gewidmet (Janssen, W.–Wensky, M., edd.), 63–89. Köln – Weimar – Wien.
[253] PETRIKOWITS, H. von, 1958: Das Fortleben römischer Städte am Rhein und Donau. In: Studien zu den Anfängen des europäischen Städtewesens, 63–76. Konstanz.
[254] PLACHÁ, V.–HLAVICOVÁ, J.–KELLER, I., 1990: Slovanský Devín – Das slawische Devín – Slavonic Devín – Славянский Девин. Bratislava.
[255] PLANITZ, H., 1975: Die deutsche Stadt im Mittelalter. Von der Römerzeit bis zu den Zunftkämpfen. Weimar (4. Aufl. 1975).
[256] PLANITZ, H., 1996: Die deutsche Stadt im Mittelalter. Von der Römerzeit bis zu den Zunftkämpfen. Wiesbaden (5. Aufl. 1996).
[257] PODBORSKÝ, V. a kol., 1993: Pravěké dějiny Moravy – Die Vorgeschichte Mährens. Vlastivěda moravská. Země a lid. Nová řada. Svazek 3. Brno.
[258] POLÁČEK, L., 1995: Hradisko u Kramolína. Archeologický výzkum a jeho výpověď o slovanském osídlení hradiska – Hradisko bei Kramolín. Archäologische Forschungen und ihre Aussagen über die slawische Besiedlung des Burgwalls, VVM XLVII, 261–276.
[259] POLÁČEK, L., 1996: Zum Stand der Erforschung frühmittelalterlicher Burganlagen in Südwestmähren. In: Internationale Tagungen in Mikulčice. Band III. Frühmittelalterliche Machtzentren in Mitteleuropa – mehrjährige Grabungen und ihre Auswertung. Kolloquium Mikulčice (Staňa, Č.–Poláček, L., edd.), 282–307. Brno.
[260] POLÁČEK, L., 2000: Burgwälle, Burgen und Burgstädte in Mähren. In: Europas Mitte um 1000. Beiträge zur Geschichte, Kunst und Archäologie. Band 1 (Wieczorek, A.–Hinz, H.-M., edd.), 289–292. Stuttgart; viz též Hradiště, hrady a hradská města na Moravě. In: Střed Evropy okolo roku 1000. Příručka a katalog k výstavě (svazek esejí 1, svazek esejí 2, katalog), 102–103. Praha 2002.
[261] POLÁČEK, L., 2000a: Mikulčice. In: Europas Mitte um 1000. Beiträge zur Geschichte, Kunst und Archäologie. Band 1 (Wieczorek, A.–Hinz, H.-M., edd.), 317–322. Stuttgart; viz též Mikulčice. In: Střed Evropy okolo roku 1000. Příručka a katalog k výstavě (svazek esejí 1, svazek esejí 2, katalog), 112–113. Praha 2002.
[262] POLÁČEK, L., 2006: Mikulčice – průvodce, svazek 1. Terénní výzkum v Mikulčicích. Brno (první vydání 2000).
[263] POLÁČEK, L.–BAXA, P.–KUČOVÁ, V.–VLČKOVÁ, J., 2010: Monuments of Great Moravia. Slavonic Fortified Settlement at Mikulčice. Church of St Margaret of Antioch at Kopčany. Prague.
[264] POLÁČEK, L.–BAXA, P.–KUČOVÁ, V.–VLČKOVÁ, J., 2010a: Památky Velké Moravy. Slovanské hradiště v Mikulčicích. Kostel sv. Markéty Antiochijské v Kopčanech. Praha.
[265] POLÁČEK, L.–MAREK, O., 1995: Die Grabungen in Mikulčice 1954–1992. Geschichte, Grabungsmethoden und Dokumentation. In: SBM. Band 1 (Daim, F.–Poláček, L.–Čeněk, S.–Tejral, J., edd.), 13–82. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 2. Brno.
[266] POLÁČEK, L.–MAREK, O., 2005: Grundlagen der Topographie des Burgwalls von Mikulčice. Die Grabungsflächen 1954–1992. In: SBM. Band VII (Kempke, T.–Kouřil, P.–Poláček, L., edd.), 9–358. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 24. Brno.
[267] POULÍK, J., 1963: Dvě velkomoravské rotundy v Mikulčicích – Zwei großmährische Rotunden. Praha.
[268] POULÍK, J., 1967: Pevnost v lužním lese. Praha.
[269] POULÍK, J., 1967a: Postavení Mikulčic ve vývoji západoslovanských hradišť – Die Stellung von Mikulčice in der Fortentwicklung der westslawischen Burgwälle, AR XIX, 692–698.
[270] POULÍK, J., 1972: Velkomoravské mocenské centrum v Mikulčicích – Centre de pouvoir grand-morave à Mikulčice, Monumentorum tutela – Ochrana pamiatok 8, 5–56.
[271] POULÍK, J., 1975: Mikulčice. Sídlo a pevnost knížat velkomoravských – Mikulčice – Sitz und Feste der Großmährischen Fürsten. Praha.
[272] POULÍK, J., 1985: Svědectví výzkumů a pramenů archeologických o Velké Moravě – Die Zeugenschaft der archäologischen Grabungen und Quellen über Großmähren. In: Velká Morava a počátky československé státnosti – Großmähren und die Anfänge der tschechoslowakischen Staatlichkeit, 9–80. Praha – Bratislava.
[273] POULÍK, J., 1986: Wirtschaftlich-soziale Entwicklung im slawischen Bereich nördlich der mittleren Donau im 6. bis 10. Jh., Mitteilungen der Gesellschaft für Salzburger Landeskunde 126, 119–181.
[274] POULÍK, J., 1988: K otázce vzniku předvelkomoravských hradišť – Zur Frage der Entstehung der vorgroßmährischen Burgwälle, SlArch XXXVI, 189–216.
[275] POULÍK, J., 1997: Zur Frage der Lokalisierung der "ineffabilis munitio" und "urbs antiqua Rastizi" nach den Fuldauer Annalen. In: Central Europe in 8th–10th Centuries. Mitteleuropa im 8.–10. Jahrhundert. International Scien tific Conference, Bratislava October 2–4, 1995. Internationale Wissenschaftliche Konferenz, Bratislava 2.–4. Oktober 1995, 121–132. Bratislava.
[276] PRAVĚKÉ DĚJINY ČECH, 1978: Pravěké dějiny Čech. (Pleiner, R. s Rybovou, A., edd.). Praha.
[277] PREIDEL, H., 1955: Die altslawischen Funde von Altstadt in Mähren und ihre Bedeutung, Stifter-Jahrbuch IV, 254–277.
[278] PREIDEL, H., 1965: Handel und Handwerk im frühgeschichtlichen Mitteleuropa. Eine kritische Betrachtung. Gräfelfing bei München.
[279] PROCHÁZKA, R., 1990: Charakteristika opevňovacích konstrukcí předvelkomoravských a velkomoravských hradišť na Moravě – Charakteristik der Befestigungskonstruktionen vorgroßmährischer und großmährischer Burgwälle in Mähren. In: Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Sborník příspěvků k osmdesátým narozeninám akademika Josefa Poulíka, 288–306. Brno.
[280] PROCHÁZKA, R., 1990a: Výzkum na Horním náměstí v Přerově v roce 1987 (okr. Přerov) – Grabung auf dem Horní náměstí (Oberring) in Přerov im Jahre 1987 (Bez. Přerov), PV 1987, 64–65. Brno.
[281] PROCHÁZKA, R., 1991: K charakteristice sídelního vývoje Brna do počátku vrcholného středověku. In: Miasto zachodnioslowiańskie w XI–XII wieku w Europie Środkowo-Wschodniej, 109–141. Wrocław.
[282] PROCHÁZKA, R., 1998: Zur Konstruktion der Wehrmauer der slawischen Burgwälle im Mähren im 8. bis 12/13. Jahrhundert. In: Frühmittelalterlicher Burgenbau in Mittel- und Osteuropa. Tagung Nitra vom 7. bis 10. Oktober 1996 (Henning, J.–Ruttkay, A. T., edd.), 363–370. Bonn.
[283] PROCHÁZKA, R., 2000: Zrod středověkého města na příkladu Brna (K otázce odrazu společenské změny v archeologických pramenech) – Entstehung der mittelalterlichen Stadt-Beispiel Brünn (Zur Frage der widerspiegelung der Gesellschaftsveränderung in archäologischen Quellen). In: Mediaevalia archaeologica 2. Brno a jeho region (Ježek, M.–Klápště, J., edd.), 7–158. Praha – Brno.
[284] PROCHÁZKA, R., 2009: Vývoj opevňovací techniky na Moravě a v českém Slezsku v raném středověku – Die Entwicklung der Befestigungstechnik in Mähren und Tschechisch-Schlesien im Früh- und Hochmittelalter. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno, v. v. i. 38. Brno.
[285] PROCHÁZKA, R.–DRECHSLER, A.–SCHENK, Z., 2006: Raně středověká aglomerace Přerov (8.–12. století) – současný stav poznání – The Early Medieval (8th–12th century) settlement agglomeration at Přerov – the current stage of knowledge, AR LVIII, 668–694.
[286] PROCHÁZKA, R.–KOVÁČIK, P.–ZŮBEK, A., 2002: Nové poznatky k vývoji opevnění olomouckého hradu v raném a vrcholném středověku – Neue Erkenntnisse zur Entwicklung der Befestigung der Olmützer Burg im Früh- und Hochmittelalter, AH 27, 197–213.
[287] PROCHÁZKA, R.–SULITKOVÁ, L., 1984: Uherské Hradiště ve 13.–15. století. Sociálně ekonomická struktura a topografie – Die Sozio-ökonomische Struktur von Uherské Hradiště im 13.–15. Jahrhundert. Topographie von Uherské Hradiště im 13.–15. Jahrhundert – Социально– економическая структурa города Угерске Градиште. Топогрaфия города Угерске Градиште в XIII–XV веках. Uherské Hradiště.
[288] RABINOVIČ, M. G., 1980: O proischožděniji i razvitii vostočnoslavjanskich gorodov (Moskva i goroda Moskovskogo knjažestva). In: Rapports du IIIe Congrès international d'Archéologie Slave, Bratislava 7–14 septembre 1975. Tome 2, 359–372. Bratislava.
[289] RAŠTICOVÁ, B.–ČOUPEK, J., 2007: Pevnost Uherské Hradiště. In: Uherské Hradiště královské město na řece Moravě, 101–118. Uherské Hradiště.
[290] RIECKHOFF, S.–FICHTL, S., 2011: Keltenstädte aus der Luft. Sonderheft 2011 PLUS der Zeitschrift "Archäo logie in Deutschland". Stuttgart.
[291] RICHTER, V., 1958: K výkladu tzv. Bavorského geografa. In: Franku Wollmanovi k sedmdesátinám, 15–21. Praha.
[292] ROBENEK, F., 1934: Velkomoravská metropole. K dějinám její lokalizace. Kroměříž.
[293] RYBOVÁ, A.–DRDA, P., 1997: Keltská oppida v centru Boiohaema – Die keltischen Oppida im Zentrum Boiohaemums, PA LXXXVIII, 65–123.
[294] SABADOŠOVÁ, E.–HAVLÍK, M., 2004: Kopčiansky kostol – skvost sakrálnej architektúry Slovenska, Slovensko č. 1–2, 17–18.
[295] SEDOV, V. V., 1985: Načalo gorodov na Rusi. In: Tezisy dokladov sovetskoj delegacii na V. meždunarodnom kongresse slavjanskoj archeologii, Kijev 1985. Moskva.
[296] SCHLESINGER, W., 1958: Städtische Frühformen zwischen Rhein und Elbe. In: Studien zu den Anfängen des europäischen Städtewesens, 297–362. Konstanz.
[297] SCHLESINGER, W., 1963: Burg und Stadt. In: Beiträge zur deutschen Verfassungsgeschichte der Mittelalters II (Schlesinger, W., ed.), 92ff. Göttingen.
[298] SNÁŠIL, R., 1971: Funkce slovanského sídliště na ostrově sv. Jiří – Функция славянского городища на острове святого Иржи, SPFFBU E 16, 211–215.
[299] SNÁŠIL, R., 1981: Nové archeologické výzkumy. In: Uherské Hradiště. Dějiny města, 488–498. Brno.
[300] SNÁŠIL, R., 1981a: Opevněná sídliště 10.–16. století na Uherskohradišťsku – Befestigte Siedlungen des 10.–16. Jahrhunderts in der Gegend von Uherské Hradiště, AH 6, 307–313.
[301] SNÁŠIL, R., 1981b: Osídlení území města v pravěku a časné době dějinné. In: Uherské Hradiště. Dějiny města, 39–79. Brno.
[302] SNÁŠIL, R., 1984: Specializovaná řemesla z ostrovního hradiska v Uherském Hradišti a jejich přínos pro další poznání společenské diferenciace 8.–9. století – Das spezialisierte Handwerk vom Inselburgwall in Uherské Hradiště und sein Beitrag zu der weiteren Erkenntnis der gesellschaftlichen Differenzierung im 7.–9. Jh. In: Mikulovská sympozia XIII. Mikulovské sympozium 1983. Dějiny průmyslu a řemesel na jižní Moravě, 152–161. Praha.
[303] SNÁŠIL, R., 1987: Pokus o nový výklad vzniku, vývoje a funkce velkomoravské aglomerace v oblasti uherskohradišťské – Der Versuch über eine neue Interpretation des Entstehens, der Entwicklung und Funktion der großmährischen Agglomeration in der Region von Uherské Hradiště. In: Mikulovská sympozia XVI. Mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 149–156. Praha.
[304] SNÁŠIL, R., 1993: Nové nálezy na hradisku ve Spytihněvi (okr. Zlín) – Neue Funde auf dem Burgwall in Spytihněv (Bez. Zlín), PV 1991, 77. Brno.
[305] SNÁŠIL, R.–PROCHÁZKA, R., 1981: Příspěvek k poznání velkomoravského střediska severní části Dolnomoravského úvalu (Věnováno 725. výročí prvé písemné zmínky o Uherském Hradišti) – Ein Beitrag zur Erkenntnis des groβmährischen Zenrums im nördlichen Teil des südmährischen Talkessels (Dem 725. Jubiläum der ersten schriftlichen Erwähnung von Uherské Hradiště gewidmet) – К вопросу познания великоморавского центра северной части Нижнеморавскoй долины (Пoсвящается 725 годовщине первого письменного упоминания о городе Угерске Градиште), Slovácko XXIII, 1981, 9–58.
[306] SNÁŠIL, R.–PROCHÁZKA, R., 1985: Dosavadní stav poznání velkomoravského osídlení ostrova sv. Jiří – Der bestehende Erkenntniszustand der groβmährischen Besiedlung auf der Georgsinsel. In: Vznik a počátky českého státu. Referáty z konference Libice 1981, SbNM A XXXIX, 161–167.
[307] SÓS, Á. C., 1960: Wykopaliska w Zalavár – Les fouilles de Zalavár, SlAnt VII, 211–305.
[308] SÓS, Á. C., 1964: Ausgrabungen von Zalavár. In: Cyrillo-Methodiana, 127–147. Köln – Graz.
[309] SÓS, Á. C., 1973: Die slawische Bevölkerung Westungarns im 9. Jahrhundert. Münchner Beiträge zur Vor- und Frühgeschichte (Werner, J., ed.). Band 22. München.
[310] STAN I POTRZEBY, 1990: Stan i potrzeby badań nad wczesnym średniowieczem w Polsce. Materiały z konferencji Poznań 14–16 grudnia 1987 roku (Kurnatowska, Z., ed.). Poznań – Wrocław – Warszawa.
[311] STAŇA, Čeněk, 1967: K poznání vývoje velkomoravských výšinných hradišť – Zur Erkenntnis der Entwicklung der großmährischen Höhensiedlungen, AR XIX, 699–704.
[312] STAŇA, Čeněk, 1972: Velkomoravské hradiště Staré Zámky u Líšně. Stavební vývoj – Die grossmährische Burgstätte Staré Zámky bei Líšeň. Bauentwicklung. Monumentorum tutela – Ochrana pamiatok 8, 109–171.
[313] STAŇA, Čeněk, 1985: Mährische Burgwälle im 9. Jahrhundert. In: Die Bayern und ihre Nachbarn. Teil 2. Berichte des Symposions der Kommission für Frühmittelalterforschung, 25. bis 28. Oktober 1982, Stift Zwettl, Niederösterreich (Friesinger, H.–Daim, F., edd.). Österreichische Akademie der Wissenschaften, Philosophischhistorische Klasse Denkschriften. 180. Band. Veröffentlichungen der Kommission für Frühmittelalterforschung. Bd. 9, 157–200. Wien.
[314] STAŇA, Čeněk, 1990: Staré Město a velkomoravská hradiště – Staré Město and the Great Moravian fortified settlements. In: Staroměstská výročí. Sborník příspěvků ze slavnostního zasedání u příležitosti 40 let archeologických výzkumů Moravského muzea ve Starém městě a výročí objevu první velkomoravské zděné stavby ve Starém Městě Na valách sestavil Luděk Galuška. Uherské Hradiště, 7.–8. září 1988, 71–79. Brno.
[315] STAŇA, Čeněk, 1993: Pustiměřský hrad – Die Burg von Pustiměř, AH 18, 181–197.
[316] STAŇA, Čeněk, 1996: Archäologische Erforschung mährischer Höhenburgwälle. In: ITM. Band III. Frühmittelalterliche Machtzentren in Mitteleuropa – mehrjährige Grabungen und ihre Auswertung. Symposion Mikulčice, 5.–9. September 1994 (Staňa, Č.–Poláček, L., edd.), 267–281. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 6. Brno.
[317] STAŇA, Čeněk, 1997: Mikulčice a Pražský hrad – Mikulčice and the Prague Castle, AR XLIX, 72–85.
[318] STAŇA, Čeněk, 1998: Přerov – ein Burg des Boleslaw Chrobry in Mähren. In: Frühmittelalterlicher Burgenbau in Mittelund Osteuropa, 49–69. Bonn.
[319] STAŇA, Čeněk, 1999: Poznámky k vývoji střediskových sídel na Moravě v pravěku a v časné době dějinné – Bemerkungen zur Entwicklung der Zentralorte in Mähren von der Urzeit bis zum frühen Mittelalter im Lichte der Ausgrabungen auf den Höhenburgwällen "Staré Zámky" in Brno Líšeň und Zelená Hora. In: Centrum i zaplecze we wczesnośredniowiecznej Europie Środkowej. Spotkania Bytomskie III pod redakcją Sławomira Moździocha, 77–95. Wrocław.
[320] STEINHÜBEL, J., 2000: Das Fürstentum von Neutra (Nitra) im Großmährischen Reich und in Ungarn. In: Europas Mitte um 1000. Beiträge zur Geschichte, Kunst und Archäologie. Band 1 (Wieczorek, A.–Hinz, H.-M., edd.), 311–313. Stuttgart 2000; viz též Nitrianske kniežatstvo vo Veľkej Morave a v Uhorsku. In: Střed Evropy okolo roku 1000. Příručka a katalog k výstavě (svazek esejí 1, svazek esejí 2, katalog), 109–110. Praha 2002.
[321] STEUER, H., 1982, 1984: Frühgeschichtliche Sozialstrukturen in Mitteleuropa. Göttingen (2. Aufl. 1984).
[322] STEUER, H., 1986: Bestandsaufnahmen der archäologischen Forschungsergebnisse zur Stadt des Mittelalters und ihren Ursprüngen. In: Siedlungsforschung. Archäologie – Geschichte – Geographie 4, 225–237. Bonn.
[323] STLOUKAL, M.–VYHNÁNEK, L., 1976: Slované z velkomoravských Mikulčic – Славяне из велико-моравских Микульчиц. Микульчицкие Валы с VI-го по X-ое стол. (археологический обзор) – Slawen aus dem grossmährischen Mikulčice. Der Burgwall Mikulčice vom 6. bis zum 10. Jahrhundert (Archäologisches Vorwort). S archeologickým úvodem Josefa Poulíka. Praha.
[324] SZAMEIT, E., 1995: Gars-Thunau – frühmittelalterliche fürstliche Residenz und vorstädtisches Handelszentrum. In: Burg – Burgstadt – Stadt. Zur Genese mittelalterlicher nichtagrarischer Zentren in Ostmitteleuropa (Brachmann, H. J., ed.), 274–282. Berlin.
[325] SZŐKE, B. M., 2000: Die karolingische Civitas Mosaburg (Zalavár). In: Europas Mitte um 1000. Beiträge zur Geschichte, Kunst und Archäologie. Band 1 (Wieczorek, A.–Hinz, H.-M., edd.), 217–220. Stuttgart 2000; viz též Karolínská civitas Blatnohrad (Zalavár). In: Střed Evropy okolo roku 1000. Příručka a katalog k výstavě (svazek esejí 1, svazek esejí 2, katalog), 79–80. Praha 2002.
[326] ŠALKOVSKÝ, P., 1983: Štruktúra a formy osídlenia Slovenska v 6.–9. storočí ako sociálno-ekonomické javy, rkp. kandidátské disertační práce ulož AÚ SAV v Nitre. Nitra.
[327] ŠALKOVSKÝ, P., 1988: K vývoju a štruktúre osídlenia v dobe slovanskej na Slovensku, SlArch XXXVI, 379–414.
[328] ŠALKOVSKÝ, P., 2002: Hradiská na Pohroní. In: Slovensko vo včasnom stredoveku, 123–133. Nitra.
[329] ŠIMEK, E., 1920: Děvín, PA XXXII, 1–53.
[330] ŠKRDLA, P.–VAŠKOVÝCH, M.–GALUŠKA, L., 2007: Na dávné jantarové stezce. In: Uherské Hradiště královské město na řece Moravě, 29–58. Uherské Hradiště.
[331] ŠTEFANOVIČOVÁ, T., 1975: Bratislavský hrad v 9.–12. storočí – Die Burg Bratislava im 9.–12. Jahrhundert. Bratislava.
[332] ŠTEFANOVIČOVÁ, T., 2000: Devín und Preβburg (Bratislava) – zwei bedeutende Burgen des Frühmittelalters an der mittleren Donau. In: Europas Mitte um 1000. Beiträge zur Geschichte, Kunst und Archäologie. Band 1 (Wieczorek, A.–Hinz, H.-M., edd.), 327–329. Stuttgart; viz též Devín a Bratislava, dva významné hrady včasného stredoveku na strednom Dunaji. In: Střed Evropy okolo roku 1000. Příručka a katalog k výstavě (svazek esejí 1, svazek esejí 2, katalog), 114. Praha 2002.
[333] ŠTĚPÁNEK, M., 1965: Opevněná sídliště 8.–12. století ve střední Evropě – Die befestigten Siedlungen Mitteleuropas im 8. bis 12. Jahrhundert. Praha.
[334] TICHOMIROV, M. N., 1956: Drevnerusskije goroda. Moskva.
[335] TOLOČKO, P. P., 1985: Proischožděnije drevnějšich vostočnoslavjanskich gorodov. In: Zemli južnoj Rusi v IX–XIV vv. 5–19. Kijev.
[336] TŘEŠTÍK, D., 1973: "Trh Moravanů" – ústřední trh staré Moravy, ČsČH XXI, 869–894.
[337] TŘEŠTÍK, D., 1987: Pád Velké Moravy – Падение Великой Моравии. In: Typologie raně středověkých slovanských států. Sborník příspěvků z mezinárodní konference k tématu "Vznik a rozvoj slovanských raně feudálních států a národností ve střední a jihovýchodní Evropě", konané ve dnech 18.–20. listopadu 1986 v Praze, 27–76. Praha.
[338] TŘEŠTÍK, D., 1991: Kdy zanikla Velká Morava?, Studia mediaevalia Pragensia II, 9–27.
[339] TŘEŠTÍK, D., 1996: Příchod prvních Slovanů do českých zemí v letech 510–535, ČČH XCIV, 245–280.
[340] TŘEŠTÍK, D., 1997: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935). Praha.
[341] TŘEŠTÍK, D., 2001: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791–871. Praha.
[342] VÁŇA, Z., 1966: K vývoji časně středověkých hradišť ve střední Evropě – Zur Entwicklung der frühmittelalterlichen Burgwälle in Mitteleuropa, AR XVIII, 567–580.
[343] VANČO, M., 1995: Kaplnka sv. Margity Antiochijskej pri Kopčanoch. Otázka jej pôvodu a problematika architektonického typu, ARS 2, č. 3, 139–167.
[344] VANČO, M., 1998: Kaplnka sv. Margity Antiochijskej pri Kopčanoch. Príspevok k problematike výskumu predrománskej architektúry, Slovácko XL, 123–134.
[345] VANĚČEK, V., 1949: Prvních tisíc let... Předstátní společenská organisace a vznik státu u českých Slovanů. Praha.
[346] VANĚČEK, V., 1970: Dějiny státu a práva v Československu do roku 1945. Praha (druhé vydání).
[347] VIGNATIOVÁ, J., 1971: K otázkám obrany a údržby velkomoravských valů – Относительно вопрoсов об обороне и поддержке сохранности валов великоморавского периода, SPFFBU E 16, 199–204.
[348] VÝZNAMNÉ SLOVANSKÉ NÁLEZISKÁ, 1978: Významné slovanské náleziská na Slovensku (Chropovský, B., ed.). Bratislava.
[349] WITCZAK, K. T., 1993: Dwa studia nad Geografem Bawarskim, Roczniki Historyczne 59, 5–17.
[350] WOLFRAM, H., 1979: Conversio Bagoariorum et Carantanorum. Das Weiβbuch der Salzburger Kirche über die erfolgreiche Mission in Karantanien und Pannonien, Böhlau-Quellenbücher. Wien.
[351] WOLFRAM, H., 1987: Die Geburt Mitteleuropas. Geschichte Österreichs vor seiner Entstehung 378–907. Wien.
[352] WOLFRAM, H., 1985: Grenzen und Räume. Geschichte Österreichs vor seiner Entstehung 378–907. Österreichische Geschichte 378–907 (Wolfram, H., ed.). Wien.
[353] WOLFRAM, H., 1995: Salzburg, Bayern, Österreich. Die Conversio Bagoariorum et Carantanorum und die Quellen ihrer Zeit, Mitteilungen des Instituts für österreichische Geschichtsforschung, Ergänzungsband 31. Wien – München.
[354] ZÁBOJNÍK, J., 2005: Mikulčice – awarische Stadt? – Mikulčice – avarské město? In: Die frühmittelalterliche Elite bei den Völkern des östlichen Mitteleuropas (mit einem speziellen Blick auf die großmährische Problematik). Materialien der internationalen Fachkonferenz Mikulčice 25.–26. 5. 2004 (Kouřil, P., ed.). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 25, 100–114. Brno.
[355] ZAVADIL, J., 1912: Velehrady Devín a Nitra. Kroměříž.
[356] ZIEGLER, A. W., 1961: Der schwäbische und bayerische Name nach Inschriften aus Augustins Heimatland, aus dem Kodex des "Bayer. Geographen" und des Wessobrunner Gebets, Beiträge zur altbayerischen Kirchengeschichte 22, 9–23.
[357] ZIÓŁKOWSKA, H., 1968: Miasto słowiańskie w świetle socjologicznych definicji miasta. In: I Międzinarodowy Kongres Archeologii Słowiańskiej. T. IV, 136–143. Wrocław – Warszawa – Kraków.
[358] ZWISCHEN RÖMERSIEDLUNG UND MITTELALTERLICHER STADT 2001: Zwischen Römersiedlung und mittelalterlicher Stadt. Archäologische Aspekte zur Kontinuitätsfrage (Felgenhauer-Schmiedt, S.–Eibner, A.–Knittler, H., edd.). Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 17. Wien.