Title: Učitelé menšinových škol pohledem dějin každodennosti
Variant title:
- Teachers of Czech Volksschule from the perspective of the history of everyday life
Source document: Studia paedagogica. 2014, vol. 19, iss. 3, pp. [89]-122
Extent
[89]-122
-
ISSN1803-7437 (print)2336-4521 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/SP2014-3-6
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/130963
Type: Article
Language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Autor ve svém příspěvku představuje jeden z dílčích výsledků výzkumu orientovaného na mapování dějin českého obecného menšinového školství v období první Československé republiky. Text představuje nálezy týkající se každodenního života vybraných učitelů menšinových obecných škol s československým vyučovacím jazykem v soudním okresu Ústí nad Labem v období existence první Československé republiky. Autor se zaměřuje na otázky související s příchodem učitelů do jazykově smíšené oblasti severních Čech, otázky týkající se jejich vzdělání a profesní kariéry. Dále na otázky týkající se jejich pracovního času s důrazem na vybrané výzvy, kterým museli čelit v rámci vyučování. V neposlední řadě se text soustředí i na otázku individuální prestiže daných učitelů. Metodologickým východiskem tohoto příspěvku jsou tzv. dějiny každodennosti a koncept mikrohistorie, který se zaměřuje na zkoumání určitého fenoménu v úzce ohraničeném území. Archivní prameny, které autor při svém výzkumu využil, jsou uloženy v Archivu města Ústí nad Labem.
The study scrutinizes a finding from the author's research mapping the history of Czech Volksschule during the First Czechoslovak Republic. The study presents findings on the everyday lives of selected volksschule teachers of the Czech language in the judicial district of Ústí nad Labem during the First Czechoslovak Republic. It examines the arrival of teachers into the northern part of then-Czechoslovakia, which was bilingual at that time. The author further explores the education and careers of those teachers, the time constraints which they faced while teaching, and the individual prestige of selected teachers. The study uses the methodology of the history of everyday life along with the concept of microhistory, which examines a chosen phenomenon in a spatially limited territory. Sources used in this research are found in the Archive of the City of Ústí nad Labem.
Note
Studie vznikla v rámci řešení grantového projektu K problematice české obecné menšinové školy v letech 1918–1938 na příkladu soudního okresu Ústí nad Labem (MUNI/21/SIM/2013) a rovněž grantového projektu Celoživotní učení v institucionálních souvislostech (MUNI/A/0820/2013).
References
[1] Katalog 1. A třídy 1926/1927. Česká obecná škola v Ústí nad Labem v Krásném Březně (č. inv. 112, č. evid. 112, č. lok. 2840). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.
[2] Konferenční protokol 1919–1924. Česká obecná škola v Ústí nad Labem – Krásném Březně (č. inv. 184, č. evid. 127, č. lok. 2856). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.
[3] Konferenční protokol 1934/1948. Česká státní škola v Ústí nad Labem – Předlicích (č. inv. 24, č. evid. 24, č. lok. 2884). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.
[4] Matriky českých škol, B-M. Okresní školní inspektorát v Ústí nad Labem 1927–1938 (inv. č. 3, kart. 1). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.
[5] Matriky českých škol, O-Z. Okresní školní inspektorát v Ústí nad Labem 1927–1938 (inv. č. 3, kart. 2). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.
[6] Osobní spisy učitelů menšinových škol 1930–1937, B-H. Okresní školní inspektorát v Ústí nad Labem 1927–1938 (inv. č. 4, kart. 2). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.
[7] Osobní spisy učitelů menšinových škol 1930–1937, H-M. Okresní školní inspektorát v Ústí nad Labem 1927–1938 (inv. č. 4, kart. 3). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.
[8] Osobní spisy učitelů menšinových škol 1930–1937, O-V. Okresní školní inspektorát v Ústí nad Labem 1927–1938 (inv. č. 4, kart. 4). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.
[9] Školní kronika 1918–1938. Česká státní škola v Ústí nad Labem – Předlice (č. inv. 25). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.
[10] Školní kronika 1919–1939. Obecná škola v Chabařovicích (kart. 612a). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.
[11] Školní kronika 1921/1935. Obecná státní smíšená škola s vyučovacím jazykem československým v Ústí nad Labem, 1919–1938 (č. inv. 156). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.
[12] Školní kronika 1922–1938, 1. kniha. Obecná škola v Chlumci (sg. OA/IV-20/1, kart. 796). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.
[13] Školní kronika 1925–1928. Obecná škola ve Varvažově (sg. OA/IV-32/1, poř. č. 1322). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.
[14] Tisá – zřízení české menšinové školy. Okresní školní inspektorát v Ústí nad Labem 1927–1938 (inv. č. 2, kart. 1). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.
[15] Výnosy 1927–1938. Okresní školní inspektorát v Ústí nad Labem 1927–1938 (inv. č. 1, kart. 1). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.
[16] Zápis o poradě s inspektory menšinových škol národních s československým jazykem vyučovacím ve dnech 20. a 21. února 1931 (1931). Okresní školní inspektorát v Ústí nad Labem 1927–1938 (JAF 31, s. 1–132). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.
[17] Zápisy z konferencí 1922–1933. Obecná škola v Neštěmicích (sg. OA/IV-26/1, poř. č. 796). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.
[18] Šosvald, J. (1999). Jó tenkrát v Ústí. Ústí nad Labem: Albis International.
[19] Das Volk steht auf (1925, 8. září). Aussiger Tageszeitung, s. 3.
[20] Gegen die Zerstörung der deutschen Schule. Protesstverssamlung der nationalen Parteien in Aussig (1925, 7. září). Aussiger Tagblatt, s. 2.
[21] Hatai, T. J. (1919). Význam menšinového školství. Národní učitel, s. 8–10.
[22] Hataj, V. (1920). Naše menšiny. Volný učitel, s. 5–6.
[23] Překlad Zákonníka říšského vydaný pro království české. (1869). Praha: Místodržitelská tiskárna.
[24] Sbírka zákonů a nařízení republiky Československé. (1919). Praha: Československé podniky tiskařské a vydavatelské.
[25] Sbírka zákonů a nařízení republiky Československé. (1920). Praha: Československé podniky tiskařské a vydavatelské.
[26] Sbírka zákonů a nařízení republiky Československé. (1922). Praha: Československé podniky tiskařské a vydavatelské.
[27] Beck, R. (2004). Unterfinning. Ländliche Welt vor Anbruch der Moderne. München: C. H. Beck.
[28] Broklová, E. (1993). Nesamozřejmost demokracie. In J. K. Hoensch & D. Kováč (Eds.), Ztroskotání spolužití: Češi, Němci a Slováci v první republice 1918–1939 (s. 72–87). Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky.
[29] Buzek, K. (1935). Nejdůležitější zákony a nařízení v národním školství pro zemi Českou. Praha: Státní nakladatelství.
[30] Cach, J. (1956). Dějiny české pedagogiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
[31] Cach, J. (1999). Počátky nových škol v českých zemích. Pardubice: Univerzita Pardubice.
[32] Čechura, J. (1994). Mikrohistorie – nová perspektiva dějepisectví konce tisíciletí? Dějiny a současnost, 1(16), 2–5.
[33] Čejka, J. (1992). Spor kolem české školy zbrojováků v Newcastle. In P. Ciprian (Red.), Forum Brunense (s. 152–158). Brno: Muzeum města Brna.
[34] Eckert, A., & Jones, A. (2002). Historical writting about everyday life. Journal of African Cultural Studies, 1(15), 5–16. | DOI 10.1080/13696810220146100
[35] Efmertová, M. (1998). České země v letech 1848–1918. Praha: Libri.
[36] Ferenčuhová, B. (2006). Ochrana národnostných menšín v Spoločnosti národov a československá politika (1919–1926). In Z. Beneš, D. Kováč, & H. Lemberg (Eds.), Hledání jistoty v bouřlivých časech. Češi, Slováci, Němci a mezinárodní systém v první polovině 20. století (s. 107–138). Ústí nad Labem: Albis International.
[37] Grulich, J. (2001). Zkoumání maličkostí. Okolnosti vzniku a významu mikrohistorie. Český časopis historický, 3(99), 519–547.
[38] Hanzal, J. (1999). Občan a stát – proměny myšlení. In J. Valenta (Ed.), Československo 1918–1938: osudy demokracie ve střední Evropě (s. 148–151). Praha: Historický ústav AV ČR .
[39] Hroch, M. (1999). Na prahu národní existence: Touha a skutečnost. Praha: Mladá fronta.
[40] Hroch, M. (2007). Formování národa jako zápas o moc. In L. Velek, A. Velková, & J. Pokorný (Eds.), Nacionalismus, společnost a kultura ve střední Evropě 19. a 20. století. Pocta Jiřímu Kořalkovi k 75. narozeninám (s. 29–38). Praha: Karolinum.
[41] Jaworski, R. (2004). Na stráži němectví, nebo v postavení menšiny? Sudetoněmecký národnostní boj ve vztazích výmarské republiky a ČSR. Praha: Pražská edice.
[42] John, M., & Lichtbau, A. (1990). Schmelztigel Wien – Einstund Jetzt: Zur Geschichteund Gegenwart von Zuwanderungund Minderheiten. Wien: Böhlau Verlag.
[43] Kádner, O. (1931a). Školství v Republice československé. In Československá vlastivěda, díl X.: Osvěta (s. 7–222). Praha: Sfinx, Bohumil Janda.
[44] Kádner, O. (1931b). Vývoj a dnešní soustava školní, II. díl. Praha: Sfinx, Bohumil Janda.
[45] Kárník, Z. (2002). České země v éře první republiky (1918–1938), 2. díl: Československo a české země v krizi a ohrožení (1930–1935). Praha: Libri.
[46] Kárník, Z. (2003). Národní a politické aspekty politických organizací horníků Severočeského hnědouhelného revíru na přelomu epoch (1907–1921). In Z. Radvanovský (Ed.), Semper idem: Jiřímu Tůmovi k pětasedmdesátinám (s. 30–45). Ústí nad Labem: Katedra historie Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.
[47] Kasper, T. (2006). Školsko-politická diskuse v Československu v letech 1918–1933. In T. Kasper & D. Kasperová (Eds.), Češi, Němci, Židé v národnostním Československu. Pohledy na školství a vědu (s. 27–44). Liberec: Technická univerzita v Liberci.
[48] Kasper, T. (2007). Výchova, či politika? Úskalí německého reformně pedagogického hnutí v Československu v letech 1918–1933. Praha: Karolinum.
[49] Kasper, T. (2013). České učitelstvo mezi sjezdy českoslovanského učitelstva 1870–1880 v diskuzi Posla z Budče. In T. Kasper, N. Pelcová, & S. Sztobryn (Eds.), Úloha osobností a institucí v rozvoji vzdělanosti v evropském kontextu (s. 37–46). Praha: Karolinum.
[50] Kasper, T., & Kasperová, D. (2013). Die berufliche und nationale Emanzipationen dertschechischen Lehrerschaft im letzten Drittel des 19. Jahrhunderts: Motive, Ziele, Erfahrungen und Reflexionen. History of Education & Children’s Literature, 8(1), 181–198.
[51] Klepetař, H. (1930). Der Sprachenkampf in den Sudetenländern. Wien: Ed. Strache.
[52] Knápková, P. (2004). České versus německé ochranné spolky. In J. Fiala (Ed.), Acta uniteversitatis Palackianae Olomoucensis, Facultas philosophica: Moravica 1 (s. 299–304). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
[53] Kopáč, J. (1968). Dějiny české školy a pedagogiky 1867–1914. Brno: Univerzita J. E. Purkyně.
[54] Kořalka, J. (1998). Menšinový status jako východisko z nouze. In Stereotypy a symboly (s. 111–133). Praha: Institut základů vzdělanosti, Univerzita Karlova v Praze.
[55] Koťa, J. (1996). Učitelé v českých zemích na cestě k profesionalizaci. In P. Svobodný & J. Havránek (Eds.), Profesionalizace akademických povolání v českých zemích v 19. a první polovině 20. století (s. 82–112). Praha: Karolinum.
[56] Kováč, D. (1993). Česi, Nemci a Slováci v medzivojnovom Československu: Otázky a odpovede. In J. K. Hoensch & D. Kováč (Eds.), Ztroskotání spolužití: Češi, Němci a Slováci v první republice 1918–1939 (s. 255–266). Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky.
[57] Kováříček, V. (1984). Cesty učitelského vzdělávání: příspěvek k analýze snah učitelstva o vyšší vzdělání učitelů základních škol v českých zemích. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
[58] Krykorková, H., & Váňová, R. (2010). Učitel v současné škole. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
[59] Kubáková, J. (2004). Menšinové školství v Žatci a Drahomyšli. In L. Pokorná & I. Jakubec (Eds.), Sborník učitelských prací z kursů univerzitních extenzí v Mostě: Mostecko, Litvínovsko, Lounsko, Žatecko v historických studiích (s. 182–190). Praha: Univerzita Karlova v Praze.
[60] Kučera, J. (1993). Češi a Němci v Československu 1918–1946. Slovanské historické studie, 19(1), 124–147.
[61] Kuzmin, M. N. (1981). Vývoj školství a vzdělávání v Československu. Praha: Academia.
[62] Lenderová, M., Jiránek, T., & Macková, M. (2009). Z dějin české každodennosti: Život v 19. století. Praha: Univerzita Karlova v Praze.
[63] Lipscher, L. (1982). Das öffentlich organisierte Volksbildungswesen und die Nationalen Minderheiten. In K. Bosl & F. Seibt (Eds.), Kultur und Gesellschaft in der Ersten Tschechoslowakischen Republik (s. 191–197). München: R. Oldenbourg Verlag.
[64] Loučka, J. (1921). Organisace menšinového školství a jeho správy. In B. Kádner & F. Čálek (Eds.), První sjezd československého učitelstva a přátel školství v osvobozené vlasti (s. 84–86). Praha: Sjezdový výbor československé obce učitelské.
[65] Matušek, J. (1993). České školy v Chorvatsku (1922–1941). In Přehled kulturních, literárních a školních otázek (s. 65–86). Daruvar: Jednota.
[66] Měchýř, J. (1996). České menšinové školství v Čechách 1867–1914. In Z. Kárník (Ed.), Sborník k problematice multietnicity (s. 67–84). Praha: Univerzita Karlova v Praze.
[67] Mejstřík, V. (1975). Učitelé v severočeském hnědouhelném revíru. In V. Mejstřík (Ed.), Čeští učitelé na cestě k socialismu (s. 33–45). Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
[68] Moran, J. (2004). History, memory and the everyday. Rethinking History: The Journal of Theory and Practice, 1(8), 51–68.
[69] Moravcová, I. (2006). České menšinové školy v rumunském Banátě – od jejich založení do vypuknutí 2. světové války. In M. Lenderová (Red.), Theatrum historiae: Sborník prací Katedry historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice (s. 281–308). Pardubice: Univerzita Pardubice.
[70] Národní jednoty a matice v Československé republice (1925). Praha: Národní jednota.
[71] Nodl, M. (2004). Mikrohistorie a historická antropologie. Dějiny – teorie – kritika, 2(1), 237–252.
[72] Petráň, J. (2003). Mikrohistorie aneb o nedějinách. In J. Klápště, E. Plešková, & J. Žemlička (Eds.), Dějiny ve věku nejistot. Sborník k příležitosti 70. narozenin Dušana Třeštíka (s. 201–208). Praha: Lidové noviny.
[73] Placht, O., & Havelka, F. (1934). Příručka školské a osvětové správy: Pro potřebu služby školských a osvětových úřadů a orgánů. Praha: Státní nakladatelství.
[74] Průcha, J. (2002). Učitel. Současné poznatky o profesi. Praha: Portál.
[75] Revel, J. (2000). Dějiny těsně při zemi. In A. Bensa (Ed.), Úvahy nad 20. stoletím. Problém a výzva pro společenské vědy (historie – antropologie – sociologie): antologie francouzských společenských věd (s. 180–214). Praha: Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách.
[76] Rýdl, K. (2010). Cesta k Hasnerovu zákonu a reakce v českých zemích. E-pedagogium, 10(3), 105–113. Dostupné z: http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/PdF/e-pedagogium/epedagogium_2010/eped_III.pdf
[77] Simm, H. (1968). Um Schule, Scholle, Arbeitsplatz. Errinerungen eines sudetendeutschen Parlamentaries. Oberfranken: Sudetendeutschen Landsmannschaft.
[78] Slapnicka, H. (1993). Majorities and minorities in an inverted position: Czechoslovakia 1918–1939. In S. Vilfan, G. Sandvik, & L. Wills (Eds.), Ethnic groups and language rights (s. 173–197). New York: NY University Press.
[79] Szijártó, I. (2002). Four arguments for microhistory. Rethinking History: The Journal of Theory and Practice, 2(6), 209–215. | DOI 10.1080/13642520210145644
[80] Šafránek, J. (1918). Školy české: Obraz jejich vývoje a osudů, II. svazek, r. 1848–1913. Praha: Matice česká.
[81] Šimáně, M. (2010). K problematice zřizování českých menšinových obecných škol na Ústecku v letech 1867–1918. E-pedagogium, 10(4), 83–92. Dostupné z: http://www.pdf.upol.cz/fileadmin/user_upload/PdF/e-pedagogium/e-pedagogium_2010/e-pedagogium_IV-2010.pdf
[82] Šimáně, M., & Zounek, J. (2012). Metelkův zákon a jeho uplatnění při zřízení německé obecné menšinové školy v Roudníkách v letech 1918–1938. In Kvalita ve vzdělávání. Sborník příspěvků z XX . výroční konference České asociace pedagogického výzkumu (s. 648–654). Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. [CD-RO M]
[83] Trapl, M. (2003). České menšinové školství v letech 1918–1938. In O. Šrajerová (Red.), České národní aktivity v pohraničních oblastech první Československé republiky (s. 109–117). Olomouc: Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci.
[84] Umlauft, F. J. (1960). Geschichte der deutschen Stadt Aussig. Bayreuth: Hilfsverein Aussig.
[85] Váňová, R. (1996). K tradicím učitelského vzdělávání u nás. In P. Lipertová & J. Pešková (Eds.), Hledání učitele: Škola a vzdělání v proměnách času (s. 251–265). Praha: Univerzita Karlova v Praze.
[86] Váňová, R., Rýdl, K., & Valenta, J. (1992). Výchova a vzdělání v českých dějinách, IV. díl, 1. svazek: Problematika vzdělávacích institucí a školských reforem. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
[87] Veselá, Z. (1988). Vývoj české školy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
[88] Vorlíček, Ch. (2004). Vývoj českého školství v letech 1945–1989. In E. Walterová (Ed.), Česká pedagogika: Proměny a výzvy (s. 119–176). Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
[89] Zwettler, O., Vaculík, J., & Čapka, F. (1996). Úvod do studia dějepisu a technika historikovy práce. Brno: Masarykova univerzita.
[2] Konferenční protokol 1919–1924. Česká obecná škola v Ústí nad Labem – Krásném Březně (č. inv. 184, č. evid. 127, č. lok. 2856). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.
[3] Konferenční protokol 1934/1948. Česká státní škola v Ústí nad Labem – Předlicích (č. inv. 24, č. evid. 24, č. lok. 2884). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.
[4] Matriky českých škol, B-M. Okresní školní inspektorát v Ústí nad Labem 1927–1938 (inv. č. 3, kart. 1). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.
[5] Matriky českých škol, O-Z. Okresní školní inspektorát v Ústí nad Labem 1927–1938 (inv. č. 3, kart. 2). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.
[6] Osobní spisy učitelů menšinových škol 1930–1937, B-H. Okresní školní inspektorát v Ústí nad Labem 1927–1938 (inv. č. 4, kart. 2). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.
[7] Osobní spisy učitelů menšinových škol 1930–1937, H-M. Okresní školní inspektorát v Ústí nad Labem 1927–1938 (inv. č. 4, kart. 3). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.
[8] Osobní spisy učitelů menšinových škol 1930–1937, O-V. Okresní školní inspektorát v Ústí nad Labem 1927–1938 (inv. č. 4, kart. 4). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.
[9] Školní kronika 1918–1938. Česká státní škola v Ústí nad Labem – Předlice (č. inv. 25). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.
[10] Školní kronika 1919–1939. Obecná škola v Chabařovicích (kart. 612a). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.
[11] Školní kronika 1921/1935. Obecná státní smíšená škola s vyučovacím jazykem československým v Ústí nad Labem, 1919–1938 (č. inv. 156). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.
[12] Školní kronika 1922–1938, 1. kniha. Obecná škola v Chlumci (sg. OA/IV-20/1, kart. 796). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.
[13] Školní kronika 1925–1928. Obecná škola ve Varvažově (sg. OA/IV-32/1, poř. č. 1322). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.
[14] Tisá – zřízení české menšinové školy. Okresní školní inspektorát v Ústí nad Labem 1927–1938 (inv. č. 2, kart. 1). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.
[15] Výnosy 1927–1938. Okresní školní inspektorát v Ústí nad Labem 1927–1938 (inv. č. 1, kart. 1). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.
[16] Zápis o poradě s inspektory menšinových škol národních s československým jazykem vyučovacím ve dnech 20. a 21. února 1931 (1931). Okresní školní inspektorát v Ústí nad Labem 1927–1938 (JAF 31, s. 1–132). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.
[17] Zápisy z konferencí 1922–1933. Obecná škola v Neštěmicích (sg. OA/IV-26/1, poř. č. 796). Archiv města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.
[18] Šosvald, J. (1999). Jó tenkrát v Ústí. Ústí nad Labem: Albis International.
[19] Das Volk steht auf (1925, 8. září). Aussiger Tageszeitung, s. 3.
[20] Gegen die Zerstörung der deutschen Schule. Protesstverssamlung der nationalen Parteien in Aussig (1925, 7. září). Aussiger Tagblatt, s. 2.
[21] Hatai, T. J. (1919). Význam menšinového školství. Národní učitel, s. 8–10.
[22] Hataj, V. (1920). Naše menšiny. Volný učitel, s. 5–6.
[23] Překlad Zákonníka říšského vydaný pro království české. (1869). Praha: Místodržitelská tiskárna.
[24] Sbírka zákonů a nařízení republiky Československé. (1919). Praha: Československé podniky tiskařské a vydavatelské.
[25] Sbírka zákonů a nařízení republiky Československé. (1920). Praha: Československé podniky tiskařské a vydavatelské.
[26] Sbírka zákonů a nařízení republiky Československé. (1922). Praha: Československé podniky tiskařské a vydavatelské.
[27] Beck, R. (2004). Unterfinning. Ländliche Welt vor Anbruch der Moderne. München: C. H. Beck.
[28] Broklová, E. (1993). Nesamozřejmost demokracie. In J. K. Hoensch & D. Kováč (Eds.), Ztroskotání spolužití: Češi, Němci a Slováci v první republice 1918–1939 (s. 72–87). Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky.
[29] Buzek, K. (1935). Nejdůležitější zákony a nařízení v národním školství pro zemi Českou. Praha: Státní nakladatelství.
[30] Cach, J. (1956). Dějiny české pedagogiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
[31] Cach, J. (1999). Počátky nových škol v českých zemích. Pardubice: Univerzita Pardubice.
[32] Čechura, J. (1994). Mikrohistorie – nová perspektiva dějepisectví konce tisíciletí? Dějiny a současnost, 1(16), 2–5.
[33] Čejka, J. (1992). Spor kolem české školy zbrojováků v Newcastle. In P. Ciprian (Red.), Forum Brunense (s. 152–158). Brno: Muzeum města Brna.
[34] Eckert, A., & Jones, A. (2002). Historical writting about everyday life. Journal of African Cultural Studies, 1(15), 5–16. | DOI 10.1080/13696810220146100
[35] Efmertová, M. (1998). České země v letech 1848–1918. Praha: Libri.
[36] Ferenčuhová, B. (2006). Ochrana národnostných menšín v Spoločnosti národov a československá politika (1919–1926). In Z. Beneš, D. Kováč, & H. Lemberg (Eds.), Hledání jistoty v bouřlivých časech. Češi, Slováci, Němci a mezinárodní systém v první polovině 20. století (s. 107–138). Ústí nad Labem: Albis International.
[37] Grulich, J. (2001). Zkoumání maličkostí. Okolnosti vzniku a významu mikrohistorie. Český časopis historický, 3(99), 519–547.
[38] Hanzal, J. (1999). Občan a stát – proměny myšlení. In J. Valenta (Ed.), Československo 1918–1938: osudy demokracie ve střední Evropě (s. 148–151). Praha: Historický ústav AV ČR .
[39] Hroch, M. (1999). Na prahu národní existence: Touha a skutečnost. Praha: Mladá fronta.
[40] Hroch, M. (2007). Formování národa jako zápas o moc. In L. Velek, A. Velková, & J. Pokorný (Eds.), Nacionalismus, společnost a kultura ve střední Evropě 19. a 20. století. Pocta Jiřímu Kořalkovi k 75. narozeninám (s. 29–38). Praha: Karolinum.
[41] Jaworski, R. (2004). Na stráži němectví, nebo v postavení menšiny? Sudetoněmecký národnostní boj ve vztazích výmarské republiky a ČSR. Praha: Pražská edice.
[42] John, M., & Lichtbau, A. (1990). Schmelztigel Wien – Einstund Jetzt: Zur Geschichteund Gegenwart von Zuwanderungund Minderheiten. Wien: Böhlau Verlag.
[43] Kádner, O. (1931a). Školství v Republice československé. In Československá vlastivěda, díl X.: Osvěta (s. 7–222). Praha: Sfinx, Bohumil Janda.
[44] Kádner, O. (1931b). Vývoj a dnešní soustava školní, II. díl. Praha: Sfinx, Bohumil Janda.
[45] Kárník, Z. (2002). České země v éře první republiky (1918–1938), 2. díl: Československo a české země v krizi a ohrožení (1930–1935). Praha: Libri.
[46] Kárník, Z. (2003). Národní a politické aspekty politických organizací horníků Severočeského hnědouhelného revíru na přelomu epoch (1907–1921). In Z. Radvanovský (Ed.), Semper idem: Jiřímu Tůmovi k pětasedmdesátinám (s. 30–45). Ústí nad Labem: Katedra historie Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.
[47] Kasper, T. (2006). Školsko-politická diskuse v Československu v letech 1918–1933. In T. Kasper & D. Kasperová (Eds.), Češi, Němci, Židé v národnostním Československu. Pohledy na školství a vědu (s. 27–44). Liberec: Technická univerzita v Liberci.
[48] Kasper, T. (2007). Výchova, či politika? Úskalí německého reformně pedagogického hnutí v Československu v letech 1918–1933. Praha: Karolinum.
[49] Kasper, T. (2013). České učitelstvo mezi sjezdy českoslovanského učitelstva 1870–1880 v diskuzi Posla z Budče. In T. Kasper, N. Pelcová, & S. Sztobryn (Eds.), Úloha osobností a institucí v rozvoji vzdělanosti v evropském kontextu (s. 37–46). Praha: Karolinum.
[50] Kasper, T., & Kasperová, D. (2013). Die berufliche und nationale Emanzipationen dertschechischen Lehrerschaft im letzten Drittel des 19. Jahrhunderts: Motive, Ziele, Erfahrungen und Reflexionen. History of Education & Children’s Literature, 8(1), 181–198.
[51] Klepetař, H. (1930). Der Sprachenkampf in den Sudetenländern. Wien: Ed. Strache.
[52] Knápková, P. (2004). České versus německé ochranné spolky. In J. Fiala (Ed.), Acta uniteversitatis Palackianae Olomoucensis, Facultas philosophica: Moravica 1 (s. 299–304). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
[53] Kopáč, J. (1968). Dějiny české školy a pedagogiky 1867–1914. Brno: Univerzita J. E. Purkyně.
[54] Kořalka, J. (1998). Menšinový status jako východisko z nouze. In Stereotypy a symboly (s. 111–133). Praha: Institut základů vzdělanosti, Univerzita Karlova v Praze.
[55] Koťa, J. (1996). Učitelé v českých zemích na cestě k profesionalizaci. In P. Svobodný & J. Havránek (Eds.), Profesionalizace akademických povolání v českých zemích v 19. a první polovině 20. století (s. 82–112). Praha: Karolinum.
[56] Kováč, D. (1993). Česi, Nemci a Slováci v medzivojnovom Československu: Otázky a odpovede. In J. K. Hoensch & D. Kováč (Eds.), Ztroskotání spolužití: Češi, Němci a Slováci v první republice 1918–1939 (s. 255–266). Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky.
[57] Kováříček, V. (1984). Cesty učitelského vzdělávání: příspěvek k analýze snah učitelstva o vyšší vzdělání učitelů základních škol v českých zemích. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
[58] Krykorková, H., & Váňová, R. (2010). Učitel v současné škole. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
[59] Kubáková, J. (2004). Menšinové školství v Žatci a Drahomyšli. In L. Pokorná & I. Jakubec (Eds.), Sborník učitelských prací z kursů univerzitních extenzí v Mostě: Mostecko, Litvínovsko, Lounsko, Žatecko v historických studiích (s. 182–190). Praha: Univerzita Karlova v Praze.
[60] Kučera, J. (1993). Češi a Němci v Československu 1918–1946. Slovanské historické studie, 19(1), 124–147.
[61] Kuzmin, M. N. (1981). Vývoj školství a vzdělávání v Československu. Praha: Academia.
[62] Lenderová, M., Jiránek, T., & Macková, M. (2009). Z dějin české každodennosti: Život v 19. století. Praha: Univerzita Karlova v Praze.
[63] Lipscher, L. (1982). Das öffentlich organisierte Volksbildungswesen und die Nationalen Minderheiten. In K. Bosl & F. Seibt (Eds.), Kultur und Gesellschaft in der Ersten Tschechoslowakischen Republik (s. 191–197). München: R. Oldenbourg Verlag.
[64] Loučka, J. (1921). Organisace menšinového školství a jeho správy. In B. Kádner & F. Čálek (Eds.), První sjezd československého učitelstva a přátel školství v osvobozené vlasti (s. 84–86). Praha: Sjezdový výbor československé obce učitelské.
[65] Matušek, J. (1993). České školy v Chorvatsku (1922–1941). In Přehled kulturních, literárních a školních otázek (s. 65–86). Daruvar: Jednota.
[66] Měchýř, J. (1996). České menšinové školství v Čechách 1867–1914. In Z. Kárník (Ed.), Sborník k problematice multietnicity (s. 67–84). Praha: Univerzita Karlova v Praze.
[67] Mejstřík, V. (1975). Učitelé v severočeském hnědouhelném revíru. In V. Mejstřík (Ed.), Čeští učitelé na cestě k socialismu (s. 33–45). Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
[68] Moran, J. (2004). History, memory and the everyday. Rethinking History: The Journal of Theory and Practice, 1(8), 51–68.
[69] Moravcová, I. (2006). České menšinové školy v rumunském Banátě – od jejich založení do vypuknutí 2. světové války. In M. Lenderová (Red.), Theatrum historiae: Sborník prací Katedry historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice (s. 281–308). Pardubice: Univerzita Pardubice.
[70] Národní jednoty a matice v Československé republice (1925). Praha: Národní jednota.
[71] Nodl, M. (2004). Mikrohistorie a historická antropologie. Dějiny – teorie – kritika, 2(1), 237–252.
[72] Petráň, J. (2003). Mikrohistorie aneb o nedějinách. In J. Klápště, E. Plešková, & J. Žemlička (Eds.), Dějiny ve věku nejistot. Sborník k příležitosti 70. narozenin Dušana Třeštíka (s. 201–208). Praha: Lidové noviny.
[73] Placht, O., & Havelka, F. (1934). Příručka školské a osvětové správy: Pro potřebu služby školských a osvětových úřadů a orgánů. Praha: Státní nakladatelství.
[74] Průcha, J. (2002). Učitel. Současné poznatky o profesi. Praha: Portál.
[75] Revel, J. (2000). Dějiny těsně při zemi. In A. Bensa (Ed.), Úvahy nad 20. stoletím. Problém a výzva pro společenské vědy (historie – antropologie – sociologie): antologie francouzských společenských věd (s. 180–214). Praha: Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách.
[76] Rýdl, K. (2010). Cesta k Hasnerovu zákonu a reakce v českých zemích. E-pedagogium, 10(3), 105–113. Dostupné z: http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/PdF/e-pedagogium/epedagogium_2010/eped_III.pdf
[77] Simm, H. (1968). Um Schule, Scholle, Arbeitsplatz. Errinerungen eines sudetendeutschen Parlamentaries. Oberfranken: Sudetendeutschen Landsmannschaft.
[78] Slapnicka, H. (1993). Majorities and minorities in an inverted position: Czechoslovakia 1918–1939. In S. Vilfan, G. Sandvik, & L. Wills (Eds.), Ethnic groups and language rights (s. 173–197). New York: NY University Press.
[79] Szijártó, I. (2002). Four arguments for microhistory. Rethinking History: The Journal of Theory and Practice, 2(6), 209–215. | DOI 10.1080/13642520210145644
[80] Šafránek, J. (1918). Školy české: Obraz jejich vývoje a osudů, II. svazek, r. 1848–1913. Praha: Matice česká.
[81] Šimáně, M. (2010). K problematice zřizování českých menšinových obecných škol na Ústecku v letech 1867–1918. E-pedagogium, 10(4), 83–92. Dostupné z: http://www.pdf.upol.cz/fileadmin/user_upload/PdF/e-pedagogium/e-pedagogium_2010/e-pedagogium_IV-2010.pdf
[82] Šimáně, M., & Zounek, J. (2012). Metelkův zákon a jeho uplatnění při zřízení německé obecné menšinové školy v Roudníkách v letech 1918–1938. In Kvalita ve vzdělávání. Sborník příspěvků z XX . výroční konference České asociace pedagogického výzkumu (s. 648–654). Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. [CD-RO M]
[83] Trapl, M. (2003). České menšinové školství v letech 1918–1938. In O. Šrajerová (Red.), České národní aktivity v pohraničních oblastech první Československé republiky (s. 109–117). Olomouc: Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci.
[84] Umlauft, F. J. (1960). Geschichte der deutschen Stadt Aussig. Bayreuth: Hilfsverein Aussig.
[85] Váňová, R. (1996). K tradicím učitelského vzdělávání u nás. In P. Lipertová & J. Pešková (Eds.), Hledání učitele: Škola a vzdělání v proměnách času (s. 251–265). Praha: Univerzita Karlova v Praze.
[86] Váňová, R., Rýdl, K., & Valenta, J. (1992). Výchova a vzdělání v českých dějinách, IV. díl, 1. svazek: Problematika vzdělávacích institucí a školských reforem. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
[87] Veselá, Z. (1988). Vývoj české školy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
[88] Vorlíček, Ch. (2004). Vývoj českého školství v letech 1945–1989. In E. Walterová (Ed.), Česká pedagogika: Proměny a výzvy (s. 119–176). Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
[89] Zwettler, O., Vaculík, J., & Čapka, F. (1996). Úvod do studia dějepisu a technika historikovy práce. Brno: Masarykova univerzita.