Mýtus české hudební emigrace z pohledu Dlabačova slovníku

Variant title
The myth of "Czech musical emigration" viewed through the Dlabacz's dictionnary
Author: Franková, Jana
Source document: Musicologica Brunensia. 2015, vol. 50, iss. 1, pp. [73]-85
Extent
[73]-85
  • ISSN
    1212-0391 (print)
    2336-436X (online)
Type: Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
The term of "Czech musical emigration" was subject to studies of numerous scholars during the history of the Czech musicology, regardless the anachronism of such an appellation. Gottfried Johann Dlabacž and his major work, Allgemeines historisches künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien, (Prag 1815), represents the principal source of information about musicians living or coming from the Czech lands, especially during the 17and 18th centuth ries. The uniqueness of such a compendium of information led also to its use as a material for study of the "Czech musical emigration", comprising statistic studies based on it. Nevertheless, a detailed analysis of Dlabacz's dictionary regarding migrating musicians in the 18century reveals numerth ous questions. How did Dlabacz collect information? What can we conclude from such an analysis regarding migrating musicians? How relevant is the quantitative aspect of particular destinations? Is Dlabacz's dictionary statistically relevant at all? Detailed analysing the network of Dlabacz's collaborators and correspondents helps to better understand the amount of articles in the dictionary in relation to musicians from the Czech lands working in different European destinations. Dlabacz's work was considerably influenced by the access to sources and information on musicians. This was even more difficult when concerning musicians working abroad. It is thus evident that any statistic analysis of this rich information source needs a contextualisation and merely represents an analysis of the dictionary in relation to the migration of musicians than reflects the real situation in the field. Even if a quantitative analysis of the Dlabacz's dictionary remains problematic, we can find there much important information. A survey of biographies and careers of migrating musicians thus permit us to set up their typology.
Document
References:
[1] BAČVAROVÁ, Radmila. Mozartův pařížský přítel a editor: Český trubač František Josef Hejna. Hudební věda, 1991, roč. 28, č. 4, s. 308–313.

[2] BORKOVÁ, Alena. K problematice české emigrace 18. století – J. Vaňhal. Opus musicum, 1971, roč. 3, č. 9–10, s. 285–291.

[3] BURNEY, Charles. Hudební cestopis 18. věku. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1966.

[4] DLABACŽ, Gottfried Johann. Versuch eines Verzeichnisses der vorzüglichen Tonkünstler in oder aus Böhmen. In Materialien zur alten und neuen Statistik von Böhmen. Rieger, J. A. (ed.), Leipzig – Prag, seš. 7, 1788, s. 133–162, seš. 12, 1794, s. 225–298.

[5] DLABACŽ, Gottfried Johann. Allgemeines historisches künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien. Prag, 1815.

[6] FREEMAN, Daniel E. Josef Mysliveček, "Il boemo": the man and his music. Sterling Heights, Michigan: Harmonie Park Press, 2009.

[7] FREEMANOVÁ, Michaela. Provincia germanica řádu milosrdných bratří. K pohybu hudebníků v českých zemích a střední Evropě 18. a 19. století. Hudební věda, 1998, roč. 35, č. 2, s. 171–174.

[8] FUKAČ, Jiří. Die Musiklexikographische Methode B. J. Dlabačs und ihre kunstgeschichtlichen Hintergründe. In Sborník prací filosofické fakulty brněnské university, Studia minora facultatis philosophicae universitatis brunensis, H 6 (1971), s. 63–86.

[9] GERBER, Ernst Ludwig. Historisch-Biographisches Lexicon der Tonkunstler, welches Nachrichten von dem Leben und Werken musikalischer Schriftsteller, berühmter Componisten, Sänger, Meister auf Instrumenten, Dilettanten, Orgel-und Instrumentenmacher, enthält. Leipzig: Johann Gottlob Immanuel Breitkopf, 1790.

[10] HELFERT, Vladimír. Jiří Benda: Příspěvek k problému České hudební emigrace. Brno: Filosofická fakulta, I. sv., 1929, II. sv., 1934.

[11] KABELKOVÁ, Markéta. Wenzel Johann Tomaschek, nebo Václav Jan Tomášek? – Německy mluvící Čech aneb život na hranici dvou jazyků. Hudební věda, 2009, roč. 46, č. 4, s. 341–354.

[12] MACEK, Petr. František Xaver Richter 1709–1789. Holešov, Město Holešov: Knihovnička Holešovska sv. 19, 2009.

[13] MEUSEL, Johann Georg. Teutsches Künstlerlexikon; oder, Verzeichniss der jetztlebenden Teutschen Künstler. Nebst einem Verzeichniss sehenswürdiger Bibliotheken, Kunst- Münz- und Naturalienkabinete in Teutschland und in der Schweitz. Lemgo: Meyerschen Buchhandlung, 1808.

[14] PEČMAN, Rudolf. Josef Mysliveček. Praha: Editio Supraphon, 1981.

[15] PEČMAN, Rudolf. Rakušan Mysliveček? Hudební věda, 1998, roč. 35, č. 1, s. 68–71.

[16] PILKOVÁ, Zdeňka. Doba osvícenského absolutismu (1740–1810). In Hudba v českých dějinách. Jaromír Černý – Vladimír Lébl – Jan Kouba et al. (eds.), 2. dopl. vyd. Praha: Supraphon, 1989, s. 211–284.

[17] PILKOVÁ, Zdeňka. Hudebníci z českých zemí v 18. století na drážďanském dvoře. Opus musicum, 1992, roč. 22, č. 2, s. 51–57.

[18] PILKOVÁ, Zdeňka. Böhmische Musiker am Dresdner Hof zur Zeit Zelenkas. In Zelenka-Studien I, 1993, s. 55–64.

[19] PILKOVÁ, Zdeňka. Zur Frage der Musiker aus böhmischen Ländern, die im Ausland wirkten, 1740–1810. In Telemanniana e talia musicologica: Festschrift für Günter Fleischhauer zum 65. Geburtstag. Dieter Gutknecht – Hartmut Krones – Friedrich Zschoch (eds.). Oschersleben: Ziethen, 1995, s. 215–220.

[20] PILKOVÁ, Zdeňka. Zelenkas Zeitgenossen und Nachfolger aus Nordböhmen in der Dresdner Hofkapelle. In Zelenka-Studien II, 1997, s. 487–492.

[21] PILKOVÁ, Zdeňka – VRKOČOVÁ, Ludmila – JEŘÁBEK, Richard. Migrace. In Slovník české hudební kultury. Jiří Fukač – Jiří Vysloužil – Petr Macek (eds.) Vyd. 1. Praha: Edition Supraphon, 1997, s 551–554.