Možnosti archeologie pro poznání produkce potravin v pozdně středověké Plzni

Variant title
The potential of archaeology in the study of the production of foodstuffs in Plzeň in the late Middle Ages
Möglichkeiten der Archäologie zur Erkenntnisgewinnung über die Nahrungsmittelproduktion im spätmittelalterlichen Pilsen
Source document: Archaeologia historica. 2018, vol. 43, iss. 2, pp. 335-351
Extent
335-351
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
Příspěvek nastiňuje možnosti archeologie pro poznání produkce potravin v pozdně středověké a raně novověké Plzni. Představeny jsou archeologicky získané doklady zemědělství nejen v prostoru vlastního královského města, ale také v jeho hospodářském zázemí. Především ze zásypů odpadních jímek se podařilo získat doklady potravinářských řemesel – rybolovu a sladovnictví. Význam odpadních jímek pro poznání tohoto segmentu každodenního života v pozdně středověkém městě nespočívá pouze v nálezech artefaktů, ale zejména v možnosti získání ekofaktů, které mají pro poznání produkce potravin vysokou výpovědní hodnotu.
This contribution outlines the potential of archaeology in the study of the production of foodstuffs in Plzeň in the late Middle Ages and the early modern age. It presents archaeological evidence of agriculture, in the royal town of Plzeň as well as in its hinterland. The fills of refuse pits yielded evidence of foodstuff crafts such as fishing and malting. The importance of refuse pits for the study of this segment of everyday life in the late medieval town does not only lie in the finds of artefacts but, in particular, in the acquisition of ecofacts with great informative value for the study of foodstuff production.
Summary language
Document
References:
[1] BĚLOHLÁVEK, M., 1950: Sociální rozvrstvení plzeňského obyvatelstva v roce 1470. In: Život Plzeňska I, 134–138, 157–161. Plzeň.

[2] BĚLOHLÁVEK, M., 1997: Plzeňská předměstí. Plzeň.

[3] BĚLOHLÁVEK, M. a kol., 1965: Dějiny Plzně I. Plzeň.

[4] BĚLOHLÁVKOVÁ, J., 1989: Nejstarší dochovaná plzeňská městská kniha soudní z let 1407–1411, Sborník archivních prací 39, 121–195.

[5] BENEŠ, J., 1976: Osteologický materiál ze středověké studny 1. (Plzeň – Solní ulice č. 20). In: Středověká studna v Plzni – Solní ulici. Archeologické studijní materiály 12 (Nechvátal, B., ed.), 147–151. Praha.

[6] ČAPEK, L.–MILITKÝ, J. a kol., 2016: Historická radnice v Českých Budějovicích ve světle archeologických výzkumů a rozboru hmotných pramenů. Plzeň – České Budějovice.

[7] ČULÍKOVÁ, V., 2002: Proměny životního prostředí v Mostě podle analýz rostlinných makrozbytků z archeologických situací. In: Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226) – The archaeology of a medieval House (No. 226) in Most. Mediaevalia archaeologica 4 (Klápště, J., ed.), 136–157. Praha – Most.

[8] DUDKOVÁ, V.–ORNA, J., 2009: A description of medical equipment in the Early Modern period on the basis of finds from the cesspit at house no. 289 in Plzeň – Obraz vybavení lékaře v novověku na základě nálezů z odpadní jímky v domě č. p. 289 v Plzni – Die Ausstattung eines neuzeitlichen Arztes aufgrund der Funde aus Abfallgrube in Konskr.-Nr. 289 in Pilsen, Studies in Post-Medieval Archaeology 3, 501–508.

[9] DUDKOVÁ, V.–ORNA, J., 2012: Written sources and archaeological excavations in Pilsen, Náměstí Republiky no. 97. Písemné prameny a archeologický výzkum v Plzni, Náměstí Republiky čp. 97 – Schriftquellen und die archäologische Grabung in Pilsen, Náměstí Republiky Konskr.-Nr. 97, Studies in Post-Medieval Archaeology 4, 419–426.

[10] DUDKOVÁ, V.–ORNA, J., 2013: Osobní hygiena v plzeňských domácnostech na sklonku středověku – Die persönliche Hygiene in Pilsener Haushalten zur Neige des Mittelalters, AH 38, 557–568.

[11] FRÝDA, F., 1983: Plzeň čp. 289, Dominikánská 2, studna 1. Nálezová zpráva ulož. v archivu odd. starších dějin ZČM v Plzni, č. j. 189.

[12] GÜHNE, A., 1991: Stadtarchäologie in Freiberg. Holzfunde. Berlin.

[13] HOFFMANN, F., 2009: Středověké město v Čechách a na Moravě. Praha.

[14] HOCH, A.–DEJMAL, M., 2014: Dřevěné provozní vybavení z hradu Veselí nad Moravou – Betriebsausstattung aus Holz von der Burg in Veselí an der March, AH 39, 257–271.

[15] HOLÝ, F., 1970: Archeobotanický výzkum některých středověkých objektů města Plzně, rkp. ulož. v archivu odd. starších dějin ZČM v Plzni.

[16] IGGERS, G. G., 2002: Dějepisectví ve 20. století. Praha.

[17] KLÁPŠTĚ, J., ed., 2002: Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226) – The archaeology of a medieval House (No. 226) in Most. Mediaevalia archaeologica 4. Praha.

[18] KOČÁR, P. a kol., 2005: Kočár, P.–Klozar, A.–Schneiderwinklová, P.–Kostrouch, F.–Sůvová, Z.–Kočárová, R.–Kyncl, T.–Petr, L.–Hauer, M., Plzeň, čp. 66/67, Perlová 3–5. Nálezová zpráva o záchranném archeologickém výzkumu při odstranění havárie ve sklepích. 2. etapa, rkp. ulož. v ZIP o. p. s., č. j. 318/05.

[19] MACHÁČEK, F., 1923: O staré Plzni. Plzeň.

[20] MACHÁČEK, F., 1931: Dvě studie k dějinám Plzně a Plzeňska. Plzeň.

[21] MALIVÁNKOVÁ WASKOVÁ, M., 2015: Formování a vývoj panství města Plzně, Sborník archivních prací 65, 3–98.

[22] MAŠKOVÁ, P., 2014: Archeologie a hračky. In: Přemyslovský dvůr. Život knížat, králů a rytířů ve středověku (Dvořáčková-Malá, D.–Zelenka, J. a kol., edd.), 249–252. Praha.

[23] METLIČKA, M.–UHERSKÝ, M., 2003: Senec, okr. Plzeň-sever. Zaniklá středověká ves Roudná, stavba rodinného domu, ppč. 1139/1. Předběžná závěrečná zpráva ulož. v archivu odd. starších dějin ZČM v Plzni.

[24] MÜLLER, U., 1996: Holzfunde aus Freiburg/Augustinereremitenkloster und Konstanz. Herstellung und Funktion einer Materialgruppe aus dem späten Mittelalter. Stuttgart.

[25] NOVÁČEK, K., 2000: Středověký dům v Plzni. Archeologický výzkum parcely v Sedláčkově ul. 1 (čp. 187), Sborník ZČM v Plzni – Historie XV, 5–66.

[26] NOVÁČEK, K.–KOČÁR, P., 2013: K počátkům minoritského konventu v Plzni, Forum urbes medii aevi VII/1, 64–75.

[27] NOVÁČEK, K. a kol., 2014: Nováček, K.–Stočes, J.–Široký, R.–Wasková, M., Počátky Nové Plzně a její vývoj do husitství. In: Dějiny města Plzně I. Do roku 1788, 124–186. Plzeň.

[28] NOVÁČEK, K.–ŠIROKÝ, R., 2004: Prvních sto let. Počátky Nové Plzně z pohledu archeologie, Minulostí Západočeského kraje XXXIX, 7–51.

[29] OPRAVIL, E., 1976: Rostliny ze středověkých objektů v Plzni (Solní ulice). In: Středověká studna v Plzni – Solní ulici. Archeologické studijní materiály 12 (Nechvátal, B., ed.), 140–146. Praha.

[30] ORNA, J., 2000: Nálezy středověkých dřevěných předmětů z Plzně. Katalog. CD-ROM. Plzeň.

[31] ORNA, J. a kol., 2010: Revitalizace severovýchodní části sadového okruhu města Plzně – Mlýnská strouha, rkp. NZ záchranného archeologického výzkumu ulož. v archivu oddělení starších dějin ZČM, č. j. 25/10.

[32] ORNA, J. a kol., 2011: Keramická produkce města Plzně v období 14. a 15. století. Příbram.

[33] ORNA, J.–DUDKOVÁ, V., 2016: Možnosti přiřazení předmětů z odpadních jímek v Plzni konkrétním obyvatelům města – Möglichkeiten, Gegenstände aus Pilsner Abwassergruben bestimmten Bürgern der Stadt zuzuordnen, AH 41, 363–374.

[34] PAVELKA, J.–ORNA, J., 2011: Výsledky analýzy potravinových zbytků na pozdně středověké keramice z Plzně, Acta Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 84–99.

[35] RICHTER, M.–VOKOLEK, V., 1995: Hradec Králové. Slovanské hradiště a počátky středověkého města. Hradec Králové.

[36] SEDLÁČEK, A., 1937: Hrady, zámky a tvrze království českého 13. Plzeňsko a Loketsko. 1937. Praha.

[37] SCHNEIDERWINKLOVÁ, P. a kol., 2008: Schneiderwinklová, P.–Kostrouch, F.–Sůvová, Z.–Kočár, P.– Kočárová, R.– Kyncl, T.–Klozar, A.–Petr, L., Raně novověká studna z Plzně, Perlové ulice – výpověď archeologických a environmentálních pramenů – A Renaissance cesspit from Plzeň, Perlová Street – results of archaelogical and environmental analyses. In: Ve službách archeologie VIII/2 (Hašek, V.–Nekuda, R.–Ruttkay, M., edd.), 175–196. Brno – Nitra.

[38] STRNAD, J., 1889: Obyvatelstvo královského města Plzně dle jmen a národnosti až do války husitské, PA XIV, 247–252.

[39] STRNAD, J., 1891: Listář královského města Plzně a druhdy poddaných osad. Část I. Od r. 1300–1450. Plzeň.

[40] STRNAD, J., 1905: Listář královského města Plzně a druhdy poddaných osad. Část II. Od r. 1450–1526. Plzeň.

[41] STRNAD, J., 1909: Nejstarší místopis Plzně do válek husitských, Sborník městského historického musea v Plzni I, 54–87.

[42] SŮVOVÁ, Z., 2006: Archeozoologická analýza materiálu ze tří pozdně středověkých studen v Plzni. In: Ve službách archeologie VII, 255–259. Brno.

[43] SŮVOVÁ, Z., 2007: Archeozoologické nálezy z pozdně středověké jímky v Perlové ulici v Plzni (metodické zastavení), Sborník ZČM v Plzni – Historie XVII, 148–153.

[44] ŠIROKÝ, R., 1998: Pitná, užitková a odpadní voda v raně novověké Plzni – Wasserversorgung und Entssorgung in Plzeň im frühen Neuzeit, Sborník ZČM v Plzni – Historie XIV, 5–21.

[45] ŠIROKÝ, R.–KAISER, L.–KOČÁR, P.–NOVÁKOVÁ, K., 2007: Sedláčkova ulice v Plzni ve světle archeologického výzkumu. K podobě veřejných prostranství středověkých měst, Forum urbes medii aevi IV, 94–117.

[46] ŠIROKÝ, R. a kol., 2008: Široký, R.–Kočár, P.–Hlaváč, J.–Kaštovská, K.–Kostrouch, F.–Kyncl, J.–Militký, J.–Pokorný, P.–Postránecká, K.–Schneiderwinklová, P., Příkop středověkého opevnění města Plzně: archeologický a environmentální výzkum v prostoru zaniklé Pražské brány, Forum urbes medii aevi V. Městské fortifikace ve vrcholně středověkých zeměpanských městech střední Evropy, 272–311.

[47] VAŘEKA, P.–ROŽMBERSKÝ, P.–HOLATA, L.–SCHEJBALOVÁ, Z., 2012: Vesnické zázemí středověké Nové Plzně – Das dörfliche Hinterland des mittelalterlichen Neu Pilsen, AH 37, 289–335.

[48] VOJTÍŠEK, V., 1920: Z nejstarších právních dějin města Plzně, Sborník Městského historického musea v Plzni 5, 1–84.

[49] ZEMAN, A., 1947: Plzeň v první polovině XVIII. století. Poměry hospodářské a sociální. Plzeň.