Nedostavěný hrad na Hradisku (okres Blansko) ve světle výzkumu starých cest v okolí Svitávky

Variant title
An unfinished castle at Hradisko (Blansko district) in the light of research into old routes around Svitávka
Die nicht zu Ende gebaute Burg auf dem Hügel Hradisko (Bezirk Blansko) im Lichte der Erforschung alter Wege in der Umgebung der Gemeinde Svitávka
Author: Bolina, Pavel
Source document: Archaeologia historica. 2019, vol. 44, iss. 1, pp. 89-111
Extent
89-111
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Article
Language
Czech
Abstract(s)
Existuje jen málo jednoznačně nedokončených staveb hradů z druhé poloviny 13. století. I když lokality tohoto druhu většinou zůstávají bez výraznějších archeologických nálezů, či dokonce zděných konstrukcí, je opuštění staveniště samo o sobě jevem, který si zasluhuje pozornost. Téměř vždy postrádáme písemné prameny zdůvodňující marné vynaložení prostředků i lidské práce, a tak se badatelé uchylují k nepřímým informacím, z nichž na prvním místě stojí zprávy o majetkových transakcích (prodej či připojení dotyčného území k většímu celku), nebo úvahy o osobních důvodech na straně stavebníka (smrt, přesídlení apod.). K zajímavým výsledkům ale také může vést průzkum starých cest, pokud se podaří zjistit, jaké komunikační souvislosti měla nedokončená hradní stavba.
There are few definitely unfinished castle constructions dating from the second half of the 13th century. Although the locations of this kind typically yield scarce archaeological evidence, or even masonry structures, the deserted construction sites are phenomena deserving attention. Invariably, there exist no written sources explaining the futile building activity and human work; as a result, researchers use indirect information, the most important being property transactions reports (sale or the affiliation of the site to a larger unit), as well as reflections on the personal reasons on the part of the investor (death, relocation, etc.). Further interesting results might come from the investigation of old routes provided it is possible to disclose the communication connections of the particular unfinished castle.
Summary language
Document
References:
[1] BOLINA, P., 1988: Jádro drahotušského hradu – The core area of the Drahotuše castle, Sborník kruhu přátel Muzea hl. města Prahy 1, 157–167.

[2] BOLINA, P., 2005: Byl hrad Svojanov u Poličky posledním centrem tzv. úsobrnské provincie? (Příspěvek k historii moravsko-českého pomezí II.) – War die Burg Swojanow das letzte Zentrum Provinz Úsobrno? (Ein Beitrag zur Geschichte des böhmisch-mahrischen Grenz-landes, Teil II), ČMM 124, 3–46.

[3] BOLINA, P., 2009: Postupy při kolonizaci: vytyčování "újezdů". In: Přemyslovci. Budování českého státu (Sommer, P.–Třeštík, D.–Žemlička, J., edd.), 384–386. Praha.

[4] BOLINA, P.–CENDELÍN, D., v tisku: K vypovídací schopnosti vztahu fortifikací a dálkových cest na příkladu výrazné koncentrace hradů v oblasti SZ od Brna, Svorník 15.

[5] BOLINA, P.–ŠLÉZAR, P., 2006: K problematice falz vzniklých při majetkových sporech hradišťského kláštera na severu Drahanské vrchoviny – Zur Problematik der bei Eigentumsstreitigkeiten des Klosters Hradischt im Norden der Drahaner Höhe entstandenen Fälschungen, ČMM 125, 307–342.

[6] BOLINA, P.–KLIMEK, T.–CÍLEK, V., 2018: Staré cesty v krajině středních Čech. Praha.

[7] CENDELÍN, D.–BOLINA, P.–ADAM, D., 2010: Jevíčko na cestě z Prahy do Olomouce v období raného středověku (úsek Litomyšl–Konice). Jevíčko.

[8] CDB I: Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae I, 805–1197 (Friedrich, G., ed.). Pragae 1907.

[9] CDB II: Codex diplomaticus et epistolarius regni Bohemiae II, 1198–1230 (Friedrich, G., ed.). Pragae 1912.

[10] CDB IV: Codex diplomaticus et epistolarius regni Bohemiae IV, 1245–1253 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1962.

[11] CDB V/1: Codex diplomaticus et epistolaris Bohemiae V/1, 1253–1266 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1974.

[12] CDB V/2: Codex diplomaticus et epistolaris Bohemiae V/2, 1267–1278 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1981.

[13] DOLEŽEL, J., 2003: K etnické struktuře středověké kolonizace Drahanské vrchoviny – Zur ethnischen Struktur mittelalterlichen Kolonisation des Drahanská vrchovina (Drahaner Höhe), AH 28, 123–173.

[14] ELIÁŠ, J., 1996: Pozdně románské jádro zámku Kunštátu a jeho přestavba – Spättromanischer kern des Schlosses Kunštát und sein Umbau, CB 5, 107–118.

[15] FLÍDR, A.–KONEČNÝ, M.–ŠTĚPÁN, R., 2014: Průvodce krajinou hradů. Středověké památky v povodí Svratky a Svitavy. Kroměříž.

[16] HOSÁK, L., 1931: Dějiny Boskovska I. Do válek husitských. Boskovice.

[17] HOSÁK, L., 1937: Příspěvky k starému rodopisu moravskému IV. Erb křídla, ČSPS 45, 63–69.

[18] HOSÁK, L., 1938: Příspěvky k starému rodopisu moravskému VIII. Erb dvou beraních rohů, ČSPS 46, 107–111.

[19] HOSÁK, L., 1938a: Historický místopis Země moravskoslezské. Praha.

[20] HOSÁK, L., 1964: Historický místopis hradského obvodu olomouckého do poloviny 14. století, Sborník prací historických. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis facultas philosophica 22. Historica VI, 45–89.

[21] HOSÁK, L., 1965: Historický místopis okresu Blansko v období feudalismu. Blansko.

[22] HOSÁK, L.–ŠRÁMEK, R., 1980: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II. M–Ž. Praha.

[23] JANIŠ, D.–VRLA, R., 2010: Hrad Komňa (Zuvačov) – jeho historie a stavební podoba – Die Burg Komňa (Zuvačov) – ihre Geschichte und Baugestaltung, CB 12, 359–368.

[24] JARŮŠKOVÁ, Z.–ŠTROF, A., edd., 2014: Pravěk Boskovicka – Prehistory of the Boskovice Region – Urgeschichte des Landes um Boskovice. Boskovice.

[25] KEJŘ, J., 1998: Vznik městského zřízení v českých zemích. Praha.

[26] KOLAŘÍK, V.–MERTA, D.–POKORNÝ, J., 2014: Bývalá rychta v Sebranicích čp. 36. Počátek systematického výzkumu vesnické usedlosti, Dějiny staveb 2014. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb (Mikota, P., ed.), 211–220. Plzeň.

[27] KNIES, J., 1904: Vlastivěda moravská. II. Místopis, Boskovský okres. Brno.

[28] KUČA, K., 1996: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku I. (A–G). Praha.

[29] KUČA, K., 1997: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II. (H–Kole). Praha.

[30] KUČA, K., 2008: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku, VII. (Str–U). Praha.

[31] KOSMAS, BRETHOLZ: Cosmae Pragensis Chrinica Boemorum, Monumenta Germaniae historica. Scriptores rerum Germanicarum. Nova series, Tomus II, Anhang IV (Bretholz, B., ed.). Berlin 1923.

[32] MACKERLE, J., 1958: Letopis města Jevíčka. Brno.

[33] MARTÍNEK, J., a kol., 2013: Moderní metody identifikace a popisu historických cest. Metodická příručka. Brno. Dostupné z: http://invenio.nusl.cz/record/204334/files/nusl-204334_1.pdf?version=1, cit. 6. 6. 2018.

[34] NEKUDA, V.–UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě. Brno.

[35] NOVÁK, J., 2016: Zeměpanské hrady na Moravě ve 2. polovině 13. století. Pokus o revizní výzkum. Bakalářská diplomová práce, ulož. v Historickém ústavu FF MU, Brno, vedoucí práce L. Jan.

[36] NOVÁK, M., 2015: Opevněné výšinné sídliště na "Malém Chlumu" u Krhova a jeho zázemí v pozdní době bronzové a v době halštatské – Fortified hilltop settlement Krhov "Malý Chlum" and its hinterland in the Late Bronze Age and Hallstatt period. Pravěk – Supplementum 31. Brno.

[37] NOVÝ, R., 1991: Diplomatické poznámky k donačním listinám českých klášterů a kapitul do konce 12. Století – Diplomatische Bemerkungen zu den Donationsurkunden der bohmischen Kloster und Kapitel bis zum Ende des 12. Jahrhunderts, Studia mediaevalia Pragensia 2, 125–146.

[38] PAPAJÍK, D., 2007: Páni z Holštejna. Významný, ale zapomenutý panský rod. České Budějovice.

[39] PILNÁČEK, J., 1930: Staromoravští rodové. Wien.

[40] PLAČEK, M., 1987: Sídlištní struktura a hrady v povodí Loučky (Bobrůvky). In: XVI. Mikulovské sympozium 1986, 245–255. Praha.

[41] PLAČEK, M., 1988: K vývoji hradů v povodí Svitavy – Zur Entwicklung der Burgen im Flusgebiet Svitava, AH 13, 307–320.

[42] PLAČEK, M., 1995: K objevu pozdně románského paláce na zámku Kunštátě a nástin vývoje hradu do začátku 16. Století – Zur Entdeckung eines spätromanischen Palastes auf dem Schloss in Kunštát und Umriss der Burgentwicklung bis Anfang des 16. Jahrhunderts, PRP 1995, č. 1, 37–48.

[43] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.

[44] PLAČEK, M., 2010: Znojemský kastelán Boček a jeho bratři ve službách Přemysla Otakara II. In: Jan, L.–Kacetl, J. a kol., Pocta králi. K 730. výročí smrti českého krále, rakouského vévody a moravského markraběte Přemysla Otakara II., 81–91. Brno – Znojmo.

[45] PLAČEK, M.–FUTÁK, P., 2006: Páni z Kunštátu. Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu. Praha.

[46] PROCHÁZKA, R.–PLAČEK, M., 1985: Hrad v Doubravici nad Svitavou a jeho feudální državy, Regionální sborník okresu Blansko '85, 75–79.

[47] PROCHÁZKA, R., 1989: Povrchový průzkum u kostela sv. Bartoloměje v Jevíčku (okr. Svitavy), PV 1986, s. 65–66.

[48] PROCHÁZKA, R., 1994: Svitávka-Hradisko v 11.–15. stol. – Svitávka-Burgstädte im 11.–15. Jahrhundert, CB 4, 231–236.

[49] PROCHÁZKA, R.–ŠTROF, A., 1983: Příspěvek k osídlení Bořitova a Černé Hory na Blanensku – Zur Besiudlungsentwicklung von Bořitov und Černá Hora in der Gegend Blansko, VVM XXXV, 46–58.

[50] RBM II: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, Pars II (1253–1310) (Emler, J., ed.). Pragae 1882.

[51] RICHTER, V., 1955: Staré stezky na Moravském Třebovsku, ČSPS 63, 193–203.

[52] SADÍLEK, J., 1997: Nýrov (okr. Blansko). "Habrov", Habrův žleb". Zaniklá středověká ves, PV 1993–1994, 220–222.

[53] SALAŠ, M., 1986: Hromadný nález bronzové industrie z Borotína, okr. Blansko – Der Hortfund von Bronzeindustrie aus Borotín, Bez. Blansko, AR XXXVIII, 139–167.

[54] SEDLÁČEK, A., 1918: Dodatek o újezdě Sebranickém, ČČH 24, 272–273.

[55] SEDLÁČEK, A., 1925: Českomoravská heraldika. Část zvláštní. Praha.

[56] SEVERIN, K., 2000: Trstenickou stezkou cestou necestou (K vývoji názorů na průběh středověké komunikace), Pomezí Čech a Moravy. Sborník prací ze společenských a přírodních věd pro okres Svitavy, Svazek 4, 353–388.

[57] SEVERIN, K., 2003: Kolonizace Hřebečska – Die Kolonisation des Schönhengsten, AH 28, 175–210.

[58] SLOUKA, R., 2005: Raně středověké osídlení Třebíčska v tzv. brněnském údělu, Západní Morava 9, 5–23.

[59] SMETÁNKA, Z.–ŠKABRADA, J., 1976: K metodice studia půdorysu české raně středověké vesnice – Zur Methodik des Studiums der Grundrisse frühmittelalterlicher Darier, AH 1, 55–60.

[60] ŠEBÁNEK, J., 1953: K otázce břevnovských falz. In: Šebánek, J.–Dušková, S., Studie k českému diplomatáři I, SPFFBU II, č. 2–4, 261–285.

[61] ŠEBÁNEK, J., 1962: Tři nejstarší doklady o Vsetíně, SPFFBU C 10, č. 8, 1961, 77–93.

[62] ŠEBÁNEK, J.–DUŠKOVÁ, S., 1952: Kritický komentář k moravskému diplomatáři. Praha.

[63] ŠIMÁK, J. V., 1917: Ještě o Hrutově a stezce Trstenické, ČČH 23, 157–171.

[64] ŠIMEČEK, P., 2011: Zrození hradu. K technologii počáteční fáze nedokončeného hradu u Újezdu u Kunštátu – Die Geburt einer Burg. Der unvollendete Bau der Burg in Újezd u Kunšttátu. In: Hrad jako technický problém. Technologie a formy výstavby středověkých opevněných sídel. Archaeologia Mediaevalia Moravica et Silesiana 2 (Měřínský, Z., ed.), 117–121. Brno.

[65] ŠTROF, A., 1987: Pokračování výzkumu na halštatském hradišti Malý Chlum mezi Krhovem a Oborou (okr. Blansko), PV 1984, 33.

[66] ŠTROF, A., 1987a: Sondáž na Hradisku u Újezda u Kunštátu (okr. Blansko) – Tastgrabung auf Hradisko bei Újezd bei Kunštát (Bez. Blansko), PV 1984, 87.

[67] ŠTROF, A., 1990: Výzkum hradiska u Svitávky v roce 1987 (okr. Blansko) – Erforschung von Hradisko bei Svitávka im Jahre 1987 (Bez. Blansko), PV 1987, 94–95.

[68] ŠTROF, A., 1993: Die Erforschung von Hradisko (Burgwall) bei Svitávka im J. 1990 (Bez. Blansko), PV 35, 1990, 133–134.

[69] ŠTROF, A., 1993a: Záchranný výzkum na Hradisku u Skalice (okr. Blansko), PV 36, 1991, 59.

[70] TENORA, J., 1885: Dějiny městečka Kunštátu. Brno.

[71] TENORA, J., 1903: Vlastivěda moravská II. Kunštátský okres. Brno.

[72] TRAMPLER, R., 1903–1904: Die Herren von Holstein, Zeitschrift des Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens 7, 282–341; 8, 47–118.

[73] VARHANÍK, J., 2012: Velké okrouhlé věže hradů v českých zemích – Big round towers in the Czech lands, Monumentorum Tutela – Ochrana pamiatok 24, 299–307.

[74] VÁVRA, I., 1971: Trstenická stezka – Der Trstenicer Steig, HG 6, 77–132.

[75] VELÍMSKÝ, T., 2002: Hrabišici. Páni z Rýzmburka. Praha.

[76] VÍCH, D., 2001: Povrchová prospekce severní části Boskovické brázdy v letech 1997–2000 – Surface prospecting in the northern part of the Boskovice Graben in years 1997–2000, ZMHK 27, 27–56.

[77] VÍCH, D., 2005: Povrchová prospekce severní části Boskovické brázdy v roce 2004 – Surface prospecting in the northern part of the Boskovice Graben in the year 2004, ZMHK 31, 32–50.

[78] VÍCH, D., 2013: Výzkum středověké jímky na Palackého náměstí v Jevíčku – The investigation of a medieval cesspit in Palacký Square in Jevíčko, AVČ 5, 112–147.

[79] VÍCH, D.–JÍLEK, J., 2016: Hrob nebo depot? Nález z doby římské u Jevíčka (okr. Svitavy) – A grave or a hoard? A Roman-period find near Jevíčko, Svitavy district, Czech Republic, AR LXVIII, 363–380.

[80] WIHODA, M., 1992: K problematice šilperského fojtského privilegia a jeho vzniku v roce 1278 – Zur Problematik des Vogtprivilegs von Šilperk und seiner Entstehung im Jahre 1278, ČMM 111, 3–11.

[81] ZAPLETALOVÁ, D., 2016: Počátky rajhradského kláštera – monastické nebo kolegiátní? – The Foundation of the Rajhrad Cloister – Monastic or Collegiate, Studia Mediaevalia Bohemica 8, 219–245.

[82] ZDO: Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren. Text der Olomützer Cuda, (Chlumecky, P.–Chytil, J.–Demuth, C.–Wolfskron, A., edd.). Brünn 1856.

[83] ŽEMLIČKA, J., 1998: "Právo nucené směny" při zakládání středověkých měst – "Das Rechts des Zwangaustausch" bei der Gründung mittelalterlicher Städte, ČČH 96, 502–531.