Transformace motivu cesty v podmínkách soudobé globalizace (Sorokin–Topol)

Variant title
Transformation of the motif of journey in the conditions of contemporary globalisation (Sorokin–Topol)
Source document: Opera Slavica. 2020, vol. 30, iss. 3, pp. 19-29
Extent
19-29
  • ISSN
    1211-7676 (print)
    2336-4459 (online)
Type: Article
Language
Czech
Abstract(s)
Stať analyzuje a porovnává romány Vladimira Sorokina Manaraga a Jáchyma Topola Citlivý člověk z hlediska ztvárnění motivu cesty. Sleduje, jak se literární motiv cesty transformuje v procesu postupující globalizace, jehož zachycení je jedním z dominantních námětů obou próz. Syžety románů potvrzují, že mobilita je průvodním jevem globalizace, osudy postav kopírují novodobou migraci národů a kultur. Bytí na cestě je pro hrdiny výhradním způsobem existence, je pro ně bezpříznakové. Autorka dospívá k závěru, že kompoziční struktura textu navázaná na cestu je pro vyprávění stabilně efektivní a nosná: autoři rozvíjejí motiv cesty jako symbolu životní dráhy, využívají putování hrdinů coby sociální sondu. Dílčí tradiční funkce motivu cesty jsou však výrazně modifikovány. V přerychleném, unifikovaném a "zmenšeném" světě zaměřeném na trh a konzum ztrácí cesta rozměr duchovní, přestává být způsobem poznání světa i sebe sama, přináší jen mělké výzvy a nevede k zakotvení, respektive k domovu. I život tak ztrácí jasný směr, mění se v těkání, defilé povrchních podnětů i prezentaci povrchních soudů, a především sled neustálých proměn, což beze sporu odráží existenciální stav současného člověka.
This study analyses and compares Vladimir Sorokin's novel Manaraga and Jáchym Topol's novel A Sensitive Man (Citlivý člověk) in terms of the development of the motif of journey. It observes how the literary motif of journey is being transformed in the process of globalisation, whose depiction is one of the dominant themes of both narratives. Both storylines confirm that mobility is an attendant feature of globalisation. In addition, life stories of literary characters copy a contemporary migration of nations and cultures. Being on the way is an exclusive way of their existence, which is, moreover, asymptomatic for them. The author arrives at the conclusion that the compositional structure related to journey is steadily effective and significant for the narration: the authors develop the motif of journey as a symbol of a way of life. Furthermore, they use wandering of characters as a social probe. However, particular traditional functions of the motif of journey are considerably modified. In a fast-paced, unified and "scaled-down" world aimed at business and consumerism, the way loses its spiritual dimension and ceases to be the way of knowing the world and itself, but brings only superficial challenges and does not lead to moorings, and particularly home. Even life loses a clear direction, changes into volatility, a parade of superficial impulses and a presentation of superficial judgements, and especially to a sequence of constant changes, which undoubtedly reflects an existential state of contemporary man.
Document
References:
[1] BACHELARD, G.: Poetika prostoru. Praha: Malvern, 2009. ISBN 978-8086702-61-2.

[2] BUDIL, I. T.: Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha: Triton, 2003. ISBN 80-7254--321-0.

[3] Globalizace. [online]. Wikipedie. Otevřená encyklopedie, 2019. [Cit. 18. 7. 2019] Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Globalizace.

[4] HODROVÁ, D. a kol.: … na okraji chaosu… Poetika literárního díla 20. století. Praha: Torst, 2001. ISBN 80-7215-140-1.

[5] MELETINSKIJ, J. M.: Poetika mýtu. Praha: Odeon, 1989.

[6] PEŠKOVÁ, M.: Hodnotový obraz Česka a Ruska u Jáchyma Topola. In: DOHNAL, J. (ed.): Revitalizace hodnot: umění a literatura. Brno: Ústav slavistiky FF MU, 2018, s. 447–456. ISBN 978-80-263-0379-4.

[7] PEŠKOVÁ, M. "Avtoimidž" i "geteroimidž" naroda v jazykovoj kartine mira i ich metodičeskaja razrabotka. In: DOHNAL, J. (ed.): Opredelenije kartiny mira v russkom jazyke, kul'ture i literature. Brno: Tribun, 2018, s. 151–156. ISBN 978-80-263-1402-8.

[8] SOROKIN, V.: Manaraga. Praha: Pistorius & Olšanská, 2017. ISBN: 978-80-7579-005-7.

[9] ŠIMŮNKOVÁ, T.: O nicotě a ponižování. Rozhovor s Jáchymem Topolem. [online]. Novinky.cz, 28. června 2017. [Cit. 18. 7. 2019] Dostupné z: https://www.novinky.cz/kultura/salon/441814-onicote-a-ponizovani-rozhovor-s-jachymem-topolem.html.

[10] TOPOL, J.: Citlivý člověk. Praha: Torst, 2017. ISBN 978-80-7215-541-5.

[11] ZELENKA, M.: K teórii komparatistickej imagológie (úvodné tézy). In: ZELENKA, M., TKÁČ-ZABÁKOVÁ, L. (eds): Imagológia ako výskum obrazov kultúry. Nitra: Univerzita Konštantina Filozova v Nitre Fakulta stredoeuropských študií Ústav stredoeuropopských jazykov a kultúr, 2018, s. 7–16. ISBN: 978-80-558-1294-6.