Heinrich Wilhelm Haugwitz and the reception of Mozart's operas in early nineteenth-century Moravia

Author: Nedbal, Martin
Source document: Musicologica Brunensia. 2021, vol. 56, iss. 1, pp. 43-57
Extent
43-57
  • ISSN
    1212-0391 (print)
    2336-436X (online)
Type: Article
Language
English
Abstract(s)
For about a decade in the early nineteenth century, the castle of Count Heinrich Wilhelm Haugwitz in Moravian Náměšť nad Oslavou hosted a large number of musical activities centered on Mozart's operas. These activities are documented in orchestral scores, manuscript performing materials, and unusually meticulous and detailed financial records. An exploration of the Haugwitz materials associated with La finta giardiniera, Don Giovanni, and La clemenza di Tito shows that due to his historicist and literary interests the Count focused on unusual German adaptations of Mozart's Italian works as well as operas that were not common in regular repertoire of the day. The Haugwitz documents also show that the Count obtained the performing materials not only from Prague and Vienna but probably also from a previously overlooked copyist workshop in Brno.
Document
References:
[1] BERKE, Dietrich. Die Bedeutung der Handschrift "A 17036" des Mährischen Museums in Brünn für die Edition von W. A. Mozarts Oper "La finta giardiniera" KV 196 im Rahmen der "Neuen Mozart-Ausgabe". Mozart-Jahrbuch, 1986, p. 133–141.

[2] BLAHYNKA, Miloslav. Der Zweck der Überarbeitungen von Opern- und Oratorienwerke durch Heinrich Wilhelm Haugwitz. In Haugwitzové a hudba: Sborník přednášek z muzikologického sympózia konaného na zámku v Náměšti nad Oslavou dne 22. září 2002 v rámci projektu "Vivat musica" u příležitosti výročí 250 let od zakoupení panství rodem Haugwitzů. Náměšť nad Oslavou: Národní památkový ústav, 2003, p. 33–38.

[3] BUŠ, Marek. Hudba na zámku v Náměšti nad Oslavou. Telč: Národní památkový ústav, 2016.

[4] FREEMANOVÁ, Michaela. Heinrich Wilhelm Haugwitz: 'Übersetzer der Iphigenia in Aulis'. Hudební věda, 2003, vol. 40, no. 4, p. 361–370.

[5] HANIČÁKOVÁ, Markéta. Recepce Dittersovy operní tvorby v zámeckém divadle řádu německých rytířů v Bruntále. Musicologica Olomucensia, 2019, vol. 30, p. 57–69.

[6] HETTRICH, Jane Schattkin. Antonio Salieri's Requiem Mass: The Moravian Connection. In Mozart in Prague: Essays on Performance, Patronage, Sources, and Reception. Kathryn Libin (ed.). Prague: Czech Academy of Sciences, 2016, p. 31–43.

[7] JAKUBCOVÁ, Alena. Die vergessenen Begegnungen: Miszellen zur zeitgenössischen Rezeption von Mozarts Bühnenwerken. In Mozart in Mannheim: Station auf dem Weg eines musikalischen Genies. Hermann Jung (ed.). Frankfurt: Peter Lang, 2006, p. 153–162.

[8] JONÁŠOVÁ, Milada. Mozarts La finta giardiniera 1796 in Prag und ein unbekanntes Fragment der italienischen Version der Oper. Mozart-Jahrbuch, 2005, p. 3–54.

[9] LIBIN, Kathryn. Public Works, Private Spaces: Mozart's Operas in the Lobkowitz Theaters in Bohemia. Min-Ad: Israel Studies in Musicology, 2006, vol. 5, no. 2, p. 57–66.

[10] MAŠEK, Petr, and Martin Vaňáč. Christian Phillip Graf Clam-Gallas. In Theater in Böhmen, Mähren und Schlesien: Von den Anfängen bis zum Ausgang des 18. Jahrhunderts. Alena Jakubocová and Matthias J. Pernerstofer (eds.). Vienna: Österreischische Akademie der Wissenschaften, 2013, p. 119–121.

[11] MICHLOVÁ, Jana. Zámecké divadlo v Teplicích: Divadelní cedule ve sbírce knihovny muzea. Teplice: Regionální muzeum v Teplicích, 2014.

[12] MÍŠKOVÁ, Alena. Hrabě Jindřich Haugwitz, poslední z rodu Haugwitzů v Náměšti. In Panství Náměšť v proměnách času: Obraz v zrcadle evropských dějin. Johanna Haugwitz-El Kalak (ed.). Telč: Národní památkový ústav, 2013, p. 154–163.

[13] MOHLER, Frank and Pavla Pešková. The Castle Theater in Mnichovo Hradistě. Praha: Národní památkový ústav, 2004.

[14] NEDBAL, Martin. Mozart, Da Ponte, and Censorship: Don Giovanni and Così fan tutte at the Vienna Court Theater, 1798-1804. Lithes. Zeitschrift für Literatur- und Theatersoziologie, 2018, vol. 11, no. 15, p. 75–109, http://lithes.uni-graz.at/lithes/beitraege18_15/nedbal_mozart_daponte_censorship.pdf.

[15] PEČMAN, Rudolf. Heinrich Haugwitz und Georg Friedrich Händel. In Haugwitzové a hudba, p. 13–20.

[16] PERNERSTORFER, Matthias J. Ferdinand Raimund in Telč: Zu Schlosstheater und Theaterbibliothek der Grafen Podstatzky-Lichtenstein. Nestroyana. Blätter der Internationalen Nestroy-Gesellschaft, 2012, vol. 32, no. 1–2, p. 33–46.

[17] PERUTKOVÁ, Jana. Der glorreiche Nahmen Adami: Johann Adam Questenberg (1678-1752) als Förderer der italienischen Oper in Mähren. Vienna: Hollitzer, 2015.

[18] PRAŽÁK, Richard. Der Mozart-Kult unter den böhmischen Musikern und Theaterschaffenden an den deutschen Theatern in Ofen und Pest um 1800. Brünner Beiträge zur Germanistik und Nordistik, 2010, vol. 15, no. 1–2, p. 197–209.

[19] RACEK, Jan. Skladby Georga Friedricha Handla na zámku v Náměšti nad Oslavou. Časopis Moravského Muzea: Vědy společenské, 1973, vol. 58, p. 141–162.

[20] SEHNAL, Jiří. Gluck im Repertoire des Schlosstheaters des Grafen Haugwitz in Náměšť nad Oslavou. In Kongressbericht Gluck in Wien. Gerhard Croll (ed.). New York: Bärenreiter, 1989, p. 171–177.

[21] SEHNAL, Jiří. Hudebníci Jindřicha Viléma Haugwitze. In Haugwitzové a hudba, p. 53–69.

[22] SENICI, Emanuele. La clemenza di Tito di Mozart: I primi trent'anni (1791-1821). Cremona: Brepols, 1997.

[23] STRAUSS-NÉMETH, László. Johann Wenzel Kalliwoda und die Musik am Hof von Donaueschingen. New York: Olms, 2005.

[24] VETTERL, Karel. Bohumír Rieger a jeho doba. Časopis Matice moravské, 1929, vol. 53, p. 48–56, p. 435–500.

[25] WOODFIELD, Ian. The Vienna Don Giovanni. Rochester: Boydell Press, 2010.