Loštice goblets and their imitations in medieval Slavonia

Variant title
Loštické poháry a jejich napodobeniny ve středověké Slavonii
Source document: Archaeologia historica. 2022, vol. 47, iss. 1, pp. 289-307
Extent
289-307
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Article
Language
English
Rights access
open access
Abstract(s)
The Loštice goblets, goods primarily intended for a circle of high feudal lords originating from North Moravian workshops at the end of the Late Middle Ages, were used in the castles all over Central Europe. Their distribution in the area of medieval Slavonia has not been considered so far in specialist literature. However, archaeological excavations (and one historical record) confirm their presence at six Slavonian castles and one rural settlement. The local and foreign imitations of Loštice goblets have also been found on several Slavonian sites. These new data open up possibilities of further reflections on late medieval trade and fashion practised by the Central European medieval elites.
Loštické poháry – zboží, které bylo určeno primárně okruhu vysokých feudálů – pocházející ze severomoravských dílen na konci pozdního středověku si našly oblibu na hradech po celé střední Evropě. Jejich rozšíření v oblasti středověké Slavonie nebylo dosud v odborné literatuře zmiňováno. Archeologické výzkumy (v jednom případě historická zmínka) však potvrzují jejich přítomnost na šesti slavonských hradech a jednom vesnickém sídlišti. Na několika slavonských lokalitách byly nalezeny také lokální i zahraniční napodobeniny loštických pohárů. Tyto nové informace otevírají možnosti dalších hypotéz o pozdně středověkém obchodu a módě středoevropské středověké elity.
Summary language
Note
  • This paper has been supported in part by the Croatian Science Foundation under the project "Development and Heritage of the Military Orders in Croatia" (HRZZ, IP-2019-04-5513) and in part by the project "Spatial relations and typology of Kordun castles in the context of Central European castellology" (SGS-2020-037).
Document
References:
[1] ANDRIĆ, S., 2001: Klaićev udio u rasprama hrvatske i mađarske historiografije. In: Andrić, S., Potonuli svijet – rasprave o slavonskom i srijemskom srednjovjekovlju, 37–66. Slavonski Brod.

[2] ANDRIĆ, S., 2009: Podgorje Papuka i Krndije u srednjem vijeku: prilozi za lokalnu povijest (drugi dio), Scrinia Slavonica 9, 57–98.

[3] BAJALOVIĆ-HADŽI-PEŠIĆ, M., 1981: Keramika u srednjovekovnoj Srbiji. Beograd.

[4] BEREND, N., 2001: At the Gate of Christendom: Jews, Muslims and 'Pagans' in Medieval Hungary, c. 1000 – c. 1300. Cambridge. https://doi.org/10.1017/CBO9780511523106

[5] BIKIĆ, V., 1994: Srednjovekovna keramika Beograda. Beograd.

[6] BIRTAŠEVIĆ, M., 1970: Srednjovekovna keramika. Beograd.

[7] BLÁHA, R.–FROLÍK, J.–SIGL, J., 2003: Nálezy loštické keramiky ve východních Čechách. Příspěvek ke kontaktům východních Čech a severní Moravy – Funde der Losticer Keramik in Ostböhmen. Beitrag zu den Kontakten Ostböhmens und Nordmährens, AH 28, 525–537.

[8] BOBOVEC, A., 2000: Arheologija. In: 40 godina Muzeja Moslavine (Mitar, M., ed.), 15–24. Kutina.

[9] BOBOVEC, A., 2013: Arheologija u Moslavini. Kutina.

[10] CECH, B., 1987: Die mittelalterliche Keramik aus dem Kamptal und dem Horner Becken, Archaeologia Austriaca 71, 173–302.

[11] DROBNÁ, Z., 1957: Loštické poháry. K otázce jejich datování a slohového zařazení, Český lid 44, 98–107.

[12] FELGENHAUER-SCHMIEDT, S., 1982: Katalog. In: Keramische Bodenfunde aus Wien. Mittelalter-Neuzeit, 37–126. Wien (without year [1982]).

[13] FELGENHAUER-SCHMIEDT, S., 1995: Die Sachkultur des Mittelalters im Lichte der archäologischen Funde. Europäische Hochschulschriften. Reihe 38 Archäologie. Bd. 42 (1993). Unveränderte Aufl. Frankfurt am Main.

[14] FILIPEC, K.–KARNELUTI, M., 2009: Josipovac – Selište, Hrvatski arheološki godišnjak 5 (2008), 28–30.

[15] FILIPEC, K. et al., 2009: Filipec, K.–Roksandić, D.–Šiša-Vivek, M.–Karneluti, M., Osijek – Svilaj. Zagreb.

[16] GOŠ, V., 1983: Středověké hrnčířství v Lošticích (Pět let archeologických výzkumů města) – Mittelalterliche Töpferei in Loštice. Fünf Jahre archäologischer Untersuchungen, AH 8, 197–209.

[17] GOŠ, V., 2007: Loštice, město středověkých hrnčířů. Opava.

[18] GOŠ, V.–NOVÁK, J., 1976: Počátky výroby loštické keramiky, AR XXVIII, 399–404.

[19] GREGEROVÁ, M.–HLOŽEK, M., 2008: Keramická petrografie loštické hrnčiny, Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku 15, 86‒89.

[20] GREGEROVÁ, M. et al., 2011: Gregerová, M.–Holubová Závodná, B.–Hložek, M.–Procházka, R., Naturwissenschaftliche Erforschung der mittelalterlichen Keramik aus Brno und Loštice, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 27, 42–52.

[21] GUŠTIN, M., 2001: Celjske čaše. Srednjeveške in zgodnjenovoveške lončene čaše na Slovenske. In: Srednjeveško Celje. Archaeologia Historica Slovenica 3 (Guštin, M., ed.), 139‒193. Ljubljana.

[22] HLADÍŠ, K., 1885: Loštické poháry, ČVSMO 5, 184‒186.

[23] HLUBEK, L., 2015: Kolekce loštických pohárů ve sbírce bývalého Okresního vlastivědného muzea v Litovli – A set of Loštice goblets in the collection of the former District Regional Museum of Litovel, ČMMZ 100, no. 1, 125‒136.

[24] HLUBEK, L., 2020: Nové nálezy kadlubů a přechodného pozitivu u určeného k výrobě kachlů z Loštic (okres Šumperk) – Neue Funde von zur Herstellung von Kacheln bestimmten Gießformen und einer provisorischen Positivform aus Loštice (Bezirk Šumperk), AH 45, 431–443. https://doi.org/10.5817/AH2020-1-20

[25] HOLL, I., 1955: Külföldi kerámia Magyarorországon (XIII–XVI. század), Budapest Régiségei 16, 147–197.

[26] HOLL, I., 1990: Ausländische Keramikfunde in Ungarn (14–15. Jh.), Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae XLII, 209–267.

[27] HOLJEVAC, Ž.–MOAČANIN, N., 2007: Hrvatsko-slavonska vojna krajina i Hrvati pod vlašću Osmanskoga Carstva u ranome novom vijeku. Zagreb.

[28] HORVAT, Z., 2002: Analiza srednjovjekovne faze gradnje dvorca Odescalchi, nekadašnjeg palasa Nikole Iločkog, kralja Bosne, Prilozi Instituta za arheologiju u Zagrebu 19, 195–212.

[29] HORVAT, Z., 2009: Stambeni prostori u burgovima 13.–15. stoljeća u kontinentalnoj Hrvatskoj, Prostor 17, 32–51.

[30] HORVAT, Z.–MIRNIK, I., 1977: Graditeljstvo srednjeg vijeka u Požeškoj kotlini. In: Požega 1227–1977 (Strbašić, M., ed.), 121–157. Slavonska Požega.

[31] HUBER, E. H., 2001: Wien 1, Opernring 7, Fundort Wien 4, 262–263.

[32] JAKOVLJEVIĆ, G., 2006: Gudovac. In: Stotinu hrvatskih arheoloških nalazišta (Durman, A., ed.), 132–133. Zagreb.

[33] JAKOVLJEVIĆ, G.–TKALČEC, T., 2004: Srednjovjekovno Gradište Gudovac-Gradina kraj Bjelovara u svjetlu prvih arheoloških istraživanja, Obavijesti Hrvatskog arheološkog društva 36, no. 3, 148–150.

[34] KARBIĆ, D., 1998: Hrvatski plemićki rod i običajno pravo, Zbornik Odsjeka za povijesna istraživanja Zavoda za povijest i društvene znanosti Hrvatske akademije znanosti i umjetnosti 16, 73–117.

[35] KARBIĆ, D., 2010: Povijesni podaci o burgu Vrbovcu (1267.–1524.). In: Tkalčec, T., Burg Vrbovec u Klenovcu Humskome. Deset sezona arheoloških istraživanja, 203–222. Zagreb.

[36] LANG, A., 1957: Z historie loštického hrnčířství, Severní Morava 1, 27–32.

[37] LANG, A., 1961: Loštické poháry. Přehled dosavadních výzkumů, Severní Morava 6, 54–63.

[38] MACKIEWICZ, M., 2012: Nowożytna ceramika artystyczna z badań archeologicznych przy kościele św. Piotra i Pawła na Ostrowie Tumskim we Wrocławiu. In: Nowożytny cmentarz przy kościele św. Piotra i Pawła na Ostrowie Tumskim we Wrocławiu (lata 1621–1670). Wratislavia Antiqua 17 (Pankiewicz, A., ed.), 129–160. Wrocław.

[39] MADER, S.–ZANESCO, A.–HAUSER, W., 2006: Hall in Tirol – Die Stadt als Schauraum. Eine Ausstellung in den Gassen der Stadt vom 14. Juni bis 26. August 2003 – ein Rückblick zum Thema Wissenschaft und Öffentlichkeit. In: Forum Hall in Tirol. Neues zur Geschichte der Stadt. Band 1 (Mader, S.–Zanesco, A.–Hauser, W., edd.), 22–33. Hall in Tirol.

[40] MĚCHUROVÁ, Z., 2015: Loštická keramika z archeologického výzkumu brňenského hradu Špilberka – Die Loschitzer Keramik aus der archäologischen Grabung auf der Brünner Burg Spielberg, AH 40, 89–97. https://doi.org/10.5817/AH2015-1-5

[41] MĚCHUROVÁ, Z.–ZALABÁK, P.–ČEJKA, J., 1992: Příspěvek k problematice tzv. loštické keramiky v souvislosti s rentgenovou fázovou analýzou vzorků z Konůvek (okr. Vyškov) – Beitrag zur Problematik dsg. Lošticer Keramik im Zusammenhang mit der Röntgenphasenanalyse der Bruchstücke aus Konůvky (Bez. Vyškov), ČMMZ LXXVII, 201–215.

[42] MĚCHUROVÁ, Z.–DOLEŽELOVÁ, S.–SEITLOVÁ, P., 2016: Chvála středověké každodennosti: pohled do archeologických sbírek objektivem Silvie Doleželové – Lob des mittelaterlichen Alltagslebens: ein Blick in archäologische Sammlungen durch das Objektiv von Silvie Doleželová. Brno.

[43] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1969: Přehled typů loštické keramiky, jejich vývoj a datováni, VVM XXI, 89–105.

[44] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1977: Dva loštické poháry z bývalé sbírky Clary-Aldringen na teplickém zámku, SPFFBU E 22–23, 285–287.

[45] MICHNA, P. J., 1976: Loštický pohár na malbě ze 16. století? (Na okraj studia loštické keramiky), VVM XXVIII, 334–335.

[46] MILETIĆ, D., 2012: Plemićki gradovi kontinentalne Hrvatske. Zagreb.

[47] MILJAN, S., 2014: Opaske o istraživanju županijskog plemstva i mogućnosti usporedbe s plemićkim društvom Zagrebačke županije u kasnom srednjem vijeku. In: Zbornik radova s Prve medievističke znanstvene radionice u Rijeci (Jovanović, K.–Miljan, S., edd.), 101–109. Rijeka.

[48] NADJ, Š., Tvrđava Bač – rezultati arheoloških istraživanja 1958. i 1959. godine, Rad Vojvođanskih muzeja 10, 89–115.

[49] NAGY, S. B., 2018: Az újlaki várkastély a 15. században – The baronial residence at Ilok (Croatia) in the 15th century, Castrum 21, 53–101.

[50] NEKUDA, V.–REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno.

[51] PROHNENKO, I.–MOJZSESZ, V.–ZSILENKO, M., 2013: Kárpátalja középkori és kora újkori várainak kutatása – The archaeological study of Medieval and Early Modern Period castles in the Transcarpathian Region, A nyíregyházi Jósa András Múzeum Évkönyve 55, 203–250.

[52] RADIĆ, M.–BOJČIĆ, Z., 2004: Srednjovjekovni grad Ružica. Osijek.

[53] SCHARRER-LIŠKA, G., 2008: Die Keramk aus den Grabungen 1994–1995 in Schloss Keiserebersdorf. In: Die archäologischen und bauhistorischen Untersuchungen im Schloss Kaiserebersdorf. Monografien der Stadtarchäologie Wien 3, 259–331. Wien.

[54] SEKELJ IVANČAN, T.–TKALČEC, T., 2002: Kasnosrednjovjekovna stolna keramika s nekih gradišta iz okolice Kutine i Garešnice, Prilozi Instituta za arheologiju u Zagrebu 19, 165–194.

[55] SZAJT, J., 2021: Kultura stołu mieszczańskiego na Śląsku w późnym sŕedniowieczu i we wczesnej nowożytności na tle europejskim. Wratislavia Antiqua 24. Wrocław.

[56] ŠIŠA-VIVEK, M., 2012: Oblici kasnosrednjovjekovnog posuđa na primjeru triju arheološki istraženih sela u Slavoniji, unpublished doctoral thesis defended at the University of Zagreb. Zagreb.

[57] ŠŤASTNÝ, M.–DUDEK, J.–GOŠ, V., 2018: Pocula loscicensia aperta. Tajemství výroby loštických pohárů odhaleno – Pocula loscicensia aperta. Loštic cups secrets revealed, Pravěk NŘ 26, 83–106.

[58] ŠTEFANOVIČOVÁ, T., 2004: Nálezy loštických pohárov z bratislavského hradu, ZbSNM XCVIII, Archeológia 14, 225–230.

[59] TKALČEC, T., 2001: Gotičke keramičke čaše iz Glogovnice i Ivanca Križevačkog kraj Križevaca i Gudovca kraj Bjelovara, Prilozi Instituta za arheologiju u Zagrebu 18, 213–234.

[60] TKALČEC, T., 2005: Gudovac – Gradina 2004., Annales Instituti Archaeologici I, 50–55.

[61] TKALČEC, T., 2010: Burg Vrbovec u Klenovcu Humskome: Deset sezona arheoloških istraživanja. Zagreb.

[62] TKALČEC, T., 2015: Novi pogledi na stara obrambena zdanja: burg Vrbovec u Klenovcu Humskom, arheološka istraživanja 2014. godine, Annales Instituti Archaeologici XI, 63–73.

[63] TKALČEC, T., 2016: Kasnosrednjovjekovni arheološki kompleks Grubišno Polje – Šuma Obrovi – probna arheološka istraživanja u 2015., Annales Instituti Archaeologici XII, 99–112.

[64] TKALČEC, T., 2019: Nastavak arheoloških istraživanja cisterne i konzervatorskih radova unutrašnjosti kule burga Vrbovca u Klenovcu Humskom 2018. godine, Annales Instituti Archaeologici XV, 145–152.

[65] TKALČEC, T., 2020: Ceramic drinkware from castles and earth-and-timber fortifications as indicators of the medieval Slavonian nobility's status. In: A castle as a status symbol. Castrum Bene 15 (Boguszewicz, A.–Radziszewska, J., edd.), 243–250. Wrocław.

[66] TKALČEC, T., 2021: Falke-skupina kamenjače iz Dvora knezova iločkih u Iloku – Falke-group stoneware from the Palace of the Dukes of Ilok, Vjesnik Arheološkog muzeja u Zagrebu, 3. serija LIV, 479–496. https://doi.org/10.52064/vamz.54.1.26

[67] TKALČEC, T., 2021a: Keramičke čaše iz burga Vrbovca u Klenovcu Humskom, Annales Instituti Archaeologici XVII, 171–184.

[68] TKALČEC, T., 2021b: Život na burgu Vrbovcu u Klenovcu Humskom u vrijeme Jana Vitovca i njegovih sinova. In: Jan Vitovec – češki vitez, zagorski grof (Škiljan, I., ed.), 123–144. Krapina.

[69] TKALČEC, T.–JAKOVLJEVIĆ, G., 2003: Prva sezona istraživanja srednjovjekovnog gradišta Gudovac-Gradina, Obavijesti Hrvatskog arheološkog društva 35, no. 2, 85–89.

[70] TKALČEC, T.–JAKOVLJEVIĆ, G., 2005: Gudovac-Gradina, Hrvatski arheološki godišnjak 1 (2004), 57–59.

[71] TKALČEC, T.–KRZNAR, S., 2017: Druga sezona arheoloških istraživanja kasnosrednjovjekovnog arheološkog kompleksa Grubišno Polje – Šuma Obrovi, Annales Instituti Archaeologici XIII, 64–72.

[72] TOMIČIĆ, Ž., 2003: Na tragu srednjovjekovnog dvora knezova Iločkih (Újlaki) – Auf den Spuren des mittelalterlichen Palastes der Fürsten von Ilok (Újlaki), Prilozi Instituta za arheologiju u Zagrebu 20, 131–150.

[73] TOMIČIĆ, Ž., 2004: Regensburg – Budim – Ilok. Kasnosrednjovjekovni pećnjaci iz dvora knezova Iločkih dokaz sveza Iloka i Europe – Spätmittelalterliche Ofenkacheln vom Hof der Fürsten von Ilok – Bestätigung der Beziehungen zwischen Ilok und Europa, Prilozi Instituta za arheologiju u Zagrebu 21, 143–176.

[74] TOMIČIĆ, Ž., 2011: Arheološka svjedočanstva o postojanju knjiga na dvoru vojvoda Iločkih u Iloku – Archaeological Testimonies of the Existence of Books at the Duke of Ilok's Palace in Ilok, Rad Hrvatske akademije znanosti i umjetnosti. Razred za društvene znanosti 48, 11–29.

[75] TOMIČIĆ, Ž., 2011a: Neue Erkenntnisse über die mittelalterliche Schicht der Stadt Ilok (Újlak). Beitrag zu den Verbindungen zwischen Ungarn und Europa in der Renaissance. In: Specimina Nova Pars Prima Sectio Mediaevalis 6 (Font, M.–Kiss, G.–Fedeles, T., edd.), 187–208. Pécs. https://doi.org/10.15170/SPMNNV.2011.06.12

[76] TOMIČIĆ, Ž. et al., 2004: Tomičić, Ž.–Dizdar, M.–Šiljeg, B.–Ložnjak Dizdar, D., Dvor knezova Iločkih: rezultati istraživanja godine 2003., Obavijesti Hrvatskog arheološkog društva 36, no. 1, 134–145.

[77] TOMIČIĆ, Ž. et al., 2005: Tomičić, Ž.–Dizdar, M.–Šiljeg, B.–Ložnjak Dizdar, D., Ilok – Dvor knezova Iločkih. Rezultati istraživanja 2004., Annales Instituti Archaeologici I, 9–13.

[78] TOMIČIĆ, Ž. et al., 2006: Tomičić, Ž.–Dizdar, M.–Šiljeg, B.–Kalafatić, H.–Jelinčić, K., Ilok, dvor knezova Iločkih, rezultati istraživanja 2005., Annales Instituti Archaeologici II, 9–12.

[79] TOMIČIĆ, Ž. et al., 2007: Tomičić, Ž.–Dizdar, M.–Šiljeg, B.–Kalafatić, H.–Jelinčić, K.–Turkalj, K.–Belaj, J., Rezultati zaštitnih arheoloških istraživanja Dvora knezova Iločkih 2006. godine, Annales Instituti Archaeologici III, 7–16.

[80] TOMIČIĆ, Ž. et al., 2008: Tomičić, Ž.–Minichreiter, K.–Jelinčić, K.–Turkalj, K.–Mahović, G.–Botić, K.–Dizdar, M.–Kalafatić, H.–Kovačević, S.–Marković, Z., Dvor knezova iločkih, crkva Sv. Petra apostola, kula 8 i bedemi – rezultati zaštitnih arheoloških istraživanja 2007., Annales Instituti Archaeologici IV, 7–22.

[81] TOMIČIĆ, Ž. et al., 2009: Tomičić, Ž.–Jelinčić, K.–Turkalj, K.–Mahović, G., Arheološko istraživanje u Iloku 2008. g. Lokaliteti Ilok – Dvor knezova Iločkih i Ilok – crkva Sv. Petra apostola, Annales Instituti Archaeologici V, 8–11.

[82] VÁLYI, K., 1995: Szermonostor és a mezőváros középkori kereskedelmének európai kapcsolatai, A móra Ferenc Múzeum évkönyve – Studia Archaeologica I, 265–281.

[83] WALCHER VON MOLTHEIN, A., 1910: Beiträge zur Geschichte mittelalterlicher Gefässkeramik I., Kunst und Kunsthandwerk XIII. Jahrgang, Heft 2, 73–96.

[84] WALCHER VON MOLTHEIN, A., 1910a: Beiträge zur Geschichte mittelalterlicher Gefässkeramik II., Kunst und Kunsthandwerk XIII. Jahrgang, Heft 6 und 7, 385–421.

[85] WINKELBAUER, I., 2013: Studien zum ehemaligen Prämonstratenser(-innen)kloster Pernegg im Waldviertel (Niederösterreich). Diplomarbeit, Universität Wien.