Obrácení Šavla – sv. Pavla na reliéfním kachli z Uherského Hradiště, Otakarovy ulice : k výtvarným a technologickým aspektům málo obvyklého kachlového reliéfu

Variant title
The conversion of Saul – St. Paul on a relief tile from Uherské Hradiště, Otakarova Street : on the artistic and technological aspects of a less usual tile relief
Bekehrung des Saulus zum Paulus auf einer Reliefkachel aus Uherské Hradiště, OtakarovaStraße. Zu künstlerischen und technologischen Aspekten eines nicht so gewöhnlichen Kachelreliefs
Source document: Archaeologia historica. 2022, vol. 47, iss. 1, pp. 309-322
Extent
309-322
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Article
Language
Czech
Rights access
open access
Abstract(s)
Reliéfní ztvárnění apoštola Pavla se na českých, moravských a slezských kachlích neobjevuje často. V gotice, respektive pozdní gotice se setkáme se zobrazením tohoto světce ve dvojici se svatým Petrem. Reliéf z Uherského Hradiště, Otakarovy ulice, ale zobrazuje jinou scénu z Pavlova života. Motiv Obrácení bývá řazen mezi nejznámější a nejzobrazovanější pavlovská témata a na kachlových reliéfech se prosazuje až s nástupem renesance a s vydatnou podporou grafických předloh. Na našem území byl ale tento námět doposud identifikován pouze na dvou místech. Možnými příčinami tohoto stavu, výtvarnými a technologickými aspekty kusu a ikonograficko-prostorovými vazbami uherskohradišťské kachlové produkce se zabývá předkládaná stať
Relief representations of the apostle Paul seldom appear on Czech, Moravian and Silesian tiles. In the Gothic and late Gothic period, we encounter depictions of this saint paired with St. Peter. However, a relief from Uherské Hradiště, Otakarova Street shows a different scene from Paul's life. The conversion motif is one of the most famous and most frequently represented St. Paul subjects, and it only started to feature in tile reliefs with the arrival of the renaissance and with the abundant support of graphic models. Nonetheless, in the Czech lands this theme has so far been identified in only two places. The paper discusses possible reasons for this state, the artistic and technological aspects of the object and the iconographic and spatial connections of tile production in Uherské Hradiště.
Summary language
Document
References:
[1] BRESTOVANSKÝ, P., 1998: Kachle Libereckého kraje, Archeologie Libereckého kraje 1, 97–145, 140–141.

[2] BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze. Praha.

[3] BRYCH, V.–STEHLÍKOVÁ, D.–ŽEGKLITZ, J., 1990: Pražské kachle doby gotické a renesanční. Katalog výstavy. Praha.

[4] FRANZ, R., 1969: Der Kachelofen. Entstehung und kunstgeschichtliche Entwicklung vom Mittelater bis zum Ausgang des Klassizismus. Graz.

[5] GRUIA, A. M., 2013: Religious Representations on Stove Tiles from the Medieval Kingdom of Hungary. Cluj-Napoca.

[6] HALL, J., 1991: Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Praha.

[7] HAVLICE, J.–KYPTA, J. et al., 2017: Gotické kachle z Jindřichova Hradce. České Budějovice.

[8] HAZLBAUER, Z., 1992: Sbírka historických kachlů v Muzeu Šumavy v Sušici. In: Sborník Společnosti přátel starožitností 3, 135–149. Praha.

[9] HAZLBAUER, Z., 1997: Pestře glazovaná renesanční kamna z Hrubé Skály. In: Život v archeologii středověku. Sborník příspěvků věnovaných Miroslavu Richterovi a Zdeňku Smetánkovi, 215–226. Praha.

[10] HLAVÁČEK, P., 2010: IX. Otazníky nad luteránskou kulturou v předbělohorských Čechách. In: Umění české reformace (1380–1620) (Horníčková, K.–Šroněk, M., edd.), 263–302. Praha.

[11] HOFFMANN, C., 2008: Lutherzeitliche Ofenkacheln aus dem Bestand des Kulturhistorischen Museums der Hansestadt Stralsund. In: Luthers Lebenswelten. Tagungen des Landesmuseums für Vorgeschichte Halle. Band 1 (Meller, H.–Rhein, S.–Stephan, H. G., edd.), 201–208. Halle (Saale).

[12] HORNÍČKOVÁ, K.–ŠRONĚK, M., 2010: I. Umění české reformace – terra incognita. In: Umění české reformace (1380–1620) (Horníčková, K.–Šroněk, M., edd.), 13–16. Praha.

[13] JANIAK, T., 2003: Kafle gotyckie w zbiorach Muzeum Początków Państwa Polskiego w Gnieźnie. Gniezno.

[14] KOCMAN, F.–HAZLBAUER, Z., 2002: Stavební rekonstrukce gotických kachlových kamen na hradě Lipnice n. Sázavou, okr. Havlíčkův Brod – Baurekonstruktion des gotischen Kachelofens in der Burg Lipnice nad Sázavou, AH 27, 499–512.

[15] KRAJÍC, R., 2005: Středověké kamnářství. Výzdobné motivy na gotických kachlích z Táborska. Tábor.

[16] KVIETOK, M.–MÁCELOVÁ, M., 2013: Krása kachlíc. Katalog výstavy. Vzácne neskorogotické a renesančné kachlice. Banská Bystrica.

[17] LOSKOTOVÁ, I.–DRAGOUN, B.–KOCMAN, F., 2013: Kachlové náměty na Orlíku. In: Humpolec v zrcadle času V. Archeologie na Humpolecku, 151–196. Humpolec.

[18] MENOUŠKOVÁ, D., 2011: Městská heraldika na kachlích ze sbírky Slováckého muzea, Slovácko 52 (2010), 161–173.

[19] MENOUŠKOVÁ, D., 2018: Nad mikropetrografickým a makroskopickým rozborem středověkých kachlů z Uherského Hradiště a hradu Lukova, Slovácko 59 (2017), 163–174.

[20] MENOUŠKOVÁ, D., 2021: Kachle s biskupským motivem z Uherského Hradiště a jejich vazba k Janu Filipcovi – Kacheln mit Bischofsmotiv aus Uherské Hradiště und ihr Bezug zu Johann Filipec, AH 46, 611–630. https://doi.org/10.5817/AH2021-2-12

[21] MENOUŠKOVÁ, D., v tisku: Kachle se znaky panských rodů ze starších archeologických výzkumů v Uherském Hradišti a v Uherském Brodě, Slovácko 63 (2021).

[22] MENOUŠKOVÁ, D.–VITANOVSKÝ, M., 2007: Beránek boží a evangelisté na kachlích z Uherského Hradiště (?), Kroměříže a Lukova. Příspěvek ke studiu kulturně historických a technologických aspektů jednoho motivu kachlového reliéfu, Slovácko 48 (2006), 137–151.

[23] PAVLINCOVÁ, L. a kol., 1994: Slovník. Judaismus. Křesťanství. Islám. Praha.

[24] PAVLÍK, Č., 2017: Velký obrazový atlas gotických kachlových reliéfů. Čechy, Morava, české Slezsko. Praha.

[25] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Praha.

[26] PROCHÁZKA, R., 1979–1981: Terénní deník. Rukopis, ulož. v archivu archeologického oddělení Slováckého muzea.

[27] ROTH KAUFMANN, E.–BUSCHOR, R.–GUTSCHER, D., 1994: Spätmittelalterliche reliefierte Ofenkeramik in Bern. Herstellung und Motive. Bern.

[28] ROYT, J., 2006: Slovník biblické ikonografie. Praha.

[29] RULÍŠEK, H., 2005: Slovník křesťanské ikonografie. Postavy, atributy, symboly. Hluboká nad Vltavou.

[30] SCHNYDER, R., 2011: Mittelalterliche Ofenkeramik. Band I: Das Zürcher Hafnerhadwerk im 14. und 15. Jahrhundert. Band II: Der Zürcher Bestand in der Sammlung des Schweizerischen Nationalmuseums. Zürich.

[31] STRAUSS, K., 1972: Die Kachelkunst des 15. und 16. Jahrhunderts in Deutschland, Österreich, der Schweiz und Skandinavien. II. Teil (neue Folge). Basel.

[32] TYMONOVÁ, M., 2005: Kachle se znaky saských kurfiřtů z rodu Wettinů z hradu Cvilína – Kacheln aus der Burg Cvilín mit den Wappen der sāchsischen Kurfürrsten vom Stamme der Wettiner, AH 30, 457–469.

[33] TYMONOVÁ, M., 2007: Kachle se znaky saských Wettinů z hradu Cvilína, Śląskie sprawozdania archeologiczne 48, 363–384.

[34] ŽEGKLITZ, J., 2019: Kachle z dílny hrnčíře Adama Špačka (1531–1572) na Novém Městě pražském. Archaeologica Pragensia – Supplementum 5. Muzeum hlavního města Prahy. Praha.