Digitálne zbierky a problém muzeality

Title: Digitálne zbierky a problém muzeality
Variant title:
  • Digital collections and the problem of museality
Source document: Museologica Brunensia. 2022, vol. 11, iss. 2, pp. 65-70
Extent
65-70
  • ISSN
    1805-4722 (print)
    2464-5362 (online)
Type: Article
Language
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
Autor sa v príspevku venuje problematike muzeality vo virtuálnom prostredí. Digitálny svet je tu, je skutočný a predsa fiktívny. Je vôbec možné, aby v takomto hmotne neuchopiteľnom prostredí existovali procesy analogické reálnemu svetu, ktoré by viedli k muzealizácii a tým pádom aj k preukázaniu muzeality? V procese analýz autor využíva komparatívnu metódu a na základe identifikácie procesov zisťuje, či existuje muzealita vo virtuálnom prostredí, následne odvodzuje aj existenciu alebo neexistenciu virtuálneho múzea, ktoré by fungovalo podľa muzeologických pravidiel. Ak takéto múzeum existuje, ako sa k nemu postaviť? Aké funkcie je možné od neho očakávať? V akom postavení sú zdigitalizované muzeálie? To sú len niektoré z otázok, ktoré si autor postupne počas analýz kladie. Okrem týchto skutočností autor naráža aj na niektoré terminologické problémy, pričom aspoň ad hoc stanovuje niektoré pojmy, aby dokázal rozlíšiť rôzne aspekty analýz.
In the article, the author deals with the issue of museality in a virtual environment. The digital world is here, it is real and yet fictional. Is it even possible that processes analogous to the real world, which would lead to musealisation and thus to the proof of museality, could exist in such a materially intangible environment? In the process of analyses, the author uses the comparative method and, based on the identification of processes, finds out whether museality exists in the virtual environment. Then he also deduces the existence or non-existence of a virtual museum that would function according to museological rules. If such a museum exists, how should we approach it? What functions can be expected from it? What position do the digitised musealia have? These are just some of the questions that the author gradually asks himself during the analyses. In addition to these facts, the author also encounters some terminological problems and he defines, at least ad hoc, some concepts in order to be able to distinguish various aspects of the analyses.
References
[1] DOLÁK, Jan. Sběratelství a sbírkotvorná činnost muzeí. Bratislava: Univerzita Komenského v Bratislave, 2018. ISBN 978-80-223-4553-8.

[2] DOLÁK, Jan. Teoretická podstata muzeologie. Brno: Technické muzeum v Brně, 2019. ISBN 978-80-87896-67-9.

[3] STRÁNSKÝ, Zbyněk Z. Archeologie a muzeologie. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005. ISBN 80-210-3861-6.

[4] ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Digitální technologie jako báze alternativní muzejní prezentace: on-line databáze a virtuální muzea. In ŠOBÁŇOVÁ, Petra, Jolana LAŽOVÁ a kol. Muzeum versus digitální éra. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 2016. ISBN 978-80-244-5023-0.

[5] ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Digitální technologie v klasické muzejní prezentaci. In ŠOBÁŇOVÁ, Petra, Jolana LAŽOVÁ a kol. Muzeum versus digitální éra. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 2016. ISBN 978-80-244-5023-0.