Title: Konstrukce jihozápadního úseku opevnění centra Pohanska u Břeclavi a jeho aktuální stav
Variant title:
- The construction of the south-western section of the fortifications of the Pohansko centre near Břeclav and its current state
Source document: Archaeologia historica. 2025, vol. 50, iss. 1, pp. 79-105
Extent
79-105
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2025-1-3
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.82347
Type: Article
Language
Czech
Summary language
English
License: CC BY-NC-ND 4.0 International
Rights access
open access
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Jihozápadní úsek opevnění centra velkomoravského Pohanska patří mezi nejvíc poškozené úseky linie opevnění. Úsek na přelomu 18. a 19. století Lichtenštejnové výrazně pozměnili stavbou loveckého zámečku. Destrukce hradby byla snížena a zplanýrována, přičemž v místech základu a sklepa došlo k jejímu úplnému odstranění. Průběh destrukce byl vždy odhadován na základě spíše intuice než archeologického výzkumu. Pro identifikaci jsme se rozhodli využít kombinaci nedestruktivních geofyzikálních metod, sondážních vrtů a terénního výzkumu. Výzkumem byly zjištěny rabováním narušené destrukční vrstvy i konstrukce hradby. Doplněním o informace z dříve realizovaných záchranných a předstihových výzkumů se podařilo jistě identifikovat průběh linie opevnění sledovaného úseku. Podařilo se také určit místo, kde se s vysokou pravděpodobností nachází jižní brána do centrálního areálu.
The south-western section of the fortifications of the Great Moravian Pohansko centre is among the most damaged sections of the fortification line. At the turn of the 18th and 19th centuries, the Lichtensteins significantly changed the section by building a hunting lodge. The destruction of the wall was reduced and levelled, while it was completely removed in the places of the foundations and the basement. The course of destruction has always been estimated based on intuition rather than archaeological research. For identification, we decided to use a combination of non-destructive geophysical methods, sounding boreholes and field research. The research revealed the destruction layers and the structure of the rampart, which had been disturbed by looting. By supplementing this with information from previously carried out rescue and advance research, it was possible to identify with certainty the course of the fortification line of the monitored section. It was also possible to identify the place where the south gate to the central area is most probably located.
Note
Tato publikace vychází z výzkumu podpořeného z OP JAK v rámci grantu č. CZ.02.01.01/00/22_008/0004593 "Připraveni na budoucnost: porozumění dlouhodobé odolnosti lidské kultury (RES-HUM)".
This publication is based on research supported by the OP JAK under Grant No. CZ.02.01.01/00/22_008/0004593 "Ready for the future: understanding long-term resilience of the human culture (RES-HUM)".
References
[1] DOSTÁL, B., 1977–1978: Zemnice s depotem pod valem hradiska Břeclavi-Pohanska, SPFFBU E 22–23, 103–134.
[2] DOSTÁL, B., 1979: K opevnění hradiska Břeclavi-Pohanska, SPFFBU E 24, 73–93.
[3] DOSTÁL, B., 1984: Východní brána hradiska Pohanska, SPFFBU E 29, 143–166.
[4] DOSTÁL, B. et al., 1979: Dostál, B.–Hašek, V.–Mayer, S.–Měřínský, Z.–Vignatiová, J., Uplatnění geofyziky při archeologickém výzkumu opevněných sídlišť. Aplikace geofyzikálních metod v archeologii a moderní metody terénního výzkumnu a dokumentace. Petrov nad Desnou.
[5] DOSTÁL, B. et al., 1981: Dostál, B.–Hašek, V.–Měřínský, Z.–Vignatiová, J., Uplatnění geofyziky při archeologickém výzkumu opevněných sídlišť na Moravě, VVM 33, 40–59.
[6] DRESLER, P., 2007: Velkomoravské opevnění Pohanska u Břeclavi na základě výzkumu řezu 18, JM 43, 7–18.
[7] DRESLER, P., 2011a: Die Befestigung von Pohansko bei Břeclav. In: Frühgeschichtliche Zentralorte in Mitteleuropa. Vol. 14 (Macháček, J.–Ungerman, Š., edd.), 63–77. Bonn.
[8] DRESLER, P., 2011b: Hradba velkomoravského Pohanska a vstup na její vrchol, Slavia Antiqua LII, 59–76.
[9] DRESLER, P., 2011c: Opevnění Pohanska u Břeclavi. Brno.
[10] DRESLER, P., 2012: Cesty okolo Pohanska nejen za Velké Moravy. In: Výzkum historických cest v interdisciplinárním kontextu (Martínek, J.–Šmeral, J., edd.), 12–19. Brno.
[11] DRESLER, P. et al., 2010: Dresler, P.–Humlová, B.–Macháček, J.–Rybníček, M.–Škojec, J.–Vrbová–Dvorská, J., Dendrochronologické datování raně středověké aglomerace na Pohansku u Břeclavi. In: Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám, 112–138. Praha.
[12] DRESLER, P.–MACHÁČEK, J., 2008: Digitální dokumentace archeologického výzkumu opevnění. In: Počítačová podpora v archeologii. Vol. 2 (Macháček, J., ed.), 237–251. Brno – Praha – Plzeň.
[13] DRESLER, P.–MILO, P.–ŠEŠULKA, V., 2007: Magnetic prospection of the rampart of the early medieval hill-fort Pohansko by Břeclav, Czech Republic, ŠZ AÚ SAV 41, 142–144.
[14] KALOUSEK, F., 1971: Břeclav – Pohansko I. Velkomoravské pohřebiště u kostela. Brno.
[15] KLANICOVÁ, E.–PEŠKA, J., 1996: Archeologický výzkum na náměstí T. G. Masaryka v Břeclavi (okr. Břeclav), PV 37, 74–75.
[16] KLANICOVÁ, E.–ŠTELCL, J., 1994: Archeologický výzkum na náměstí T. G. Masaryka v Břeclavi, Regiom 2014, 5–11.
[17] MACHÁČEK, J., 2001: Studie k velkomoravské keramice. Metody, analýzy a syntézy, modely. Brno.
[18] MACHÁČEK, J. et al., 2007: Macháček, J.–Doláková, N.–Dresler, P.–Havlíček, P.–Hladilová, Š.–Přichystal, A., Raně středověké centrum na Pohansku u Břeclavi a jeho přírodní prostředí, AR LIX, 278–314.
[19] MAZUCH, M., 2013: Předběžné výsledky záchranného výzkumu SZ úseku opevnění akropole raně středověkého mocenského centra Mikulčice – Valy, PV 54, 22–44.
[20] MAZUCH, M., 2014: Findings About the Early Medieval Fortification of the Mikulčice – Valy Acropolis, Slavia Antiqua LIII, 7–65.
[21] MILO, P.–DRESLER, P.–MACHÁČEK, J., 2011: Geophysical prospection at the Břeclav – Pohansko stronghold. In: Frühgeschichtliche Zentralorte in Mitteleuropa. Vol. 14 (Macháček, J.–Ungerman, Š., edd.), 79–88. Bonn.
[22] MILO, P. et al., 2022: Milo, P.–Vágner, M.–Tencer, T.–Murín, I., Application of Geophysical Methods in Archaeological Survey of Early Medieval Fortifications, Remote Sensing 14, 1–30. https://doi.org/10.3390/rs14102471
[23] PRIŠŤÁKOVÁ, M.–MILO, P., 2021: Using geophysical survey as a tool for resolving issues of the structure of the built-up area of the early medieval centre at Pohansko near Břeclav, Czech Republic, Archaeological Prospection 28, 405–417. https://doi.org/10.1002/arp.1811
[24] MZA, fond F 115: Moravský zemský archiv v Brně, fond F 115 Lichtenštejnský stavební úřad Lednice 1752–1945.
[2] DOSTÁL, B., 1979: K opevnění hradiska Břeclavi-Pohanska, SPFFBU E 24, 73–93.
[3] DOSTÁL, B., 1984: Východní brána hradiska Pohanska, SPFFBU E 29, 143–166.
[4] DOSTÁL, B. et al., 1979: Dostál, B.–Hašek, V.–Mayer, S.–Měřínský, Z.–Vignatiová, J., Uplatnění geofyziky při archeologickém výzkumu opevněných sídlišť. Aplikace geofyzikálních metod v archeologii a moderní metody terénního výzkumnu a dokumentace. Petrov nad Desnou.
[5] DOSTÁL, B. et al., 1981: Dostál, B.–Hašek, V.–Měřínský, Z.–Vignatiová, J., Uplatnění geofyziky při archeologickém výzkumu opevněných sídlišť na Moravě, VVM 33, 40–59.
[6] DRESLER, P., 2007: Velkomoravské opevnění Pohanska u Břeclavi na základě výzkumu řezu 18, JM 43, 7–18.
[7] DRESLER, P., 2011a: Die Befestigung von Pohansko bei Břeclav. In: Frühgeschichtliche Zentralorte in Mitteleuropa. Vol. 14 (Macháček, J.–Ungerman, Š., edd.), 63–77. Bonn.
[8] DRESLER, P., 2011b: Hradba velkomoravského Pohanska a vstup na její vrchol, Slavia Antiqua LII, 59–76.
[9] DRESLER, P., 2011c: Opevnění Pohanska u Břeclavi. Brno.
[10] DRESLER, P., 2012: Cesty okolo Pohanska nejen za Velké Moravy. In: Výzkum historických cest v interdisciplinárním kontextu (Martínek, J.–Šmeral, J., edd.), 12–19. Brno.
[11] DRESLER, P. et al., 2010: Dresler, P.–Humlová, B.–Macháček, J.–Rybníček, M.–Škojec, J.–Vrbová–Dvorská, J., Dendrochronologické datování raně středověké aglomerace na Pohansku u Břeclavi. In: Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám, 112–138. Praha.
[12] DRESLER, P.–MACHÁČEK, J., 2008: Digitální dokumentace archeologického výzkumu opevnění. In: Počítačová podpora v archeologii. Vol. 2 (Macháček, J., ed.), 237–251. Brno – Praha – Plzeň.
[13] DRESLER, P.–MILO, P.–ŠEŠULKA, V., 2007: Magnetic prospection of the rampart of the early medieval hill-fort Pohansko by Břeclav, Czech Republic, ŠZ AÚ SAV 41, 142–144.
[14] KALOUSEK, F., 1971: Břeclav – Pohansko I. Velkomoravské pohřebiště u kostela. Brno.
[15] KLANICOVÁ, E.–PEŠKA, J., 1996: Archeologický výzkum na náměstí T. G. Masaryka v Břeclavi (okr. Břeclav), PV 37, 74–75.
[16] KLANICOVÁ, E.–ŠTELCL, J., 1994: Archeologický výzkum na náměstí T. G. Masaryka v Břeclavi, Regiom 2014, 5–11.
[17] MACHÁČEK, J., 2001: Studie k velkomoravské keramice. Metody, analýzy a syntézy, modely. Brno.
[18] MACHÁČEK, J. et al., 2007: Macháček, J.–Doláková, N.–Dresler, P.–Havlíček, P.–Hladilová, Š.–Přichystal, A., Raně středověké centrum na Pohansku u Břeclavi a jeho přírodní prostředí, AR LIX, 278–314.
[19] MAZUCH, M., 2013: Předběžné výsledky záchranného výzkumu SZ úseku opevnění akropole raně středověkého mocenského centra Mikulčice – Valy, PV 54, 22–44.
[20] MAZUCH, M., 2014: Findings About the Early Medieval Fortification of the Mikulčice – Valy Acropolis, Slavia Antiqua LIII, 7–65.
[21] MILO, P.–DRESLER, P.–MACHÁČEK, J., 2011: Geophysical prospection at the Břeclav – Pohansko stronghold. In: Frühgeschichtliche Zentralorte in Mitteleuropa. Vol. 14 (Macháček, J.–Ungerman, Š., edd.), 79–88. Bonn.
[22] MILO, P. et al., 2022: Milo, P.–Vágner, M.–Tencer, T.–Murín, I., Application of Geophysical Methods in Archaeological Survey of Early Medieval Fortifications, Remote Sensing 14, 1–30. https://doi.org/10.3390/rs14102471
[23] PRIŠŤÁKOVÁ, M.–MILO, P., 2021: Using geophysical survey as a tool for resolving issues of the structure of the built-up area of the early medieval centre at Pohansko near Břeclav, Czech Republic, Archaeological Prospection 28, 405–417. https://doi.org/10.1002/arp.1811
[24] MZA, fond F 115: Moravský zemský archiv v Brně, fond F 115 Lichtenštejnský stavební úřad Lednice 1752–1945.