V poslední době zejména v souvislosti s rozvojem kybernetiky a teorie informací, vystupuje do popředí také otázka využití jazykovědných poznatků v psychologii. Je tomu tak především při psychologickém poznávání kvality procesu myšlení na základě jazykového projevu osobnosti. Psychologický rozbor řeči mluvené a psané představuje jeden z důležitých přístupů ke kvantifikaci a kvalifikaci vlastností myšlení za normálního i patologického stavu. Zdá se dokonce hned na první pohled, že linguistické poznatky mohou být při realisaci takového rozboru významným přínosem. Má-li jich však být s úspěchem užito, je nezbytné vymezit nejprve detailně funkci jazyka a vztah léto funkce k fyziologickopsychologickým mechanismům její realisace. Pokus o takové vymezení je cílem naší práce.