Ravennský spor o rozdělení filosofie

Abstract

Na počátku roku 981, tedy v době, která se z pohledu dějin filosofie zdá být málo významnou, se v severoitalské Ravenně uskutečnila učená disputace dvou tehdejších slovutných učitelů německých škol: magdeburského Otrika a remešského Gerberta. Předmětem jejich sporu bylo vymezení a určení částí filosofie, tedy klasifikace věd, které lze zařadit mezi filosofické disciplíny. Je do značné míry symbolické, že se zde na jedné straně střetává stoicko-augustinovské dělení filosofie s peripateticko-boethiovským členěním a za úspěšnějšího je v této disputaci vyhlášen pohled vracející se k Aristotelovi. Právě rozbor tohoto sporu, jeho inspirace a zdroje jsou obsahem této studie, která chce především upozornit na jeden z problémů, který řešili představitelé filosofického myšlení poslední třetiny 10. století, a ukázat nejen tehdejší způsob práce s filosofickou tradicí, ale také přiblížit aktualitu peripatetického odkazu v době, která je již přímým předstupněm rozsáhlého oživení zájmu o peripatetické dědictví v 11. století.