Je paradoxem současné psychologie, že se osobnost fakticky nestala jejím ústředním pojmem, přestože je zaň uznávána a přestože tak významní psychologové jako W. Stern (1935) a S. L. Rubinštejn (1935, 1940, 1946) požadovali již téměř před půl stoletím přebudování veškeré psychologie na osobnostních základech a přestože princip osobnosti a individuálnosti znovu vytyčil jako jeden ze základních principů psychologie K. K. Platonov (1969) na počátku sedmdesátých let. V této teoreticko-metodologické studii podávám přehled základních typů chápání předmětu psychologie osobnosti a předkládám vymezení pojmu osobnost.