Jednota habrovanských a její kancionály

Title: Jednota habrovanských a její kancionály
Variant title:
  • The Habrovany community and its hymn books
Source document: Bohemica litteraria. 2012, vol. 15, iss. 2, pp. 7-42
Extent
7-42
  • ISSN
    1213-2144 (print)
    2336-4394 (online)
Type: Article
Language
License: Not specified license
Rights access
embargoed access
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
Hymnography of the Habrovany community is, besides the Utraquist and Brethren (by Unity of the Brethren) production, an essential source of investigating the hymns of the 1st half of the 16th century and Czech poetry of the Humanism and Renaissance periods in general. The quality of the new Habrovany hymns nearly matches that of the hymnography of the time. All editions of the hymn books present the theological teaching of the Habrovany community with a relative conceptuality, the hymns being part of their religious works, the literary-aesthetic aspect is only secondary. It is the dominance of the teaching aspect at the expense of the aesthetic one that was probably the obstacle to accept the hymns into the hymnographic sources. Later the Habrovany hymn books became a prototype of its kind, with functional syncretism being typical for them (singing during a liturgy and the guide for the religious life of an individual). From the point of view of the content and motivation, the hymns correspond to the concept of the Middle Ages rather than the poetics of national Humanism (that can rarely be seen, e.g. in hymns by Beneš Optát), the Habrovany hymnography with its didactic approach and simple vocabulary represents rather a continuation of the Tabor or Brethen poetry. The specific position of the Habrovany community led to only a very small number of hymns being included in the later hymnography canon.
References
[1] "HABROVANSKÝ KANCIONÁL", [1536]. [Luleč: Kašpar Aorg?], Knihopis č. K02735

[2] PÍSNIČKY KŘESŤANSKÉ, 1530. (Luleč: Kašpar Aorg), Knihopis č. K13495

[3] PÍSNIČKY POBOŽNÉ, 1534. (Luleč: Kašpar Aorg), Knihopis č. K13495a

[4] PÍSNIČKY K NÁBOŽENSTVÍ KŘESŤANSKÉMU NÁLEŽITÉ, 1535. (Luleč: Kašpar Aorg) Knihopis č. K13495b

[5] APOLOGIA. TOTIŽ ZJEVNÉ DOSTIUČINĚNÍ ANEB VŠEM VŮBEC VYDÁNÍ POČTU Z VÍRY, 1536. (Luleč: Kašpar Prostějovský), Knihopis č. K00233

[6] BARTOŠOVA KRONIKA PRAŽSKÁ, 1851. ed. Erben, Karel Jaromír (Praha: Bedřich Tempský)

[7] BLOCK, Johannes, 1999. Hymnologie und Hermeneutik. Versuch einer gegenseitigen Durchdringung am Beispiel des gesungenen Wortes bei Martin Luther (mikrofiše, https://www.regensburger-katalog.de/query/10/BV013232937)

[8] BLUME, Friedrich, 1965. Geschichte der evangelischen Kirchenmusik (Kassel: Bärenreiterverlag)

[9] BRANDL, Vincenc, 1882. "Jan Dubčanský a bratři lulečtí", ČMM 14, s. 74–125

[10] BUNDŽA, Bohumír, 1914. "Bratří Lilečtí čili Habrovanští", Hlídka, s. 333–337, 431–435, 535–539, 544–549, 691–696

[11] CURTIUS, Ernst Robert, 1998. Evropská literatura a latinský středověk (Praha: Triáda)

[12] ČAPLOVIČ, Jan, 1955. "Literárne začiatky Jána Silvána", Slovenská literatura II, s. 73–84

[13] DOPISY O ROZDÍLECH VE VÍŘE, 1895. Archív český XIV, s. 335–367

[14] DUBRAVIUS, Jan, 1983. Theriobulia Rada zvířat (Praha: Academia nakladatelství Československé akademie věd)

[15] EBERHARD, Winfried, 1981. Konfessionsbildung und Stände in Böhmen 1478–1530 (Wien: R. Oldenbourgh Verlag München)

[16] HANÁK, Jan, 1928. "Bratří a starší z Hory lilecké", ČMM 52, s. 39–96, 277–348

[17] HANZELKOVÁ, Marie, 2011. "Kliment Bosák a Beneš Optát z Telče jako hymnografové", SCetH 41, č. 85–86, s.

[18] HASIŠTEJNSKÝ, Bohuslav z Lobkovic, 1836. Pána Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic věk a spisy, ed. K. Vinařický, (Praha: Knížecí arcibiskupská tiskárna)

[19] HLAVÁČEK, Petr, 2000. Habrovany 1350–2000 (Brno: Obec Habrovany)

[20] HREJSA, Ferdinand, 1915. "K českým dějinám náboženským za Ferdinanda I.", ČČH, s. 179–216

[21] HUIZINGA, Johann, 1999. Podzim středověku (Jinočany: H&H), s. 227–237

[22] JANÁČEK, Josef, 1966. Jan Blahoslav. Studie s ukázkami z díla (Praha: Svobodné slovo)

[23] JIREČEK, Josef, 1876. Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku II. (Praha: B. Tempský)

[24] JIREČEK, Josef, 1878. Hymnologia Bohemica. Dějiny církevního básnictví českého až do XVIII. století (Praha: Královská česká společnost nauk)

[25] JUNGMANN, Josef, 1825. Historie literatury české (Praha: s. n.)

[26] KAMENÍČEK, František, 1902. Zemské sněmy a sjezdy moravské II, s. 124–135 (Brno: Zemský výbor markrabství Moravského)

[27] KAMENÍČEK, František, 1905. Zemské sněmy a sjezdy moravské III, s. 448–501 (Brno: Zemský výbor markrabství Moravského)

[28] KIRCHENLIED INTERDISZIPLINÄR: HYMNOLOGISCHE BEITRÄGE AUS GERMANISTIK, THEOLOGIE UND MUSIKWISSENSCHAFT, 2002. Ed. Hermann Kurzke, Hermann Ühlein (Frankfurt am Main: Europäischer Verlag der Wissenschaften)

[29] KOLÁR, Jaroslav, 1999. Návraty bez konce. Studie k starší české literatuře (Brno: Atlantis), s. 17–52

[30] KONÁČ, Mikuláš z Hodiškova, 1511. Rozmlouvání o víře neméně užitečné jako kratochvilné. V kterémžto říměnín, Čech, Pikhart a Mudřec společně rozmlouvají. MBT 1927

[31] KONEČNÝ, Matouš, 1613. Pravda vítězící tj. odpověď přímá na spis hanlivý proti jednotě bratrské (Kralice: Českobratrská kněhtiskárna), Knihopis č. K04283

[32] KONRÁD, Karel, 1881, 1893. Dějiny posvátného zpěvu staročeského od XV. věku do zrušení literátských bratrstev I, II (Praha: Cyrillo-Methodějská kněhtiskárna)

[33] KOPECKÝ, Milan, 1974. "Dva vývojové články staročeské hymnografie", Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university, D 21, s. 49–52

[34] KOUBA, Jan, 1959. "Kancionály Václava Miřínského", Miscellanea musicologica 8, s. 1–147

[35] KOUBA, Jan, 1962. "Blahoslavův rejstřík autorů českobratrských písní a jeho pozdější zpracování", Miscellanea musicologica 13, s. 1–175

[36] KOUBA, Jan, 1988. "Nejstarší české písňové tisky do roku 1550", Miscellanea musicologica 32, s. 21–92

[37] KRONIKA BARTOŠE PÍSAŘE, 1903. Ed. Šimák, Josef Vítězslav (Praha: Královská společnost nauk), s. 142–149, 199–202, 366–368

[38] MACEK, Josef, 2001. Víra a zbožnost jagellonského věku (Praha: Argo)

[39] MALURA, Jan, 2004. "Moravské kancionály v kontextu kulturních proudů předbělohorské epochy", Acta universitatis Palackianae Olomucensis Facultas Philosophica Moravica 1, s. 149–156

[40] MALURA, Jan, 2010. Písně pobělohorských exulantů (1670–1750) (Praha: Academia)

[41] MARTI, Andreas, 2000. "Deutschsprachige Länder", in Jahrbuch für Liturgik und Theologie 39, s. 220

[42] MÜLLER, Joseph Theodor, 1922. Geschichte der böhmischen Brüder I, s. 437–455 (Herrnhut: Missionsbuchhandlung)

[43] MÜLLER, Joseph Theodor, 1931. Geschichte der böhmischen Brüder II, s. 93– 101 (Herrnhut: Missionsbuchhandlung)

[44] NAVRÁTIL, Bohumil, 1902. "Glosy k dějinám moravského tisku", Časopis matice moravské 26, s. 126–151

[45] NOVÁK, Arne, 1946. Stručné dějiny literatury české (Olomouc: Promberger), s. 61

[46] OBRANA M. SAMUELA Z DRÁŽOVA, 1636, Knihopis č. K5308, KNM 37 B 13

[47] ODLOŽILÍK, Otakar, 1923. "Jednota bratří Habrovanských", ČČH 29, s. 1–70, 301–357

[48] ODPOVĚĎ A ZPRÁVA BRATŘÍ STARŠÍCH TÉ JEDNOTY, KTEŘÍŽ Z OMYLU NĚKTEŘÍ PIKHARSTVÍM NAZÝVAJÍ NA TŘETÍ SPIS KTERÝŽ VYDÁN PROTI NIM OD STARŠÍCH LILEČSKÝCH NEB HABROVANSKÝCH, 1533. Knihopis K06553, KNM sign. 36 F 21

[49] PROCHÁZKA, Vojtěch, 1941. Tiskárna bratří habrovanských v Lulči u Vyškova (Vyškov)

[50] PŘÍPISY PLUMLOVSKÉ, 1558. (MZA rkp. č. 270, fol. 138a-138b, 299–300)

[51] ROTHKEGEL, Martin, 2005. Mährischer Sakramentiere des Zweiten Viertels des 16. Jahrhunderts: Matěj Poustevník, Beneš Optát, Johann Zeising (Jan Čížek), Jan Dubčanský (Baden-Baden: Valentin Koerner)

[52] ROYT, Jan, 2006. Slovník křesťanské ikonografie (Praha: Karolinum)

[53] SBORNÍK KONFESÍ HABROVANSKÝCH A SPISŮ OPTÁTA Z TELČE KNM II G 12

[54] SBORNÍK PRACÍ CHELČICKÉHO A HABROVANSKÝCH 1578, KNM II G 13

[55] SPIS Z PÍSEM SVATÝCH SEBRANÝ, 1534. (Luleč: Kašpar Prostějovský), Knihopis č. K15612

[56] SVATOŠ, Michal, SVATOŠ, Martin, 1985. Živá tvář Erasma Rotterdamského (Praha: Vyšehrad)

[57] ŠKARKA, Antonín, 1936. "Neznámí skladatelé bratrských písní", Listy filologické, 63, s. 289–424

[58] ŠKARKA, Antonín, 1986. "Kapitoly z české hymnologie", in Lehár, Jan (ed.), Půl tisíciletí českého písemnictví (Praha: Odeon), s. 190–302

[59] ŠKARPOVÁ, Marie, 2006. Kancionál český M. V. Šteyera – návrh českého hymnografického kánonu (Dizertační práce, FF MU)

[60] ŠTURM, Václav, 1588. Rozsouzení a bedlivé uvážení velikého kancionálu od bratří valdenských (Praha: Burián Valda)

[61] UKÁZÁNÍ V DVOJÍ STRÁNCE, 1533. (Luleč: U Kašpara Prostějovského), Knihopis č. K16367

[62] VOIT, Petr, 2008. Encyklopedie knihy (Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově)

[63] WINTER, Zikmund, 1895–1896. Život církevní v Čechách, kulturně-historický obraz z 15. a 16. století, I, II (Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění)