Upřesnění metod určujících biologický věk staroslovanských dětí

Určování biologického věku u dětských kosterních pozůstatků je mnohem jednodušší než u jedinců dospělých, přesto určení věku může být komplikováno zachovalostí kosterního materiálu. Stanovení zubního věku je možné u většiny dětí na pohřebištích, neboť zuby se dochovávají častěji než jiné pozůstatky kostry člověka, a to z důvodu většího obsahu anorganických látek v zubní tkáni. Disertační práce "Upřesnění metod určujících biologický věk u dětských skeletů" (vedoucí práce: doc. RNDr. Eva Drozdová, Ph.D.) vychází z diplomové práce "Děti z Pohanska. Srovnání biologického věku podle stupně mineralizace a vývoje dlouhých kostí postkraniálního skeletu. Pohřebiště u kostela." V této diplomové práci jsem se zabývala přesností jednotlivých metod určujících biologický věk, jejich srovnáním o kolik se od sebe liší a číselným vyjádřením tohoto rozdílu. Metoda autorů Komínka a Rozkovcové (1984) určující věk podle stupně mineralizace zubů byla vybrána za standard a ostatní metody s ní byly srovnávány. Obecně se určený věk podle stupně mineralizace zubů shodoval s věkem podle prořezávání zubů (Ubelaker 1989) a délky dlouhých kostí (Stloukal a Hanáková 1978). Při určování zubního věku dětských kosterních pozůstatků na Pohřebišti u kostela podle Ubelakera bylo zjištěno, že některá vývojová stádia zubů neodpovídají jeho stádiím ve schématu prořezávání. Jelikož jeho schéma prořezávání zubů bylo vytvořeno na základě velkého množství literárních zdrojů, není možné materiál zpětně dohledat a srovnat mezi sebou. Toto pokládám za hlavní důvod, proč některá jeho vývojová stádia zubů nekorespondují s vývojovými stádii mineralizace zubů podle Komínka a Rozkovcové, kteří metodu vypracovali na našem území.

The determination of the biological age of the skeletal remains of children is considerably easier than that of adults. However, the process may be hindered by the state of the skeletal material available. The determination of dental age is possible for the majority of children's remains in burial grounds, since teeth are preserved more often than the rest of the human skeleton, due to a higher content of inorganic substances in the tissue. My postgraduate thesis entitled The Specification of Methods Determining the Biological Age with Children's Skeletons (supervisor: Doc. RNDr. Eva Drozdová, PhD) is based on my diploma work Children from Pohansko. A Comparison of Biological Age according to the Degree of Mineralisation and Development of Long Bones of the Post-Cranial Skeleton. Burial Ground by the Church. In the diploma work I centred upon the accuracy of individual methods determining biological age, their comparison and differences between them, as well as numerical definitions of the differences. The method of determining age according to the degree of tooth mineralisation employed by Komínek and Rozkovcová (1984) was selected as a template, with the remaining methods compared with it. In most cases, the age determined according to the degree of tooth mineralisation corresponded with the age determined by teething phases (Ubelaker 1989) and the length of long bones (Stloukal and Hanáková 1978). When determining the dental age in children's skeletal remains from the burial ground by the church by Ubelaker's method, specialists revealed that some developmental stages of the teeth did not correspond with the stages in Ubelaker's teething scheme. As this scheme was drawn up on the basis of a large number of written sources, the material cannot be back-checked and compared. In my opinion, this is the main reason that some of his tooth development stages do not correspond with the development stages of tooth mineralisation according to Komínek and Rozkovcová, who developed the method in the Czech lands.