Intencionálne uloženie koňa – obeť či pohreb? : niekoľko postrehov na základe nálezov z Břeclavi-Pohanska

Variant title
Intentional disposal of a horse – a sacrifice or a burial? : some reflections based on findings from Břeclav-Pohansko
Source document: Studia archaeologica Brunensia. 2013, vol. 18, iss. 2, pp. [13]-32
Extent
[13]-32
  • ISSN
    1805-918X (print)
    2336-4505 (online)
Type: Article
Language
Slovak
License: Not specified license
Abstract(s)
V európskom prostredí sa už od doby sťahovania národov stretávame s uloženiami konských kostier respektíve s pohrebmi koní aj na regulárnych pohrebiskách, aj na sídliskách. Tento zvyk je archeologicky doložiteľný ešte v 11.–12. storočí. Pohreby koní boli buď súčasťou magických rituálov spojovaných s mýtom alebo mal pochovaný kôň funkciu milodaru, ktorý prináležal určitému postaveniu člena v spoločenstve. V predloženom článku je vyslovená úvaha ako možno interpretovať šesť prípadov zámerného uloženia koňa v sídliskovom kontexte z areálu hradiska Břeclav-Pohansko, a to na základe rozboru terénnej situácie v kombinácii s porovnaním podobných publikovaných ranostredovekých nálezov a taktiež s využitím známych skutočností o slovanskej mytológii a religiozite.
In European environment it is already since the Migration Period that we come upon intentionally deposited horse skeletons or horse burials in both usual graveyards and settlements. This custom is archaeologically provable still in the 11th–12th centuries. Horse burials either were part of magic rituals related to mythology or have served as an offering relevant to a specific social rank of the deceased. The presented paper reflects on how to interpret six examples of intentionally disposed horses within the settlement context in the area of the Břeclav-Pohansko stronghold by analysing the excavation findings, comparing them to similar early medieval findings published, and making use of hitherto knowledge on Slavic mythology and religiosity.
Summary language
Document
References:
[1] Ambros, C. – Müller, H.-H. 1980: Frühgeschitliche Pferdeskelettfunde aus dem Gebiet der Tschechoslowakei. Archaeologica Slovaca Fontes XIII. Bratislava.

[2] Cooper, J. C. 1986: Lexikon alter Symbole. Leipzig.

[3] Beranová, M. 1988: Slované. Praha.

[4] Boberová, K. – Drozdová, E. 2011: DNA-Based Sex Determination in Children and Undeterminable Skeletal Remains from the South Outer Precincts (Pohansko near Břeclav). In: Macháček, J. – Ungerman, Š. (Hrsg.), Frühgeschichtliche Zentralorte in Mitteleuropa. Studien zur Archäologie Europas 14. Bonn, 155–161.

[5] Danielisová, A. 2003: Rituální pohřby koní v raném středověku. Brno (rkp. seminárnej práce, ulož. na ÚAM FF MU Brno).

[6] Dětmar z Merseburku: Kronika. Praha 2008 (preklad B. Neškudla a J. Žytek).

[7] Dostál, B. 1968: Slovanské kultovní místo na Pohansku u Břeclavi? (K interpretaci kůlového objektu č. 39), Vlastivědný věstník moravský XX, 3–25.

[8] Dostál, B. 1982: Drobná pohřebiště a rozptýlené hroby z Břeclavi-Pohanska, Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university E 27, 135–209.

[9] Dostál, B. 1992: K pohanství moravských Slovanů, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity C 39, 8–17.

[10] Dostál, B. – Vignatiová, J. 1981: Břeclav – Pohansko 1979 (okr. Břeclav), Přehled výzkumů 1979, 37–39.

[11] Dostál, B. – Vignatiová, J. 1993: Břeclav – Pohansko 1990 (okr. Břeclav), Přehled výzkumů 1990, 87–89, 165–163.

[12] Gabriel, I. 1988: Zur Innenbebauung von Starigard/Oldenburg, Bericht der Römisch-Germanischen Kommission 69, 55–86.

[13] Garam, É. 1995: Das awarenzeitliche Gräberfeld von Tiszafüred. Cemeteries of the Avar period (567–829) in Hungary 3. Budapest.

[14] Gediga, B. 1970: Początky i rozwój wczesnośredniowiecznego ośrodka miejskiego na Ostrówku w Opolu, Slavia Antiqua XVI, 105–144.

[15] Hanuliak, M. 2004: Veľkomoravské pohrebiská. Pochovávanie v 9. – 10. storočí na území Slovenska. Nitra.

[16] Helmold: Helmolda kněze buzovského Slovanská kronika. Praha 1947 (preklad K. Vrátný).

[17] Herrmann, J. 1970: Feldberg, Rethra und das Problem der Wilzischen Höhenburgen, Slavia Antiqua XVI, 33–69.

[18] Hladík, M. 2010: Zur Frage der heidnischen Kultstätte in "Těšický les" im Suburbium des Burgwalls von Mikulčice. In: Poláček, L. – Maříková-Kubková, J. (Hrsg.), Frühmittelalterliche Kirchen als archäologische und historische Quelle. Internationale Tagungen in Mikulčice VIII. Brno, 101–121.

[19] Hornig, C. 1993: Das spätsächsische Gräberfeld von Rullsdorf, Ldkr. Lüneburg. Internationale Archäologie 14. Buch am Erlbach.

[20] Chrzanowska, W. – Krupska, A. 2003: Archäozoologische Analyse der Pfederbesttatungen aus Mikulčice und Břeclav-Pohansko. In: Poláček, L. (Hrsg.), Studien zum Burgwall von Mikulčice V. Brno, 209–214.

[21] Kavánová, B. 1999: Mikulčice – sídliště na "Klášteřisku", Přehled výzkumů 40 (1997–1998), 65–125.

[22] Klanica, Z. 1985: Mikulčice-Klášteřisko, Památky archeologické LXXVI, 474–539.

[23] Klanica, Z. 2008: Mutěnice-Zbrod. Zaniklé slovanské sídliště ze 7.–10. století. Brno.

[24] Kokkotidis, K. G. 1999: Von der Wiege bis zur Bahre. Untersuchungen zur Paläodemographie der Alamannen des frühen Mittelalters. Köln (Inaugural-Dissertation zur Erlangung des Doktorgrades der Philosophischen Fakultät der Universität zu Köln, http://kups.ub.uni-koeln.de/1200).

[25] Kmeťová, P. 2011: Deponovanie koní na pohrebiskách z halštatskej doby v priestore Karpatskej kotliny. Bratislava (nepublikovaná dizertačná práca, Filozofická fakulta UK Bratislava).

[26] Macháček, J. – Pleterski, A. 2000: Altslawische Kultstrukturen in Pohansko bei Břeclav (Tschechische Republik), Studia Mythologica Slavica 3, 9–22.

[27] Měřínský, Z. 1980: Pokračování záchranného výzkumu v nové štěrkovně n. p. Ingstav u Dolních Věstonic, Přehled výzkumů 1977, 108–109.

[28] Měřínský, Z. 2002: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. Praha.

[29] Miś, A. L. 1997: Przedchrześcijańska religia Rugian, Slavia Antiqua XXXVIII, 105–149.

[30] Müller-Wille, M. 1970–1971: Pferdegrab und Pferdeopfer im frühen Mittelalter, Berichten van de Rijksdienst voor het Oudheidkundig Bodemonderzoek 20–21, 119–248.

[31] Podborský, V. 2006: Náboženství pravěkých Evropanů. Brno.

[32] Profantová, N. – Profant, M. 2000: Encyklopedie slovanských bohů a mýtů. Praha.

[33] Přichystalová, R. 2010: Nerituálny pohreb muža z južného predhradia na Pohansku pri Břeclavi. In: Ungerman, Š. – Přichystalová, R. – Šulc, M. – Krejsová J. (eds.), Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám. Praha, 139–150, 804–806.

[34] Přichystalová, R. 2011: Die Bestattungen in Břeclav-Pohansko. Alte und neue Ausgrabungen. In: Macháček, J. – Ungerman, Š. (Hrsg.), Frühgeschichtliche Zentralorte in Mitteleuropa. Studien zur Archäologie Europas 14. Bonn, 35–61.

[35] Schuldt, E. 1976: Der altslawische Tempel von Gross Raden. Schwerin.

[36] Staššíková-Štukovská, D. 2001: Vybrané nálezy z pohrebiska v Borovciach z pohľadu začiatkov kostrového pochovávania staromoravských a nitrianských Slovanov. In: Galuška, L. – Kouřil, P. – Měřínský, Z. (eds.), Velká Morava mezi východem a západem. Brno, 371–388.

[37] Švecová, R. 2000: Nálezy kostenej a parohovej industrie z predveľkomoravských a veľkomoravských sídlisk na Pohansku pri Břeclavi do roku 1995, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity M 5, 61–95.

[38] Ungerman, Š. 2007: Raně středověké pohřebiště v Dolních Věstonicích - Na pískách. Brno (dizertačná doktorská práca na FF MU Brno, http://is.muni.cz/th/18484/ff_d/text.pdf).

[39] Váňa, Z. 1990: Svět slovanských bohů a démonů. Praha.