Stavební vývoj a dispozice předhradí hradu Skály : příspěvek k poznání předhradí menších hradů

Variant title
The building development and layout of the Skály castle bailey : contribution to information about baileys of small castles
Bauliche Entwicklung und Anlage der Vorburg von Burg Skály : ein Beitrag zum Verständnis der Vorburgen kleinerer Burgen
Source document: Archaeologia historica. 2015, vol. 40, iss. 2, pp. 553-581
Extent
553-581
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type
Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
Archeologický výzkum hradu Skály přinesl řadu závažných poznatků. Hrad nepatří mezi velká šlechtická sídla a to se odráží nejen na velikosti jádra hradu, ale i jeho předhradí, kde se setkáváme pouze se stavbou kuchyně, stáje, kolny a brány, mimo sklípku a prevetu. Výstavba předhradí nebyla plánována od samého počátku, ale vyvíjela se postupně, což lze pozorovat především na úpravách severní skály. Na rozšíření hradu má zřejmě hlavní zásluhu Erhart ze Skal, jedna z nejvýznamnějších postav na dvoře markraběte Jošta. Bezpečí, které hrad sevřený mezi skalami skýtal, bylo upřednostněno před komfortem větší zástavby. Po roce 1420 část předhradí vyhořela a hrstka obyvatel se stáhla do jádra hradu. Následně značnou část předhradí pokrylo rozsáhlé smetiště sypané z jádra hradu. Ani po roce 1434, kdy na hrad dorazila početná skupina husitů, stavby na předhradí nebyly opravovány, ačkoliv jinak v okolí hradu probíhaly značné terénní úpravy a opevňovací práce. Výzkum přinesl významné poznatky o vývoji zástavby předhradí nevelkého hradu, materiální kultuře a jeho historii až po násilný zánik v roce 1440.
Archaeological research into Skály Castle has brought a great deal of important information. The castle does not count among large aristocratic seats, which is reflected both in the size of the castle core and the bailey that only comprised a kitchen, stable, shed and a gate, a cellar and a privy. The building development of the bailey had not been planned but evolved gradually, which can be observed, in particular, in the modifications to the northern rock. In all probability, the expansion of the castle could be chiefly credited to Erhart of Skály, one of the leading figures in the court of Margrave Jošt. Safety provided by the castle wedged among rocks took priority over the comfort of further building development. After 1420 part of the bailey was destroyed by fire and the handful of its inhabitants moved to the castle. The major part of the bailey was then covered with a dump of waste poured from the castle. The buildings in the bailey were not restored even after 1434 when a large group of Hussites settled in the castle, although there were significant terrain modifications and fortification work taking place in the castle surroundings. The research brought important findings about the development of the bailey of a small castle, its material culture and history until the castle's violent end in 1440.
Summary language
Document
References:
[1] ZDB: Die Landtafel des Markgrafthums Mähren, cuda Brunensis I–III . Brno 1856.

[2] BELCREDI, L., 2002: Předběžná zpráva o výzkumu hradu Skály u Nového Jimramova, okr. Žďár n. Sáz. In: Sborník příspěvků Život na středověkém hradě ve 14. století, 32–45. Předklášteří.

[3] BELCREDI, L., 2006: Pokračování výzkumu na hradě Skály . In: Pravěk 16 – Supplementum, 81–92. Brno.

[4] BELCREDI, L., 2010: Dvě kuchyně hradu Skály . In: Zaměřeno na středověk. Sborník k 60. narozeninám prof. Z. Měřínského, 346–370. Brno.

[5] BELCREDI, L., 2010a: Stavební podoba jádra hradu Skály – Die bauliche Form der Kernburg von Burg Skály. In: Hrad jako technický problém. Technologie a formy výstavby středověkých opevněných sídel. AMMS II/2010 (Měřínský, Z., ed.), 6–38. Brno.

[6] BELCREDI, L., 2012: Hrad Skály aneb o prstenu paní Elišky (Historie a archeologický výzkum hradu Skály), 2. vydání. Brno.

[7] BELCREDI, L., 2012a: Penězokazecká dílna na hradě Skály . In: Mezi raným a vrcholným středověkem. Sborník Pavlu Kouřilovi k šedesátým narozeninám přátelé, kolegové a žáci, 583–598. Brno.

[8] BELCREDI, L.–USTOHAL, V.–BUCHAL, A., 2002: Pečetidlo z hradu Skály u Jimramova , Z dějin hutnictví 31, 49–52.

[9] BELCREDI, L.–USTOHAL, V.–DOLEŽAL, P., 2004: Zvon z hradu Skály u Nového Jimramova , Slévárenství 1, 55–58.

[10] BELCREDI, L., 2006: Materiálová analýza neželezných předmětů z hradu Skály . In: Pravěk 16 – Supplementum, 113–122. Brno.

[11] DURDÍK, T., 2000: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů . Praha.

[12] ENDLICHEROVÁ, M.–BELCREDI, L., 2006: Nálezy z kuchyně hradu Skály . In: Pravěk 16 – Supplementum, 93–112. Brno.

[13] HOFFMANN, F., 1988: Bojová družina Erharta Pušky z Kunštátu , VVM 40, 56–64.

[14] KOŠŤÁL, J. a kol., 2013: Vízmburk. Příběh ztraceného hradu . Havlovice.

[15] KOVÁŘ, J., 2007: Předhradí moravských hradů ve 14. stol. In: Človek a spoločnosť v dejinách. Trnavský historický spolok, 65–100. Trnava.

[16] MLÍKOVSKÝ, J., 2010: Kosti ptáků z části (horní hrad) středověkého hradu Skály ve Žďárských vrších na Moravě (15. století) – Bird bones from the "horní hrad" sector of the Medieval castle Skály in Žďárské Hills, Moravia (15th century). In: Hrad jako technický problém. Technologie a formy výstavby středověkých opevněných sídel. AMMS II/2010 (Měřínský, Z., ed.), 58–60. Brno.

[17] MUSIL, J., 2003: Stavební vývoj hradu Vízmburka . In: Sláva a pád hradu Vízmburka, 14–26. Hradec Králové.

[18] NÝVLTOVÁ-FIŠÁKOVÁ, M., 2010: Zvířecí osteologický materiál z hradu Skály (horní hrad) – Osteologisches Material tierischer Herkunft von der Burg Skály (Obere Burg). In: Hrad jako technický problém. Technologie a formy výstavby středověkých opevněných sídel. AMMS II/2010 (Měřínský, Z., ed.), 47–57. Brno.

[19] PLAČEK, M., 2010: Podoba jádra hradu Skály v kontextu soudobé hradní produkce – Das Aussehen der Kernburg Skály im Kontext der zeitgenössischen Burgproduktion. In: Hrad jako technický problém. Technologie a formy výstavby středověkých opevněných sídel. AMMS II/2010 (Měřínský, Z., ed.), 39–46. Brno.

[20] STRÁNSKÝ, K., 2004: Pozoruhodný nález zvonoviny z hradu Skály u Nového Jimramova , Slévárenství 1, 59–60.

[21] UNGER, J., 1999: Život na lelekovickém hradě ve 14. století . Brno.