Article
| Title: | Rybník jako součást hospodářství vrchnostenského panství a indikátor podoby krajiny jižního Valašska v 15. až 17. století |
| Variant title: | Fishponds as economic components of aristocratic estates and indicators of landscape changes in southern Moravian Wallachia in the 15th–17th centuries Fischteiche als ökonomische Bestandteile einer adeligen Grundherrschaft und als Indikator für die Landschaftsform der Mährischen Südwalachei im 15. bis 17. Jahrhundert |
| Author: | |
| Source document: | Archaeologia historica. 2017, vol. 42, iss. 2, pp. 789-817 |
| Extent: | 789-817 |
| ISSN: | 0231-5823 (print); 2336-4386 (online) |
| DOI: | 10.5817/AH2017-2-19 |
| Type: | Article (Czech) |
| Stable URL: | http://hdl.handle.net/11222.digilib/137056 |
| License: |
PDF
Abstract(s):
Součástí hospodářského rozvoje v kontinentální Evropě 14. až 16. století bylo rozšíření rybníků. V některých regionech se chov ryb stal jednou z hlavních podnikatelských aktivit šlechty. V českých zemích známe dodnes existující díla středověkých rybníkářů především z jižních a východních Čech. Zajímavé doklady těchto aktivit však byly zaznamenány i v oblasti jihovýchodní Moravy, kde dnes již neexistující rybníky podstatně změnily podobu hospodářství i ráz krajiny někdejšího brumovského panství. To naznačují dochované písemné prameny i terénní relikty, jež jsou v dnešní krajině stále ještě více či méně patrné. Archeologický výzkum pozůstatků konkrétního rybničního díla nedaleko obce Mirošova vedl k lokalizaci dobře dochovaných dřevěných prvků sypané hráze, jež datují jeho založení do období po roce 1488. V prostoru rybníka, který pravděpodobně zanikl narušením hráze svahovým sesuvem po roce 1536, byly také zaznamenány zbytky vodní a segetální vegetace. Jejich paleoekologická analýza doložila krajinu tvořenou mozaikou lesů, polí a pastvin. Průzkum širšího okolí pak prokázal napojení hráze na síť pozdně středověkých až novověkých úvozových cest a hráz dalšího rybničního díla. Ta dokládá přítomnost vícestupňové rybniční soustavy.
The economic development in continental Europe in the 14th–16th centuries involved the spreading of fishponds, and in some regions fish farming became one of the main economic activities of the aristocracy. In the Czech lands, the works of medieval fishpond designers that still exist today are chiefly known from southern and eastern Bohemia. However, interesting evidence of these activities also comes from south-eastern Moravia where fishponds (that are no longer in existence) substantially changed the form of economy, as well as the character of the landscape on the former Brumov estate. This is further indicated by written sources and terrain relics that are still more or less discernible in the landscape today. Archaeological research into the remains of a particular fishpond near Mirošov brought to light well-preserved timber elements of an earth pond wall, which date its establishment to the period after 1488. The area of the fishpond that probably ceased to exist through the breaking of the wall by a landslide after 1536 yielded the remains of water and marsh vegetation. Their paleoecological analysis revealed a landscape made up of a mosaic of forests, fields and pastures. Research into the wider surroundings of the pond showed a connection between the pond wall and a network of late-medieval and modern-age sunken lanes as well as a wall of another pond, which evidences the existence of a system of fishponds consisting of several levels.
The economic development in continental Europe in the 14th–16th centuries involved the spreading of fishponds, and in some regions fish farming became one of the main economic activities of the aristocracy. In the Czech lands, the works of medieval fishpond designers that still exist today are chiefly known from southern and eastern Bohemia. However, interesting evidence of these activities also comes from south-eastern Moravia where fishponds (that are no longer in existence) substantially changed the form of economy, as well as the character of the landscape on the former Brumov estate. This is further indicated by written sources and terrain relics that are still more or less discernible in the landscape today. Archaeological research into the remains of a particular fishpond near Mirošov brought to light well-preserved timber elements of an earth pond wall, which date its establishment to the period after 1488. The area of the fishpond that probably ceased to exist through the breaking of the wall by a landslide after 1536 yielded the remains of water and marsh vegetation. Their paleoecological analysis revealed a landscape made up of a mosaic of forests, fields and pastures. Research into the wider surroundings of the pond showed a connection between the pond wall and a network of late-medieval and modern-age sunken lanes as well as a wall of another pond, which evidences the existence of a system of fishponds consisting of several levels.
Keywords:
rybníkářství; jižní Valašsko; pozdní středověk; časný novověk; paleoekologie
fish farming; southern Moravian Wallachia; late Middle Ages; early modern age paleoecology
fish farming; southern Moravian Wallachia; late Middle Ages; early modern age paleoecology
Summary language: German
Note:
Tato práce byla podpořena grantem Masarykovy univerzity číslo MUNI/M/1790/2014 a vznikla ve spolupráci s Univerzitou Karlovou v rámci programu PROGRES Q09: Historie – Klíč k pochopení globalizovaného světa.
References:
[1] ASTON, M., 1988: Aspects of fishpond construction and maintenance in the 16th and 17th centuries. In: Medieval Fish, Fisheries and Fishponds in England. Vol. 1–2. British Archaeological Reports 182 (Aston, M., ed.), 187–202. Oxford.
[2] BARTÍK a kol., 2016: Bartík, J.–Chrástek, T.–Běhounková, L.–Rašticová, B.–Nohálová, H.–Novotný, J.–Vavrčík, H., Středověké opevnění Uherského Hradiště ve světle archeologického výzkumu v ulici Dlouhá, Slovácko 57, 79–118.
[3] BARTLOVÁ, M.–ČORNEJ, P., 2007: Velké dějiny zemí Koruny české VI. 1437–1526. Praha – Litomyšl.
[4] BŮŽEK, V., 2010: Společnost českých zemí v raném novověku: struktury, identity, konflikty. Praha.
[5] CAPPERS, R. T. J.–BEKKER, R. M.–JANS, J. E. A., 2006: Digital Seed Atlas of the Netherlands, Eelde [online]. Dostupné z http://seeds.eldoc.ub.rug.nl/, cit. 31. 1. 2016.
[6] DOHNAL, V., 1977: Kultura lužických popelnicových polí na východní Moravě. Fontes Archaeologiae Moraviae 10. Brno.
[7] DUBRAVIUS, J., 1559: De Piscinus et Piscium qui in eis aluntur naturis libri quinque, ut doctissimi, ita ad rem familiarem augendam utilissimi, ad illustrem virum Antonum Fuggerum. Dostupné z https://books.google.cz/books?vid=NKP:1002303235&printsec=frontcover& hl=cs#v=onepage&q&f=false.
[8] HALAČKA, I., 1988: Mince zemí Koruny české. 2. díl. Kroměříž.
[9] HEIRI, O.–LOTTER, A. F.–LEMCKE, G., 2001: Loss on ignition as a method for estimating organic and carbonate content in sediments: reproducibility and comparability of results, Journal of Paleolimnology 25, 101–110. DOI: 10.1023/A:1008119611481 | DOI 10.1023/A:1008119611481
[10] HOFFMANN, R. C., 1996: Economic Development and Aquatic Ecosystems in Medieval Europe, The American Historical Review 101(3), 631–669. DOI: 10.2307/2169418 | DOI 10.2307/2169418
[11] HURT, R., 1960: Dějiny rybnikářství na Moravě a ve Slezsku. I–II. Ostrava.
[12] CHAMBERS, R. A., 1975: 'Three Fishponds at Thame', Oxoniensia 40, 238–246.
[13] CHAMBERS, R. A.–GRAY, M., 1988: The excavation of fishponds. In: Medieval Fish, Fisheries and Fishponds in England. Vol. 1–2. British Archaeological Reports 182 (Aston, M., ed.), 113–135. Oxford.
[14] JANKOVSKÁ, V.–POKORNÝ, J., 2002: Palaeoecology of a medieval fishpond system (Vajgar, Czech Republic), Folia Geobotanica 37(3), 253–273. DOI: 10.1007/BF02805211 | DOI 10.1007/BF02805211
[15] KAMENÍČEK, F., 1902: Zemské sněmy a sjezdy moravské II. Brno.
[16] KATZ, N. Ja.–KATZ, S. V.–KIPIANI, M. G., 1965: Atlas and keys of fruits and seeds occuring in the quaternary deposits of the USSR. Moscow.
[17] KNITTLER, H., 2005: Teiche als Konjunkturbarometer? Das Beispiel Niederösterreich. In: Water Management in Medieval Rural Economy, RURALIA 5, 208–221.
[18] KNOWLES, D., 1950: The Monastic Order in England. Cambridge.
[19] KOLÁŘ, T.–KYNCL, T.–RYBNÍČEK, M., 2012: Oak chronology development in the Czech Republic and its teleconnection on a European scale, Dendrochronologia 30, 243–248. DOI: 10.1016/j.dendro.2012.02.002 | DOI 10.1016/j.dendro.2012.02.002
[20] MACEK, J., 1992: 1. Hospodářská základna a královská moc. Jagellonský věk v českých zemích (1471–1526). Praha.
[21] MACŮREK, J.–REJNUŠ, M., 1958: České země a Slovensko ve století před Bílou horou. Praha.
[22] MARTÍNEK, J.–LÉTAL, A.–MIŘIJOVSKÝ, J.–ŠLÉZAR, P.–VÍCH, D.–KALÁBEK, M., 2014: Poznáváme staré cesty. Brno.
[23] MÍKA, A., 1955: Slavná minulost českého rybnikářství. Praha.
[24] MOORE, P. D.–WEBB, J. A.–COLLINSON, M. E., 1991: Pollen analysis. 2nd ed. Oxford.
[25] ODEHNAL, P., 2000: Měšťané a předměšťané klobučtí. Příspěvek k poznání hospodářských poměrů poddaných na brumovském panství ve druhé polovině 16. století na základě rozboru pozemkových knih, ČMM CXIX, 45–64.
[26] ODEHNAL, P., 2007: "K většímu zlepšení statků našich". Příspěvek k poznání formování městeček a měst na základě materiálu z Valašských Klobouk, Brumova a Vlachovic, ČMM CXXVI, 63–82.
[27] ODEHNAL, P., 2014: Nad hospodařením poddaných na jihovýchodní Moravě ve stínu válečných událostí 17. a počátku 18. století. In: Valašsko – historie a kultura (Urbanová, S.–Dokoupil, L.–Ivánek, J.–Kadlec, P., edd.), 165–174. Ostrava.
[28] PÁNEK, T. a kol., 2010: Pánek, T.–Hradecký, J.–Minár, J.–Šilhán, K., Recurrent landslides predisposed by fault – induced weathering of flysch in the Western Carpathians. In: Weathering as a Predisposing Factor to Slope Movements (Calcaterra, D.–Parise, M., edd.), 183–199. London. DOI: 10.1144/EGSP23.11 | DOI 10.1144/EGSP23.11
[29] POKLUDA, Z., 1999: Držitelé hradu Brumova, Zlínsko od minulosti k současnosti, 39–40.
[30] POKLUDA, Z., 2005: Brumov – osudy hradu a jeho držitelů. Hýsly.
[31] POKORNÁ, A. a kol., 2014: Pokorná, A.–Houfková, P.–Novák, J.–Bešta, T.–Kovačiková, L.–Nováková, K.–Zavřel, J.–Starec, P., The oldest Czech fishpond discovered? An interdisciplinary approach to reconstruction of local vegetation in mediaeval Prague suburbs, Hydrobiologia 730(1), 191–213. DOI: 10.1007/s10750-014-1837-1 | DOI 10.1007/s10750-014-1837-1
[32] RYBNÍČKOVÁ, E.–HÁJKOVÁ, P.–RYBNÍČEK, K., 2005: The origin and development of spring fen vegetation and ecosystems – palaeogeobotanical results. In: Ecology and palaeoecology of spring fens of the West Carpathians (Poulíčková, A.–Hájek, M.–Rybníček, K., edd.), 29–60. Olomouc.
[33] ŘEPKA, R.–GRULICH, V., 2014: Ostřice České republiky. Praha.
[34] SHACKLEY, M.–HAYNE, J.–WAINWRIGHT, N., 1988: Environmental analysis of medieval fishpond at Owston abbey, Liecestershire. In: Medieval Fish, Fisheries and Fishponds in England. Vol. 1–2. British Archaeological Reports 182 (Aston, M., ed.), 301–308. Oxford.
[35] SCHNITTER, N. J., 1994: A history of Dams. Rotterdam.
[36] SKATULA, L., 1952: Vodní nádrže a jejich využití v lesnictví. Část III. Praha.
[37] SKUTIL, J., 1937–1938: Paleolitické nálezy z Valašsko-Kloboucka, Naše Valašsko 4, 210–217.
[38] ŠVÁBOVÁ, B., 2016: Vývoj profilu Drnovice v historické době. Praha.
[39] TEPLÝ, F., 1937: Příspěvky k dějinám českého rybnikářství. Praha.
[40] TEPLÝ, J., 2008: Příspěvek k dějinám rybníků a rybníkářství v předhusitském Chrudimsku. In: Theatrum historiae: sborník prací Katedry historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice, 9–45. Pardubice.
[41] VÁLKA, J., 1991: Dějiny Moravy 1. Středověká Morava. Brno.
[42] VOREL, P., 2005: Velké dějiny zemí Koruny české VII. 1526–1618. Praha – Litomyšl.
