[2] Andreev, M. (1980) Bălgarsko običajno pravo. In V. Chadžinikolov, R. Peševa, D. Todorov (Eds.) Etnografija na Bălgarija I. Sofija: BAN, s. 330–356.
[3] Aštalkovska, A. (2006) Predbračni seksualmi odnosi vo narodnata kultura na Golo Brdo, tabu-tema i realna sostojba. In A. Svetieva (Ed.) Golo Brdo. Život na granica. Skopje: Makedonsko etnološko društvo i Institut za etnologija i antropologija, s. 93–107.
[4] Aštalkovska, A. (Ed.) (2009) Socijalni i duchovni aspekti na materijalnata kultura. Social and spirital aspects of material culture. Skopje: Institut za etnologija i antropologija.
[5] Benovska-Săbkova, M. (2001) Političeski prechod i vsekidnevna kultura. Sofija 2001: AI Marin Drinov.
[6] Bitušíková, A. (2015) Nové prístupy k výskumu kultúrneho dedičstva. Etnologické rozpravy. Roč. XXII, Č. 1, s. 7–14.
[7] Bočková, H., Machová, B. (2013) Makedonská etnologie – minulost a současnost. Ethnologia Europae Centralis. Roč. XI, s. 69–76.
[8] Bratulić, J. (2004) Alberto Fortis i njegov Put po Dalmaciji. In A. Fortis Put po Dalmaciji. Split: Marjan tisak, s. IX–XXVIII.
[9] Braudel, F. (1995) Dlouhé trvání. In F. Mayer, V. Hubinger, L. Bazac-Billaud (Eds.) Antologie francouzských společenských věd. Antropologie, sociologie, historie. Cahiers du CEFRES. Roč. 8.
[11] Burke, P. (2005) Lidová kultura v raně novověké Evropě. Praha: Argo.
[12] Campbell, J. K. (1964) Honour, Family and Patronage. A Study of Institutions and Moral Values in a Greek Mountain Community. Oxford: Clarendon Press.
[13] Cvijić, J. (1923) Balkansko poluostrvo i Južnoslovenske zemlje I. Beograd: Državna štamparija.
[14] Dülmen, R. van (2001) Historická antropologie. Vývoj. Problémy. Úkoly. Praha: Dokořán.
[15] Fatková, G. (2015) Bulharští Karakačani a usedlý život. Dům, jméno a identita. Brno: CDK.
[16] Friedl, E. (1962) Vasilika: a Village in Modern Greece. New York: Holt, Rinehart and Winston.
[17] Fortis, A. (1774) Viaggio in Dalmazia. Venezia: Alvise Milocco.
[18] Frolec, V. (1989) Národopisná utopie nebo kulturní perspektiva? Lidová kultura jako faktor etnické identity. Národopisné aktuality. Roč. 26, s. 145–157.
[19] Gellner, E. (2003) Nacionalismus. Praha: CDK.
[20] Ghinoiu, I. (Ed.) (2004, 2005, 2008) Atlasul Etnografic Român I–V. București: Academiei Române.
[21] Green, S. (2011) O zlatnicima i eurima. Lociranje vrijednosti na grčko-turskoj granici. Etnološka tribina. Roč. 41, Č. 34, s. 153–168.
[22] Gruev, M. (2008) Kăm văprosa za sădbata na zadrugata. Ošte edno alternativno objasnenie. In D. Madžarov, K. Stoilov (Eds.) V sveta na čoveka. Sofija: UI Sv. Kliment Ochridski, s. 331–345.
[23] Grübler, A. (1995) Industrialization as a Historical Phenomenon. Laxenburg: IIASA.
[24] Halpern, J. M. (1958) A Serbian Village. New York: Columbia University Press.
[25] Halpern, D. M. (2006) Srpsko selo: društvene i kulturne promene u seoskoj zajednici (1952–1987). Beograd: Srpski genealoški centar.
[26] Halpern, J. M., Kerewsky Halpern, B. (1972) A Serbian Village in Historical Perspective. New York: Holt, Rinehart and Winston.
[27] Hlavačka, M. a kolektiv (2014) České země v 19. století. Proměny společnosti v moderní době I. Praha: Historický ústav AV ČR.
[28] Horská, P., Maur, E., Musil, J. (2002) Zrod velkoměsta. Urbanizace českých zemí a Evropa. Praha: Paseka.
[29] Ivanović-Barišić, M. (2009) Hristijanizacija narodnih običaja. Primer volovske bogomolje. Glasnik Etnografskog instituta. Roč. 57, Č. 1, s. 175–188.
[31] Kănčov, V. (1970) Izbrani proizvedenija I. Sofija: Nauka i izkustvo.
[32] Koprlová, J. (2016) Kapitoly ze života ženy v tradiční a moderní balkánské společnosti. Brno: Masarykova univerzita. Magisterská diplomová práce.
[33] Langer, J. (2010) Lidové stavby v Evropě. Praha: Grada.
[34] Le Goff, J. (2007) Paměť a dějiny. Praha: Argo.
[35] Luković, M. (2012) Tradiční zemědělství a domácí výroba srbského obyvatelstva Ibarského Kolašinu v severní části Kosova. In Z. Kłodnicki, M. Luković, P. Slavkovský, R. Stoličná, M. Válka Tradiční agrární kultura v kontextu společenského vývoje střední Evropy a Balkánu. Brno: Ústav evropské etnologie MU, s. 215–248.
[36] Luther, D. (2015) Nehmotné kultúrne dedičstvo z pohľadu etnológie. Etnologické rozpravy. Roč. 22, Č. 1, s. 15–23.
[37] Machová, B. (2008) Kurban. Obětní slavnosti v Bulharsku. Český lid. Roč. 95, s. 173–190.
[38] Machová, B. (2016) Bitovo. Každodenní život v makedonských horách. Brno: Ústav evropské etnologie FF MU.
[39] Marinov, D. (1995) Bălgarsko običajno pravo. Sofija: AI Marin Drinov.
[40] Milošeska, E. (2003) Tradicionalnata kultura vo opština Krivogaštani. Prilep: ŽNVO Chorizont.
[41] Možný, I. (2008) Rodina a společnost. Praha: SLON.
[42] Obrembski, J. (2001) Folklorni i etnografski materijali od Poreče I. Prilep – Skopje: Institut za staroslovenska kultura i Matica Makedonska.
[43] Obrembski, J. (2001–2002) Makedonski etnosociološki studii II–III. Prilep – Skopje: Matica makedonska i Institut za staroslovenska kultura.
[44] Obrembski, J. (2003) Poreče 1932–1933. Prilep – Skopje: Matica makedonska i Institut za staroslovenska kultura.
[45] Otčenášek, J., Baeva, V. a kol. (2013) //Slovník termínů slovesného folkloru. Bulharsko. Praha – Sofie: Etnologický ústav AV ČR a Institut za etnologija i folkloristika BAN.
[46] Panagiaris, G., Manolis, S., Zafeiratos, C. (2004)
Geographical differentiation of cephalometric data of a nomadic isolated Hellenic population. Sarakatsani. International Journal of Anthropology. Roč. 9, s. 273–279. |
DOI 10.1007/BF02447569
[47] Pantelić, N. (2007) Porodica i tradicija u gradovima Srbije krajem XX veka na primeru Kruševca, Šapca, Užica i Bora. Beograd: Etnografski institut SANU.
[48] Pavlicová, M., Uhlíková, L. (2008) Folklor, folklorismus a etnokulturní tradice. Příspěvek k terminologické diskusi. In J. Blahůšek, J. Jančář (Eds.) Etnologie – současnost a terminologické otazníky. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, s. 50–56.
[50] Popov, R., Grebenarova, S. (Eds.) (2003) Sakar. Etnografsko, folklorno i ezikovo izsledvane. Sofija: AI Marin Drinov.
[51] Prelić, M. (2006) Srbija u Evropi? Mitovi i realnost na početku XXI veka. Korak bliže Evropi ili korak dalje od nje: Srbija u potrazi za evropskim identitetom na početku 21. veka. Zbornik radova Etnografskog instituta. Roč. 22, s. 29–50.
[52] Radovanovičová, M. (1983) Základné podoby súčasných procesov premien v dedinskej rodine v Srbsku. Slovenský národopis. Roč. 31, s. 407–413.
[53] Sanders, I. T. (1949) Balkan Village. Lexington: University Press of Kentucky.
[54] Sanders, I. T. (1962) Rainbow in the Rock. The People of Rural Greece. Cambridge: Harvard University Press.
[55] Schepers, J. (1967) Mittelmeerländische Einflüsse in der Bau- und Wohnkultur des westlichen Mitteleuropa. In Europäische Kulturverflechtungen im Bereich der volkstümliche Überlieferung. Göttingen: Schwartz, s. 1–27.
[56] Stojanović, M. (Ed.) (2009) Ibarski Kolašin. Priroda i tradicijska kultura. Kragujevac: Centar za naučna istraživanja SANU i Univerzitet u Kragujevcu.
[57] Stránská , D. (1956) Historicko-národopisný atlas Československa. Národopisný věstník českoslovanský. Roč. 33, s. 300–321.
[58] Svetieva, Aneta (Ed.) (2006) Golo Brdo. Život na granica. Skopje: Makedonsko etnološko društvo i Institut za etnologija i antropologija.
[59] Vasović, M. (Ed.) (1974) Etnološko proučavanje savremenich promena u narodnoj kulturi. Beograd: Etnografski institut SANU.
[60] Vlahović, B. (1984) Razvoj zadružne kuće u okolini Novog Pazara. In R. Findrik (Ed.) Zaštita spomenika narodnog graditeljstva. Beograd: Društvo konzervatora Srbije, s. 47–50.
[61] Woitsch, J. (2012) Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska: stav a perspektivy výzkumu. Český lid. Roč. 99, s. 67–83.