Ke vztahu sídel nižší šlechty a jejich hospodářského zázemí

Variant title
Zur Beziehung zwischen den Sitzen des niederen Adels und ihrem wirtschaftlichen Hinterland
Relationship between residences of the lower nobility and their economic background
Contributor
Magar, Bernd (Translator of Summary)
Source document: Archaeologia historica. 2008, vol. 33, iss. [1], pp. 209-220
Extent
209-220
  • ISSN
    0231-5823
Type
Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
Nejstaršími sídly nobility byly dvorce spjaté s osadami a vlastnickými kostely. Velmoži na nich žili do poloviny 13. století a sloužily i zeměpanské správě na jihozápadní Moravě. Po nástupu hradů počala drobná šlechta stavět podobná sídla, ale ze dřeva a hlíny. Brzy se však navracela do vesnic a žila na dvorcích a ve tvrzích. Stály v kontaktu s hospodářskými dvory, jejichž hospodaření mohli majitelé řídit. Ojediněle byly dvory k sídlům přihrazeny, v případě Koválova dokonce celá farní vesnice. Bezprostřední spojení sídla a dvora (osady) dokazuje, že jejich vazba byla pro nižší šlechtu ve středověku a raném novověku podstatná a spoluzpůsobila vlny translací jejich sídel.
The oldest residences of the nobility were settlements connected with villages and churches. The nobility lived in them until the mid-13th century, and the settlements also served as headquarters for the provincial administration in south-west Moravia. Once castles started to spread, the gentry began to construct similar buildings in wood and clay. However, they soon returned to villages to live in settlements and fortresses. These were situated close to farmsteads, the running of which the owners could control. The farmsteads and the settlements rarely made up a single unit; however, in Koválov, the unit included a whole parish village. The close connection between settlements and farmsteads (villages) shows that their relationship was essential for the gentry in the Middle Ages and early modern times, and it also triggered waves of conversions in their residences.
Summary language
Document
References:
[1] BORSKÝ, P.– STRÁNSKÁ, R.– VITULA, P., 2002: Záchranný a zjišťovací archeologický výzkum zaniklého románskogotického kostela v areálu Bučovického zámku . In: Zprávy Státního památkového ústavu v Brně 6, 96–102. Brno.

[2] DOSTÁL, B., 1988: Velmožské dvorce ve struktuře velkomoravského státu , SlArch XXVI, 283–290.

[3] DURDÍK, T., 1978: Nástin vývoje českých hradů 12.–13. století , AH 3, 41–52.

[4] HEJNA, A., 1969: Curia, curtis, castrum, castellum. Ein Beitrag zur Frage der Differenzierung der selbstständigen Herrensitzen im 10.–13. Jahrhundert . In: Siedlung, Burg und Stadt, 210–217. Berlin.

[5] HEJNA, A., 1977: Výsledky archeologického výzkumu v areálu hradu v Týnci nad Sázavou , Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 18, 129–140.

[6] CHOTĚBOR, P. – SMETÁNKA, 1985: Panské dvory na české středověké vesnici , AH 10, 47–55.

[7] KAJZER, L., 1987: Czy tzw. gródki stoźkowate byly fundacjami "średniego rycerstwa"? In: Średniowieczne siedziby rycerskie w ziemi chelmińskiej na tle badań podobnych obiektów na ziemach polskich, A. Kola (ed.), 105–126. Toruń.

[8] KAŠIČKA, F., 1985: Hospodářské zázemí drobných feudálních sídel ve středních Čechách , AH 10, 57–65.

[9] KAŠIČKA, F.– NECHVÁTAL, B., 1986: Tvrze a hrádky na Strakonicku . Strakonice.

[10] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna českých zemí ve středověku . Praha.

[11] KOUŘIL, P.– MĚŘÍNSKÝ, Z.– PLAČEK, M., 1994: Opevněná sídla na Moravě a ve Slezsku (vznik, vývoj, význam, funkce, současný stav a perspektivy dalšího výzkumu) , AH 19, 121–151.

[12] MACHÁČEK, J., 2001: Pohansko bei Břeclav – ein bedeutendes Zentrum Grossmährens . In: Velká Morava mezi východem a západem, 275–290. Brno.

[13] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1997: 2. Od připojení Moravy v rámec českého státu do válek husitských . In: Moravskobudějovicko, Jemnicko, V. Nekuda (ed.), 151–239. Brno.

[14] MEYER, W., 1979: Rodung, Burg und Herrschaft . In: Burgen aus Holz und Stein, 43–80. Olten – Freiburg im Breisgau.

[15] NEKUDA, V., 1985: Mstěnice 1, zaniklá středověká ves u Hrotovic. Hrádek – tvrz – dvůr – předsunutá opevnění . Brno.

[16] NISLER, P., 2001: Drobná středověká opevnění u Štítů , Severní Morava 81, 15–26.

[17] PAPAJÍK, D., 2005: Páni ze Sovince. Dějiny rodu moravských sudích . Praha.

[18] PLAČEK, M., 1985: K počátkům hradu Lapikus , JM 21, sv. 24, 163–166.

[19] PLAČEK, M., 1987: Ves a dvůr Holoubek, K otázce vztahu dvora a panského sídla ve středověku , AH 12, 345–354.

[20] PLAČEK, M., 1997: Tvrz v Hostimi a její držitelé do počátku 17. století , JM 33, sv. 36, 37–45.

[21] PLAČEK, M., 1999: Formy feudálního sídla moravského venkova , AH 24, 211–300.

[22] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí . Praha.

[23] PLAČEK, M., 2002: Opěrné body Borešovy kolonizace Moravskotřebovska . In: Dissertationes historicae 7, Vladimír Wolf et Opera Corcontica, 301–311. Hradec Králové.

[24] PLAČEK, M., 2002a: Proměny venkovských sídel moravského středověku . In: Zamki i przestrzeń spoleczna w Európie Środkowej i Wschodniej, M. Antoniewicz (ed.), 79–93. Warszawa.

[25] PLAČEK, M., 2002b: Dva neznámé pendanty velmi známých hradních staveb , Muzejní a vlastivědná práce 40 – ČSPS 110, 17–23.

[26] PLAČEK, M., 2002c: Poznámek k vývoji Kostelce ve středověku , AH 27, 477–482.

[27] PLAČEK, M., 2003: Povrchová prospekce některých šlechtických sídel na Šumpersku , PV 44, 151–156. Brno.

[28] PLAČEK, M., 2004: Ke kunštátským epizodám Bučovic a jejich širšímu rámci , Vyškovský sborník IV, 17–36. Slavkov u Brna.

[29] PLAČEK, M., 2007: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Dodatky . Praha.

[30] PLAČEK, M., 2007a: Z dějin Kyjovska, jeho šlechtických rodů a sídel ve středověku – Sobůlky . In: Kyjovsko I/1, 34–38. Hýsly.

[31] RUTTKAY, A., 1998: Zur frühmittelalterlichen Hof-, Curtis- und Curia regalis-Frage in der Slowakei . In: Frühmittelalterlicher Burgenbau in Mittel- und Osteuropa, J. Henning und A. T. Ruttkay (Hrsg.), 405–417. Bonn.

[32] SMETÁNKA, Z.– KLÁPŠTĚ, J.– RICHTEROVÁ, J., 1979: Geodeticko-topografický průzkum zaniklé středověké vsi Ostrov (k. o. Jedomělice) , AR XXXI, 420–430.

[33] ÚLOVEC, J., 2004: Hrady, zámky a tvrze Klatovska . Praha.

[34] UNGER, J., 1992: Dvě nedokončená šlechtická sídla z 13. století , AH 17, 245–251.

[35] UNGER, J., 1994: Koválov, Šlechtické sídlo z 13. století na jižní Moravě . Brno.

[36] UNGER, J., 2006: Hrádek Nechvalín a problematika sídel drobné šlechty na Moravě . In: Památková péče na Moravě 12, Archeologie, 37–44. Brno.

[37] VARHANÍK, J., 2006: K interpretaci výsledků archeologického výzkumu v Týnci nad Sázavou , Archaeologica Pragensia 18, 228–243.

[38] ZDB XI – Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren . Brünner Cuda. Hrsg. P. R. von Chlumecky, J. Chytil, C. Demuth, A. R. von Wolfskron. Brünn 1856.