[1] BORSKÝ, P.– STRÁNSKÁ, R.– VITULA, P., 2002: Záchranný a zjišťovací archeologický výzkum zaniklého románskogotického kostela v areálu Bučovického zámku. In: Zprávy Státního památkového ústavu v Brně 6, 96–102. Brno.
[2] DOSTÁL, B., 1988: Velmožské dvorce ve struktuře velkomoravského státu, SlArch XXVI, 283–290.
[3] DURDÍK, T., 1978: Nástin vývoje českých hradů 12.–13. století, AH 3, 41–52.
[4] HEJNA, A., 1969: Curia, curtis, castrum, castellum. Ein Beitrag zur Frage der Differenzierung der selbstständigen Herrensitzen im 10.–13. Jahrhundert. In: Siedlung, Burg und Stadt, 210–217. Berlin.
[5] HEJNA, A., 1977: Výsledky archeologického výzkumu v areálu hradu v Týnci nad Sázavou, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 18, 129–140.
[6] CHOTĚBOR, P. – SMETÁNKA, 1985: Panské dvory na české středověké vesnici, AH 10, 47–55.
[7] KAJZER, L., 1987: Czy tzw. gródki stoźkowate byly fundacjami "średniego rycerstwa"? In: Średniowieczne siedziby rycerskie w ziemi chelmińskiej na tle badań podobnych obiektów na ziemach polskich, A. Kola (ed.), 105–126. Toruń.
[8] KAŠIČKA, F., 1985: Hospodářské zázemí drobných feudálních sídel ve středních Čechách, AH 10, 57–65.
[9] KAŠIČKA, F.– NECHVÁTAL, B., 1986: Tvrze a hrádky na Strakonicku. Strakonice.
[10] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.
[11] KOUŘIL, P.– MĚŘÍNSKÝ, Z.– PLAČEK, M., 1994: Opevněná sídla na Moravě a ve Slezsku (vznik, vývoj, význam, funkce, současný stav a perspektivy dalšího výzkumu), AH 19, 121–151.
[12] MACHÁČEK, J., 2001: Pohansko bei Břeclav – ein bedeutendes Zentrum Grossmährens. In: Velká Morava mezi východem a západem, 275–290. Brno.
[13] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1997: 2. Od připojení Moravy v rámec českého státu do válek husitských. In: Moravskobudějovicko, Jemnicko, V. Nekuda (ed.), 151–239. Brno.
[14] MEYER, W., 1979: Rodung, Burg und Herrschaft. In: Burgen aus Holz und Stein, 43–80. Olten – Freiburg im Breisgau.
[15] NEKUDA, V., 1985: Mstěnice 1, zaniklá středověká ves u Hrotovic. Hrádek – tvrz – dvůr – předsunutá opevnění. Brno.
[16] NISLER, P., 2001: Drobná středověká opevnění u Štítů, Severní Morava 81, 15–26.
[17] PAPAJÍK, D., 2005: Páni ze Sovince. Dějiny rodu moravských sudích. Praha.
[18] PLAČEK, M., 1985: K počátkům hradu Lapikus, JM 21, sv. 24, 163–166.
[19] PLAČEK, M., 1987: Ves a dvůr Holoubek, K otázce vztahu dvora a panského sídla ve středověku, AH 12, 345–354.
[20] PLAČEK, M., 1997: Tvrz v Hostimi a její držitelé do počátku 17. století, JM 33, sv. 36, 37–45.
[21] PLAČEK, M., 1999: Formy feudálního sídla moravského venkova, AH 24, 211–300.
[22] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.
[23] PLAČEK, M., 2002: Opěrné body Borešovy kolonizace Moravskotřebovska. In: Dissertationes historicae 7, Vladimír Wolf et Opera Corcontica, 301–311. Hradec Králové.
[24] PLAČEK, M., 2002a: Proměny venkovských sídel moravského středověku. In: Zamki i przestrzeń spoleczna w Európie Środkowej i Wschodniej, M. Antoniewicz (ed.), 79–93. Warszawa.
[25] PLAČEK, M., 2002b: Dva neznámé pendanty velmi známých hradních staveb, Muzejní a vlastivědná práce 40 – ČSPS 110, 17–23.
[26] PLAČEK, M., 2002c: Poznámek k vývoji Kostelce ve středověku, AH 27, 477–482.
[27] PLAČEK, M., 2003: Povrchová prospekce některých šlechtických sídel na Šumpersku, PV 44, 151–156. Brno.
[28] PLAČEK, M., 2004: Ke kunštátským epizodám Bučovic a jejich širšímu rámci, Vyškovský sborník IV, 17–36. Slavkov u Brna.
[29] PLAČEK, M., 2007: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Dodatky. Praha.
[30] PLAČEK, M., 2007a: Z dějin Kyjovska, jeho šlechtických rodů a sídel ve středověku – Sobůlky. In: Kyjovsko I/1, 34–38. Hýsly.
[31] RUTTKAY, A., 1998: Zur frühmittelalterlichen Hof-, Curtis- und Curia regalis-Frage in der Slowakei. In: Frühmittelalterlicher Burgenbau in Mittel- und Osteuropa, J. Henning und A. T. Ruttkay (Hrsg.), 405–417. Bonn.
[32] SMETÁNKA, Z.– KLÁPŠTĚ, J.– RICHTEROVÁ, J., 1979: Geodeticko-topografický průzkum zaniklé středověké vsi Ostrov (k. o. Jedomělice), AR XXXI, 420–430.
[33] ÚLOVEC, J., 2004: Hrady, zámky a tvrze Klatovska. Praha.
[34] UNGER, J., 1992: Dvě nedokončená šlechtická sídla z 13. století, AH 17, 245–251.
[35] UNGER, J., 1994: Koválov, Šlechtické sídlo z 13. století na jižní Moravě. Brno.
[36] UNGER, J., 2006: Hrádek Nechvalín a problematika sídel drobné šlechty na Moravě. In: Památková péče na Moravě 12, Archeologie, 37–44. Brno.
[37] VARHANÍK, J., 2006: K interpretaci výsledků archeologického výzkumu v Týnci nad Sázavou, Archaeologica Pragensia 18, 228–243.
[38] ZDB XI – Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren. Brünner Cuda. Hrsg. P. R. von Chlumecky, J. Chytil, C. Demuth, A. R. von Wolfskron. Brünn 1856.