Stredoveké a včasnonovoveké keramické dlaždice zo Slovenska

Variant title
Mittelalterliche und frühneuzeiliche Keramikpflastersteine aus der Slowakei
Mediaeval and early modern age ceramic tiles from Slovakia
Source document: Archaeologia historica. 2009, vol. 34, iss. [1], pp. 347-358
Extent
347-358
  • ISSN
    0231-5823
Type
Article
Language
Slovak
License: Not specified license
Abstract(s)
Autori v štúdii prezentujú dva pohľady na problematiku stredovekých a včasnonovovekých keramických dlaždíc, ktorá v slovenskej archeologickej spisbe ešte nebola spracovaná. V prvej časti predstavujú základné typologické triedenie jednoduchých, nezdobených dlaždíc podľa tvaru okraja (s úplným úkosom, čiastočným úkosom, bez úkosu a so schodíkovitým okrajom) a tvaru ako takého (štvorcové, obdĺžnikové a šesťuholníkové dlaždice a dlažobné tehly). Dôležitým poznatkom je, že z územia Slovenska doposiaľ nie sú zdokumentované dlaždice z románskeho obdobia, ale až od obdobia gotiky, kedy ich zaznamenávame hlavne v sakrálnych objektoch (kostoly, kláštory) a v menšej miere aj v niektorých profánnych stavbách (hrady). V druhej časti štúdie predstavujú doposiaľ nepublikované zdobené stredoveké dlaždice z hradu Devín (13.–14. storočie), Dómu sv. Martina v Bratislave (15. storočie), Kostola sv. Petra a Pavla v Holiciach (15. storočie) a kartuziánskeho kláštora v Letanovciach-Kláštorisku (15. storočie).
The study presents two views on the subject of mediaeval and early modern age ceramic tiles that have yet to be processed within Slovak archaeological writings. The first part contains a typological classification of simple undecorated tiles according to their edges (bevelled, partially bevelled, without bevelling and with a graded edge) and according to basic shapes (square, rectangular and octagonal tiles and bricks). It is worth noting that no tiles from the Romanesque period have been recorded on Slovak territory. The first examples come from the Gothic period when they appeared in sacred buildings (churches, monasteries), and to a smaller extent in some secular buildings (castles). The second part of the study presents unpublished decorated mediaeval tiles from Devín Castle (13th-14th century), the Cathedral of St. Martin in Bratislava (15th century), the Church of Sts. Peter and Paul in Holice (15th century) and the Carthusian monastery in Letanovce-Kláštorisko (15th century).
Summary language
Document
References:
[1] BATARIUC, P.-V., 2000: Plăci pavimentare ceramice descoperite la Suceava , Arheologia Medievală 3, 201–218.

[2] BÓNA, M.–ŠIMKOVIC, M.–ŽAŽOVÁ, H.–BIELICH, M.–ČURNÝ, M.–TIRPÁK, J., 2007: Výsledky doterajších výskumov šľachtického sídla v Markušovciach , Dějiny staveb 2007, 23–44.

[3] BŘICHÁČEK, P., 2007: Nebe a peklo na zemi. Románské a raně gotické dlaždice z milevského premonstrátského kláštera . Milevsko.

[4] ČURNÝ, M., 2008: Tehla ako stavebný materiál stredovekej a novovekej architektúry na Slovensku. Pohľad archeológa , rkp. nepubl. dizertačnej práce ulož. v AÚ SAV Nitra. Nitra.

[5] DRAGOUN, Z., 1993: Středověké dlaždice z břevnovského kláštera , ZPP 53, 170–176.

[6] FUGGER GERMADNIK, R., 1999: Grofje celjski. Katalog razstave. Pokrajinski muzej Celje 1999 . Celje.

[7] FUNDORT KLOSTER, 2000: Fundort Kloster. Archäologie im Klösterreich. Katalog zur Ausstellung im Stift Altenburg vom 1. Mai bis 1. November 2000 , Fundberichte aus Österreich, Materialheft A8, Schriftleitung H. Adler. Wien.

[8] HANUŠ, M.–GRZNÁR, P.–KRAVJAROVÁ, K.–BUDAJ, M.–ČURNÝ, M., 2008: Výsledky archeologického výskumu kostola sv. Petra a Pavla v Holiciach, okr. Dunajská Streda , AH 33, 297–319.

[9] HOLČÍK, Š. P., 1979: Stredoveké umelecké remeslá , rkp. nepubl. kandidátskej dizertácie ulož. v AÚ SAV Nitra. Bratislava.

[10] HOLL, I., 1954: A visegrádi palota kápolnájának padozata , Archaeologiai Értesitő LXXXI, 192–196.

[11] HOLL, I., 2000: Funde aus dem Zisterzienserkloster von Pilis , Varia Archaeologica Hungarica XI.

[12] HOLUB, P.–KOLAŘÍK, V.–MERTA, D.–PEŠKA, M.–ZAPLETALOVÁ, D.–ZŮBEK, A., 2005: Ke stavu poznání nezděné měšťanské architektury vrcholně středověkého Brna , FUMA II, 44–101.

[13] HRUBEC, I., 1971: Výskum zaniknutej dediny Dolný Poltár , AR XXIII, 69–79.

[14] CHEBEN, I.–BIELICH, M.–ČURNÝ, M., 2006: Záchranný archeologický výskum na Hodžovom námestí v Bratislave , ŠZ AÚ SAV 40, 155–175.

[15] JAVORSKÝ, F., 2000: Archeologické výskumy pri opravách kostolov v Betlanovciach, Markušovciach a Vlkovej , AVANS 1998, 100–104. Nitra.

[16] KARÁCSONYI, J., 1900: A magyar nemzetségek a XIV. század közepéig . Budapest (reprint 1995).

[17] LABUDA, J.–MIŇO, M., 2008: Radničná kaplnka v Banskej Štiavnici , Pamiatky a múzeá 4, 48–51.

[18] LANDGRAF, E., 1993: Ornamentierte Bodenfliesen des Mittelalters in Süd- und Westdeutschland 1150–1550 , Forschungen und Berichte der Archäologie des Mittelalters in Baden-Württemberg, Band 14/1–3. Stuttgart.

[19] MERHAUTOVÁ, A., 2003: Ostrovský klášter a jeho výroba keramiky . In: 1000 let kláštera na Ostrově (999-1999). Sborník příspěvků k jeho hmotné kultuře v raném a vrcholném středověku (Brych, V.–Stehlíková, D., red.), 29–42. Praha.

[20] NAGY, I., 1863: Magyarország családai czimerekkel és nemzékrendi táblakkal . Pest.

[21] NAGY, P., 2003: Stredoveká stavebná keramika na Slovensku , rkp. nepubl. dipl. práce ulož. na Katedre archeológie FIF UKO. Bratislava.

[22] NAGY, P., 2007: Svätý Jur – Neštich, parcely č. 75 a 76 , nálezová správa ulož. Dokumentácia AM–SNM Bratislava; č. j. 23/07.

[23] NECHVÁTAL, B., 1984: Nálezy středověkých dlaždic v západních Čechách , AH 9, 247–261.

[24] NECHVÁTAL, B., 1988: Středověké dlaždice v jižních Čechách , AH 13, 575–604.

[25] NYULÁSZINÉ STRAUB, É., 1987: Öt évszázad címerei. A Magyar országos léveltár címereslevelein . Budapest.

[26] OŽĎÁNI, O., 2002: Poltár vo svetle archeologických nálezov . In: Mesto Poltár. Regionálna monografia (Alberty, J., ed.), 39–52. Zvolen.

[27] PITTIONI, M. R., 1971: Figuralverzierte Bodenfliesen aus dem Stift Heiligenkreuz, Niederősterreich. (Ein Beitrag der Mittelalter-archäologie zur Physiologusforschung.) , Anzeiger der Österreichische Akademie der Wissenschaften 107/8, 1970, 74–89. Wien.

[28] PLACHÁ, V.–HLAVICOVÁ, J.–KELLER, I., 1975: Predbežné výsledky archeologického výskumu Devína v roku 1974 , AVANS 1974, 82–84. Nitra.

[29] POLLA, B., 1986: Košice-Krásna. K stredovekým dejinám Krásnej nad Hornádom . Košice.

[30] PREDOVNIK, K., 1999: Grofje Celjski ob spodnji Krki: Pleterski opečni tlak in problem lokacije trdnjave Kostanjevica . In: Celjski grofje, stara tema – nova spoznanja. Zbornik mednarodnega simpozija Celje, 27.–29. maj 1998 (Fugger Germadnik, R., zost.), 309–323. Celje.

[31] PREDOVNIK, K., 2003: Trdnjava Kostanjevica na Starem Gradu nad Podbočjem , Archaeologia historica Slovenica 4.

[32] SAMUEL, M., 2005: Archeologický výskum Zoborského kláštora v rokoch 2001–2003 . In: Dávne dejiny Nitry a okolia vo svetle najnovších archeologických nálezov. Zborník z konferencie konanej pri príležitosti Dňa Nitranov 2. júla 2005 (Ruttkay, M., ed.), 109–113. Nitra.

[33] SEDLÁK, V., 1978: Devínsky hrad. Národná kultúrna pamiatka , Príroda a spoločnosť 27/18, 52–58.

[34] SIEBMACHER, J., 1893: Wappenbuch Magyarország, Horvát-Szlavónia és Erdélyi . Nürnberg.

[35] ŠPAČEK, J.–BOHÁČOVÁ, I., 1999: Podlahové dlaždice ze záchranného archeologického výskumu v areálu okolí baziliky Svatého Václava ve Staré Boleslavi , Archeologie ve středních Čechách 3/2, 487–510.

[36] VIDLIČKA, Š.–VIDLIČKA, Ľ., 2008: Bučany a Bučančania . Bučany.

[37] ZENGER, Z. M., 1978: Česká heraldika . Praha.