Článek je výstupem výzkumného cíle Archeologie (dílčí cíl Terénní identifikace a dokumentace vybraných archeologických lokalit a opomíjených archeologických památek v krajině za pomoci nových dokumentačních metod), financovaného z institucionální podpory Ministerstva kultury na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace NPÚ.
[1] BAŠTA, J., 1987: K otázce poznání a interpretace strážišť. In: Ročenka Klubu Augusta Sedláčka, 47–49. Plzeň.
[2] BAŠTÁŘ, J., 1973: Dějiny města Stráže u Tachova, Sborník Okresního muzea v Tachově, č. 9, 1–9.
[3] BĚLOHLÁVEK, M. a kol., 1985: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy. Praha.
[4] BIRNER, Z., 1976: Chodsko a Český les. Praha.
[5] BRUNNER, G., 2007:
Eine Typologie von Hufnägeln als Mittel für Datierungen, Mittelalter: Zeitschrift des Schweizerischen Burgenvereins 12, 1–10. Dostupné z
http://www.e-periodica.ch.
[6] ČTVERÁK, V. a kol., 2003: Čtverák, V.–Lutovský, M.–Slabina, M.–Smejtek, L., Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha.
[7] DURDÍK, T., 2000: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
[8] DURDÍK, T., 2002: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha.
[9] DURDÍK, T., 2005: Hrady. In: Český les. Příroda – historie – život// (Dudák, V.–Dudáková, A., edd.), 451–466. Praha.
[10] FIŠERA, Z., 2002: Ke stavební podobě středověkých strážnic. In: Dějiny staveb 2002. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb 2002, 46–49. Plzeň.
[11] FRÖHLICH, J., 1971: Opevnění z doby hradištní u Kučeře, Výběr z prací členů historického kroužku při Jihočeském muzeu 8, č. 1, 19–20.
[12] FRÖHLICH, J., 1973: Kučeř, o. Písek. In: Výzkumy v Čechách 1970, 56–57. Praha.
[13] FRÖHLICH, J., 1997: Písecko v zrcadle archeologie. Písek.
[14] FRÖHLICH, J.–MICHÁLEK, J., 1978: Archeologické nemovité památky v okrese Písek. Zprávy Československé společnosti archeologické při Čs. akademii věd. Praha – Nitra – Brno.
[15] HAJŠMAN, J., 2001: Takzvaný Nový hrad u Stráže, Hláska XII, č. 4, 49–54.
[16] HRAŠE, J. K., 1885: Zemské stezky, strážnice a brány v Čechách. Nové Město nad Metují.
[17] HRUBÁ, H.–HRUBÝ, J., 2018: Nový hrad u Stráže (okres Tachov). Keramické nálezy. Plzeň.
[18] CHOC, P., 1967: S mečem i štítem. Praha.
[19] KOČÁROVÁ, R., 2019: Nový Hrad, k. ú. Stráž u Tachova. Zpráva o antrakologické analýze. Kokořov.
[20] KÖFERL, J., 1890: Der politische Bezirk Tachau. Eine Heimatskunde für Haus und Schule unter Mitwirkung der Bezirks-Lehrerschaft. Tachau.
[21] KOŠTIAL, J. Ch., 2016: Nový hrad u Stráže, polní opevnění. Zaměření terénních reliktů. Geodetická a výkresová dokumentace výzkumu pro NPÚ ÚOP v Plzni (technická zpráva). Praha.
[22] KOUŘIL, P.–ŽÁČEK, R., 1989: Středověké opevnění v moravskoslezských Beskydech – Mittelalterliche Befestigung in den Mährisch-Schlesischen Beskiden, CB 1, 271–275.
[23] KRŮL, M., 2010: Stav výzkumu novověkých opevnění slezsko-uhersko-polské hranice. In: Polní opevnění od třicetileté války do roku 1945. Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Josefově, 8–18. Jaroměř – Josefov.
[24] KŘIVÁNEK, R., 2017: Stráž u Tachova (Nový hrad), okr. Tachov. Závěrečná zpráva o geofyzikálním průzkumu. Praha.
[25] KUČA, K., 2008: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VII. Praha.
[26] LACHMAN, V., 2018: Vyjádření geologa k archeologickému výzkumu – hradiště Stráž z 5. 11. 2018, ulož. v archivu oddělení archeologie NPÚ ÚOP v Plzni.
[27] MATOUŠEK, V., 2006: Třebel. Obraz krajiny s bitvou. Praha.
[28] MATOUŠEK, V.–HRNČIŘÍK, P.–ŠÁMAL, Z., 2018: Rozvadov 1621: Výzkum bojiště třicetileté války. Praha.
[29] MAUR, E., 1970: Panství Planá za války o rakouské dědictví, Sborník Okresního muzea v Tachově, č. 4, 1–6.
[30] MAUR, E., 1984: Chodové. Historie a historická tradice. Praha.
[31] MEDUNA, P., 1990: Morphology of field fortifications od the 17th–19th ccenturies, Studies in Post-Medieval Archaeology 1, 75–86.
[32] MINÁTOVÁ, H., 1979: Komunikace na území Českého lesa v letech 1500–1848, Sborník Okresního muzea v Tachově, č. 12, 26–35.
[33] NOVÁČEK, K., 1993: Hlášení Západočeského muzea v Plzni č. j. 364/93.
[34] OHLAVA, R.–SABOL, M., 2018: Nový Hrad u Stráže. Geodetické zaměření sond. Praha.
[35] PLAČEK, M., 1990: Fortifikace ke kontrole a zajištění středověkých komunikací – Fortifikationen zur kontrolle und Sicherung mettelalterlicher Verbindungswege, AH 15, 203–215.
[36] POSTRÁNECKÁ, K.–WASKOVÁ, M., 2008: Změny v lokaci středověké vsi Ostrov na Tachovsku – Änderungen auf der Grabungsstätte des mittelalterlichen Dorfes Ostrov um Tachov, AH 33, 73–83.
[37] PROCHÁZKA, Z., 1984: Stráž, okr. Tachov. In: Výzkumy v Čechách 1980–1981, 118. Praha.
[38] PROCHÁZKA, Z., 1992: Stráž. Stavební a kulturní památky západních Čech č. 12. Domažlice.
[39] PROCHÁZKA, Z., 1995: Stříbrsko a Borsko. Historicko-turistický průvodce č. 4. Domažlice.
[40] PROCHÁZKA, Z.–ÚLOVEC, J., 1988: Hrady, zámky a tvrze okresu Tachov. Praha.
[41] PROCHÁZKA, Z.–ÚLOVEC, J., 1991: Hrady, zámky a tvrze okresu Tachov 3. Praha.
[42] ROUBÍK, F., 1938: Silnice v Čechách a jejich vývoj. Praha.
[43] ROUBÍK, F., 1940: Chodské majestáty. Praha.
[44] SEDLÁČEK, A., 1927: Hrady, zámky a tvrze Království českého XV. Praha.
[45] SEDLÁČEK, A., 1998: Hrady, zámky a tvrze Království českého XIII. Praha (1. vydání 1905).
[46] SOKOL, P., 2011: Šibenice u Přimdy, okres Tachov. Z výsledků systematického povrchového průzkumu šibeničních vrchů západních Čech – Galgen bei Přimda, Kreis Tachov. Aus den Ergebnissen der systematischen Oberflächenuntersuchung der Galgenberge, AZČ 2, 182–188.
[47] SOKOL, P., 2014: Archeologie na hradě Přimda – Archaeology at Přimda Castle, Památky západních Čech 4, 53–68.
[48] SOKOL, P., 2014a: K podobě, funkční struktuře a původu románského donjonu hradu Přimda – Zur Gestalt, Funktionsstruktur und Herkunft des romanischen Donjon der Burg Přimda. In: Dějiny staveb 2014. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb 2014, 5–22. Plzeň.
[49] SOKOL, P., 2015: Výzkum a dokumentace zříceniny hradu Přimda. Aplikace dokumentačních a prospekčních metod v areálu hradní zříceniny – Untersuchung und Dokumentation der Burgruine Přimda. Die Anwendung von Dokumentations- und Prospektionsmethoden im Areal der Burgruine, AH 40, 429–455.
[50] SOKOL, P., 2015a: Zřícenina hradu Přimda – laserová dokumentace a trojrozměrný model donjonu – The ruins of Přimda Castle – laser documentation and a three-dimensional model of the donjon, CB 15, 60–73.
[51] SOKOL, P., 2016: Šibenice u Přimdy. Archeologický výzkum objektu se zvláštním symbolickým a sociálním významem – Ein Galgen bei Přimda. Archäologische Ausgrabung eines Objektes von besonderer symbolischer und socialer Bedeutung, AH 41, 501–523.
[52] SOKOL, P.–PREKOP, F., 2013: Nová zjištění na hradě Přimda. Vizuální průzkum a zaměření areálu hradní zříceniny – New finding at Přimda Castle. Visual Research and focus of the castle ruins, ZPP 73, 448–455.
[53] SVOBODA, L. a kol., 1998: Encyklopedie českých tvrzí. I. díl. Praha.
[54] ŠÍDA, P., 2005: Strážné systémy, ASČ 9, 589–603.
[55] ŠIROKÝ, R.–NOVÁČEK, K., 1998: K počátkům Norimberské cesty na Tachovsku – Zu den Anfängen des Nürbergerweges auf dem Gebiet von Tachov, AH 23, 59–71.
[56] TUREK, R., 1970: Stavební ráz středověkých hradů na Tachovsku, Sborník Okresního muzea v Tachově, č. 5, 1–15.
[57] ULRICHOVÁ, E., 2010: Novověké vojenské tábory na Jičínsku, in: Polní opevnění od třicetileté války do roku 1945. In: Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Josefově, 23–32. Jaroměř – Josefov.
[58] VÁVRA, I., 1973: Řezenská a Norimberská cesta, HG 11, 31–100.
[59] WALDHAUSER, J., 1992: Problém identifikace keltských čtyřúhelníkových valů (Viereckschanzen) v Čechách – Problem der Identifikation der keltischen Viereckschanzen in Böhmen, AR XLIV, 548–559.
[60] ŽEMLIČKA, J., 1997: Čechy v době knížecí. Praha.