Předmětem a cílem této studie je vyhodnocení bioarcheologických průzkumů ostatků z relikviářů, ve kterých by podle písemných pramenů měly být uloženy ostatky svatých původem z římských katakomb, a jejich translace v období baroka do významných míst v jižních Čechách. Jedná se o značně nestandardní památky, jejichž výzkum a interpretace je sama o sobě netypická – způsobem uložení, přístupem k tomuto tématu ze strany církve i prostředím, ze kterého byly získané. Na příkladu dvou svatých z katakomb, tzv. martyrů, sv. Auraciána z kostela sv. Mikuláše v Českých Budějovicích a sv. Felixe z kostela Nejsvětější Trojice u Nové Bystřice, lze popsat celý proces přenesení ostatků z římských katakomb do Čech, a to za pomoci bioarcheologických metod, které archeologie využívá k rekonstrukci minulých populací. Radiokarbonové datování prokazuje, že ostatky jsou skutečně z doby římské, a jejich přenesení do prostoru střední Evropy v raném novověku je tak reálným obrazem barokní zbožnosti.
The subject and the objective of this study is the assessment of bioarchaeological research into relics from reliquaries which, according to written sources, held the relics of saints from Roman catacombs, as well as their translocation to important sites in South Bohemia in the baroque period. Relics are rather unusual historical phenomena the very research and interpretation of which are unconventional, based on the manner of depositing, approach to the subject on the part of the church and the environment from which they originate. An example of the relics of two saints from catacombs, the martyrs St. Auratian from the Church of St. Nicholas in České Budějovice and St. Felix from the Church of the Holiest Trinity near Nová Bystřice, serves to describe the process of the transfer of relics from Roman catacombs to Bohemia, with the help of bioarchaeological methods employed in archaeology in order to reconstruct past populations. Radiocarbon dating showed that the relics were indeed from the Roman period, and their transfer to central Europe in the early modern age thus aptly illustrates baroque religiousness.
[1] HOLEČEK, F., 2017: Poznámka k politickému a dogmatickému pozadí přenesení ostatků sv. Felixe, pocházejících z římských katakomb sv. Kalixta, do novobystřického paulánského konventu Nejsvětější Trojice. Rukopis ulož. v archivu Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.
[2] CHERKINSKY, A.–ŠÁLKOVÁ, T., 2014: Zpráva o výsledcích radiokarbonového datování ostatků sv. Auraciána. Rukopis ulož. v archivu Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.
[3] CHERKINSKY, A.–ŠÁLKOVÁ, T., 2018: Zpráva o radiokarbonovém datování ostatku sv. Felixe z Kláštera u Nové Bystřice. Rukopis ulož. v archivu Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.
[4] BAŽANTOVÁ, N., 1992: Relikviář sv. Maura, ZPP 52, č. 5, 1–6.
[5] BOROVÝ, K., 1869: Láhvičky s krví sv. mučedníkův, Časopis katolického duchovenstva X, č. 1, 67–68.
[8] BUIKSTRA, J. E.–UBELAKER, D. H., edd., 1994: Standards for Data Collection from Human Skeletal Remains. Fayetteville: Arkansas Archaeological Survey.
[9] ČECHURA, M., 2010: Pohřební ritus ve středověku a novověku ve světle archeologického a antropologického výzkumu – Der Begräbnisritus im Mittelalter und der Neuzeit im Lichte der archäologischen und anthropologischen Forschung, AH 35, 111–119.
[10] DOBISÍKOVÁ, M., 1999: Určování pohlaví. In: Stloukal, M. et al., Antropologie. Příručka pro studium kostry, 168–234. Praha: Národní muzeum.
[11] DOBISÍKOVÁ, M., 1999: Určování věku. In: Stloukal, M. et al., Antropologie. Příručka pro studium kostry, 235–339. Praha: Národní muzeum.
[12] DOBISÍKOVÁ, M.–ELIÁŠOVÁ, H., 2012: Forenzní antropologie. In: Štefan, J. et al., Soudní lékařství a jeho moderní trendy, 219–280. Praha: Grada.
[14] FRANCE, D. L., 2009: Human and non-human bone identification. Boca Raton: CRC Press.
[15] HENRY, R. J.–POST, A. C., 1989: A labially positioned mesiodens: case report, Pediatric Dentistry 11, č. 1, 59–63.
[18] KADLEC, J., 1991: Přehled českých církevních dějin 2. Praha.
[19] KOVÁŘ, D.–THOMOVÁ, Z., 2017: Výsledky záchranného archeologického výzkumu hřbitova a kostela sv. Mikuláše v Českých Budějovicích – Die Ergebnisse der archäologischen Rettungsgrabung auf dem Friedhof und an der Kirche St. Nikolaus in České Budějovice, AH 42, 617–649.
[20] KRACÍK, P.–HORÁKOVÁ, M., 2014: Objev raně barokního relikviáře s ostatky sv. Sekundiny v kostele sv. Ignáce v Jičíně. In: Sborník k poctě Jiřího Kalfersta. AVČ – Supplementum 1, 164–198. Hradec Králové.
[21] MEIGHANI, G.–PAKDAMAN, A., 2010: Diagnosis and management of supernumerary (mesiodens): a review of literature, Journal of Dentistry 7, č. 1, 41–49.
[23] PROKOPOVÁ, Z., 2011: Barokní kult světců z katakomb na příkladu sv. Reparáta z kláštera minoritů v Českém Krumlově. In: Český Krumlov. Od rezidenčního města k památce světového kulturního dědictví (Gaži, M., ed.), 527–566. České Budějovice.
[24] REBAN, K., 1918: Po stopách sv. Auraciána patrona města Č. Budějovic, Časopis katolického duchovenstva 9, 530–545.
[25] REIMER, P. J. et al., 2013: Reimer, P. J.– Bard, E.–Bayliss, A.–Beck, J. W.– Blackwell, P. G.–Bronk Ramsey, C.– Buck, C. E.– Cheng, H.– Edwards, R. L.–Friedrich, M.–Grootes, P. M.–Guilderson, T. P.–Hajdas, I.–Hatté, C.– Heaton, T. J.–Hoffmann, D. I.–Hogg, A. G.–Hughen, K. A.–Kaiser, K. F.–Kromer, B.– Manning, S. W.–Niu, M.–Reimer, R. W.–Richards, D. A.–Scott, E. M.–Southon, J. R.–Staff, R. A.–Turney, C. S. M.-Van Der Plicht, J.,
INTCAL13 and MARINE13 radiocarbon age calibration curves, 0–50,000 years cal. BP, Radiocarbon 55, č. 4, 1869–1887.
https://doi.org/10.2458/azu_js_rc.55.16947 |
DOI 10.2458/azu_js_rc.55.16947
[26] RUSSEL, K. A.–FOLWARCZNA, M. A., 2003: Mesiodens – Diagnosis and management of a common supernumarary tooth, Journal of the Canadian Dental Association 69, č. 6, 362–366.
[27] RYNEŠ, V., 1948: Čtení o sv. Oenestinovi: Příspěvek k dějinám české barokní zbožnosti, Věstník katolické osady jičínské IV, č. 3, 41.
[30] STODER, L.–PALKOVICH, A., 2014: The Bioarcheology of Individuals. Florida.
[32] SVATÝ AURACIÁN V ČESKOBUDĚJOVICKÉ KATEDRÁLE, 2015: Svatý Auracián v českobudějovické katedrále. České Budějovice.
[33] TIMMERMANS, M., 2012: Roma Subterranea – The Catacombs of late antique Rome. BA thesis, Faculty of Archaeology, Leiden University.
[34] UBELAKER, D. H., 1989: Human skeletal remains. Second edition. Washington D. C.: Taraxacum Press.
[35] VYHNÁNEK, L., 1999: //Nárys kosterní paleopatologie se zaměřením na radiodiagnostiku. In: Stloukal, M. et al., Antropologie. Příručka pro studium kostry, 386–432. Praha: Národní muzeum.
[36] WALDRON, T., 2009: Palaeopathology. Cambridge: Cambridge University Press.