[1] BLAHYNKA, M. (2019): Sedm kapitol o díle Milana Kundery. Křenovice.
[2] KUNDERA, M. (2014): La fête de lʼinsignifiance: roman. Paris.
[3] MNICH, L. (2016a): «Poèt — u dreva vremeni otrostok…»: poètika i simvolika tekstov Veroniki Dolinoj. Siedlce.
[4] MNICH, L. (2016b): «Zamet'te čislo, gospoda…»: čislovoj simvolizm v russkoj poèzii XX veka. Opuscula Slavica Sedlcensia; tom IX. Siedlce.
[5] MNICH, L. (2019): Šekspir v russkoj teorii pervoj poloviny XX veka. Siedlce.
[6] POSPÍŠIL, I. (1992): Shakespeare, Tolstoj a Orwell. Lidová demokracie 11. 3., 1992, s. 10.
[7] POSPÍŠIL, I. (1993): Individualita a proud: Lev Tolstoj a ruská moderna. In: Problémy ruskej moderny. Nitra, s. 95–103.
[8] POSPÍŠIL, I. (2010): Double Réfraction. La mort de Tolstoj en Bohème et en Moravie. Revue des Études slaves LXXXI, (2010), fascicule 1, Tolstoї 1910. Échos. Résonances. Interprétations, s. 53–70.
[9] POSPÍŠIL, I. (2017): Dvě publikace o symbolu a symbolice. Novaja rusistika 2017, č. 1, s. 95–97.
[10] POSPÍŠIL, I. (2019a): Lev Tolstoj: Nezbytí maximalismu a chození proti proudu. In: L. N. Tolstoj: Anna Karenina. Městské divadlo Brno 2019, s. 13–37.
[12] POSPÍŠIL, I. (2019c): Staronové pohledy: Lev Tolstoj dnešníma očima. Novaja rusistika, 2019, č. 1, s. 78–84.
[13] TOLSTOJ, L. N. (1907): O Šekspire i o drame. Sankt-Peterburg.
[14] VÁCLAVEK, B. (1934): Česká literatura XX. století: rytmus vývoje a stav. Praha.
[15] ZENKIN, S. N. (2004): Russkaja teorija: 1920–1930-je gody. Materialy 10-ch Lotmanovskich čtenij. Moskva.