Nový příspěvek ke šperkařské produkci pražské dílny

Variant title
A new contribution to the jewellery production of a Prague workshop
Ein neuer Beitrag zur Schmuckproduktion der Prager Werkstätte
Source document: Archaeologia historica. 2020, vol. 45, iss. 1, pp. 45-65
Extent
45-65
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type
Article
Language
Czech
Abstract(s)
Při výzkumu raně středověkého pohřebiště Triangl v Praze-Střešovicích byly ve dvou bohatých hrobech nalezeny exempláře šperků, které rozšiřují rejstřík dosud známých výrobků pražské klenotnické dílny. Provedené chemické analýzy potvrzují složení výchozí suroviny totožné s některými dalšími výrobky této dílny. Příspěvek se zabývá také postavením těchto šperků na časové ose mezi šperkem veligradského typu a šperky z pokladů zlomkového stříbra.
Excavations of the early-medieval Triangle burial site in Prague-Střešovice yielded, in two rich graves, jewellery specimens that expand the repertoire of the known products of a Prague jewellery workshop. The chemical analyses confirm the composition of raw material identical to some of the workshop's other products. The paper further discusses the position of this jewellery on a timeline between Veligrad-type jewellery and jewellery from fragmented silver hoards.
Summary language
Note
  • Příspěvek vznikl v rámci projektu Centra excelence GAČR 14-36938G Středověká populace v centru a na venkově. Archeologie, bioarcheologie a genetika na pohřebištích Pražského hradu, středních a východních Čech.
Document
References:
[1] ANOŠKINOVÁ, V., 1995: Identifikácia orientálních motívov ve veľkomoravskom umení na príklade analýzy ornito-animálnej výzdoby – Identification of Oriental motives in the art of Great Moravia on the example of ornito-animal decoration, ARS 2–3, 124–138.

[2] BARČÁKOVÁ, L., 2014: Výroba raně středověkého šperku naleziště v Lumbeho zahradě na Pražském hradě – Production of Early Medieval Jewellery from the Lumbe Gardens Cemetery at the Prague Castle. In: Frolík, J. a kol., Pohřebiště v Lumbeho zahradě na Pražském hradě. Díl II. Studie. Castrum Pragense 12, 311–418. Praha.

[3] ČECH, P., 2000: Der Depotfund von Saaz (Žatec) . In: Europas Mitte um 1000. Katalog (Wieczorek, A.–Hinz, H.-M., edd.), 261–269. Stuttgart.

[4] DEKÓWNA, M., 1992: Zausznice koszyczkowate – przyczynek do badań nad pochodzeniem wczesnośredniowiecznych ozdób srebrncych występujących na terenie Polski , Archeologia Polski 37, č. 1–2, 89–122.

[5] DOSTÁL, B., 1966: Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě – Slawische Begräbnisstätten der mittleren Burgwallzeit in Mähren. Praha.

[6] DUCZKO, W., 2016: Status i magia. Ozdoby elity z Bodzi – Status and Magic. The Personal Ornaments of the Elite from Bodzia. In: Bodzia. Elitarny cmentarz z początków państwa polskiego (Buko, A., ed.), 131–151. Warszawa.

[7] DUCZKO, W., 2018: Post-wielkomorawski fenomen. Wczsnośredniowieczna sztuka złotnicza w środkowej i wschodniej Europie – Post-Great Moravian Phenomenon. Early Medieval Goldsmithery in Middle and Eastern Europe. In: Inspiracje i funkcje sztuki pradziejowej i wczesnośredniowiecznej (Gediga, B.–Grossman, A.–Piotrowski, W., edd.), 535–547. Biskupin – Wrocław.

[8] EISNER, J., 1955: Počátky českého šperku – Načala češskich ukrašenij – Die Anfänge des böhmischen Schmucks, PA XLVI, 215–225.

[9] FIKRLE, M.–FRÁNA, J.–TOMKOVÁ, K., 2012: Raně středověký šperk z pohřebišť na katastru Žalova z pohledu rentgenové fluorescenční analýzy – Frühmittelalterlicher Schmuck von den Gräberfeldern auf Levý Hradec und seinen Vorfeldern aus der Sicht der Röntgenfluorescenzanalyze. In: Tomková, K. a kol., Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů. Pohřebiště. Díl I, 321–335. Praha.

[10] FRÁNA, J.–TOMKOVÁ, K., 2005: Raně středověký kovový šperk z pohřebišť Pražského hradu a jeho předpolí z pohledu rentgenové-fluorescenční analýzy – Frühmittelalterlicher Metallschmuck von den Gräbern der Prager Burg und ihrer Vorfelder aus der Sicht der Röntgenfluorescenz-analyze. In: Pohřbívání na Pražském hradě a jeho předpolích. Díl I.1. Castrum Pragense 7 (Tomková, K., ed.), 311–331. Praha.

[11] FROLÍK, J., 2014: Pohřebiště v Lumbeho zahradě na Pražském hradě, analýza, chronologie, význam – Cemetery in the Lumbe Garden of the Prague Castle. Analysis, Chronology, Significance. In: Frolík, J. a kol., Pohřebiště v Lumbeho zahradě na Pražském hradě. Díl II. Studie. Castrum Pragense 12, 5–116. Praha.

[12] FROLÍK, J.–TOMKOVÁ, K.–ŽEGKLITZ, J., 1988: Výzkum slovanského pohřebiště v jižním křídle Jízdárny Pražského hradu – Erforschung des slawischen Gräberfeldes im Südflügel der Reitschule der Prager Burg, PA LXXIX, 424–455.

[13] FROLÍKOVÁ-KALISZOVÁ, D., 2000: Pokus o analýzu slovanského pohřebiště v Praze-Motole – Versuch einer analyse des slawischen Gräberfelds in Prag-Motol, PA XCI, 201–249.

[14] FROLÍKOVÁ-KALISZOVÁ, D., 2014: Pohřebiště z 10. století v Praze-Střešovicích – předběžná zpráva – Ein Gräberfeld aus dem 10. Jahrhunderts in Prag-Střešovice – Vorläufiger Bericht, AH 39, 315–329.

[15] FROLÍKOVÁ-KALISZOVÁ, D., 2014a: Ein Gräberfeld des 10. Jahrhunderts aus dem Umfeld der Prager Burg . In: Die frühen Slawen – von der Expansion zu gentes und nationes. Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mitteleuropas 81/2 (Biermann, F.–Kersting, T.–Klammt, A., edd.), 101–111. Langenweissbach.

[16] FROLÍKOVÁ-KALISZOVÁ, D.–KAUPOVÁ, S., 2018: Populace pohřbená na pohřebišti Triangl v Praze-Střešovicích z hlediska rekonstrukce stravy – Die auf dem Gräberfeld Triangel in Prag-Střešovice bestattete Population im Hinblick auf die Rekonstruktion der Ernährung, AH 43, 7–19.

[17] FROLÍKOVÁ, D.–OTTENWELTER, E.–BARČÁKOVÁ, L., v tisku: Child burial with a necklace from the Triangle cemetery in Prague-Střešovice .

[18] GALUŠKA, L., 1989: Výrobní areál velkomoravských klenotníků ze starého Města – Uherského Hradiště – Das Erzeugungsareal des grossmährischen Juweliere aus Staré Město – Uherské Hradiště, PA LXXX, 405–454.

[19] GALUŠKA, L., 2013: Hledání původu. Od avarských bronzů ke zlatu Velké Moravy . Search for the origin. From Avar bronze items Great Moravian gold. Brno.

[20] GUPIENIEC, A.–KIERSNOWSCY, T. i R., 1965: Wczesnośredniowieczne skarby srebrne z Polski środkowej, Mazowsza i Podlasia . Wrocław – Warszawa – Kraków.

[21] HAISIG, M.–KIERSNOWSKI, R.–REYMAN, J., 1966: Wczesnośredniowieczne skarby srebrne z Małopolski, Śląska, Warmii i Mazur – Les trésors d'argent du hout moyen âge de la Petite Pologne, de la Silésie, de Warmia et Mazury. Wrocław – Warszawa – Kraków.

[22] HASIL, J.–OTTENWELTER, E.–BARČÁKOVÁ, L., 2019: Dubious Early Medieval Jewels from Matzhausen (Bavaria): New Material and Technological Investigations . Studies in Conservations. https://doi.org/10.1080/00393630.2019.1677082 | DOI 10.1080/00393630.2019.1677082

[23] HERRMANN, J., 1985: Die Slawen in Deutschland . Berlin.

[24] HRUBÝ, V., 1955: Staré Město – velkomoravské pohřebiště Na Valách – Stare Město, Velikomoravskij mogilnik "Na Valach" – Staré Město, Die grossmährische Begräbnisstätte "Na Valách". Praha.

[25] HUML, V.–STAREC, P., 1994: Raně středověké pohřebiště na Václavském náměstí čp. 784 v Praze – Das frühmittelalterliche Gräberfeld auf dem Wenzelsplatz in Prag, AR XLVI, 454–463.

[26] CHARVÁT, P., 2010: Slyšte volání muezzinovo. České země a arabský svět ve starším středověku (do roku 1300) – Hark the call of the mu'azzin: Czech-speaking lands and the Arab world in the earlier Middle Ages (up to 1300 A. D.). Plzeň.

[27] CHORVÁTOVÁ, H., 2009: Kultúrno-historický význam gombíkov , Studia mediaevalia Bohemica 1, 7–19.

[28] KABÁT, J., 1950: Slovanské nálezy na Příbramsku – Slavjanskije nachodki na Pržibramske – Trouvailles slaves de la région de Příbram, AR II, 75–76.

[29] KLANICA, Z., 1970: Velkomoravský gombík – Das grossmährische "Gombík" (Kugelknopf), AR XXII, 421–446.

[30] KLANICA, Z., 1974: Práce klenotníků na slovanských hradištích – Die Arbeit von Juwelieren auf den slawischen Burgwällen. Studie Archeologického ústavu ČSAV v Brně II/6. Brno.

[31] KLANICA, Z., 1991: K interpretaci motivu ptáčka na jihomoravských památkách 8.–9. století . In: XX. Mikulovské sympozium, 181–193. Brno.

[32] KLANICA, Z.–KAVÁNOVÁ, B.–KOUŘIL, P.–UNGERMAN, Š., 2019: Mikulčice – Die Nekropole an der dreischiffigen Basilika . Brno.

[33] KÓČKA-KRENZ, H., 1993: Biżuteria północno-zachodnio-słowiańska we wczesnym średniowieczu – The north-western-Slavonic jewellery in the Early Middle Ages. Poznań.

[34] LUTOVSKÝ, M., 1986: Raně středověké šperky ruského původu v Čechách – Frühmittelalterliche Schmuckstücke russischer Provenienz in Böhmen, ČNM A CLV, 1–12.

[35] MICHNOVÁ, V.–POLANSKÝ, L.–TOMKOVÁ, K.–TYMONOVÁ, M., 2010: Komárovský poklad. Revize dochované části torza depotu – The Komárov hoard. Description and the preserved part of the hoard revised, Numismatické listy 65, 98–126.

[36] MUSIANOWICZ, K., 1948–1949: Kablączky śkroniowe – próba typologii i chronologii , Świątowit 20, 115–232.

[37] NEUMAYER, H., 2000: Panzerreiterstatuette . In: Europas Mitte um 1000 – Katalog (Wieczorek, A.–Hinz, H.-M., edd.), 165. Stuttgart.

[38] NEUMAYER, H., 2000a: Das Grab von Matzhausen . In: Europas Mitte um 1000 – Katalog (Wieczorek, A.–Hinz, H. M., edd.), 192–193. Stuttgart.

[39] OTTENWELTER, E., 2018: Praha-Střešovice (Triangl, hrob 47. Konzervátorská a restaurátorská zpráva, ulož. v archivu nálezových zpráv ARÚ Praha, č. TP-2018-50027) .

[40] OTTENWELTER, E.–DĚD, J.–BARČÁKOVÁ, L., 2014: Technical study of jewellery from the "Lumbe garden" cemetery at Prague Castle – Technologický průzkum šperků z pohřebiště v Lumbeho zahradě. In: Frolík, J. a kol., Pohřebiště v Lumbeho zahradě na Pražském hradě. Díl II. Studie. Castrum Pragense 12, 163–310. Praha.

[41] POLANSKÝ, L.–TOMKOVÁ, K., 2006: Hromadný nález denárů a šperků z Čistěvsi. Revize popisu a dochované části depotu – A group find of denarii and jewelry from Čistěves. Description revised, preserved parts of the group find presented, Numismatický sborník 21, 83–121.

[42] POULÍK, J., 1948: Staroslovanská Morava . Praha.

[43] POULÍK, J., 1975: Mikulčice. Sídlo a pevnost knížat velkomoravských – Mikulčice – Rezidencja i kreposť velikomoravskich kňjazej – Mikulčice – Sitz und Feste der grossmährischen Fürsten. Praha.

[44] PRINCOVÁ-JUSTOVÁ, J., 1997: Tisíciletá Libice – Ústředí slavníkovské domény a pravděpodobné rodiště svatého Vojtěcha . In: Śląska i Czechy a kultura wielkomorawska (Wachowski, K., ed.), 103–112. Wrocław.

[45] PROFANTOVÁ, N., 1996: To central Asia and beyond – Oriental motifs of the late Avar and Great Moravian epochs (8th–9th century) . In: Ibrahim ibn Ya'qub at-Turtushi: Christianity, Islam and Judaism, Meet in East-Central Europe, c. 800–1 300 A. D. (Charvát, P.–Prosecký, J., edd.), 26–36. Praha.

[46] PROFANTOVÁ, N., 2000: Stará Kouřim, Bez. Kolín. Grab 106b (Tschechien) . In: Europas Mitte um 1000 – Katalog (Wieczorek, A.–Hinz, H.-M., edd.), 215–218. Stuttgart.

[47] PROFANTOVÁ, N., 2011: Pohřebiště Klecany II . In: Profantová, N. a kol., Klecany. Raně středověká pohřebiště. 1. svazek, 137–210. Praha.

[48] PROFANTOVÁ, N., 2013: Ke změnám ve vývoji hmotné kultury 10. století – Zu den Veränderungen in der Entwicklung der Sachkultur des 10. Jahrhunderts in Böhmen, AH 38, 27–44.

[49] PROFANTOVÁ, N., 2013a: Archeologický doklad kulturních styků Bavorska a Čech v 10. století – Archaeological Evidence of Cultural Contacts between Bavaria and Bohemia in the 10th Century, ASČ 17, 207–214.

[50] PROFANTOVÁ, N.–DANĚČEK, D., 2017: Nová stříbrná kaptorga ze středních Čech v souvislosti s konkrétním výrobním okruhem (?) v Praze – New silver Kaptorga from Middle Bohemia in response to an identified Production Centre in Prague (?), Slavia Antiqua 58, 91–113.

[51] PROFANTOVÁ, N.–FRÁNA, J., 2003: Příspěvek ke studiu šperkařství v raném středověku v Čechách a na Moravě – A contribution to the study of jewellery-making in the Early Middle Ages in Bohemia and Moravia, AR LV, 47–58.

[52] PROFANTOVÁ, N.–MILITKÝ, J., 2000: Das "Fürstinnengrab" von Želénky – Zwei Kugelknöpfe. In: Europas Mitte um 1000 – Katalog (Wieczorek, A.–Hinz, H.-M., edd.), 188–189. Stuttgart.

[53] PROFANTOVÁ, N.–ŠILHOVÁ, A., 2010: Raně středověké kaptorgy v Čechách. Analýza nálezu z hrobu č. 22 na pohřebišti Klecany II – Frühmittelalterliche Kaptorgen in Böhmen. Ananlyse eines Fundes aus Grab Nr. 22 auf dem Gräberfeld Klecany II, PA CI, 283–310.

[54] PROFANTOVÁ, N.–ŠPAČEK, J.–NOVOTNÁ, M., 2011: Nové poznatky o výrobě a obsahu kaptorg na základě studia hrobů ze Zelenče a Čelákovic, okr. Praha-východ – New Knowledge about the Manufacture and Contents of Kaptorgas based on the Study of Graves from Zeleneč and Čelákovice, Prague-East District, ASČ 15, 539–552.

[55] RICHTHOFEN, J. von, 2016: Der Hacksilberschatz von Meschwitz und die Oberlausitzer Silberschätze um 1000 . In: Die frühen Slawen – von der Expansion zu gentes und nationes. Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mitteleuropas 81/2 (Biermann, F.–Kersting, T.–Klammt, A., edd.), 123–134. Langenweissbach.

[56] SCHULZE-DÖRRLAMM, M., 1992: Schmuck der spätottonischen bis frühsalischen Zeit . In: Das Reich der Salier 1024–1125. Katalog zur Ausstellung (Weinfurter, S., ed.), 110–176. Sigmaringen.

[57] SKLENÁŘ, K.–SLÁMA, J., 1976: Nález slovanských kostrových hrobů v bývalé Královské zahradě Pražského hradu v roce 1837 – Die Entdeckung slawischer Körpergräber im Königlichen Garten der Prager Burg im Jahre 1837, AR XXVIII, 659–665.

[58] SLASKI, J.–TABACZYŃSKI, S., 1959: Wczesnośredniowieczne skarby srebrne Wielkopolski – Les trésors d'argent du hout moyen âge en Grande Pologne. Warszawa – Wrocław.

[59] SMETÁNKA, Z., 1994: Příspěvek ke studiu karolinského vlivu na velkomoravský šperk v Čechách a na Moravě – The Carolingian Influence on the Great Moravian Jewellery in Bohemia and Moravia, Praehistorica 21 – Varia Archaeologica 6, 105–115.

[60] SMETÁNKA, Z.–FROLÍK, J., 2014: Pohřebiště v Lumbeho zahradě na Pražském hradě – Katalog . In: Pohřebiště v Lumbeho zahradě na Pražském hradě. Díl I. Katalog (Frolík, J.–Smetánka, Z., edd.). Castrum Pragense 12. Praha.

[61] SMETÁNKA, Z.–STAŇA, Č., 1996: Velká Morava a Praha (Rentgenfluorescenční analýza zlatých šperků z Velké Moravy a jejich vztah k Pražskému hradu) . In: Słowiańszczyzna w Europie (Kurnatowska, Z., ed.), 137–142. Wrocław.

[62] SMETÁNKA, Z.–ŠTVERÁK, B., 1992: X-Ray fluorescent analysis of gold and gilded jewels from the cemetery in Lumbe Gardens at Prague Castle. Preliminary report – Rentgenfluorescenční analýza zlatých a zlacených šperků z pohřebiště v Lumbeho zahradě na Pražském hradě (Předběžná zpráva), AR XLIV, 418–430.

[63] SMOLÍK, J., 1889: Zprávy a drobnosti, část III – Mince , PA XIV, 662.

[64] SPAZIER, I.–SEIDL, C.–SCHENK, E., 2015: Die Gräbergruppe von Oberwellenborn, Lkr. Saalfeld-Rudolstadt, im Vergleich zu anderen slawischen Gräberfeldern in Thüringen – Aussagen zur historischen Schmuckherstellung , Alt-Thüringen 44, 167–208.

[65] STAŇA, Č., 1995: Příspěvek k poznání horizontu velkomoravského šperku – Beitrag zur Erkenntnis des Veligrader Schmucks-Horizonts, SPFFBU E 40, 37–45.

[66] STRÁNSKÁ, P., 2014: Antropologická analýza lidských kostrových pozůstatků z raně středověkého pohřebiště v Praze 6 – Střešovicích, poloha Triangl – Anthropologische Analyse menschlicher Skelettüberreste von dem frühmittelalterlichen Gräberfeld in Prag-Střešovice, Lage Triangl, AH 39, 331–345.

[67] SVĚTLÍK, I.–ŠNEBERGER, J., 2020: Výsledky radiouhlíkového datování . Protokol uložený v archivu středověkého oddělení – výzkum Pražského hradu ARÚ Praha.

[68] SZTYBER, A., 1999: Kaptorgi. Przykład kunsztu wczesnośredniowiecznego złotnictwa, Alma Mater . Miesięcznik Uniwersytetu Jagiellońskiego 46, 283–286.

[69] ŠOLLE, M., 1960: K podunajskému proudu v Čechách v době hradištní – Zum Donauländischen Zustrom in Böhmen in der Burgwallzeit, Vznik a počátky Slovanů 3, 255–269.

[70] ŠOLLE, M., 1966: Stará Kouřim a projevy velkomoravské hmotné kultury v Čechách – Alt Kouřim und großmährische Kultur in Böhmen. Praha.

[71] ŠTEFAN, I., 2005: Kaptorgy: pokus o kontextuální analýzu – Die Kaptorgen: ein Versuch um die kontextuelle Analyse, Studia Mediaevalia Pragensia 5, 21–60.

[72] TOMKOVÁ, K., 2005: Hmotná kultura raně středověkých pohřebišť Pražského hradu a jeho předpolí – Das Grabinventar auf den frühmittelalteerlichen Gräberfeldern der Prager Burg auf ihren Vorfeldern. In: Pohřbívání na Pražském hradě a jeho předpolích. Díl I.1. Castrum Pragense 7, 217–304. Praha.

[73] TOMKOVÁ, K., 2006: Raně středověká pohřebiště na předpolí Pražského hradu I . Frühmittelalterliche Gräberfelder auf dem Vorfeld der Prager Burg I. In: Pohřbívání na Pražském hradě a jeho předpolích. Díl I.2. Castrum Pragense 7, 5–128. Praha.

[74] TOMKOVÁ, K., 2008: Emma a šperk její doby v kontextu vývoje raně středověkého šperku . In: Emma Regina – Civitas Melnic (Kilián, J.–Polanský, L., edd.), 89–105. Mělník – Praha.

[75] TOMKOVÁ, K., 2011: Der Kulturwandel des 10. Jahrhunderts in Böhmen aus archäologischer Sicht . In: Der Wandel um 1000 Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mitteleuropas 60 (Biermann, F.–Kersting, T.–Klammt, A., edd.), 199–208. Langenweissbach.

[76] TOMKOVÁ, K., 2012: Pohřebiště na Levém Hradci a jeho předpolí. Katalog – Die Gräberfelder in Levý Hradec und auf seinen Vorfeldern. Katalog. In: K. Tomková a kol., Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů. Pohřebiště. Díl I, 7–272. Praha.

[77] TOMKOVÁ, K.–FROLÍK, J., 2005: Topografie pohřbívání v areálu Pražského hradu a na jeho předpolích – Die Topographie der Bestattungen im Areal der Prager Burg und auf ihren Vorfelder. In: Pohřbívání na Pražském hradě a jeho předpolích. Díl I.1. Castrum Pragense 7, 7–24. Praha.

[78] UNGERMAN, Š., 2005: Ženský šperk staršího velkomoravského horizontu – Frauenschmuck des älteren grossmährischen Horizonts, AR LVII, 707–749.

[79] UNGERMAN, Š., 2007: Raně středověké pohřebiště v Dolních Věstonicích – Na Pískách . Disertační práce, FF MU, Brno. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/18484/ff_d/.

[80] ZOLL-ADAMIKOWA, H.–DEKÓWNA, M.–NOSEK, E. M., 1999: The early Mediaeval Hoard from Zawada Lanckorońska (Upper Vistula River) – Wczesnośredniowieczny skarb z Zawady Lanckorońskiej (dorzecze górnej Wisly). Warszawa.