Article
| Title: | Archeologický výzkum plužin a zemědělských teras jako fenoménu historické krajiny České republiky |
| Variant title: | Archaeological research into field systems and agrarian terraces as the phenomena of the historical landscape in the Czech Republic Die archäologische Erforschung von Fluren und landwirtschaftlichen Terrassen als Phänomen der historischen Landschaft der Tschechischen Republik |
| Author: | |
| Source document: | Archaeologia historica. 2020, vol. 45, iss. 1, pp. 141-165 |
| Extent: | 141-165 |
| ISSN: | 0231-5823 (print); 2336-4386 (online) |
| DOI: | 10.5817/AH2020-1-6 |
| Type: | Article (Czech) |
| Stable URL: | http://hdl.handle.net/11222.digilib/142961 |
| License: | CC BY-NC-ND 4.0 International |
PDF
Abstract(s):
Plužina, historický pojem a v přeneseném slova smyslu výrazný krajinný prvek nejen v České republice, ale i v celé střední Evropě, byla do nedávna z pohledu archeologie opomíjenou součástí historické kulturní krajiny. Zájem archeologů se upínal především na intravilán zaniklých vsí. Až díky pronikání metod environmentální archeologie do terénního výzkumu sledujeme v posledním desetiletí soustředění na hospodářské zázemí vesnic reprezentované plužinou. Jde nejen o soudobé metody dálkového průzkumu Země, ale především o kombinované metody datování dosud opomíjených polních systémů. Dalším novým prvkem je detailní rekonstrukce přírodního prostředí středověké a novověké vsi pomocí archeobotanických metod. Projekt "Identifikace a ochrana dochovaných pozůstatků historických plužin" si tak klade za cíl poskytnout informace a vyvinout nástroje směřující k jejich ochraně. Výsledky poskytují podklad pro kvalifikovanou ochranu historických polních systémů, ale i jejich pochopení v kontextu vývoje historické krajiny. Text je přehledem problematiky v rámci současných znalostí o plužině a agrárních terasách a je zaměřen především na poznatky krajinné archeologie a krajinné ekologie.
Field systems, a historical term as well as distinct landscape elements both in the Czech Republic and the whole central Europe, have until recently been a somewhat neglected part of the historical cultural landscape in terms of archaeology. The interest of archaeologists centred, in particular, on the inner areas of deserted villages. Thanks to the introduction of the methods of environmental archaeology into field survey, the last decade has seen the concentration on the economic hinterland of villages represented by field systems. These methods involve not only the modern ones of long-distance land survey but especially the combined methods of dating the hitherto marginalized field systems. Another new element is the detail reconstruction of the natural environment of medieval and modern-age villages by means of archaeobotanical methods. A project entitled "Identification and preservation of the historic field patterns” seeks to bring information and to develop tools aimed at their protection. The results provide groundwork for the specialist protection of historical field systems, as well as for their understanding in the context of the development of historical landscape. The article offers an overview of these issues within the framework of the current state of knowledge about field systems and agrarian terraces, and predominantly involves information supplied by landscape archaeology and landscape ecology.
Field systems, a historical term as well as distinct landscape elements both in the Czech Republic and the whole central Europe, have until recently been a somewhat neglected part of the historical cultural landscape in terms of archaeology. The interest of archaeologists centred, in particular, on the inner areas of deserted villages. Thanks to the introduction of the methods of environmental archaeology into field survey, the last decade has seen the concentration on the economic hinterland of villages represented by field systems. These methods involve not only the modern ones of long-distance land survey but especially the combined methods of dating the hitherto marginalized field systems. Another new element is the detail reconstruction of the natural environment of medieval and modern-age villages by means of archaeobotanical methods. A project entitled "Identification and preservation of the historic field patterns” seeks to bring information and to develop tools aimed at their protection. The results provide groundwork for the specialist protection of historical field systems, as well as for their understanding in the context of the development of historical landscape. The article offers an overview of these issues within the framework of the current state of knowledge about field systems and agrarian terraces, and predominantly involves information supplied by landscape archaeology and landscape ecology.
Keywords:
terasové pole; plužina; environmentální archeologie; krajinná archeologie; krajinná ekologie
terrace field; field systems; environmental archaeology; landscape archaeology; landscape ecology
terrace field; field systems; environmental archaeology; landscape archaeology; landscape ecology
Summary language: German
Note:
Článek vznikl za podpory grantu: Identifikace a ochrana historických plužin - Identification and preservation of historic field patterns NAKI II - DG18P02OVV060.
References:
[1] AGNOLETTI, M. et al., 2015: Agnoletti, M.–Conti, L.–Frezza, L.–Santoro, A., Territorial Analysis of the Agricultural Terraced Landscapes of Tuscany (Italy): Preliminary Results, Sustainability 7, 4564–4581. https://doi.org/10.3390/su7044564 | DOI 10.3390/su7044564
[2] ASTON, M., 1985: Interpreting the Landscape. Landscape archaeology in Local Studies. London – New York.
[3] ASTON, M., 2007: Interpreting the Landscape. Landscape Archaeology and Local History. London – New York.
[4] BAUNDRY, J. et al., 2000: Baundry, J.–Bunce, R. G. H.–Burel, F., Hedgerows: An international perspective on their origin, function and management, Journal of Environmental Management 60, 7–22. https://doi.org/10.1006/jema.2000.0358 | DOI 10.1006/jema.2000.0358
[5] BAYER, T.–BENEŠ, J., 2004: Středověká terasová pole na Šumavě jako hydropedologický fenomén a archeologický problém, AR LVI, 139–159.
[6] BEAUFOY, G. et al., 1995: Beaufoy, G.–Baldock, D.–Clark, J., The nature of farming. Low intensity farming systems in nine European countries. Inst. for European Environ. Policy. London.
[7] BELCREDI, L., 2006: Bystřec: o založení, životě a zániku středověké vsi. Brno.
[8] BENDER, B., 1992: Theorising landscape, and the prehistoric landscapes of Stonehenge, Man 27, 735–755. https://doi.org/10.2307/2804172 | DOI 10.2307/2804172
[9] BENEŠ, J., 1993: Ke koncepci krajinné archeologie – On the concept of landscape archaeology, AR XLV, 404–417.
[10] BENEŠ, J., 1995: Výzkumy archeologického pracoviště Prachatického muzea v roce 1995, Zlatá stezka 2, 159–165.
[11] BENEŠ, J., 2018: Počátky zemědělství ve Starém světě: Pohled paleoekologie a environmentální archeologie. České Budějovice.
[12] BENEŠ, J. et al., 1999: Beneš, J.–Hrubý, P.–Michálek, J.–Parkman, M., Kamenná hrazení na Hořejším vrchu a vrchu Kokovci u Vlachova Březí. Příspěvek ke studiu agrární krajiny šumavského podhůří, Zlatá stezka 6, 271–296.
[13] BENEŠ, J.–BRŮNA, V., 1993: Má krajina paměť? In: Archeologie a krajinná ekologie (Beneš, J.–Brůna, V., edd.), 37–46. Most.
[14] BENEŠ, J.–ZVELEBIL, M., 1999: Historical interactive landscape in the hearth of Europe: A case of Bohemia. In: Archaeology and anthropology of landscape (Ucko, J.–Layton, R., edd.), 73–93. London – New York.
[15] BERESFORD, M.–HURST, J., 1991: Wharram Percy: Deserted Medieval Village. Yale University Press.
[16] BEVAN, A.–CONOLLY, J., 2011: Terraced fields and Mediterranean landscape structure: An analytical case study from Antikythera, Greece, Ecological Modelling 222, 1303–1314. https://doi.org/10.1016/j.ecolmodel.2010.12.016 | DOI 10.1016/j.ecolmodel.2010.12.016
[17] BOHÁČ, Z., 1986: Geneze sídla a plužiny jako pramen k dějinám osídlení, HG 25, 7–52.
[18] BORN, M., 1979: Acker- und Flurformen des Mittelalters nach Untersuchungen von Flurwüstungen. In: Untersuchungen zur eisenzeitlichen und frühmittelalterlichen Flur in Mitteleuropa und ihrer Nutzung 1, Abhandlungen der Akademie der Wissenschaften in Göttingen, Philologisch-Historische Klasse 3/1 (Beck, H.–Denecke, D.–Jankuhn, H., edd.), 310–337. Göttingen.
[19] BRANCH, N. et al., 2005: Branch, N.–Canti, M.–Clark, P.–Turney, P., Environmental Archaeology. Theoretical and Practical Approaches. London.
[20] BUREL, F., 1996: Hedgerows and Their Role in Agricultural Landscapes, Critical Reviews in Plant Sciences 15, č. 2, 169–190. https://doi.org/10.1080/07352689.1996.10393185 | DOI 10.1080/07352689.1996.10393185
[21] ČAPEK, L.–HOLATA, L., 2017: General Overview of Medieval Settlement Research in the Czech Republic: Emergence and Development of the Field, Main Issues and Adoption of Landscape Context, Revista ArkeoGazte Aldizakria 7, 267–320.
[22] ČERNÝ, E., 1973: Metodika průzkumu zaniklých středověkých osad a plužin na Drahanské vrchovině. Zprávy Československé společnosti archeologické při ČSAV 15. Praha.
[23] ČERNÝ, E., 1979: Zaniklé středověké osady a jejich plužiny. Metodika historickogeografického výzkumu v oblasti Drahanské vrchoviny. Praha.
[24] DENECKE, D., 1979: Zur Terminologie ur- und frühgeschichtlicher Flurparzellierungen und Flurbegrenzungen sowie im Gelände ausgeprägter Flurrelikte, Grundzüge eines terminologischen Schemas. In: Untersuchungen zur eisenzeitlichen und frühmittelalterlichen Flur in Mitteleuropa und ihrer Nutzung I, 410–440. Göttingen.
[25] DOHNAL, M., 2003: Historická kulturní krajina v novověku. Vývoj vsi a plužiny v Borovanech u Bechyně. Praha.
[26] DOHNAL, M., 2006: Vesnická sídla a kulturní krajina na Táborsku v 15.–19. století. Praha.
[27] DOTTERWEICH, M., 2013: The history of human-induced soil erosion: Geomorphic legacies, early descriptions and research, and the development of soil conservation – A global synopsis, Geomorphology 201, 9–34. https://doi.org/10.1016/j.geomorph.2013.07.021 | DOI 10.1016/j.geomorph.2013.07.021
[28] DRAGO, K.–PERKO, D., 2017: Terraced landscapes in Slovenia. In: Terraced landscapes (Kladnik, D. et al., edd.). Ljubljana.
[29] DRESLEROVÁ, D., 2016: Fields in prehistoric Bohemia – fact and fiction. In: Agricultural and pastoral landscapes in pre-industrial society: choices, stability and change, ESF EARTH Monograph 3 (Retamero, F.–Schjellerup, I.–Davies, A., edd.), 109–124. Oxford.
[30] ELSAYED ALI, H., 2015: Plant communities in field margins of agricultural landscapes: species distributions, functional traits, and contributions to landscape function. Disertační práce, University of Bayreuth.
[31] FANTA, V. et al., 2020: Fanta, V.–Zouhar, J.–Beneš, J.–Sklenička, P., How old are the historical towns and villages in Centra Europe? A comparsion of the reliability of dating acquired from written sources and from archaeological findings, Journal of Archaeological Science.
[32] FLEMING, A., 1988: Daltmoor Reaves. London.
[33] FORMAN, R. T.–BAUNDRY, J., 1984: Hedgerows and hedgerow networks in landscape ekology, Environmental management 8(6), 495–510. https://doi.org/10.1007/BF01871575 | DOI 10.1007/BF01871575
[34] FORMAN, R. T. T.–GODRON, M., 1986: Landscape Ecology. New York, USA.
[35] FUKAMACHI, K., 2017: Sustainability of terraced paddy fields in traditional satoyama landscapes of Japan, Journal of Environmental Management 202, 543–549. https://doi.org/10.1016/j.jenvman.2016.11.061 | DOI 10.1016/j.jenvman.2016.11.061
[36] GARCÍA-RUIZ, J. M.–LANA-RENAULT, N., 2011: Hydrological and erosive consequences of farmland abandonment in Europe, with special reference to the Mediterranean region – A review, Agriculture, Ecosystems and Environment 140, 317–338. | DOI 10.1016/j.agee.2011.01.003
[37] GOJDA, M., 2000: Archeologie krajiny – vývoj archetypů kulturní krajiny. Praha.
[38] GOJDA, M. et al., 2011: Gojda, M.–John, J.–Starková, L., Archeologický průzkum krajiny pomocí leteckého laserového skenování. Dosavadní průběh a výsledky prvního českého projektu, AR LXIII, 680–698.
[39] GOJDA, M.–JOHN, J., edd., 2013: Archeologie a letecké laserové skenování krajiny. Plzeň.
[40] GOODMAN-ELGAR, M., 2008: Evaluating soil resilience in long-term cultivation: a study of pre-Columbian terraces from the Paca Valley, Peru, Journal of Archaeological Science 35, 3072–3086. https://doi.org/10.1016/j.jas.2008.06.003 | DOI 10.1016/j.jas.2008.06.003
[41] GRAY, H. L., 1959: English Field Systems. Cambridge.
[42] GRAUS, F., 1953: Dějiny venkovského lidu v Čechách v době předhusitské I. Praha.
[43] GRAUS, F., 1957: Dějiny venkovského lidu v Čechách v době předhusitské II. Praha.
[44] HAMPICKE, U., 2006: Efficient conservation in Europe's agricultural countryside: Rationale, methods and policy reorientation, Outlook on agriculture 35(2), 97–105. https://doi.org/10.5367/000000006777641598 | DOI 10.5367/000000006777641598
[45] HEATH, M. F.–TUCKER, G. M., 1995: Ornithological value and pastoral farming systems. Farming on the edge: the nature of traditional farmland in Europe, Joint Nature Conservation Committee, Peterborough, 54–59.
[46] HEJCMAN, M. et al., 2013a: Hejcman, M.–Karlík, P.–Ondráček, J.–Klír, T., Short-Term Medieval Settlement Activities Irreversibly Changed Forest Soils and Vegetation in Central Europe, Ecosystems 16, 652–663. https://doi.org/10.1007/s10021-013-9638-3 | DOI 10.1007/s10021-013-9638-3
[47] HEJCMAN, M. et al., 2013b: Hejcman, M. –Hejcmanová, P.–Hlásná-Čepková, P.–Horák, J.–Karlík, P.–Pavlů, V.–Rosenberg, R.–Součková, K.–Staňková, P.–Stejskalová, M., Environmental Archaeology at the University of Life Sciences Prague – An Application of New Methods for Interdisciplinary Research, IANSA 4, č. 2, 223–231.
[48] HEWES, L., 1981: Early fencing on the western margin of the Prairie, Annals of the Association of American Geographers 71, 499–526. https://doi.org/10.1111/j.1467-8306.1981.tb01371.x | DOI 10.1111/j.1467-8306.1981.tb01371.x
[49] HOLATA, L., 2014: Změny osídlení v pozdním středověku a raném novověku. Disertační práce, Fakulta filozofická Západočeské univerzity v Plzni.
[50] HOLATA, L. et al., 2018: Holata, L.–Plzák, J.–Světlík, R.–Fonte, J.,Integration of low-resolution ALS and ground-based SfM photogrammetry data. A cost-effective approach providing an 'Enhanced 3D Model' of the Hound Tor archaeological landscapes (Dartmoor, South-West England)//, Remote Sensing 10(9), 1357.
[51] HOLATA, L. et al., 2018a: Holata, L.–Kapička, J.–Světlík, R.–Žížala, D., Risk Management as a Stimulus for a Settlement and Landscape Transformation? Soil Erosion Thread Assessment in the Fields of Four Deserted Villages Based on LiDAR-Derived DEMs and 'USLE'. In: Dynamics in GIscience, GIS Ostrava 2017 (Ivan, I.–Horák, J.–Inspektor, T., edd.), 131–147. [e-book]
[52] HORÁK, J.–KLÍR, T., 2017: Pedogenesis, Pedochemistry and the Functional Structure of the Waldhufendorf Field System of the Deserted Medieval Village Spindelbach, the Czech Republic, Interdisciplinaria Archaeologica 8, č. 1, 43–57. | DOI 10.24916/iansa.2017.1.4
[53] HORÁK, J. et al., 2018: Horák, J.–Janovský, M.–Hejcman, M.–Šmejda, L.–Klír, T., Soil geochemistry of medieval arable fields in Lovětín near Třešť, Czech Republic, Catena 162, 14–22. | DOI 10.1016/j.catena.2017.11.014
[54] HOSÁK, L.–ŠRÁMEK, R., 1970: Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Díl I. A–L. Praha.
[55] HOSÁK, L.–ŠRÁMEK, R., 1980: Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Díl II. M–Ž. Praha.
[56] HOSKINS, W. G., 1955: The making of the English Landscape. London.
[57] HOUFKOVÁ, P. et al., 2015: Houfková, P.–Bumerl, J.–Pospíšil, L.–Karlík, P.–Beneš, J.–Bernardová, A.–Hrabalíková, M.–Janečková Molnárová, K.–Hejcman, M., Origin and development of long-strip field patterns: A case study of an abandoned medieval village in the Czech Republic, Catena 135, 83–91.
[58] HOUFKOVÁ, P. et al 2019: Houfková, P.–Horák, J.–Pokorná, A.–Bešta, T.–Pravcová, I.–Novák, J.–Klír, T., The dynamics of a non-forested stand in the Krušné Mts.: the effect of a short-lived medieval village on the local environment, Vegetation History and Archaeobotany 28(6), 607–621.
[59] HRNČIAROVÁ, T.–MACKOVČIN, P.–ZVARA, I. et al. 2009: Atlas krajiny České republiky. Praha.
[60] IIYAMA, N. et al., 2005: Iiyama, N.–Kamada, M.–Nakagoshi, N., Ecological and social evaluation of landscape in a rural area with terraced paddies in southwestern Japan, Landscape and Urban Planning 70, 301–313.
[61] INGOLD, T., 1993: The temporality of the landscape, World Archaeology 25, 152–174. https://doi.org/10.1080/00438243.1993.9980235 | DOI 10.1080/00438243.1993.9980235
[62] JANOVSKÝ, M.–HORÁK, J., 2018: Large Scale Geochemical Signatures Enable to Determine Landscape Use in the Deserted Medieval Villages, Interdisciplinaria Archaeologica 9, č. 1, 71–80. https://doi.org/10.24916/iansa.2018.1.5 | DOI 10.24916/iansa.2018.1.5
[63] KINNAIRD, T. et al., 2017: Kinnaird, T.–Bolòs, J.–Turner, A.–Turner, S., Optically-stimulated luminescence profiling and dating of historic agricultural terraces in Catalonia (Spain), Journal of Archaeological Science 78, 66–77. https://doi.org/10.1016/j.jas.2016.11.003 | DOI 10.1016/j.jas.2016.11.003
[64] KLÁPŠTĚ, J., 1978: Středověké osídlení Černokostelecka, PA LXIX, 423–475.
[65] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.
[66] KLÁPŠTĚ, J., 2012: The Czech Lands in Medieval Transformation. Leiden.
[67] KLÁPŠTĚ, J.–SMETÁNKA, Z., 1979: Geodeticko-topografický průzkum zaniklých středověkých osad, AR XXXI, 614–639.
[68] KLÍR, T., 2003: Plužiny pozdně středověkých sídel na příkladě severovýchodního Nymburska, Mediaevalia Historica Bohemica 9, 245–292.
[69] KLÍR, T., 2008: Osídlení zemědělsky marginálních půd v mladším středověku a raném novověku. Praha.
[70] KONOLD, W. et al., 1996: Konold, W.–Schwineköper, K.–Seiffert, P., Zukünftige Kulturlandschaft aus der Tradition heraus, Naturlandschaft–Kulturlandschaft, 289–312.
[71] KRAHTOPOULOU, A.–FREDERICK, CH., 2008: The Stratigraphic Implications of Long-Term Terrace Agriculture in Dynamic Landscapes: Polycyclic Terracing from Kythera Island, Greece, Geoarchaeology: An International Journal 23, č. 4, 550–585. https://doi.org/10.1002/gea.20231 | DOI 10.1002/gea.20231
[72] KRÜGER, R., 1967: Typologie des Waldhufendorfes nach Einzelformen und deren Verbreitungsmustern, (= Göttinger geographische Abhandlungen 42). Göttingen.
[73] KUČA, K., 2014: Oblasti dochovaných strukturálně výrazných plužin v České republice, ZPP 74, 34–49.
[74] KUNA, M. et al., 2004: Kuna, M.–Beneš, J.–Dreslerová, D.–Křivánek, R.–Majer, A.–Prach, K.–Tomášek, M., Nedestruktivní archeologie. Praha.
[75] LAUGA-SALLENAVE, C., 1997: Le Cercle des Haies. Paysages des Agroéleveurs Peuls du Fouta-Djalon (Plaine des Timbis, Guinée). Thesis, Universite de Paris X.
[76] LÁZNIČKA, Z., 1946: Typy venkovského osídlení na Moravě. Brno.
[77] LÁZNIČKA, Z., 1956: Typy venkovského osídlení v Československu. Práce brněnské základny ČSAV 28. Brno.
[78] LIESKOVSKÝ, J. et al., 2014: Lieskovský, J.–Kenderessy, P.–Špulerová, J.–Lieskovský, T.–Koleda, P.–Kienast, F.–Gimmi, U., Factors affecting the persistence of traditional agricultural landscapes in Slovakia during the collectivization of agriculture, Landscape Ecol 29, 867–877. https://doi.org/10.1007/s10980-014-0023-1 | DOI 10.1007/s10980-014-0023-1
[79] LÖW, J.–MÍCHAL, I., 2003: Krajinný ráz. Kostelec nad Černými Lesy.
[80] MALINA, O., 2015: Hledání neviditelného. Relikty plužiny zaniklých středověkých vsí a možnosti jejich detekce a interpretace na datech LLS, ZPP 76, 513–520.
[81] MAUR, E., 1996: Obyvatelstvo českých zemí ve středověku. In: Fialová, L. et al., Dějiny obyvatelstva českých zemí, 35–73. Praha.
[82] McCOLLIN, D. et al., 2000: Mccollin, D.–Jackson, J. I.–Bunce, R. G. H.–Barr, C. J.–Stuart, R., Hedgerows as habitat for woodland plants, Journal of Environmental Management 60, 77–90. https://doi.org/10.1006/jema.2000.0363 | DOI 10.1006/jema.2000.0363
[83] MĚCHUROVÁ, Z., 1997: Konůvky – zaniklá středověká ves ve Ždánickém lese. Brno.
[84] MEROT, C. et al., 1999: Merot, C.–Gascuel-Odoux, C.–Walter, C.–Zhang, X.–Molenat, J., Influence du réseau de haies des paysages bocagers sur le cheminement de l'eau de surface, Revue des sciences de l'eau 12, č. 1, 23–44.
[85] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2008: Die "Villa Deserta" als Problem der mährischen mediävistik (Archäologie und Geschichte), AH 33, 9–26.
[86] MIMORSKI, L. A., 2019: Slovenian Terraced Landscapes. In: World Terraced Landscapes: History, Environment, Quality of Life (Varotto, M. et al., edd.), 45–62. Springer.
[87] MOLNÁROVÁ, K., 2008a: Long-term dynamics of the structural attributes of hedgerow networks in the Czech Republic – three cases studies in areas with preserved medieval field patterns, Journal of Landscape Studies 1, 113–127.
[88] MOLNÁROVÁ, K., 2008b: Hedgerow-defined medieval field patterns in the Czech Republic and their conservation – a literature review, Journal of Landscape Studies 1, 27–47.
[89] MOLNÁROVÁ, K. et al., 2008: Molnárová, K.–Šímová, P.–Kotaška, J.–Ešnerová, J.–Škvárová, Š., Hedgerow-defined medieval field patterns in the Czech Republic: a case study of the dendrological and dendrochronological structure of hedgerows of varying ages in Northern Moravia, Journal of Landscape Studies 1, 145–158.
[90] MOORHOUSE, S.–BOND, J., 2016: An approach to understanding medieval field systems across Europe: the structure and anatomy of township field systems. In: Agrarian technology in the medieval landscape. Ruralia X (Klápště, J., ed.), 1–48. Turnhout.
[91] NEKUDA, R., 2002: Zemědělská usedlost ve středověké vesnici na Moravě. Brno.
[92] NEKUDA, R., 1975: Pfaffenschlag – zaniklá středověká ves u Slavonic: příspěvek k dějinám středověké vesnice. Brno.
[93] NEKUDA, V.–NEKUDA, R., 1997: Mstěnice 2: Zaniklá středověká ves u Hrotovic. Dům a dvůr ve středověké vesnici. Brno.
[94] NĚMČENKO, N., 1970: Dějiny pozemkových úprav II. Praha.
[95] NIELSEN, N. H. et al., 2018: Nielsen, N. H.–Holst, M. K.–Gadd, A. C.–Holst, K. K., The Layout and Internal Development of Celtic Fields: Structural and Relative Chronological Analyses of Three Danish Field Systems, European Journal of Archaeology 21(3), 385–410. https://doi.org/10.1017/eaa.2017.56 | DOI 10.1017/eaa.2017.56
[96] NEUSTUPNÝ, E., 1986: Sídelní areály pravěkých zemědělců – Settlement areas of prehistoric farmers, PA LXXVII, 226–234.
[97] NUNES, J. P. et al., 2016: Nunes, J. P.–Bernard-Jannin, L.–Rodríguez Blanco, M. L.–Santos, J. M.–Alves Coehlo, C. O.–Keizer, J. J., Hydrological and erosion processes in terraced fields: Observations from a humid mediterranean region in northern Portugal, Land Degradation and Developement 29, 596–606. | DOI 10.1002/ldr.2550
[98] PITTNEROVÁ, B., 2008: Středověké plužiny – principy jejich ochrany a obnovy v pozemkových úpravách. Disertační práce, Česká zemědělská univerzita v Praze.
[99] PLIENINGER, T. et al., 2016: Plieninger, T.–Draux, H.–Fagerholm, N.–Bieling, C.–Bürgi, M.–Kizos, T.–Kuemmerle, T.– Primdahl, J.–Verburg, P. H., The driving forces of landscape change in Europe: A systematic review of the evidence, Land Use Policy 57, 204–214.
[100] POHL, J., 1934–1935: Typy vesnických sídel v Čechách, Národopisný věstník Československý 27–28, 5–55.
[101] POLLARD, E.–HOOPER, M. D.–MOORE, N. W., 1974: Hedges. London.
[102] POSCHLOD, P., 2015: Geschichte der Kulturlandschaft. Stuttgart.
[103] PREGILL, P.–VOLKMAN, N., 1999: Landscapes in History. New York.
[104] PROFOUS, A., 1947; 1949; 1951; 1957: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. 1. díl A–H; 2. díl Ch–L; 3. díl M–Ř; 4. díl S–Ž. Praha.
[105] QUIN, A.–BUREL, F., 2002: Influence of herbaceous elements on butterfly diversity in hedgerow agricultural landscapes, Agriculture, Ecosystems and Environment 93, 45–53. https://doi.org/10.1016/S0167-8809(02)00004-X | DOI 10.1016/S0167-8809(02)00004-X
[106] QUIRÓS-CASTILLO, J. A.–NICOSIA, C., 2019: Reconstructing past terraced agrarian landscapes in the Ebro valley: The deserted village of Torrentejo in the Basque Country, Spain, Geoarchaeology 34(6), 684–697. https://doi.org/10.1002/gea.21730 | DOI 10.1002/gea.21730
[107] RACKHAM, O., 1986: The History of the Countryside. London.
[108] RENES, H., 2016: Landscape history and archaeology of open fields in Europe. In: Agrarian technology in the medieval landscape, Ruralia X (Klápště, J., ed.), 255–265. Turnhout.
[109] RIEZNER, J., 2011: Krajinný ráz území typických agrárními valy a mezemi a jejich vegetací na vybraných příkladech ze severozápadních Čech, Studia Oecologica 5, č. 2, 65–79.
[110] ROBERTS, B. K., 1996: Landscapes of Settlement. Prehistory to the present. London – New York.
[111] ŘÍKOVSKÝ, F., 1939: Základy k sídelnímu zeměpisu Česko-Slovenska. Brno.
[112] SÁDLO, J., 1993: Krajina jako interpretovaný text? In: Archeologie a krajinná ekologie (Beneš, J.–Brůna, V., edd.), 47–54. Most.
[113] SÁDLO, J. et al., 2008: Sádlo, J.–Pokorný, P.–Hájek, P.–Dreslerová, D.–Cílek, V., Krajina a revoluce. Významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny českých zemí. Praha – Malá Skála.
[114] SCHREG, R., 2014: Ecological Approaches in Medieval Rural Archaelogy, European Journal of Archaeology 17, č. 1, 83–119. https://doi.org/10.1179/1461957113Y.0000000045 | DOI 10.1179/1461957113Y.0000000045
[115] SEEGER, M.–RIES, J. B., 2008: Soil degradation and soil surface process intensities on abandoned fileds in mediterranean mountain environmets, Land degradation and Developement 19, 488–501. https://doi.org/10.1002/ldr.854 | DOI 10.1002/ldr.854
[116] SKLENIČKA, P. et al., 2009: Sklenička, P.–Molnárová, K.–Brabec, E.–Kumble, P.–Pittnerová, B.–Pixová, K.–Šálek, M., Remnants of medieval field patterns in the Czech Republic: Analysis of driving forces behind their disappearance with special attention to the role of hedgerows, Agriculture, Ecosystems and Environment 129, 465–473. https://doi.org/10.1016/j.agee.2008.10.026 | DOI 10.1016/j.agee.2008.10.026
[117] SKLENIČKA, P. et al., 2017: Sklenička, P.–Kottová, B.–Šálek, M., Success in preserving historic rural landscapes under various policy measures: Incentives, restrictions or planning?, Environmental Science and Policy 75, 1–9. https://doi.org/10.1016/j.envsci.2017.05.010 | DOI 10.1016/j.envsci.2017.05.010
[118] SMETÁNKA, Z., 1988: Život středověké vesnice: Zaniklá Svídna. Praha.
[119] SMETÁNKA, Z., 1992: Legenda o Ostojovi. Praha.
[120] SMETÁNKA, Z.–KLÁPŠTĚ, J., 1981: Geodeticko-topografický průzkum zaniklých středověkých vsí v Československu, PA LXXII, 416–458.
[121] SPERLING, W., 1982: Formen, Typen und Genese des Platzdorfes in den böhmischen Ländern: Beiträge zur Siedlungsgeographie Ostmitteleuropas. Wiesbaden.
[122] STANCHI, S. et al., 2012: Stanchi, S.–Freppaz, M.–Agnelli, A.–Reinsch, T.–Zanini, E., Properties, best management practices and conservation of terraced soils in Southern Europe (from Mediterranean areas to the Alps): A review, Quaternary International 265, 90–100. https://doi.org/10.1016/j.quaint.2011.09.015 | DOI 10.1016/j.quaint.2011.09.015
[123] ŠITNEROVÁ, I. et al., 2020: Šitnerová, I.–Beneš, J.–Trpáková, I.–Bumerl, J.–Komárková, V.–Majerovičová, T.–Hrabáková, L.–Janečková, K., Landscape Transformed: Archaeological, Historical and Environmental Dating of the Early Modern Field System in Valštejn, Czech Republic, Interdisciplinaria Archaeologica, 11.1, submitován.
[124] ŠTEFUNKOVÁ, D.–HANUŠIN, J., 2019: Viticultural landscapes: Localised transformations over the past 150 years through an analysis of three case studies in Slovakia, Moravian Geographical Reports 27(3), 155–168. https://doi.org/10.2478/mgr-2019-0012 | DOI 10.2478/mgr-2019-0012
[125] SUTTON, R. K., 1985: Relict rural planting in Eastern Nebraska, Landscape Journal 4, 106–115. https://doi.org/10.3368/lj.4.2.106 | DOI 10.3368/lj.4.2.106
[126] ŠTĚPÁNEK, M., 1967: Plužina jako pramen dějin osídlení (Příspěvky k dějinám osídlení 1), ČČH 15, 725–746.
[127] ŠTĚPÁNEK, M., 1968: Plužina jako pramen dějin osídlení (Příspěvky k dějinám osídlení 2), ČČH 16, 247–274.
[128] TAROLLI, P. et al., 2014: Tarolli, P.–Preti, F.–Romano, N., Terraced landscapes: From an old best practice to a potential hazard for soil degradation due to land abandonment, Anthropocene 6, 10–25. https://doi.org/10.1016/j.ancene.2014.03.002 | DOI 10.1016/j.ancene.2014.03.002
[129] TAROLLI, P.–RIZZO, D.–BRANCUCCI, G., 2019: Terraced Landscapes: Land Abandonment, Soil Degradation, and Suitable Management. In: World Terraced Landscapes: History, Environment, Quality of Life (Varotto, M. et al., edd.), 195–211. Springer.
[130] UHLIG, H.–LIENAU, C., edd., 1978: Flur und Flurformen – Types of Field Patterns – Le Finage agricole et sa structure parcellaire (= Materialen zur Terminologie der Agrarlandschaft, Vol. I). Giessen.
[131] VAROTTO, M.–BONARDI, L.–TAROLLI, P., edd., 2019: World Terraced Landscapes: History, Environment, Quality of Life, Environmental History 9.
[132] VERHULST, A., 1995: Le paysage rural: Les structures parcellaires de l'Europe du Nord-Ouest (Typologie des sources du Moyen Age occidental). Brepols.
[133] VERMOUZEK, R., 1982: Plužina jako datovací pomůcka – Die Flurtrassen als Datationshilfsmittel, AH 7, 265–276.
[134] VOTRUBEC, C., 1980: Lidská sídla, jejich typy a rozmístění ve světě. Praha.
[135] ZÍMOVÁ, K. et al., 2013: Zímová, K.–Pospíšil, L.–Janovská, V.–Karlík, P.–Houfková, P.–Bumerl, J.–Molnárová, K.–Beneš, J.–Bernardová, A., Analýza vývoje plužiny zaniklé obce Malonín na Prachaticku, Acta Pruhoniciana 104, 27–37.
[136] WEI, W. et al., 2016: Wei, W.–Chena, D.–Wang, C. L.–Daryanto, S.–Chen, L.–Yua, Y.–Lu, Y.–Sun, G.–Feng, T., Global synthesis of the classifications, distributions, benefits and issues of terracing, Earth-Science Reviews 159, 388–403. https://doi.org/10.1016/j.earscirev.2016.06.010 | DOI 10.1016/j.earscirev.2016.06.010
[137] WIEZIK, M. et al., 2017: Wiezik, M.–Gallay, I.–Wieziková, A.–Čiliak, M.–Dovciak, M., Spatial structure of traditional land organization allows long-term persistence of large Formica exsecta supercolony in actively managed agricultural landscape, J. Insect Conserv. 21(2), 257–266. https://doi.org/10.1007/s10841-017-9973-3 | DOI 10.1007/s10841-017-9973-3
[138] ŽEMLIČKA, J., 1974: Osídlení Zbraslavska od 10. do počátku 15. století, PA LXV, 419–465.
[139] ŽEMLIČKA, J., 1980: Vývoj osídlení dolního Poohří a Českého středohoří do 14. století. Praha.
[140] ŽEMLIČKA, J., 1997: Čechy v době knížecí (1034–1198). Praha.
[141] ŽEMLIČKA, J., 2014: Království v pohybu. Kolonizace, města a stříbro v závěru Přemyslovské epochy. Praha
