Title: Na samotě v lese : poloha U Poustevníka a středověké nezemědělské osídlení pohoří Brdy
Variant title:
- A secluded spot in the woods : the U Poustevníka site and the non-agricultural medieval settlement of the Brdy Forest
- In der Einsamkeit des Waldes : Lage U Poustevníka und mittelalterliche nichtlandwirtschaftliche Besiedelung des Gebirges Brdy
Source document: Archaeologia historica. 2024, vol. 49, iss. 1, pp. 149-191
Extent
149-191
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2024-1-6
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.80161
Type: Article
Language
Summary language
License: CC BY-NC-ND 4.0 International
Rights access
open access
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Příspěvek shrnuje výsledky nedestruktivního archeologického výzkumu pozůstatků sídlištního areálu v horském lesním prostředí ve středočeském pohoří Brdy datovaného prostřednictvím nálezů keramiky do 13./14. až 15./16. století. Lokalitu považujeme za důležitou pro pochopení středověkého nezemědělského osídlení horských a zalesněných poloh českých zemí. Rozborem přírodních podmínek a vývoje osídlení oblasti dospíváme ve shodě se starším bádáním k názoru, že je nutné vyloučit souvislost tohoto areálu s běžnými zemědělskými aktivitami. Diskutujeme o možné interpretaci areálu jako salaše, poustevny, hájovny nebo obydlí hornických prospektorů, hutníků či lesních řemeslníků. Nízký stav poznání charakteru takových areálů ze středověkého období nám neumožňuje jednoznačné závěry. To nás však utvrzuje v přesvědčení, že je nutné obdobné areály vyhledávat a zkoumat, jelikož bez jejich důkladnějšího poznání budou naše představy o podobě středověké krajiny a formách jejího užívání nutně neúplné.
This paper sums up the results of non-destructive archaeological research into the remains of a settlement complex located in a low-mountain forest environment in the Brdy Forest, central Bohemia, dated by the finds of pottery to the period between the 13th/14th and the 15th/16th centuries. The site is significant for understanding the medieval non-agricultural settlement of the mountain and forested areas of the Czech lands. By analysing the natural conditions and the development of the settlement in the area, the authors concluded, in accordance with earlier research, that it was necessary to exclude a connection of the location to common agricultural activities (ploughing, or more precisely arable land). The article discusses a possible interpretation of the site as a shieling hut, a hermitage, a gamekeeper's lodge or a dwelling of mining prospectors, metallurgists or forest craftsmen. The limited knowledge of the character of such sites for the medieval period does not allow for any clear conclusions. This, however, supports the authors' conviction that it is necessary to search for and investigate similar sites, since without a more thorough understanding of them our ideas of the shape of the medieval landscape and the forms of its use will remain incomplete.
Note
Příspěvek vznikl za podpory MŠMT ČR udělené UP v Olomouci (IGA_FF_2022_012): Koncept "utmark" v prostředí českého středověkého státu a jeho vliv na utváření podoby současné krajiny. Byla využita databáze Czech Medieval Sources online, kterou poskytuje výzkumná infrastruktura LINDAT/CLARIAH-CZ (https://lindat.cz) podporovaná MŠMT ČR (projekt č. LM2018101). Využito bylo také podpory projektu č. CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000728: RAMSES – Výzkum ultrastopových izotopů a jejich využití v sociálních a environmentálních vědách urychlovačovou hmotnostní spektrometrií.
Der vorliegende Beitrag entstand unter der Palacký-Universität in Olomouc gewährten Förderung des Ministeriums für Schulwesen, Jugend und Leibeserziehung der Tschechischen Republik (IGA_FF_2022_012): Das Konzept "Utmarken" in der Umgebung des böhmischen mittelalterlichen Staates und sein Einfluss auf die Formung der heutigen Landschaft. Es wurde die vom Ministerium für Schulwesen, Jugend und Leibeserziehung der Tschechischen Republik geförderte Datenbank Czech Medieval Sources online genutzt (Projekt Nr. LM2018101), die von der Forschungsinfrastruktur LINDAT/CLARIAH–CZ (https://lindat.cz) bereitgestellt wird. Ebenfalls genutzt wurde die Förderung des Projektes Nr. CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000728: "RAMSES – Untersuchung von U ltraspurenisotopen und ihre Nutzung durch die Beschleuniger-Massenpektrometrie in den Sozial- und Umweltwissenschaften".
References
[1] AČ 3 (1844). Archiv český čili Staré písemné památky České i Morawske z archivůw domácích i cizích. Díl třetí. (Palacký, F., ed.) Praha.
[2] ADLER, J. (1977). Sklárny na Příbramsku. Vlastivědný sborník Podbrdska 8-9, 111-116.
[3] AMČR (2024). Záznam C-9148505A [cit. 2024-02-17]. Archeologická mapa České republiky. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-9148505A.
[4] ANDERSSON, H. (1998). Utmark. In: Outland Use in Preindustrial Europe (Andersson, H.-Ersgard, L.-Svensson, E., edd.), 5-8. Lund - Stockholm.
[5] BANASZEK, Ł. (2019). The Past amidst the Woods. The Post-Medieval Landscape of Polanów. Poznań.
[6] BEZDĚKA, J. V. (1948). Bohutín. Dokument C-TX-194802372. [amatérský archeolog/zájemce]. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-TX-194802372.
[7] BOBEK, P. a kol. (2021). Uhlířství a jeho archeologické doklady - historicko-archeologický pohled na provozování řemesla. AT 32, 31-56.
[8] BRÁZDIL, K. a kol. (2012). Technická zpráva k digitálnímu modelu 5. generace (DMR 5G). Dostupné z: https://geoportal.cuzk.cz/Dokumenty/TECHNICKA_ZPRAVA_DMR_5G.pdf, cit. 21. 2. 2023.
[9] BRONK RAMSEY, C. (2009). Bayesian Analysis of Radiocarbon Dates. Radiocarbon 51, 337-360. https://doi.org/10.1017/S0033822200033865 | DOI 10.1017/s0033822200033865
[10] BŘEZOVSKÝ, M. (2005). Vojenský výcvikový prostor Jince. In: Střední Brdy (Cílek, V., ed.), 248-260. Příbram.
[11] CÍLEK, V.-LOŽEK, V. (2005). Význam a postavení Brd v rámci Čech. In: Střední Brdy (Cílek, V., ed.), 9-15. Příbram.
[12] CÍLEK, V. (2005a). Reliéf a geomorfologie. In: Střední Brdy (Cílek, V., ed.), 59-69. Příbram.
[13] ČÁKA, J. (1998). Střední Brdy. Krajina neznámá. Praha.
[14] ČAPEK, L. (2020). Studium keramiky vrcholného a pozdního středověku v Čechách: témata, metody, přístupy - Zum Studium der Keramik des Hoch- und Spätmittelalters in Böhmen: Themen, Methoden, Vorgehensweisen. AH 45, 855-887. https://doi.org/10.5817/AH2020-2-16 | DOI 10.5817/ah2020-2-16
[15] ČAPEK, L. a kol. (2014). Nové poznatky o stavební podobě tvrze v Řesanicích, okr. Plzeň-jih - Neue Erkenntnisse über die Bauform der Feste in Řesanice, Bez. Pilsen-Süd. AH 39, 473-501.
[16] ČAPEK, L. a kol. (2022). Vrcholně a pozdně středověká keramika v českých zemích. Plzeň.
[17] ČAPEK, L.-RICHTEROVÁ, J.-VLADAŘ, J. (2014). Středověká a novověká keramika z archeologického výzkumu tvrze v Řesanicích (okr. Plzeň-jih) - Die mittelalterliche und neuzeitliche Keramik aus der archäologischen Forschung der Festung Řesanice, Kr. Pilsen-Süd. AVJČ 27, 247-279.
[18] ČAPEK, L.-TĚSNOHLÍDKOVÁ, K. (2021). Zásady tvorby deskripčních systémů středověké keramiky a jejich databázové aplikace. Památkový postup. Plzeň - Brno.
[19] DI STEFANO, F. et al. (2021). Mobile 3D scan LiDAR: a literature review. Geomatics, Natural Hazards and Risk 12(1), 2387-2429. https://doi.org/10.1080/19475705.2021.1964617 | DOI 10.1080/19475705.2021.1964617
[20] DONEUS, M.-BANASZEK, Ł.-VERHOEVEN, G. J. (2022). The Impact of Vegetation on the Visibility of Archaeological Features in Airborne Laser Scanning Datasets from Different Acquisition Dates. Remote Sensing 14, 858. https://doi.org/10.3390/rs14040858 | DOI 10.3390/rs14040858
[21] DRCB (1881). Decem registra censum bohemica compilat aetate bellum husiticum prae cedente - Deset urbářů českých z doby před válkami husitskými. (Emler, J., ed.) Praha.
[22] DRDA, M.-KRAJÍC, R. (2001). Tzv. Husův hrneček - originál nebo dokonalý padělek? - Das sogenannte Hus-Töpfchen - Original oder vollendetes Falsifikat?. In: Husitský Tábor - Supplementum 1, 505-601. Tábor.
[23] DRESLEROVÁ, D. (2015). Pravěká transhumance a salašnické pastevectví na území České republiky: možnosti a pochybnosti - Prehistoric transhumance and summer farming in the Czech Republic: possibilities and doubts. AR LXVII, 109-130. https://doi.org/10.35686/AR.2015.5 | DOI 10.35686/ar.2015.5
[24] DRESLEROVÁ, D. a kol. (2023). Quadrangular enclosures in the upper regions of the Bohemian and Bavarian Forests: Preliminary report. Silva Gabreta 29, 97-114.
[25] DURDÍK, T. (1983). Hospodářské objekty a doklady výroby na hradech v povodí Berounky a severním Podbrdsku - Wirtschaftsobjekte und Produktionsbelege auf Burgen in Flußgebiet der Berounka und im nördlichen Podbrdsko. AH 8, 471-478.
[26] DURDÍK, T. (1985). K počátkům a středověké stavební podobě hradu v Blatné - Zu den Anfängen und der mittelalterlichen Baugestalt der Burg in Blatná. AH 10, 283-295.
[27] ETTLER, V.-ČERVINKA, R.-JOHA, Z. (2009). Mineralogy of medieval slags from lead and silver smelting (Bohutín, Příbram district, Czech Republic): Towards estimation of historical smelting condition. Archaeometry 51, 987-1007. https://doi.org/10.1111/j.1475-4754.2008.00455.x | DOI 10.1111/j.1475-4754.2008.00455.x
[28] FRB V (1893). Fontes rerum Bohemicarum. Tomus V - Prameny dějin českých. Díl V. (Emler, J.- Gebauer, J.- Goll, J., edd.) Praha.
[29] FRÖHLICH, J. (2001). Poustevníci a poustevny na jihu Čech. Přehled a lokalizace pousteven v 11.-19. století. JSH 69-70, 124-144.
[30] FRÖHLICH, J.-LUKS, V. (2011). Archeologické doklady z tvrzí a zaniklé vsi Holešice na Písecku - Die archäolgischen Belegen aus den Festugen und aus dem untergangenen Dorf Holešice in der Region Písek. ASČ 15, 957-967.
[31] GABRIEL, F.-PEŘINA, I. (2009). Problém vývoje keramiky ve středním Pojizeří - Probleme der Keramikentwicklung in der mittleren Isergegend (Pojizeří). AH 34, 71-83.
[32] GOJDA, M.-JOHN, J. a kol. (2013). Archeologie a letecké laserové skenování krajiny. Plzeň.
[33] GOLLOB, Ch.-RITTER, T.-NOTHDURFT, A. (2020). Forest Inventory with Long Range and High-Speed Personal Laser Scanning (PLS) and Simultaneous Localization and Mapping (SLAM) Technology. Remote sensing 12, 1509. https://doi.org/10.3390/rs12091509 | DOI 10.3390/rs12091509
[34] GRABOLLE, R.-HRUBÝ, P.-MILITKÝ, J. (2002). Orlík nad Vltavou ve 13.-14. století ve světle archeologických výzkumů - Orlík nad Vltavou (Worlik) im 13. und 14. Jahrhundert im Licht der archäolgischen Forschung. AH 27, 91-118.
[35] HARTMANOVÁ, O. (2005). Budní hospodářství v Krkonoších z pohledu archeologie - Die Baudenwirtschaft im Riesengebirge aus archäologischer Sicht. PA XCVI, 165-204.
[36] HEJNA, A. (1964). Krašovice - příspěvek k výzkumu středověké vesnice v Čechách - Beitrag zur Erforschung des mittelalterlichen Dorfes in Böhmen. PA LV, 178-221.
[37] HENNIUS, A. (2020). Outland exploitation and the emergence of seasonal settlements. Bebyggelsehistorisk tidskrift 79, 8-24.
[38] HLAVÁČEK, I., ed. (1981). Ze zpráv a kronik doby husitské. Praha.
[39] HOFMANN, G. (1981). Staré železářství na Podbrdsku. Vlastivědný sborník Podbrdska 19. Příbram.
[40] HRUBÁ, H. (2022). Pozdně středověká keramika v jihozápadních Čechách. Rukopis disertační práce na Katedře archeologie Západočeské univerzity v Plzni. Plzeň.
[41] HUA, Q. et al. (2021). Atmospheric radiocarbon for the period 1950-2019. Radiocarbon 64, 723-745. https://doi.org/10.1017/RDC.2021.95
[42] HŮRKOVÁ, J. a kol. (2014). Archeologický výzkum panského sídla v Chanovicích. Klatovy.
[43] JANOVSKÝ, M.-HORÁK, J.-KLÍR, T. (2018). Jevany-Dubina: revizní výzkum zaniklého středověkého sídliště na Černokostelecku - Jevany-Dubina: Revisionsuntersuchung einer mittelalterlichen Siedlungswüstung in der Region Kostelec nad Černými lesy. AH 43, 437-453. https://doi.org/10.5817/AH2018-2-8 | DOI 10.5817/ah2018-2-8
[44] JUSTOVÁ, J. (1981). Hrnčířské čepele z doby hradištní v Čechách. In: Praehistorica 8. Varia archaeologica 2, 277-280. Praha.
[45] KAŠPAR, V. (1994). Dokument C-TX-199400731. Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-TX-199400731.
[46] KLÁPŠTĚ, J. (1978). Středověké osídlení Černokostelecka - Die mittelalterliche Besiedlung im Raum von Kostelec nad Černými Lesy. PA LXIX, 423-475.
[47] KLÍR, T. (2010). Osídlení horských oblastí Čech ve středověku a raném novověku - východiska interdisciplinárního výzkumu - Die Besiedelung der Gebirgsgegenden Böhmens im Mittelalter und der frühen Neuzeit - Ausgangspunkte für eine interdisziplinäre Forschung. AH 35, 373-391.
[48] KLÍR, T. (2023). Zánik a pustnutí venkovských sídlišť v pozdním středověku. Chebsko a Slavkovský les. Praha. | DOI 10.58756/a26414310
[49] KLÍR, T.-JANOVSKÝ, M. (2021). Research on seasonality and seasonal settlements in the Czech lands: an overview (High and Late Middle Ages). In: Seasonal settlement in the medieval and early modern countryside (Dixon, P.-Theune, C., edd.), 273-282. Leiden.
[50] KOLEKTIV (1930). F. A. Slavíka Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí. Druhé, rozšířené vydání. Rožmitál pod Třemšínem.
[51] KORBOVÁ-PROCHÁZKOVÁ, L. (2011). Zaniklá středověká vesnice Roudnička - "Mořina" pod Plešivcem (okr. Příbram) - The Defunct Medieval Village of Roudnička - Mořina Location, below Plešivec (Příbram District). AH 36, 387-394.
[52] KORENÝ, R. (2016). Pravěk a raný středověk Příbramska - od nejstarších stop do 11. století. In: Smolová, V. a kol., Příbram, 28-38. Praha.
[53] KRAJÍC, R. (2003). Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa. Díl 1. Praha - Sezimovo Ústí - Tábor. | DOI 10.5817/ah2020-2-12
[54] KRATOCHVÍL, J. (1960). Topografická mineralogie Čech 3. I-K. 2. vydání. Praha.
[55] KRATOCHVÍL, J. (1962). Topografická mineralogie Čech 5. O-Ř. 2. vydání. Praha.
[56] KROFTA, T. (2022). Doklady lidských aktivit v pohoří Brdy do konce středověku - Evidence for human activities in the Brdy Mountains until the Late Middle Ages. ASČ 26, 215-255.
[57] KROFTA, T.-KŘIVÁNEK, R. (2023). Hrad Hůrky u Vranovic, okr. Příbram. Dosavadní stav poznání a výsledky nedestruktivního archeologického výzkumu - Hůrky Castle near the Village of Vranovice (Příbram Region, Central Bohemia). The Temporary State of Knowledge and Results of Non-destructive Archaeological Survey. CB 20, 4-47. https://doi.org/10.24132/CB.2023.20.4-47 | DOI 10.24132/cb.2023.20.4-47
[58] KROFTA, T.-ŠNOBL, J. (2015). Nedestruktivní výzkum vrchu Třemšín v jižních Brdech - A non-destructive survey of the hill of Třemšín in the southern Brdy Mountains. ASČ 19, 769-808.
[59] KŘIVÁNEK, R.-KUNA, M.-KORENÝ, R. (2006). Hradiště Plešivec. Preventivní detektorový průzkum a dokumentace stavu lokality - The prehistoric hillfort at Plešivec. A preventive metal detector survey and site assessment. AR LVIII, 329-343.
[60] KUBŮ, F. (1992). Chebský lesní řád z roku 1379 - Ein Egerer Forsordnung aus dem Jahre 1379. In: Historia docet. Sborník prací k poctě šedesátých narozenin prof. PhDr. Ivana Hlaváčka, CSc. (Polívka, M.-Svatoš, M., edd.), 209-221. Praha.
[61] KUČERA, J. et al. (2022). A new AMS facility MILEA at the Nuclear Physics Institute in Řež, Czech Republic. Nuclear Instruments and Methods in Physics Research B 527, 29-33. https://doi.org/10.1016/j.nimb.2022.07.012 | DOI 10.1016/j.nimb.2022.07.012
[62] KUDRNÁČ, J. (1987). Archeologické výzkumy hornických stařin v povodí Litavky a středověkých zlatodolů u Čeliny - Archäeologische Erforschung der Abbauräume im Flussgebiet von Litavka und der Mittelaltergoldgruben bei Čelina. Vlastivědný sborník Podbrdska 38-39, 221-247.
[63] KUNA, M. a kol. (2004). Nedestruktivní archeologie. Teorie, metody a cíle. Praha.
[64] KYPTA, J.-MAROUNEK, J.-NEUSTUPNÝ, Z. (2018). Nedatované hradiště na vrchu Zavírce (k. ú. Obecnice) v Brdech. Případ nápravy chybného opuštění od památkové ochrany - Der nicht datierte Burgwall auf dem Hügel Zavírka (Kat. Gem. Obecnice) in Brdy. Ein Beispiel des Gutmachens der fehlerhaften Denkmalschutzaufhebung. PSČ 32, č. 1, 1-10.
[65] LOŽEK, V.-CÍLEK, V. (2005). Pokryvné útvary a půdy. In: Střední Brdy (Cílek, V., ed.), 70-74. Příbram.
[66] LITOCHLEB, J. a kol. (2005). Nerostné suroviny. In: Střední Brdy (Cílek, V., ed.), 45-58. Příbram.
[67] MATOUŠEK, V.-WOITSCH, J. (2020). Historické uhlířské plošiny - právem či neprávem opomíjené památky? Zkušenosti ze studia novověkých plošin na Křivoklátsku, v Brdech a Radečské vrchovině - Historical charcoal burning platforms - Rightfully or wrongly overlooked monuments?. AT 31, 42-57.
[68] MĚCHUROVÁ, Z. (1997). Konůvky - zaniklá středověká ves ve Ždánickém lese. Brno.
[69] MEDUNA, P.-POKORNÝ, M. (2016). Dokument C-TX-201604110. Syrakus. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-TX-201604110.
[70] MEYERDIRKS, U.-WOLF, M. (2003). Neue Untersuchungen in der spätmittelalterlichen Einsiedelei im Schönbuch, Gemeinde Altdorf, Kreis Böblingen. Archäologische Ausgrabungen in Baden-Württemberg 2003, 178-181.
[71] NEKUDA, V.-REICHERTOVÁ, K. (1968). Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno.
[72] NEUHÄUSLOVÁ, Z. a kol. (1998). Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky - Map of Potential Natural Vegetation of the Czech Republic. Praha. | DOI 10.1023/a:1007087417500
[73] NEUSTUPNÝ, Z. (2006). Les - ochránce či nepřítel archeologických památek?. ZPP 66, č. 2, 137.
[74] NOVÁČEK, K. (1985). Zaniklé středověké osady na Příbramsku. Příspěvek k výzkumu středověkého osídlení regionu. Nepublikovaný rukopis.
[75] NOVÁČEK, K. (1987). Obecnice, okr. Příbram. In: Výzkumy v Čechách 1984-1985, 139, č. 335. Praha.
[76] NOVÁČEK, K. (1989). Láz, okr. Příbram. In: Výzkumy v Čechách 1986-1987, 95, č. 236. Praha.
[77] NOVÁČEK, K. (1990). Dokument C-TX-199001748. Univerzita Karlova - Filozofická fakulta. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-TX-199001748.
[78] NOVÁČEK, K. (1992). Středověké osídlení Příbramska a jeho vztah k surovinovým zdrojům. Nepublikovaná diplomová práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Praha.
[79] NOVÁČEK, K. (1994). K počátkům Březnice. Podbrdsko 1, 17-37.
[80] NOVÁČEK, K. (1995). Láz, okr. Příbram. In: Výzkumy v Čechách 1990-1992, 165, č. 837. Praha.
[81] NOVÁČEK, K. (1995a). Zaniklé náhorní osídlení na Jinecku. K formám vrcholně středověké kolonizace brdského lesa. Podbrdsko 2, 7-37.
[82] NOVÁČEK, K. (2000). Středověký dům v Plzni. Archeologický výzkum parcely v Sedláčkově ul. 1 (čp. 187) - Das mittelalterliche Haus in Plzeň. Archäologische Erforschung der Parzelle Sedláčkova Strasse 1. Sborník Západočeského muzea v Plzni 15, 5-66.
[83] NOVÁČEK, K.-KROFTA, T. (2018). Brdy jako historická kulturní krajina a její archeologický potenciál - Brdy as a historical cultural landscape and its archaeological potential. In: Brdy. Krajina, historie, lidé (Topinka, J., ed.), 23-40. Praha.
[84] NOVÁČEK, K.-PÁTKOVÁ, H.-ŠKÁCHA, P. (2016). Založení města a jeho počátky. In: Smolová, V. a kol., Příbram, 39-66. Praha.
[85] NOVÁČEK, K.-VAŘEKA, P. (1992). Středověká výroba dehtu a smoly na Příbramsku I. MVP 30 - ČSPS 100, č. 1, 13-25.
[86] NOVÁČEK, K.-VAŘEKA, P. (1993). Středověká výroba dehtu a smoly na Příbramsku II. MVP 31 - ČSPS 101, č. 1, 20-28.
[87] ORNA, J. (2021). Katalog nádob Plzeň. In: Trojí život středověké keramiky. Katalog k výstavě (Čapek, L.-Procházka, R.-Sedláčková, L., edd.), 149-161. Plzeň.
[88] ORNA, J. a kol. (2011). Keramická produkce města Plzně v období 14. a 15. století. Plzeň.
[89] PERNEGR, V. (2018). K historickému vývoji lesů ve středních Brdech - On the historical development of the forests in Central Brdy. In: Brdy. Krajina, historie, lidé (Topinka, J., ed.), 69-88. Praha.
[90] PLEINER, R. (1970). Středověká výroba smoly v Krásné dolině u Rakovníka - Die Technologie der mittelalterlichen Teerbrennerei in Krásná Dolina bei Rakovník, Böhmen. PA LXI, 472-518.
[91] POKORNÝ, M.-MEDUNA, P. (2015). Dokument C-TX-201502334. Syrakus. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-TX-201502334.
[92] PRIVILEGIA MĚSTA PŘÍBRAMĚ (1977). Privilegia města Příbramě. Vlastivědný sborník Podbrdska 11/12 (Kopičková, B., ed.). Příbram.
[93] PROFOUS, A. (1947). Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl I. A-K. Praha.
[94] PROFOUS, A. (1949). Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl II. CH-L. Praha.
[95] PROFOUS, A. (1951). Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl III. M-Ř. Praha.
[96] PROCHÁZKA, R. (2022). K otázce vývoje a rozšíření pokliček a tzv. pokliček-misek v keramických okruzích střední Evropy ve středověku - Zur Frage der Entwicklung und Verbreitung von Deckeln und sogenannten Deckeln-Schüsseln in den mitteleuropäischen Keramikkreisen im Mittelalter. PA CXIII, 257-310. https://doi.org/10.35686/PA2022.5 | DOI 10.35686/pa2022.5
[97] PROCHÁZKA, R.-VAŘEKA, P. (2005). Manuál terénního archeologického výzkumu odkryvem. Popis stratigrafických jednotek. Plzeň.
[98] RADOMĚŘSKÝ, P.-RICHTER, M. (1974). Korpus české středověké keramiky datované mincemi. SbNM A 28, 57-171.
[99] REICHERTOVÁ, K. (1960). Bohutín. Dokument C-TX-196001995. Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-TX-196001995.
[100] REICHERTOVÁ, K. (1965). Středověká keramika ze Sezimova Ústí, Tábora a Kozího Hrádku. Archeologické studijní materiály Archeologického ústavu ČSAV 3. Praha.
[101] REIMER, P. J. et al. (2020). The IntCal20 Northern Hemisphere Radiocarbon Age Calibration Curve (0-55 cal kBP). Radiocarbon 62, 725-757. https://doi.org/10.1017/RDC.2020.41
[102] RINYU, L. et al. (2013). Application of zinc sealed tube graphitization on sub-milligram samples using EnvironMICADAS. Nuclear Instruments and Methods in Physics Research B 361, 406-413. https://doi.org/10.1016/j.nimb.2015.03.083 | DOI 10.1016/j.nimb.2015.03.083
[103] SCHOCH, W. et al. (2004). Wood anatomy of central European Species. Birmensdorf.
[104] SCHWEINGRUBER, F. H. (1978). Microscopic wood anatomy. Birmensdorf.
[105] SKLENÁŘ, K. a kol. (2022). Památková ochrana pozůstatků činnosti člověka v lese. Certifikovaná metodika Ministerstvem kultury ČR. Brno.
[106] SMEJTEK, L. (1987). Bohutín, okr. Příbram. In: Výzkumy v Čechách 1984-1985, 18, č. 22. Praha.
[107] SMEJTEK, L.-NOVÁČEK, K. (1993). Výsledky archeologického výzkumu na zámku v Rožmitále pod Třemšínem. CB 3, 187-199.
[108] SMETÁNKA, Z. (1967). Nejstarší hrnčířské čepele v Čechách. ČL 54, 106-108.
[109] SMOLOVÁ, V. (2007). Benediktinské proboštství na Teslíně. Podbrdsko 14, 7-32.
[110] SVENSSON, E. (2022). Forest Peasants, Outland Commodity Production and Trade. Old and New Research on Innovation, Profit, Risk, Vulnerability, Resilience and (Elite) Communalism. In: Archaeology and History of Peasantries 2. Themes, Approaches and Debates (Quirós Castillo, J. A., ed.), 191-207. Leioa.
[111] SVENSSON, E.-GARDINER, M. (2009). Introduction: marginality in the preindustrial European countryside. In: Medieval Rural Settlement in Marginal Landscapes. Ruralia VII (Klápště, J.-Sommer, P., edd.), 21-25. Turnhout. https://doi.org/10.1484/M.RURALIA-EB.3.1157 | DOI 10.1484/m.ruralia-eb.3.1157
[112] SVĚTLÍK, I. et al. (2019). The Best possible Time resolution: How precise could a Radiocarbon dating method be?. Radiocarbon 61, 1729-1740. https://doi.org/10.1017/RDC.2019.134
[113] ŠAUROVÁ, D. (1973). Nejstarší hrnčířské čepele a rydla (Poznatky z výzkumů v Konůvkách) - Die ältesten Töpferklingen und Töpferstichel. VVM XXV, 252-256.
[114] ŠAUROVÁ, D. (1974). Hrnčířská pec a keramické čepele z Konůvek na Slavkovsku - Töpferofen und Keramikklingen aus Konůvky im Kreise Slavkov. ČL 61, 101-103.
[115] ŠVÁCHA, H. (2021). Dokument C-TX-202100158. Pueblo - archeologická společnost, o. p. s. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-TX-202100158.
[116] ŠVÁCHA, H. (2021a). Dokument C-TX-202100326. Pueblo - archeologická společnost, o. p. s. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-TX-202100326.
[117] ŠVEHLA, J. (1901). Nádobí kuchyně a stolu staročeského. Drobty k dějinám českého hrnčířství století XIV. a XV. In: Zpráva o činnosti Rady městského musea v Táboře za rok 1901, 1-31. Tábor.
[118] ŠVEHLA, J. (1911). Nádoby s nápisy z Ústí Sezimova a Kozího hrádku. ČSPSČ 19, 9-14.
[119] ŠTULAR, B. et al. (2012). Visualization of lidar-derived relief models for detection of archaeological features. Journal of Archaeological Science 39, 3354-3360. https://doi.org/10.1016/j.jas.2012.05.029 | DOI 10.1016/j.jas.2012.05.029
[120] TOMMASELLI, A. M. G. et al. (2014). Monitoring marginal erosion in hydroelectric reservoirs with terrestrial mobile Laser scanner. The International Archives of the Photogrammetry, Remote Sensing and Spatial Information Sciences 40, 589-596. https://doi.org/10.5194/isprsarchives-XL-5-589-2014 | DOI 10.5194/isprsarchives-xl-5-589-2014
[121] QUITT, E. (1971). Klimatické oblasti Československa. Studia geographica 16. Brno.
[122] ÚČET POKLADNÍKA ARCIBISKUPSTVÍ PRAŽSKÉHO (1912). Účet pokladníka arcibiskupství pražského z let 1282/83. (Chaloupecký, V., ed.) Praha.
[123] UMĚLECKÉ PAMÁTKY ČECH I (1977). Umělecké památky Čech 1. A/J. (Poche, E., ed.) Praha.
[124] UNGER, J. (1999). Život na lelekovickém hradě ve 14. století. Antropologická sociokulturní studie. Brno.
[125] VARADZIN, L. (2010). Hrnčířská výroba ve východní části střední Evropy 6.-13. století v archeologických pramenech - Pottery production in the eastern part of Central Europe in the 6th to the 13th century in archaeological sources. AR LXII, 17-71.
[126] VAŘEKA, P. (1998). Proměny keramické produkce vrcholného a pozdního středověku v Čechách - The erratic character of ceramic production in the High and Later Middle Ages in Bohemia. AR L, 123-137.
[127] VENCLOVÁ, N.-THÉR, R.-MANGEL, T. (2019). Obroušené grafitové keramické fragmenty v době železné: možnosti interpretace - Abraded graphite pottery fragments from the Iron Age: interpretation possibilities. Studia Historica Nitriensia 23, 187-205. https://doi.org/10.17846/SHN.2019.23.S.187-205 | DOI 10.17846/shn.2019.23.s.187-205
[128] VYŠOHLÍD, M. (2015). Hrnčířské předměstí v Berouně: První etapa archeologického výzkumu na parcele ppč. 296 - The Potters’ Suburb of Beroun: The first stage of the archaeological excavation in land parcel No. 296. ASČ 19/1, 411-430.
[129] VYŠOHLÍD, M. (2015a). Hrnčířská pec z 15. století z Hrnčířské ulice v Berouně. Acta FF ZČU 7, č. 2, 155-172.
[130] ZATLOUKAL, R. (2000). Archeologické doklady hrnčířství ve 13. až první polovině 16. století na Moravě a ve Slezsku. AT 11, 60-74.
[131] ZEMĚPISNÝ LEXIKON ČR (2006). Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. (Demek, J.-Mackovčin, P., edd.) 2. vydání. Brno.
[132] ŽÁK, K. (2018). Geomorfologie Středních Brd - Geomorphology of the Central Brdy Mountains. Bohemia centralis 34, 7-29.
[2] ADLER, J. (1977). Sklárny na Příbramsku. Vlastivědný sborník Podbrdska 8-9, 111-116.
[3] AMČR (2024). Záznam C-9148505A [cit. 2024-02-17]. Archeologická mapa České republiky. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-9148505A.
[4] ANDERSSON, H. (1998). Utmark. In: Outland Use in Preindustrial Europe (Andersson, H.-Ersgard, L.-Svensson, E., edd.), 5-8. Lund - Stockholm.
[5] BANASZEK, Ł. (2019). The Past amidst the Woods. The Post-Medieval Landscape of Polanów. Poznań.
[6] BEZDĚKA, J. V. (1948). Bohutín. Dokument C-TX-194802372. [amatérský archeolog/zájemce]. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-TX-194802372.
[7] BOBEK, P. a kol. (2021). Uhlířství a jeho archeologické doklady - historicko-archeologický pohled na provozování řemesla. AT 32, 31-56.
[8] BRÁZDIL, K. a kol. (2012). Technická zpráva k digitálnímu modelu 5. generace (DMR 5G). Dostupné z: https://geoportal.cuzk.cz/Dokumenty/TECHNICKA_ZPRAVA_DMR_5G.pdf, cit. 21. 2. 2023.
[9] BRONK RAMSEY, C. (2009). Bayesian Analysis of Radiocarbon Dates. Radiocarbon 51, 337-360. https://doi.org/10.1017/S0033822200033865 | DOI 10.1017/s0033822200033865
[10] BŘEZOVSKÝ, M. (2005). Vojenský výcvikový prostor Jince. In: Střední Brdy (Cílek, V., ed.), 248-260. Příbram.
[11] CÍLEK, V.-LOŽEK, V. (2005). Význam a postavení Brd v rámci Čech. In: Střední Brdy (Cílek, V., ed.), 9-15. Příbram.
[12] CÍLEK, V. (2005a). Reliéf a geomorfologie. In: Střední Brdy (Cílek, V., ed.), 59-69. Příbram.
[13] ČÁKA, J. (1998). Střední Brdy. Krajina neznámá. Praha.
[14] ČAPEK, L. (2020). Studium keramiky vrcholného a pozdního středověku v Čechách: témata, metody, přístupy - Zum Studium der Keramik des Hoch- und Spätmittelalters in Böhmen: Themen, Methoden, Vorgehensweisen. AH 45, 855-887. https://doi.org/10.5817/AH2020-2-16 | DOI 10.5817/ah2020-2-16
[15] ČAPEK, L. a kol. (2014). Nové poznatky o stavební podobě tvrze v Řesanicích, okr. Plzeň-jih - Neue Erkenntnisse über die Bauform der Feste in Řesanice, Bez. Pilsen-Süd. AH 39, 473-501.
[16] ČAPEK, L. a kol. (2022). Vrcholně a pozdně středověká keramika v českých zemích. Plzeň.
[17] ČAPEK, L.-RICHTEROVÁ, J.-VLADAŘ, J. (2014). Středověká a novověká keramika z archeologického výzkumu tvrze v Řesanicích (okr. Plzeň-jih) - Die mittelalterliche und neuzeitliche Keramik aus der archäologischen Forschung der Festung Řesanice, Kr. Pilsen-Süd. AVJČ 27, 247-279.
[18] ČAPEK, L.-TĚSNOHLÍDKOVÁ, K. (2021). Zásady tvorby deskripčních systémů středověké keramiky a jejich databázové aplikace. Památkový postup. Plzeň - Brno.
[19] DI STEFANO, F. et al. (2021). Mobile 3D scan LiDAR: a literature review. Geomatics, Natural Hazards and Risk 12(1), 2387-2429. https://doi.org/10.1080/19475705.2021.1964617 | DOI 10.1080/19475705.2021.1964617
[20] DONEUS, M.-BANASZEK, Ł.-VERHOEVEN, G. J. (2022). The Impact of Vegetation on the Visibility of Archaeological Features in Airborne Laser Scanning Datasets from Different Acquisition Dates. Remote Sensing 14, 858. https://doi.org/10.3390/rs14040858 | DOI 10.3390/rs14040858
[21] DRCB (1881). Decem registra censum bohemica compilat aetate bellum husiticum prae cedente - Deset urbářů českých z doby před válkami husitskými. (Emler, J., ed.) Praha.
[22] DRDA, M.-KRAJÍC, R. (2001). Tzv. Husův hrneček - originál nebo dokonalý padělek? - Das sogenannte Hus-Töpfchen - Original oder vollendetes Falsifikat?. In: Husitský Tábor - Supplementum 1, 505-601. Tábor.
[23] DRESLEROVÁ, D. (2015). Pravěká transhumance a salašnické pastevectví na území České republiky: možnosti a pochybnosti - Prehistoric transhumance and summer farming in the Czech Republic: possibilities and doubts. AR LXVII, 109-130. https://doi.org/10.35686/AR.2015.5 | DOI 10.35686/ar.2015.5
[24] DRESLEROVÁ, D. a kol. (2023). Quadrangular enclosures in the upper regions of the Bohemian and Bavarian Forests: Preliminary report. Silva Gabreta 29, 97-114.
[25] DURDÍK, T. (1983). Hospodářské objekty a doklady výroby na hradech v povodí Berounky a severním Podbrdsku - Wirtschaftsobjekte und Produktionsbelege auf Burgen in Flußgebiet der Berounka und im nördlichen Podbrdsko. AH 8, 471-478.
[26] DURDÍK, T. (1985). K počátkům a středověké stavební podobě hradu v Blatné - Zu den Anfängen und der mittelalterlichen Baugestalt der Burg in Blatná. AH 10, 283-295.
[27] ETTLER, V.-ČERVINKA, R.-JOHA, Z. (2009). Mineralogy of medieval slags from lead and silver smelting (Bohutín, Příbram district, Czech Republic): Towards estimation of historical smelting condition. Archaeometry 51, 987-1007. https://doi.org/10.1111/j.1475-4754.2008.00455.x | DOI 10.1111/j.1475-4754.2008.00455.x
[28] FRB V (1893). Fontes rerum Bohemicarum. Tomus V - Prameny dějin českých. Díl V. (Emler, J.- Gebauer, J.- Goll, J., edd.) Praha.
[29] FRÖHLICH, J. (2001). Poustevníci a poustevny na jihu Čech. Přehled a lokalizace pousteven v 11.-19. století. JSH 69-70, 124-144.
[30] FRÖHLICH, J.-LUKS, V. (2011). Archeologické doklady z tvrzí a zaniklé vsi Holešice na Písecku - Die archäolgischen Belegen aus den Festugen und aus dem untergangenen Dorf Holešice in der Region Písek. ASČ 15, 957-967.
[31] GABRIEL, F.-PEŘINA, I. (2009). Problém vývoje keramiky ve středním Pojizeří - Probleme der Keramikentwicklung in der mittleren Isergegend (Pojizeří). AH 34, 71-83.
[32] GOJDA, M.-JOHN, J. a kol. (2013). Archeologie a letecké laserové skenování krajiny. Plzeň.
[33] GOLLOB, Ch.-RITTER, T.-NOTHDURFT, A. (2020). Forest Inventory with Long Range and High-Speed Personal Laser Scanning (PLS) and Simultaneous Localization and Mapping (SLAM) Technology. Remote sensing 12, 1509. https://doi.org/10.3390/rs12091509 | DOI 10.3390/rs12091509
[34] GRABOLLE, R.-HRUBÝ, P.-MILITKÝ, J. (2002). Orlík nad Vltavou ve 13.-14. století ve světle archeologických výzkumů - Orlík nad Vltavou (Worlik) im 13. und 14. Jahrhundert im Licht der archäolgischen Forschung. AH 27, 91-118.
[35] HARTMANOVÁ, O. (2005). Budní hospodářství v Krkonoších z pohledu archeologie - Die Baudenwirtschaft im Riesengebirge aus archäologischer Sicht. PA XCVI, 165-204.
[36] HEJNA, A. (1964). Krašovice - příspěvek k výzkumu středověké vesnice v Čechách - Beitrag zur Erforschung des mittelalterlichen Dorfes in Böhmen. PA LV, 178-221.
[37] HENNIUS, A. (2020). Outland exploitation and the emergence of seasonal settlements. Bebyggelsehistorisk tidskrift 79, 8-24.
[38] HLAVÁČEK, I., ed. (1981). Ze zpráv a kronik doby husitské. Praha.
[39] HOFMANN, G. (1981). Staré železářství na Podbrdsku. Vlastivědný sborník Podbrdska 19. Příbram.
[40] HRUBÁ, H. (2022). Pozdně středověká keramika v jihozápadních Čechách. Rukopis disertační práce na Katedře archeologie Západočeské univerzity v Plzni. Plzeň.
[41] HUA, Q. et al. (2021). Atmospheric radiocarbon for the period 1950-2019. Radiocarbon 64, 723-745. https://doi.org/10.1017/RDC.2021.95
[42] HŮRKOVÁ, J. a kol. (2014). Archeologický výzkum panského sídla v Chanovicích. Klatovy.
[43] JANOVSKÝ, M.-HORÁK, J.-KLÍR, T. (2018). Jevany-Dubina: revizní výzkum zaniklého středověkého sídliště na Černokostelecku - Jevany-Dubina: Revisionsuntersuchung einer mittelalterlichen Siedlungswüstung in der Region Kostelec nad Černými lesy. AH 43, 437-453. https://doi.org/10.5817/AH2018-2-8 | DOI 10.5817/ah2018-2-8
[44] JUSTOVÁ, J. (1981). Hrnčířské čepele z doby hradištní v Čechách. In: Praehistorica 8. Varia archaeologica 2, 277-280. Praha.
[45] KAŠPAR, V. (1994). Dokument C-TX-199400731. Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-TX-199400731.
[46] KLÁPŠTĚ, J. (1978). Středověké osídlení Černokostelecka - Die mittelalterliche Besiedlung im Raum von Kostelec nad Černými Lesy. PA LXIX, 423-475.
[47] KLÍR, T. (2010). Osídlení horských oblastí Čech ve středověku a raném novověku - východiska interdisciplinárního výzkumu - Die Besiedelung der Gebirgsgegenden Böhmens im Mittelalter und der frühen Neuzeit - Ausgangspunkte für eine interdisziplinäre Forschung. AH 35, 373-391.
[48] KLÍR, T. (2023). Zánik a pustnutí venkovských sídlišť v pozdním středověku. Chebsko a Slavkovský les. Praha. | DOI 10.58756/a26414310
[49] KLÍR, T.-JANOVSKÝ, M. (2021). Research on seasonality and seasonal settlements in the Czech lands: an overview (High and Late Middle Ages). In: Seasonal settlement in the medieval and early modern countryside (Dixon, P.-Theune, C., edd.), 273-282. Leiden.
[50] KOLEKTIV (1930). F. A. Slavíka Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí. Druhé, rozšířené vydání. Rožmitál pod Třemšínem.
[51] KORBOVÁ-PROCHÁZKOVÁ, L. (2011). Zaniklá středověká vesnice Roudnička - "Mořina" pod Plešivcem (okr. Příbram) - The Defunct Medieval Village of Roudnička - Mořina Location, below Plešivec (Příbram District). AH 36, 387-394.
[52] KORENÝ, R. (2016). Pravěk a raný středověk Příbramska - od nejstarších stop do 11. století. In: Smolová, V. a kol., Příbram, 28-38. Praha.
[53] KRAJÍC, R. (2003). Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa. Díl 1. Praha - Sezimovo Ústí - Tábor. | DOI 10.5817/ah2020-2-12
[54] KRATOCHVÍL, J. (1960). Topografická mineralogie Čech 3. I-K. 2. vydání. Praha.
[55] KRATOCHVÍL, J. (1962). Topografická mineralogie Čech 5. O-Ř. 2. vydání. Praha.
[56] KROFTA, T. (2022). Doklady lidských aktivit v pohoří Brdy do konce středověku - Evidence for human activities in the Brdy Mountains until the Late Middle Ages. ASČ 26, 215-255.
[57] KROFTA, T.-KŘIVÁNEK, R. (2023). Hrad Hůrky u Vranovic, okr. Příbram. Dosavadní stav poznání a výsledky nedestruktivního archeologického výzkumu - Hůrky Castle near the Village of Vranovice (Příbram Region, Central Bohemia). The Temporary State of Knowledge and Results of Non-destructive Archaeological Survey. CB 20, 4-47. https://doi.org/10.24132/CB.2023.20.4-47 | DOI 10.24132/cb.2023.20.4-47
[58] KROFTA, T.-ŠNOBL, J. (2015). Nedestruktivní výzkum vrchu Třemšín v jižních Brdech - A non-destructive survey of the hill of Třemšín in the southern Brdy Mountains. ASČ 19, 769-808.
[59] KŘIVÁNEK, R.-KUNA, M.-KORENÝ, R. (2006). Hradiště Plešivec. Preventivní detektorový průzkum a dokumentace stavu lokality - The prehistoric hillfort at Plešivec. A preventive metal detector survey and site assessment. AR LVIII, 329-343.
[60] KUBŮ, F. (1992). Chebský lesní řád z roku 1379 - Ein Egerer Forsordnung aus dem Jahre 1379. In: Historia docet. Sborník prací k poctě šedesátých narozenin prof. PhDr. Ivana Hlaváčka, CSc. (Polívka, M.-Svatoš, M., edd.), 209-221. Praha.
[61] KUČERA, J. et al. (2022). A new AMS facility MILEA at the Nuclear Physics Institute in Řež, Czech Republic. Nuclear Instruments and Methods in Physics Research B 527, 29-33. https://doi.org/10.1016/j.nimb.2022.07.012 | DOI 10.1016/j.nimb.2022.07.012
[62] KUDRNÁČ, J. (1987). Archeologické výzkumy hornických stařin v povodí Litavky a středověkých zlatodolů u Čeliny - Archäeologische Erforschung der Abbauräume im Flussgebiet von Litavka und der Mittelaltergoldgruben bei Čelina. Vlastivědný sborník Podbrdska 38-39, 221-247.
[63] KUNA, M. a kol. (2004). Nedestruktivní archeologie. Teorie, metody a cíle. Praha.
[64] KYPTA, J.-MAROUNEK, J.-NEUSTUPNÝ, Z. (2018). Nedatované hradiště na vrchu Zavírce (k. ú. Obecnice) v Brdech. Případ nápravy chybného opuštění od památkové ochrany - Der nicht datierte Burgwall auf dem Hügel Zavírka (Kat. Gem. Obecnice) in Brdy. Ein Beispiel des Gutmachens der fehlerhaften Denkmalschutzaufhebung. PSČ 32, č. 1, 1-10.
[65] LOŽEK, V.-CÍLEK, V. (2005). Pokryvné útvary a půdy. In: Střední Brdy (Cílek, V., ed.), 70-74. Příbram.
[66] LITOCHLEB, J. a kol. (2005). Nerostné suroviny. In: Střední Brdy (Cílek, V., ed.), 45-58. Příbram.
[67] MATOUŠEK, V.-WOITSCH, J. (2020). Historické uhlířské plošiny - právem či neprávem opomíjené památky? Zkušenosti ze studia novověkých plošin na Křivoklátsku, v Brdech a Radečské vrchovině - Historical charcoal burning platforms - Rightfully or wrongly overlooked monuments?. AT 31, 42-57.
[68] MĚCHUROVÁ, Z. (1997). Konůvky - zaniklá středověká ves ve Ždánickém lese. Brno.
[69] MEDUNA, P.-POKORNÝ, M. (2016). Dokument C-TX-201604110. Syrakus. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-TX-201604110.
[70] MEYERDIRKS, U.-WOLF, M. (2003). Neue Untersuchungen in der spätmittelalterlichen Einsiedelei im Schönbuch, Gemeinde Altdorf, Kreis Böblingen. Archäologische Ausgrabungen in Baden-Württemberg 2003, 178-181.
[71] NEKUDA, V.-REICHERTOVÁ, K. (1968). Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno.
[72] NEUHÄUSLOVÁ, Z. a kol. (1998). Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky - Map of Potential Natural Vegetation of the Czech Republic. Praha. | DOI 10.1023/a:1007087417500
[73] NEUSTUPNÝ, Z. (2006). Les - ochránce či nepřítel archeologických památek?. ZPP 66, č. 2, 137.
[74] NOVÁČEK, K. (1985). Zaniklé středověké osady na Příbramsku. Příspěvek k výzkumu středověkého osídlení regionu. Nepublikovaný rukopis.
[75] NOVÁČEK, K. (1987). Obecnice, okr. Příbram. In: Výzkumy v Čechách 1984-1985, 139, č. 335. Praha.
[76] NOVÁČEK, K. (1989). Láz, okr. Příbram. In: Výzkumy v Čechách 1986-1987, 95, č. 236. Praha.
[77] NOVÁČEK, K. (1990). Dokument C-TX-199001748. Univerzita Karlova - Filozofická fakulta. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-TX-199001748.
[78] NOVÁČEK, K. (1992). Středověké osídlení Příbramska a jeho vztah k surovinovým zdrojům. Nepublikovaná diplomová práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Praha.
[79] NOVÁČEK, K. (1994). K počátkům Březnice. Podbrdsko 1, 17-37.
[80] NOVÁČEK, K. (1995). Láz, okr. Příbram. In: Výzkumy v Čechách 1990-1992, 165, č. 837. Praha.
[81] NOVÁČEK, K. (1995a). Zaniklé náhorní osídlení na Jinecku. K formám vrcholně středověké kolonizace brdského lesa. Podbrdsko 2, 7-37.
[82] NOVÁČEK, K. (2000). Středověký dům v Plzni. Archeologický výzkum parcely v Sedláčkově ul. 1 (čp. 187) - Das mittelalterliche Haus in Plzeň. Archäologische Erforschung der Parzelle Sedláčkova Strasse 1. Sborník Západočeského muzea v Plzni 15, 5-66.
[83] NOVÁČEK, K.-KROFTA, T. (2018). Brdy jako historická kulturní krajina a její archeologický potenciál - Brdy as a historical cultural landscape and its archaeological potential. In: Brdy. Krajina, historie, lidé (Topinka, J., ed.), 23-40. Praha.
[84] NOVÁČEK, K.-PÁTKOVÁ, H.-ŠKÁCHA, P. (2016). Založení města a jeho počátky. In: Smolová, V. a kol., Příbram, 39-66. Praha.
[85] NOVÁČEK, K.-VAŘEKA, P. (1992). Středověká výroba dehtu a smoly na Příbramsku I. MVP 30 - ČSPS 100, č. 1, 13-25.
[86] NOVÁČEK, K.-VAŘEKA, P. (1993). Středověká výroba dehtu a smoly na Příbramsku II. MVP 31 - ČSPS 101, č. 1, 20-28.
[87] ORNA, J. (2021). Katalog nádob Plzeň. In: Trojí život středověké keramiky. Katalog k výstavě (Čapek, L.-Procházka, R.-Sedláčková, L., edd.), 149-161. Plzeň.
[88] ORNA, J. a kol. (2011). Keramická produkce města Plzně v období 14. a 15. století. Plzeň.
[89] PERNEGR, V. (2018). K historickému vývoji lesů ve středních Brdech - On the historical development of the forests in Central Brdy. In: Brdy. Krajina, historie, lidé (Topinka, J., ed.), 69-88. Praha.
[90] PLEINER, R. (1970). Středověká výroba smoly v Krásné dolině u Rakovníka - Die Technologie der mittelalterlichen Teerbrennerei in Krásná Dolina bei Rakovník, Böhmen. PA LXI, 472-518.
[91] POKORNÝ, M.-MEDUNA, P. (2015). Dokument C-TX-201502334. Syrakus. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-TX-201502334.
[92] PRIVILEGIA MĚSTA PŘÍBRAMĚ (1977). Privilegia města Příbramě. Vlastivědný sborník Podbrdska 11/12 (Kopičková, B., ed.). Příbram.
[93] PROFOUS, A. (1947). Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl I. A-K. Praha.
[94] PROFOUS, A. (1949). Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl II. CH-L. Praha.
[95] PROFOUS, A. (1951). Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl III. M-Ř. Praha.
[96] PROCHÁZKA, R. (2022). K otázce vývoje a rozšíření pokliček a tzv. pokliček-misek v keramických okruzích střední Evropy ve středověku - Zur Frage der Entwicklung und Verbreitung von Deckeln und sogenannten Deckeln-Schüsseln in den mitteleuropäischen Keramikkreisen im Mittelalter. PA CXIII, 257-310. https://doi.org/10.35686/PA2022.5 | DOI 10.35686/pa2022.5
[97] PROCHÁZKA, R.-VAŘEKA, P. (2005). Manuál terénního archeologického výzkumu odkryvem. Popis stratigrafických jednotek. Plzeň.
[98] RADOMĚŘSKÝ, P.-RICHTER, M. (1974). Korpus české středověké keramiky datované mincemi. SbNM A 28, 57-171.
[99] REICHERTOVÁ, K. (1960). Bohutín. Dokument C-TX-196001995. Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-TX-196001995.
[100] REICHERTOVÁ, K. (1965). Středověká keramika ze Sezimova Ústí, Tábora a Kozího Hrádku. Archeologické studijní materiály Archeologického ústavu ČSAV 3. Praha.
[101] REIMER, P. J. et al. (2020). The IntCal20 Northern Hemisphere Radiocarbon Age Calibration Curve (0-55 cal kBP). Radiocarbon 62, 725-757. https://doi.org/10.1017/RDC.2020.41
[102] RINYU, L. et al. (2013). Application of zinc sealed tube graphitization on sub-milligram samples using EnvironMICADAS. Nuclear Instruments and Methods in Physics Research B 361, 406-413. https://doi.org/10.1016/j.nimb.2015.03.083 | DOI 10.1016/j.nimb.2015.03.083
[103] SCHOCH, W. et al. (2004). Wood anatomy of central European Species. Birmensdorf.
[104] SCHWEINGRUBER, F. H. (1978). Microscopic wood anatomy. Birmensdorf.
[105] SKLENÁŘ, K. a kol. (2022). Památková ochrana pozůstatků činnosti člověka v lese. Certifikovaná metodika Ministerstvem kultury ČR. Brno.
[106] SMEJTEK, L. (1987). Bohutín, okr. Příbram. In: Výzkumy v Čechách 1984-1985, 18, č. 22. Praha.
[107] SMEJTEK, L.-NOVÁČEK, K. (1993). Výsledky archeologického výzkumu na zámku v Rožmitále pod Třemšínem. CB 3, 187-199.
[108] SMETÁNKA, Z. (1967). Nejstarší hrnčířské čepele v Čechách. ČL 54, 106-108.
[109] SMOLOVÁ, V. (2007). Benediktinské proboštství na Teslíně. Podbrdsko 14, 7-32.
[110] SVENSSON, E. (2022). Forest Peasants, Outland Commodity Production and Trade. Old and New Research on Innovation, Profit, Risk, Vulnerability, Resilience and (Elite) Communalism. In: Archaeology and History of Peasantries 2. Themes, Approaches and Debates (Quirós Castillo, J. A., ed.), 191-207. Leioa.
[111] SVENSSON, E.-GARDINER, M. (2009). Introduction: marginality in the preindustrial European countryside. In: Medieval Rural Settlement in Marginal Landscapes. Ruralia VII (Klápště, J.-Sommer, P., edd.), 21-25. Turnhout. https://doi.org/10.1484/M.RURALIA-EB.3.1157 | DOI 10.1484/m.ruralia-eb.3.1157
[112] SVĚTLÍK, I. et al. (2019). The Best possible Time resolution: How precise could a Radiocarbon dating method be?. Radiocarbon 61, 1729-1740. https://doi.org/10.1017/RDC.2019.134
[113] ŠAUROVÁ, D. (1973). Nejstarší hrnčířské čepele a rydla (Poznatky z výzkumů v Konůvkách) - Die ältesten Töpferklingen und Töpferstichel. VVM XXV, 252-256.
[114] ŠAUROVÁ, D. (1974). Hrnčířská pec a keramické čepele z Konůvek na Slavkovsku - Töpferofen und Keramikklingen aus Konůvky im Kreise Slavkov. ČL 61, 101-103.
[115] ŠVÁCHA, H. (2021). Dokument C-TX-202100158. Pueblo - archeologická společnost, o. p. s. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-TX-202100158.
[116] ŠVÁCHA, H. (2021a). Dokument C-TX-202100326. Pueblo - archeologická společnost, o. p. s. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-TX-202100326.
[117] ŠVEHLA, J. (1901). Nádobí kuchyně a stolu staročeského. Drobty k dějinám českého hrnčířství století XIV. a XV. In: Zpráva o činnosti Rady městského musea v Táboře za rok 1901, 1-31. Tábor.
[118] ŠVEHLA, J. (1911). Nádoby s nápisy z Ústí Sezimova a Kozího hrádku. ČSPSČ 19, 9-14.
[119] ŠTULAR, B. et al. (2012). Visualization of lidar-derived relief models for detection of archaeological features. Journal of Archaeological Science 39, 3354-3360. https://doi.org/10.1016/j.jas.2012.05.029 | DOI 10.1016/j.jas.2012.05.029
[120] TOMMASELLI, A. M. G. et al. (2014). Monitoring marginal erosion in hydroelectric reservoirs with terrestrial mobile Laser scanner. The International Archives of the Photogrammetry, Remote Sensing and Spatial Information Sciences 40, 589-596. https://doi.org/10.5194/isprsarchives-XL-5-589-2014 | DOI 10.5194/isprsarchives-xl-5-589-2014
[121] QUITT, E. (1971). Klimatické oblasti Československa. Studia geographica 16. Brno.
[122] ÚČET POKLADNÍKA ARCIBISKUPSTVÍ PRAŽSKÉHO (1912). Účet pokladníka arcibiskupství pražského z let 1282/83. (Chaloupecký, V., ed.) Praha.
[123] UMĚLECKÉ PAMÁTKY ČECH I (1977). Umělecké památky Čech 1. A/J. (Poche, E., ed.) Praha.
[124] UNGER, J. (1999). Život na lelekovickém hradě ve 14. století. Antropologická sociokulturní studie. Brno.
[125] VARADZIN, L. (2010). Hrnčířská výroba ve východní části střední Evropy 6.-13. století v archeologických pramenech - Pottery production in the eastern part of Central Europe in the 6th to the 13th century in archaeological sources. AR LXII, 17-71.
[126] VAŘEKA, P. (1998). Proměny keramické produkce vrcholného a pozdního středověku v Čechách - The erratic character of ceramic production in the High and Later Middle Ages in Bohemia. AR L, 123-137.
[127] VENCLOVÁ, N.-THÉR, R.-MANGEL, T. (2019). Obroušené grafitové keramické fragmenty v době železné: možnosti interpretace - Abraded graphite pottery fragments from the Iron Age: interpretation possibilities. Studia Historica Nitriensia 23, 187-205. https://doi.org/10.17846/SHN.2019.23.S.187-205 | DOI 10.17846/shn.2019.23.s.187-205
[128] VYŠOHLÍD, M. (2015). Hrnčířské předměstí v Berouně: První etapa archeologického výzkumu na parcele ppč. 296 - The Potters’ Suburb of Beroun: The first stage of the archaeological excavation in land parcel No. 296. ASČ 19/1, 411-430.
[129] VYŠOHLÍD, M. (2015a). Hrnčířská pec z 15. století z Hrnčířské ulice v Berouně. Acta FF ZČU 7, č. 2, 155-172.
[130] ZATLOUKAL, R. (2000). Archeologické doklady hrnčířství ve 13. až první polovině 16. století na Moravě a ve Slezsku. AT 11, 60-74.
[131] ZEMĚPISNÝ LEXIKON ČR (2006). Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. (Demek, J.-Mackovčin, P., edd.) 2. vydání. Brno.
[132] ŽÁK, K. (2018). Geomorfologie Středních Brd - Geomorphology of the Central Brdy Mountains. Bohemia centralis 34, 7-29.