Název: K problematike stredovekého portálu kláštorného kostola v Šahách
Variantní název:
- The mediaeval portal of the monastery church in Šahy
- Zur Problematik eines mittelalterlichen Portals der Klosterkirche in Šahy
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2011, roč. 36, č. 2, s. 409-422
Rozsah
409-422
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/128212
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Príspevok sa venuje západnému portálu dnes farského, pôvodne kláštorného kostola premonštrátov v Šahách. Portál je významnou pamiatkou kameňosochárstva 13. storočia na Slovensku, bez analógií v regionálnych reláciách. Jedným z jeho formových východísk sa javí primárna podoba portálu kláštora cisterciánok v Tišnove na Morave, bez figúr pred stĺpikmi ostenia. Štúdia zohľadňuje poznatky, ktoré prinieslo reštaurovanie oboch pamiatok.
The contribution is devoted to the west portal of the former monastery Premonstratensian church in Šahy, Slovakia (now a parish church). The portal is a major monument to 13th-century stonemasonry in Slovakia, without counterparts in the surrounding regions. Its shape may have been derived from the portal of the Cistercian convent in Tišnov, Moravia, i.e. from its basic form without the sculpted figures adorning it. The study sums up the information gathered in the course of restoration of the two portals.
Reference
[1] BAYEROVÁ, T.–BAYER, K., 2002: Přírodovědecký a technologický průzkum portálu kostela Nanebevzetí Panny Marie kláštera Porta coeli v Předklášteří u Tišnova, Zpravodaj STOP 4, č. 4, 40–50.
[2] BRADNA, J., 2002: Zpráva o restaurátorském průzkumu a postupech restaurátorských prací na portále kostela Nanebevzetí Panny Marie kláštera Porta coeli v Předklášteří u Tišnova, Zpravodaj STOP 4, č. 4, 51–63.
[3] CSEMEGI, J., 1955: A budavári főtemplom középkori épitéstörténete. Budapest.
[4] DAHM, F., 1996: Das Grabmal Friedrichs des Streitbaren im Zisterzienserstift Heiligenkreuz. Rekonstruktion – Typus – liturgische Funktion. Wien.
[5] DIVALD, K., 1925: Felvidéki séták. Budapest.
[6] FARBAKY, P., 2000: A középkor renovatiója a 18. századi magyarországi barokk művészetben. In: Maradandóság és változás, 161–176. Budapest.
[7] FILLITZ, H., 1993: Zur Frage der Beziehung von regionalen Strömungen und der Entstehung lokaler Stile – das Beispiel Österreich. In: Künstlerischer Austausch (Artistic Exchange). Akten des XXVIII. Internationalen Kongresses für Kunstgeschichte Berlin, 15.–20. Juli 1992. Band II (Gaehtgens, W. T., ed.), 3–13. Berlin.
[8] GERECZE, P., 1906: A műemlékek helyrajzi jegyzéke és irodalma. Magyarország műemlékei II (Forster, Gy., ed.). Budapest.
[9] GEREVICH, T., 1938: Magyarország románkori emlékei. Budapest.
[10] HOMOLKA, J., 1982: Sochařství doby posledních Přemyslovců. In: Umění doby posledních Přemyslovců (Kuthan, J., ed.), 69–120. Praha–Roztoky u Prahy.
[11] IPOLYSÁG, 1943: Ipolyság r. k. temlom, Technika XXIV, 581–583.
[12] KUTHAN, J., 1983: Počátky a rozmach gotické architektury v Čechách. K problematice cisterciácké stavební tvorby. Praha.
[13] KUTHAN, J., 1994: Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města – hrady – kláštery – kostely. Vimperk.
[14] LÁSZLÓOVÁ, H., 2001–2002: Dejiny premonštrátov v Šahách, Studia archaeologica Slovaca mediaevalia III–IV, 273 – 293.
[15] MACEK, P., 2002: Proměny portálu konventního kostola cisterciáckého kláštera Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova, Zpravodaj STOP 4, č. 4, 11–14.
[16] MAROSI, E., 1980: Megjegyzések a 13. századi magyarországi épitészet kronológiájához, Épités – Épitészettudomány 12, 299–323.
[17] MAROSI, E., 1984: Die Anfänge der Gotik in Ungarn. Esztergom in der Kunst des 12.–13. Jahrhunderts. Budapest.
[18] MAROSI, E.–WEHLI, T., 1997: Az Árpád-kor művészeti emlékei (képes atlasz). Budapest.
[19] MENCL, V., 1937: Stredoveká architektúra na Slovensku. Kniha prvá. Stavebné umenie na Slovensku od najstarších čias až do konca doby románskej. Praha–Prešov.
[20] MEZEY, A., 2003: Die Prämonstratenser im mittelaterlichen Königreich Ungarn. In: Prämonstratenser in Mitteleuropa, 118–125. Brandenburg.
[21] ORIŠKO, Š., 1999: Románska stavebná plastika a kameňosochárstvo na Slovensku, Pamiatky a múzeá, č. 2, 39–45.
[22] ORIŠKO, Š., 2003: Kameňosochárstvo stredoveku: k problémom výskumu a interpretácie. In: Dejiny slovenského výtvarného umenia. Gotika (Buran, D., ed.), 110–121. Bratislava.
[23] OSZVALD, F., 1957: Adatok a magyarországi premontreiek Árpád-kori történetéhez, Művészettörténeti Értesítő 6, 231–254.
[24] POMFYOVÁ, B., 2003: Počiatky gotickej architektúry. In: Dejiny slovenského výtvarného umenia. Gotika (Buran, D., ed.), 39–59. Bratislava.
[25] POMFYOVÁ, B., 2003a: Šahy, portál bývalého premonštrátskeho kostola. In: Dejiny slovenského výtvarného umenia. Gotika (Buran, D., ed.), 618. Bratislava.
[26] PRIX, D., 2006: Dejiny slovenského výtvarného umenia. Gotika. Ed. Dušan Buran. Bratislava 2003 (recenzia). In: Galéria 2004–2005. Ročenka Slovenskej národnej galérie v Bratislave, 341–344. Bratislava.
[27] PUŠKÁROVÁ, B., 1978: Románske pamiatky. In: Pamiatky na Slovensku. Súpis pamiatok IV (Jankovič, V. a kol., edd.), 59–64. Bratislava.
[28] ROSTÁS, T., 2006: Eine kleine "Drakologie". Die Ornamentik der Tišnover Porta Coeli und Ungarn, Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege LX. Heft 3/4, 349–366.
[29] SCHWARZ, M., 1978–1979: Der Weg normannischer Dekorationsformem in der Bauplastik nach Niederösterreich. In: Forschungsfragen der Steinskulptur der Arpadenzeit in Ungarn. Akten der Pannonia-Konferenzen III, Az István Király múzeum közleményei, Székesfehérvár (A) No 24, 79–81.
[30] SCHWARZ, M., 1988: Die architekturgeschichtliche Analyse bis 1626. In: St. Michael. Stadtpfarrkirche und Künstlerpfarre von Wien 1288–1988, 106–119. Wien.
[31] SCHWARZ, M., 1990: Ein neuentdecktes Tympanon-Relief in der Wiener Michaelerkirche, Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpfelge 44, 67–69.
[32] SCHWARZ, M., 1998: Die Architektur in den Herzogtümern Österreichs und Steiermark unter den beiden letzten Babenbergerherzögen. In: Früh- und Hochmittelalter. Geschichte der bildenden Kunst in Österreich. Band 1 (Fillitz, H., ed.), 274–282. München–New York.
[33] SCHWARZ, M., 1998a: Klosterneuburg, ehemalige "Capella Speciosa" In: Früh- und Hochmittelalter. Geschichte der bildenden Kunst in Österreich. Band 1 (Fillitz, H., ed.), 310–312. München–New York.
[34] SOUKUPOVÁ, H., 1989: Anežský klášter v Praze. Praha.
[35] SÚPIS III, 1969: Súpis pamiatok na Slovensku III. Bratislava.
[36] ŠTAFFEN, Z., 2002: Petrologický výzkum západního průčelí kostela Nanebevzetí Panny Marie kláštera Porta coeli v Předklášteří u Tišnova, Zpravodaj STOP 4, č. 4, 30–39.
[37] TAKÁCS, I., 1996: Pannonhalma újjáépitése a 13. században. In: Mons Sacer 996–1996. Pannonhalma 1000 éve. I. (Takács, I., ed.), 170–236. Pannonhalma.
[38] TÓTH, S., 2008: A Hont-Pázmány nemzetség premontrei monostorai. Budapest.
[39] UNGER, J., 2002: Příspěvek archeologie k historii portálu v klášteře Porta coeli v Předklášteří, Zpravodaj STOP 4, č. 4, 25–26.
[2] BRADNA, J., 2002: Zpráva o restaurátorském průzkumu a postupech restaurátorských prací na portále kostela Nanebevzetí Panny Marie kláštera Porta coeli v Předklášteří u Tišnova, Zpravodaj STOP 4, č. 4, 51–63.
[3] CSEMEGI, J., 1955: A budavári főtemplom középkori épitéstörténete. Budapest.
[4] DAHM, F., 1996: Das Grabmal Friedrichs des Streitbaren im Zisterzienserstift Heiligenkreuz. Rekonstruktion – Typus – liturgische Funktion. Wien.
[5] DIVALD, K., 1925: Felvidéki séták. Budapest.
[6] FARBAKY, P., 2000: A középkor renovatiója a 18. századi magyarországi barokk művészetben. In: Maradandóság és változás, 161–176. Budapest.
[7] FILLITZ, H., 1993: Zur Frage der Beziehung von regionalen Strömungen und der Entstehung lokaler Stile – das Beispiel Österreich. In: Künstlerischer Austausch (Artistic Exchange). Akten des XXVIII. Internationalen Kongresses für Kunstgeschichte Berlin, 15.–20. Juli 1992. Band II (Gaehtgens, W. T., ed.), 3–13. Berlin.
[8] GERECZE, P., 1906: A műemlékek helyrajzi jegyzéke és irodalma. Magyarország műemlékei II (Forster, Gy., ed.). Budapest.
[9] GEREVICH, T., 1938: Magyarország románkori emlékei. Budapest.
[10] HOMOLKA, J., 1982: Sochařství doby posledních Přemyslovců. In: Umění doby posledních Přemyslovců (Kuthan, J., ed.), 69–120. Praha–Roztoky u Prahy.
[11] IPOLYSÁG, 1943: Ipolyság r. k. temlom, Technika XXIV, 581–583.
[12] KUTHAN, J., 1983: Počátky a rozmach gotické architektury v Čechách. K problematice cisterciácké stavební tvorby. Praha.
[13] KUTHAN, J., 1994: Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města – hrady – kláštery – kostely. Vimperk.
[14] LÁSZLÓOVÁ, H., 2001–2002: Dejiny premonštrátov v Šahách, Studia archaeologica Slovaca mediaevalia III–IV, 273 – 293.
[15] MACEK, P., 2002: Proměny portálu konventního kostola cisterciáckého kláštera Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova, Zpravodaj STOP 4, č. 4, 11–14.
[16] MAROSI, E., 1980: Megjegyzések a 13. századi magyarországi épitészet kronológiájához, Épités – Épitészettudomány 12, 299–323.
[17] MAROSI, E., 1984: Die Anfänge der Gotik in Ungarn. Esztergom in der Kunst des 12.–13. Jahrhunderts. Budapest.
[18] MAROSI, E.–WEHLI, T., 1997: Az Árpád-kor művészeti emlékei (képes atlasz). Budapest.
[19] MENCL, V., 1937: Stredoveká architektúra na Slovensku. Kniha prvá. Stavebné umenie na Slovensku od najstarších čias až do konca doby románskej. Praha–Prešov.
[20] MEZEY, A., 2003: Die Prämonstratenser im mittelaterlichen Königreich Ungarn. In: Prämonstratenser in Mitteleuropa, 118–125. Brandenburg.
[21] ORIŠKO, Š., 1999: Románska stavebná plastika a kameňosochárstvo na Slovensku, Pamiatky a múzeá, č. 2, 39–45.
[22] ORIŠKO, Š., 2003: Kameňosochárstvo stredoveku: k problémom výskumu a interpretácie. In: Dejiny slovenského výtvarného umenia. Gotika (Buran, D., ed.), 110–121. Bratislava.
[23] OSZVALD, F., 1957: Adatok a magyarországi premontreiek Árpád-kori történetéhez, Művészettörténeti Értesítő 6, 231–254.
[24] POMFYOVÁ, B., 2003: Počiatky gotickej architektúry. In: Dejiny slovenského výtvarného umenia. Gotika (Buran, D., ed.), 39–59. Bratislava.
[25] POMFYOVÁ, B., 2003a: Šahy, portál bývalého premonštrátskeho kostola. In: Dejiny slovenského výtvarného umenia. Gotika (Buran, D., ed.), 618. Bratislava.
[26] PRIX, D., 2006: Dejiny slovenského výtvarného umenia. Gotika. Ed. Dušan Buran. Bratislava 2003 (recenzia). In: Galéria 2004–2005. Ročenka Slovenskej národnej galérie v Bratislave, 341–344. Bratislava.
[27] PUŠKÁROVÁ, B., 1978: Románske pamiatky. In: Pamiatky na Slovensku. Súpis pamiatok IV (Jankovič, V. a kol., edd.), 59–64. Bratislava.
[28] ROSTÁS, T., 2006: Eine kleine "Drakologie". Die Ornamentik der Tišnover Porta Coeli und Ungarn, Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege LX. Heft 3/4, 349–366.
[29] SCHWARZ, M., 1978–1979: Der Weg normannischer Dekorationsformem in der Bauplastik nach Niederösterreich. In: Forschungsfragen der Steinskulptur der Arpadenzeit in Ungarn. Akten der Pannonia-Konferenzen III, Az István Király múzeum közleményei, Székesfehérvár (A) No 24, 79–81.
[30] SCHWARZ, M., 1988: Die architekturgeschichtliche Analyse bis 1626. In: St. Michael. Stadtpfarrkirche und Künstlerpfarre von Wien 1288–1988, 106–119. Wien.
[31] SCHWARZ, M., 1990: Ein neuentdecktes Tympanon-Relief in der Wiener Michaelerkirche, Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpfelge 44, 67–69.
[32] SCHWARZ, M., 1998: Die Architektur in den Herzogtümern Österreichs und Steiermark unter den beiden letzten Babenbergerherzögen. In: Früh- und Hochmittelalter. Geschichte der bildenden Kunst in Österreich. Band 1 (Fillitz, H., ed.), 274–282. München–New York.
[33] SCHWARZ, M., 1998a: Klosterneuburg, ehemalige "Capella Speciosa" In: Früh- und Hochmittelalter. Geschichte der bildenden Kunst in Österreich. Band 1 (Fillitz, H., ed.), 310–312. München–New York.
[34] SOUKUPOVÁ, H., 1989: Anežský klášter v Praze. Praha.
[35] SÚPIS III, 1969: Súpis pamiatok na Slovensku III. Bratislava.
[36] ŠTAFFEN, Z., 2002: Petrologický výzkum západního průčelí kostela Nanebevzetí Panny Marie kláštera Porta coeli v Předklášteří u Tišnova, Zpravodaj STOP 4, č. 4, 30–39.
[37] TAKÁCS, I., 1996: Pannonhalma újjáépitése a 13. században. In: Mons Sacer 996–1996. Pannonhalma 1000 éve. I. (Takács, I., ed.), 170–236. Pannonhalma.
[38] TÓTH, S., 2008: A Hont-Pázmány nemzetség premontrei monostorai. Budapest.
[39] UNGER, J., 2002: Příspěvek archeologie k historii portálu v klášteře Porta coeli v Předklášteří, Zpravodaj STOP 4, č. 4, 25–26.