Vodní mlýn jako objekt archeologického výzkumu

Název: Vodní mlýn jako objekt archeologického výzkumu
Variantní název:
  • Watermills as subjects of archaeological research
  • Die Wassermühle als archäologisches Grabungsobjekt
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2015, roč. 40, č. 1, s. 267-293
Rozsah
267-293
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Příspěvek shrnuje doposud provedené archeologické odkryvy objektů interpretovaných jako středověké vodní mlýny v Čechách, na Moravě, v Německu, Rakousku a Polsku a jako výsledek dosavadního bádání autorky prezentuje hypotetický model středověkého venkovského vodního mlýna v českých zemích, který zahrnuje zakládání a vnější podobu mlýnské stavby, stejně jako složení a funkce středověkého mlecího mechanismu.
This contribution sums up archaeological excavations of features interpreted as medieval watermills in Bohemia, Moravia, Germany, Austria and Poland. The outcome will be a hypothetical model of a rural medieval watermill in the Czech lands including the establishment and external form of the structure, as well as the internal equipment of the medieval milling mechanism.
Note
Tento příspěvek byl zpracován v rámci grantu SGS-2014-046.
Der vorliegende Beitrag wurde im Rahmen des Studentenförderwettbewerbs SGS-2014-046 ausgearbeitet.
Reference
[1] ADLER, H.–HUNDSBICHLER, H., 1980: Eine spätmittelalterliche Wassermühle an der Thaya in Rabensburg, Fundberichte aus Österreich 19, 9–54.

[2] BAGNIEWSKI, Z.–KUBÓW, P., 1977: Średniowieczny młyn wodny z Ptakowic na Dolnym Śleśsku – Mittelalterliche Wassermühle aus Ptakowice in Niederschlesien, Kwartalnik Historii Kultury Materialnej 25, 3–30.

[3] BEKOVÁ, M.–DRAGOUN, B., 2004: Slepotice – laténské a časně římské sídliště, etapa II a III. Jahodov – mlýn zaniklý počátkem 15. století, Zprávy České archeologické společnosti – Supplément 56, 24–25.

[4] BENDER, W., 1974: Młyn z początku XIII wieku na południowym Mazowsku – Moulin du début du XIIIe Siècle en Mazovie du sud, Kwartalnik Historii Kultury Materialnej 22, 213–230.

[5] BENEŠ, A.–BRAUN, P., 1984: Horusice, Vlkov, okr. Tábor, Výzkumy v Čechách 1980–81, 34, 134.

[6] BERTHOLD, J., 2008: Eine hochmittelalterliche Wassermühle in Elfgen. Befunde, Funde, Rekonstruktion, Bonner Jahrbücher 208, 173–236.

[7] BERTHOLD, J., 2009: Die hochmittelalterliche Wassermühle von Elfgen, Mitteilungen der Deutschen Gesellschaft für Archäologie des Mittelalters und der Neuzeit 21, 199–204.

[8] BREUNSDORF 2011: Breunsdorf – ein verschwundenes Dorf im westsächsischen Braunkohlenrevier. Archäologischer Befund und christliche Überlieferung (Smolnik, R., ed.). Dresden.

[9] CZYSZ, W., 1998: Die ältesten Wassermühlen. Archäologische Entdeckungen im Paartal bei Dasing. Thierhaupten.

[10] DRAGOUN, M., 2009: Jahodov. In: Deštník – Zpravodaj obce Deštné v O. h. [on-line]. Dostupné z: http://www.obec-destne.cz/e_download.php?file=data/messages/obsah4_1.pdf&original=destnik_2009_02.pdf [cit. 7. 12. 2014].

[11] DURDÍK, T., 2001: Hrad Týřov. Vlastivědná knihovnička Společnosti přátel starožitností, svazek 4. Praha.

[12] DVOŘÁKOVÁ, E.–MERTA, J., 2005: Vodní kolo – motor středověku. In: Město a voda. Praha, město u vody (Fejtová, O.–Ledvinka, V.–Pešek, J., edd.), 111–122. Praha.

[13] ELBEL, P., 2009: Co to znamená, když "die mülen nicht in den sleiffen geen". Aneb o jednom nesrozumitelném mandátu krále Zikmunda, znojemských mlýnech v pozdním středověku, omylech Zikmundovy kanceláře a úskalích ediční práce. In: Sborník Státního okresního archivu Znojmo 24 (Vrzáková, D. a kol., edd.), 9–27. Znojmo.

[14] FRÖHLICH, J.–KOVÁŘ, D.–PEŠTA, J., 2011: Zaniklý obilný mlýn na Blehovském potoce u Osletína na Milevsku – Eine verschwundene Getreidemühle am Blehovský-Bach bei Osletín in der Nähe von Milevsko, AVJČ 24, 249–262.

[15] GAITZSCH, W.–PÄFFGEN, B., 1995: Ein röhmische Metallhort bei Aldenhoven-Pattern/Kreis Düren. In: Ein Land macht Geschichte. Archäologie in Nordrhein-Westfalen Ausstellungskat. Schriften zur Bodendenkmalpflege in Nordrhein-Westfalen, Band 3 (Hellenkemper, H.–Horn, H. G.–Koschik, H. a kol., edd.), 256. Mainz – Köln.

[16] GALUSOVÁ, L., 2011: Archeologie vodních mlýnů, výsledky a perspektivy – Archaeological research of water mills: outcomes, perspectives. Antropowebzin 2, 113–120 [on-line]. Dostupné z: http://antropologie.zcu.cz/media/document/galusova-2-2011.pdf [cit. 16. 4. 2015].

[17] GALUSOVÁ, L., 2014: Vodní díla ve vesnickém prostředí vrcholného a pozdního středověku v Čechách. Prostorové vazby a sídelní souvislosti – Waterworks in rustical environment of High and Late middle ages in Bohemia. Spatial Relationships and settlement context. Disertační práce, ulož. na Katedře archeologie FF ZČU.

[18] GÓRZYŃSKA, A.–GÓRZYŃSKI, T.–MAJEWSKI, M., 2011: Późnośredniowieczny młyn z Mniszka na ziemi świeckiej ze stanowiska 16 – Late Middle Ages mill from Mniszek in Świecie county from site 16. In: Raport 2005–2006 (Kadrow, S., ed.), 59–68. Warszawa.

[19] HANUŠIN, J., 1970: Pojem a klasifikácia mlynov na Slovensku (Príspevok ku studiu starých mlynov a mlynárstva)

[20] GALUSOVÁ, L., Begriff und Klasifikation der Wassermühlen in der Slowakei (Beitrag zum Studium unserer alten Mühlen und der Müllerei), Slovenský národopis 18/2, 177–222.

[21] HEJHAL, P.–HRUBÝ, P.–MALÝ, K., 2006: Doklady rudních mlýnů ze středověké důlní aglomerace Staré Hory u Jihlavy, AVJČ 19, 259–288.

[22] HERZIG, F., 1998: Zum Stand der dendrochronologischen und holzanatomischen Untersuchungen an den frühmittelalterlichen Bauhölzern aus Grending-Großhöbing. In: Beiträge zur Archäologie in Mittelfranken 4 (Nadler, M.–Pfauth, U., edd.), 247–256. Büchenbach.

[23] HERZIG, F.–LIEBERT, T.–NADLER, M., 1998: Die Müller Karls des Großen – Frühmittelalterliche Wassermühlen im Schwarzachtal bei Großhöbing. Stad Grending, Landkreis Roth, Mittelfranken. In: Das archäologische Jahr in Bayern 1997 (Ebner, D., ed.), 143–146. Stuttgart.

[24] HOCH, A., 2008: Doklady středověkých rudních mlýnů a zařízení na drcení rudy na Jihlavsku a Havlíčkobrodsku. Bakalářská diplomová práce, ulož. v ÚAM FF MU.

[25] HÖCKMANN, O., 1994: Eine Schiffsmühlen aus den Jahren um 760 n. Chr. in Gimbsheim. Kreis Alzey-Worms, Mainzer Archäologische Zeitschrift 1, 191–209.

[26] ISSLEIB, H., 1953: Die betriebsanlagen der alten Wassermühle am Ahrensfelder Teich, Hammaburg 4, Heft 9, 68–70.

[27] JACCOTTEY, L.–FARGET, V., 2011: Les normes de dessin des meules rotatives. In: Évolution typologique et technique des meules du Nèolithique à l’an mille. Actes des IIIe Rencontrres Archéologiques de l’Archéosite gaulois. Aquitania Supplément 23 (Buchsenschutz, O.–Jaccottey, L.–Jodry, F. a kol., edd.), 51–68. Bordeaux.

[28] JÜTTEMANN, H., 1990: Bauernmühlen im Schwarzwald. Dokumentation und Restaurierung bäuerlicher Alltagstechnik. Stuttgart.

[29] KAŠPAR, V.–SMEJTEK, L.–VAŘEKA, P., 1999: Zaniklý sídlištní komplex Ústupenice na Sedlčansku (okr. Příbram). Archeologický výzkum mlýna z pozdního středověku (předběžná zpráva) – Verwüsteter Siedlungskomplex Ústupenice auf dem Sedlčansko-Gebiet (Bez. Příbram), AH 24, 101–109.

[30] KELLERMANN, V., 1953: Die Ausgrabung der mittelalterlichen Wassermühlen von Ahrensfelde, Hammaburg 4, Heft 9, 64–67.

[31] KIND, T., 2007: Das karolingerzeitliche Kloster Fulda – ein "monasterium in solitudine". Seine Strukturen und Handwerksproduktion nach den seit 1898 gewonnenen archäologischen Daten. In: Millennium Studien.

[32] Studien zu Kultur und Geschichte des ersten Jahrtausends n. Chr. – Millennium Studies. Studies in the culture and history of the first millennium C. E. 5/1 (Hening, J., ed.), 367–409. Berlin – New York.

[33] KLÁPŠTĚ, J., 1978: Středověké osídlení Černokostelecka – Die Mittelalterliche Besiedlung im Raum von Kostelec nad Černými lesy, PA LXIX, 423–475.

[34] KOŠŤÁL, J., 2012: Říční mlýn ve Velkém Pořící. In: Newsletter 2. Elektronický newsletter společnosti Labrys, o. p. s. (Blažková, T., ed.), 2. Praha.

[35] KRÜGER, F., 1934: Eine frühmittelalterliche Wassermühle in Bardowick, Mannus. Zeitschrift für Deutsche Vorgeschichte 26, 344–354.

[36] KUDRNÁČ, J., 1971: Zlato v Pootaví. Písek.

[37] KUDRNÁČ, J., 1972: Objevy středověkých zlatorudných mlýnů v Čechách – Die Entdeckung mittelalterlicher Goldmühlen in Böhmen, AR XXIV, 428–432.

[38] KUDRNÁČ, J., 1983: Přehled archeologického zkoumání památek po těžbě zlata v jižních Čechách 1972–1982 – Übersicht über die archäologische Forschung der Denkmäler der Goldgewinnung in Südböhmen in den Jahren 1972–1982, AVJČ 1, 7–26.

[39] KUDRNÁČ, J.–HUML, V., 1969: Výzkum středověkých technických zařízení v Písku – Die Erforschung mittelalterlicher technischer Einrichtungen in Písek, AR XXI, 37–42.

[40] MAGER, J.–MEIßNER, G.–ORF, W., 1988: Die Kulturgeschichte der Mühlen. Leipzig.

[41] MANNING, C., 2007: Harnessing the tides: the early medieval tide mills at Nendrum Monastery, Strangford Lough by Thomas McErlean, Norman Crothers, Belfast 2007, Pp 468. In: The Journal of the Royal Society of Antiquaries of Ireland 137, 165–167.

[42] MAŘÍKOVÁ, M., 2005: Středověké mlýny v českých zemích – Mittelalterliche Mühlen in den böhmischen Ländern. In: Mediaevalia Historica Bohemica 10, 89–148. Praha.

[43] MILLE, P., 2011: Les moulins hydrauliques mis au jour sur le territoire français, Evolution technique, VIIIe –XIVe siècles [on-line]. Dostupné z: http://www.canal-u.tv/video/musee_archeologique_du_jura/les_moulins_hydrauliques_mis_au_jour_sur_le_territoire_francais_evolution_technique_viiie_xive_siecles_pierre_mille_inrap.8886 [cit. 27. 3. 2015].

[44] MLYNKA, L., 2006: Vodný mlyn a jeho terminológia v slovenčine a v slovanských jazykoch – Water Mills and their Terminology in Slovak and Slavic Languages, Studia Academica Slovaca 35, 409–421.

[45] NEKUDA, R., 2006: Archaeological survey of the medieval watermill in Mstěnice 1998–2005 – Archeologický výzkum středověkého vodního mlýna ve Mstěnicích 1998–2005. In: Ve službách archeologie VII (Hašek, V.–Nekuda, R.–Ruttkay, M., edd.), 128–141. Brno.

[46] NEYSES, A., 1983: Die Getreide mühlen beim römischen Land und Weingut von Lösnich, Trierer Zeitschrift für Geschichte und Kunst des Trieres Landes und seiner Nachbargebiete 46, 209–221.

[47] NOVÁČEK, K.–VAŘEKA, P., 1993: Libkovice – vývoj a zánik severočeské vesnice, Dějiny a současnost 15/1, 49–51.

[48] NOVÁČEK, K.–VAŘEKA, P., 1994: Libkovice, okr. Most – záchranný archeologický výzkum (předběžná zpráva). Mediaevalia archaeologica Bohemica 1993. PA – Supplementum 2 (Fridrich, J.–Klápště, J.–Vařeka, P., edd.), 223. Praha.

[49] PETRÁŇ, J., 1985: Dějiny hmotné kultury 1. Praha.

[50] PFAUL, P., 1967: Der Bellifortis von Conrad Kyeser aus Eichstätt, 1405. Erster Band. Düsseldorf.

[51] RICHTEROVÁ, J., 1987: Příspěvek archeologického průzkumu k počátkům tzv. slánského domu – Der Beitrag archäologischer Forschunger zu den Anfängen des nach der böhmischen Stadt Slaný genanten Haustyps, AH 12, 183–188.

[52] ROLLIER, G., 2011: Les traces d'installation de meunerie du Xe siècle. Le moulin des XIe–fin XIIe siècle. In: Archéologie en Franche-Comté. Fouilles Archèologiques de la LGV Rhin-Rhône. Archéologie en Franche-Comté 3 (Rollier, G., ed.), 50–53. Jura.

[53] SCHMIDT, G.–UNTERKIRCHER, F., 1967: Krumauer Bildercodex. Österreichische Nationalbibliothek Codex 370. Edice Codices selecti. Vol. 13. Graz, 128v.

[54] SCHWARZLÄNDER, S., 2003: Sraße durch die Zeit. Neubau der Ortsumgehung Jüterbog, Landkreis Telfow-Fläming. In: Archäologie in Berlin und Brandenburg 2002 (Gringmuth-Dallmer, E. a kol., edd.), 143–145. Stuttgart.

[55] SMETÁNKA, Z.–KLÁPŠTĚ, J., 1981: Geodeticko-topografický průzkum zaniklých středověkých vsí na Černokostelecku – Geodetical-topographical survey of deserted medieval villages in the Kostelec nad Černými Lesy region, PA LXXII, 416–458.

[56] SUPPAN, R., 1995: Mühlen, Bäche, Wasserräder. Geschichte und Funktion der wasserbetriebenen Mühlen. Graz.

[57] ŠTĚPÁN, L., 2000: K otázce zavádění vodních kol ve středověké hutní výrobě. In: Z dějin hutnictví 29 (Rasl, Z.–Zamrzlová, J., edd.), 55. Praha.

[58] ŠTĚPÁN, L., 2012: První středověké mlýny poháněné koly na vrchní vodu a jejich mlecí kameny. In: Sborník referátů ze semináře Vodní mlýny IV (Šimek, R., ed.), 14–19. Vysoké Mýto.

[59] ŠTĚPÁN, L.–KŘIVANOVÁ, M., 2000: Život a dílo mlynářů a sekerníků v Čechách I. Praha.

[60] ŠTĚPÁN, L.–URBÁNEK, R.–KLIMEŠOVÁ, H., 2008: Dílo mlynářů a sekerníků v Čechách II. Praha.

[61] TUTLIES, P., 2006: Eine karolingische Wassermühle im Rotbachtal. In: Archäologie im Rheinland 2005 (Kunow, J., ed.), 106–108. Stuttgart.

[62] VÖLKER, E., 2004: Die Gielsdorfer Mühle im Gamengrund, Archäologie in Berlin und Brandenburg 2003, 149–151.

[63] WESTPHALEN, T., 1997: Die Thomasmühle, Archäologie aktuell im Freistaat Sachsen 1996, 215–217.

[64] ZRŮSTOVÁ, V., 2007: Zaniklá středověká vesnice Šonava na Poličsku – The Extinct medieval village Šonava in Poličsko. Bakalářská práce, ulož. na Katedře archeologie FF ZČU.

[65] ŽEMLIČKA, J., 2012: Česká krajina ve středověké transformaci – The Czech Landscape in Medieval Transformation, Mediaevalia Historica Bohemica 15, 7–43.

[66] Bayerische Staatsbibliothek München, Deutsches Manuskript, Sign. Clm 197.

[67] Bayerische Staatsbibliothek München, Der Hussitenkrieg, um 1430, Cod. lat. 197/I, Fol. 23r.

[68] Bayerische Staatsbibliothek München, Der Hussitenkrieg, um 1430, Cod. lat. 197/I, Fol. 18v.