Vodní mlýn jako objekt archeologického výzkumu

Variant title
Watermills as subjects of archaeological research
Die Wassermühle als archäologisches Grabungsobjekt
Source document: Archaeologia historica. 2015, vol. 40, iss. 1, pp. 267-293
Extent
267-293
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
Příspěvek shrnuje doposud provedené archeologické odkryvy objektů interpretovaných jako středověké vodní mlýny v Čechách, na Moravě, v Německu, Rakousku a Polsku a jako výsledek dosavadního bádání autorky prezentuje hypotetický model středověkého venkovského vodního mlýna v českých zemích, který zahrnuje zakládání a vnější podobu mlýnské stavby, stejně jako složení a funkce středověkého mlecího mechanismu.
This contribution sums up archaeological excavations of features interpreted as medieval watermills in Bohemia, Moravia, Germany, Austria and Poland. The outcome will be a hypothetical model of a rural medieval watermill in the Czech lands including the establishment and external form of the structure, as well as the internal equipment of the medieval milling mechanism.
Summary language
Note
  • Tento příspěvek byl zpracován v rámci grantu SGS-2014-046.
  • Der vorliegende Beitrag wurde im Rahmen des Studentenförderwettbewerbs SGS-2014-046 ausgearbeitet.
Document
References:
[1] ADLER, H.–HUNDSBICHLER, H., 1980: Eine spätmittelalterliche Wassermühle an der Thaya in Rabensburg, Fundberichte aus Österreich 19, 9–54.

[2] BAGNIEWSKI, Z.–KUBÓW, P., 1977: Średniowieczny młyn wodny z Ptakowic na Dolnym Śleśsku – Mittelalterliche Wassermühle aus Ptakowice in Niederschlesien, Kwartalnik Historii Kultury Materialnej 25, 3–30.

[3] BEKOVÁ, M.–DRAGOUN, B., 2004: Slepotice – laténské a časně římské sídliště, etapa II a III. Jahodov – mlýn zaniklý počátkem 15. století, Zprávy České archeologické společnosti – Supplément 56, 24–25.

[4] BENDER, W., 1974: Młyn z początku XIII wieku na południowym Mazowsku – Moulin du début du XIIIe Siècle en Mazovie du sud, Kwartalnik Historii Kultury Materialnej 22, 213–230.

[5] BENEŠ, A.–BRAUN, P., 1984: Horusice, Vlkov, okr. Tábor, Výzkumy v Čechách 1980–81, 34, 134.

[6] BERTHOLD, J., 2008: Eine hochmittelalterliche Wassermühle in Elfgen. Befunde, Funde, Rekonstruktion, Bonner Jahrbücher 208, 173–236.

[7] BERTHOLD, J., 2009: Die hochmittelalterliche Wassermühle von Elfgen, Mitteilungen der Deutschen Gesellschaft für Archäologie des Mittelalters und der Neuzeit 21, 199–204.

[8] BREUNSDORF 2011: Breunsdorf – ein verschwundenes Dorf im westsächsischen Braunkohlenrevier. Archäologischer Befund und christliche Überlieferung (Smolnik, R., ed.). Dresden.

[9] CZYSZ, W., 1998: Die ältesten Wassermühlen. Archäologische Entdeckungen im Paartal bei Dasing. Thierhaupten.

[10] DRAGOUN, M., 2009: Jahodov. In: Deštník – Zpravodaj obce Deštné v O. h. [on-line]. Dostupné z: http://www.obec-destne.cz/e_download.php?file=data/messages/obsah4_1.pdf&original=destnik_2009_02.pdf [cit. 7. 12. 2014].

[11] DURDÍK, T., 2001: Hrad Týřov. Vlastivědná knihovnička Společnosti přátel starožitností, svazek 4. Praha.

[12] DVOŘÁKOVÁ, E.–MERTA, J., 2005: Vodní kolo – motor středověku. In: Město a voda. Praha, město u vody (Fejtová, O.–Ledvinka, V.–Pešek, J., edd.), 111–122. Praha.

[13] ELBEL, P., 2009: Co to znamená, když "die mülen nicht in den sleiffen geen". Aneb o jednom nesrozumitelném mandátu krále Zikmunda, znojemských mlýnech v pozdním středověku, omylech Zikmundovy kanceláře a úskalích ediční práce. In: Sborník Státního okresního archivu Znojmo 24 (Vrzáková, D. a kol., edd.), 9–27. Znojmo.

[14] FRÖHLICH, J.–KOVÁŘ, D.–PEŠTA, J., 2011: Zaniklý obilný mlýn na Blehovském potoce u Osletína na Milevsku – Eine verschwundene Getreidemühle am Blehovský-Bach bei Osletín in der Nähe von Milevsko, AVJČ 24, 249–262.

[15] GAITZSCH, W.–PÄFFGEN, B., 1995: Ein röhmische Metallhort bei Aldenhoven-Pattern/Kreis Düren. In: Ein Land macht Geschichte. Archäologie in Nordrhein-Westfalen Ausstellungskat. Schriften zur Bodendenkmalpflege in Nordrhein-Westfalen, Band 3 (Hellenkemper, H.–Horn, H. G.–Koschik, H. a kol., edd.), 256. Mainz – Köln.

[16] GALUSOVÁ, L., 2011: Archeologie vodních mlýnů, výsledky a perspektivy – Archaeological research of water mills: outcomes, perspectives. Antropowebzin 2, 113–120 [on-line]. Dostupné z: http://antropologie.zcu.cz/media/document/galusova-2-2011.pdf [cit. 16. 4. 2015].

[17] GALUSOVÁ, L., 2014: Vodní díla ve vesnickém prostředí vrcholného a pozdního středověku v Čechách. Prostorové vazby a sídelní souvislosti – Waterworks in rustical environment of High and Late middle ages in Bohemia. Spatial Relationships and settlement context. Disertační práce, ulož. na Katedře archeologie FF ZČU.

[18] GÓRZYŃSKA, A.–GÓRZYŃSKI, T.–MAJEWSKI, M., 2011: Późnośredniowieczny młyn z Mniszka na ziemi świeckiej ze stanowiska 16 – Late Middle Ages mill from Mniszek in Świecie county from site 16. In: Raport 2005–2006 (Kadrow, S., ed.), 59–68. Warszawa.

[19] HANUŠIN, J., 1970: Pojem a klasifikácia mlynov na Slovensku (Príspevok ku studiu starých mlynov a mlynárstva)

[20] GALUSOVÁ, L., Begriff und Klasifikation der Wassermühlen in der Slowakei (Beitrag zum Studium unserer alten Mühlen und der Müllerei), Slovenský národopis 18/2, 177–222.

[21] HEJHAL, P.–HRUBÝ, P.–MALÝ, K., 2006: Doklady rudních mlýnů ze středověké důlní aglomerace Staré Hory u Jihlavy, AVJČ 19, 259–288.

[22] HERZIG, F., 1998: Zum Stand der dendrochronologischen und holzanatomischen Untersuchungen an den frühmittelalterlichen Bauhölzern aus Grending-Großhöbing. In: Beiträge zur Archäologie in Mittelfranken 4 (Nadler, M.–Pfauth, U., edd.), 247–256. Büchenbach.

[23] HERZIG, F.–LIEBERT, T.–NADLER, M., 1998: Die Müller Karls des Großen – Frühmittelalterliche Wassermühlen im Schwarzachtal bei Großhöbing. Stad Grending, Landkreis Roth, Mittelfranken. In: Das archäologische Jahr in Bayern 1997 (Ebner, D., ed.), 143–146. Stuttgart.

[24] HOCH, A., 2008: Doklady středověkých rudních mlýnů a zařízení na drcení rudy na Jihlavsku a Havlíčkobrodsku. Bakalářská diplomová práce, ulož. v ÚAM FF MU.

[25] HÖCKMANN, O., 1994: Eine Schiffsmühlen aus den Jahren um 760 n. Chr. in Gimbsheim. Kreis Alzey-Worms, Mainzer Archäologische Zeitschrift 1, 191–209.

[26] ISSLEIB, H., 1953: Die betriebsanlagen der alten Wassermühle am Ahrensfelder Teich, Hammaburg 4, Heft 9, 68–70.

[27] JACCOTTEY, L.–FARGET, V., 2011: Les normes de dessin des meules rotatives. In: Évolution typologique et technique des meules du Nèolithique à l’an mille. Actes des IIIe Rencontrres Archéologiques de l’Archéosite gaulois. Aquitania Supplément 23 (Buchsenschutz, O.–Jaccottey, L.–Jodry, F. a kol., edd.), 51–68. Bordeaux.

[28] JÜTTEMANN, H., 1990: Bauernmühlen im Schwarzwald. Dokumentation und Restaurierung bäuerlicher Alltagstechnik. Stuttgart.

[29] KAŠPAR, V.–SMEJTEK, L.–VAŘEKA, P., 1999: Zaniklý sídlištní komplex Ústupenice na Sedlčansku (okr. Příbram). Archeologický výzkum mlýna z pozdního středověku (předběžná zpráva) – Verwüsteter Siedlungskomplex Ústupenice auf dem Sedlčansko-Gebiet (Bez. Příbram), AH 24, 101–109.

[30] KELLERMANN, V., 1953: Die Ausgrabung der mittelalterlichen Wassermühlen von Ahrensfelde, Hammaburg 4, Heft 9, 64–67.

[31] KIND, T., 2007: Das karolingerzeitliche Kloster Fulda – ein "monasterium in solitudine". Seine Strukturen und Handwerksproduktion nach den seit 1898 gewonnenen archäologischen Daten. In: Millennium Studien.

[32] Studien zu Kultur und Geschichte des ersten Jahrtausends n. Chr. – Millennium Studies. Studies in the culture and history of the first millennium C. E. 5/1 (Hening, J., ed.), 367–409. Berlin – New York.

[33] KLÁPŠTĚ, J., 1978: Středověké osídlení Černokostelecka – Die Mittelalterliche Besiedlung im Raum von Kostelec nad Černými lesy, PA LXIX, 423–475.

[34] KOŠŤÁL, J., 2012: Říční mlýn ve Velkém Pořící. In: Newsletter 2. Elektronický newsletter společnosti Labrys, o. p. s. (Blažková, T., ed.), 2. Praha.

[35] KRÜGER, F., 1934: Eine frühmittelalterliche Wassermühle in Bardowick, Mannus. Zeitschrift für Deutsche Vorgeschichte 26, 344–354.

[36] KUDRNÁČ, J., 1971: Zlato v Pootaví. Písek.

[37] KUDRNÁČ, J., 1972: Objevy středověkých zlatorudných mlýnů v Čechách – Die Entdeckung mittelalterlicher Goldmühlen in Böhmen, AR XXIV, 428–432.

[38] KUDRNÁČ, J., 1983: Přehled archeologického zkoumání památek po těžbě zlata v jižních Čechách 1972–1982 – Übersicht über die archäologische Forschung der Denkmäler der Goldgewinnung in Südböhmen in den Jahren 1972–1982, AVJČ 1, 7–26.

[39] KUDRNÁČ, J.–HUML, V., 1969: Výzkum středověkých technických zařízení v Písku – Die Erforschung mittelalterlicher technischer Einrichtungen in Písek, AR XXI, 37–42.

[40] MAGER, J.–MEIßNER, G.–ORF, W., 1988: Die Kulturgeschichte der Mühlen. Leipzig.

[41] MANNING, C., 2007: Harnessing the tides: the early medieval tide mills at Nendrum Monastery, Strangford Lough by Thomas McErlean, Norman Crothers, Belfast 2007, Pp 468. In: The Journal of the Royal Society of Antiquaries of Ireland 137, 165–167.

[42] MAŘÍKOVÁ, M., 2005: Středověké mlýny v českých zemích – Mittelalterliche Mühlen in den böhmischen Ländern. In: Mediaevalia Historica Bohemica 10, 89–148. Praha.

[43] MILLE, P., 2011: Les moulins hydrauliques mis au jour sur le territoire français, Evolution technique, VIIIe –XIVe siècles [on-line]. Dostupné z: http://www.canal-u.tv/video/musee_archeologique_du_jura/les_moulins_hydrauliques_mis_au_jour_sur_le_territoire_francais_evolution_technique_viiie_xive_siecles_pierre_mille_inrap.8886 [cit. 27. 3. 2015].

[44] MLYNKA, L., 2006: Vodný mlyn a jeho terminológia v slovenčine a v slovanských jazykoch – Water Mills and their Terminology in Slovak and Slavic Languages, Studia Academica Slovaca 35, 409–421.

[45] NEKUDA, R., 2006: Archaeological survey of the medieval watermill in Mstěnice 1998–2005 – Archeologický výzkum středověkého vodního mlýna ve Mstěnicích 1998–2005. In: Ve službách archeologie VII (Hašek, V.–Nekuda, R.–Ruttkay, M., edd.), 128–141. Brno.

[46] NEYSES, A., 1983: Die Getreide mühlen beim römischen Land und Weingut von Lösnich, Trierer Zeitschrift für Geschichte und Kunst des Trieres Landes und seiner Nachbargebiete 46, 209–221.

[47] NOVÁČEK, K.–VAŘEKA, P., 1993: Libkovice – vývoj a zánik severočeské vesnice, Dějiny a současnost 15/1, 49–51.

[48] NOVÁČEK, K.–VAŘEKA, P., 1994: Libkovice, okr. Most – záchranný archeologický výzkum (předběžná zpráva). Mediaevalia archaeologica Bohemica 1993. PA – Supplementum 2 (Fridrich, J.–Klápště, J.–Vařeka, P., edd.), 223. Praha.

[49] PETRÁŇ, J., 1985: Dějiny hmotné kultury 1. Praha.

[50] PFAUL, P., 1967: Der Bellifortis von Conrad Kyeser aus Eichstätt, 1405. Erster Band. Düsseldorf.

[51] RICHTEROVÁ, J., 1987: Příspěvek archeologického průzkumu k počátkům tzv. slánského domu – Der Beitrag archäologischer Forschunger zu den Anfängen des nach der böhmischen Stadt Slaný genanten Haustyps, AH 12, 183–188.

[52] ROLLIER, G., 2011: Les traces d'installation de meunerie du Xe siècle. Le moulin des XIe–fin XIIe siècle. In: Archéologie en Franche-Comté. Fouilles Archèologiques de la LGV Rhin-Rhône. Archéologie en Franche-Comté 3 (Rollier, G., ed.), 50–53. Jura.

[53] SCHMIDT, G.–UNTERKIRCHER, F., 1967: Krumauer Bildercodex. Österreichische Nationalbibliothek Codex 370. Edice Codices selecti. Vol. 13. Graz, 128v.

[54] SCHWARZLÄNDER, S., 2003: Sraße durch die Zeit. Neubau der Ortsumgehung Jüterbog, Landkreis Telfow-Fläming. In: Archäologie in Berlin und Brandenburg 2002 (Gringmuth-Dallmer, E. a kol., edd.), 143–145. Stuttgart.

[55] SMETÁNKA, Z.–KLÁPŠTĚ, J., 1981: Geodeticko-topografický průzkum zaniklých středověkých vsí na Černokostelecku – Geodetical-topographical survey of deserted medieval villages in the Kostelec nad Černými Lesy region, PA LXXII, 416–458.

[56] SUPPAN, R., 1995: Mühlen, Bäche, Wasserräder. Geschichte und Funktion der wasserbetriebenen Mühlen. Graz.

[57] ŠTĚPÁN, L., 2000: K otázce zavádění vodních kol ve středověké hutní výrobě. In: Z dějin hutnictví 29 (Rasl, Z.–Zamrzlová, J., edd.), 55. Praha.

[58] ŠTĚPÁN, L., 2012: První středověké mlýny poháněné koly na vrchní vodu a jejich mlecí kameny. In: Sborník referátů ze semináře Vodní mlýny IV (Šimek, R., ed.), 14–19. Vysoké Mýto.

[59] ŠTĚPÁN, L.–KŘIVANOVÁ, M., 2000: Život a dílo mlynářů a sekerníků v Čechách I. Praha.

[60] ŠTĚPÁN, L.–URBÁNEK, R.–KLIMEŠOVÁ, H., 2008: Dílo mlynářů a sekerníků v Čechách II. Praha.

[61] TUTLIES, P., 2006: Eine karolingische Wassermühle im Rotbachtal. In: Archäologie im Rheinland 2005 (Kunow, J., ed.), 106–108. Stuttgart.

[62] VÖLKER, E., 2004: Die Gielsdorfer Mühle im Gamengrund, Archäologie in Berlin und Brandenburg 2003, 149–151.

[63] WESTPHALEN, T., 1997: Die Thomasmühle, Archäologie aktuell im Freistaat Sachsen 1996, 215–217.

[64] ZRŮSTOVÁ, V., 2007: Zaniklá středověká vesnice Šonava na Poličsku – The Extinct medieval village Šonava in Poličsko. Bakalářská práce, ulož. na Katedře archeologie FF ZČU.

[65] ŽEMLIČKA, J., 2012: Česká krajina ve středověké transformaci – The Czech Landscape in Medieval Transformation, Mediaevalia Historica Bohemica 15, 7–43.

[66] Bayerische Staatsbibliothek München, Deutsches Manuskript, Sign. Clm 197.

[67] Bayerische Staatsbibliothek München, Der Hussitenkrieg, um 1430, Cod. lat. 197/I, Fol. 23r.

[68] Bayerische Staatsbibliothek München, Der Hussitenkrieg, um 1430, Cod. lat. 197/I, Fol. 18v.