Diverzita žáků: téma pro vedení školy

Název: Diverzita žáků: téma pro vedení školy
Variantní název:
  • Diversity of students as a theme for school leaders
Zdrojový dokument: Studia paedagogica. 2015, roč. 20, č. 2, s. [105]-126
Rozsah
[105]-126
  • ISSN
    1803-7437 (print)
    2336-4521 (online)
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Školy jsou v současné době stále explicitněji vystavovány požadavku vzdělávat všechny žáky společně. Naplňování tohoto požadavku ale vyvolává řadu otázek a v tomto textu zaměříme pozornost na některé z těch, které souvisejí s heterogenitou žáků ve škole. Odpovědi na vybrané otázky reprezentují pohled úzkého vedení školy jako klíčového aktéra implementace politiky inkluzivního vzdělávání do života jednotlivých škol. Na datech z případové studie jedné základní školy, která se explicitně nehlásí ke konceptu inkluzivního vzdělávání, představíme, jak se úzké vedení školy staví k diverzitě žákovské populace dané spádovou oblastí a jaká témata z hlediska řízení a vedení školy vystupují do popředí, když se vedení školy dlouhodobě snaží prosazovat svůj proinkluzivní náhled na diverzitu žáků.
Schools nowadays face explicit pressure to educate all students together. This paper examines some questions raised by the meeting of this demand, specifically questions related to heterogeneity of students. The paper presents answers which represent the point of view of school leaders, who as such have key roles in implementation of inclusive education policy in their schools. Based on a case study of a school which has not explicitly avowed its commitment to inclusive education, the paper shows how its school leaders perceive the diversity of students, which is given by the location of their school, and which themes arise for school leaderships as they attempt continually to enforce a perspective which is in favour of inclusive education.
Note
Příspěvek je jedním z výstupů výzkumného projektu Inkluze ve škole jako interdisciplinární problém. Východiska, podmínky a strategie realizace (MUNI/M/0012/2013), který je financován Grantovou agenturou Masarykovy univerzity.
Reference
[1] Ainscow, M. (2005). Rozvoj inkluzivních vzdělávacích systémů – jaké existují páky změny? Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada pedagogická. Studia paedagogica, U10, 33–47.

[2] Ainscow, M., Booth, T., & Dyson, A. (2004). Understanding and developing inclusive practices in schools: A collaborative action research network. International Journal of Inclusive Education, 8(2), 125–139. | DOI 10.1080/1360311032000158015

[3] Armstrong, A. Ch., Armstrong, D., & Spandagou, I. (2010). Inclusive education. International policy & practice. London: SAGE Publications.

[4] Bartolo, P. A. (2010). The process of teacher education for inclusion: The Maltese experience. Journal of Research in Special Educational Needs, 10(1), 139–148. | DOI 10.1111/j.1471-3802.2010.01163.x

[5] Bartoňová, M., & Vítková, M., et al. (2010). Inkluzivní vzdělávání v podmínkách současné školy. Brno: Masarykova univerzita.

[6] Bartoňová, M., & Vítková, M., et al. (2012). Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami VI. Brno: Paido, Masarykova univerzita.

[7] Benjamin, S., Nind, M., Hall, K., Collins, J., & Sheehy, K. (2003). Moments of Inclusion and Exclusion: Pupils negotiating classroom contexts. British Journal of Sociology of Education, 24(5), 547–558. | DOI 10.1080/0142569032000127125

[8] Booth, T., & Ainscow, M. (2002). Index for inclusion. Developing learning and participation in schools. London: Centre for studies on inclusive education. Online: http://www.eenet.org.uk/resources/docs/Index%20English.pdf

[9] Bush, T. (2003). Theories of educational leadership and management. London: SAGE Publications Ltd.

[10] Carrington, S., & Elkins, J. (2002). Bridging the gap between inclusive policy and inclusive culture in secondary schools. Support for Learning, 17 | DOI 10.1111/1467-9604.00236

[11] Clark, C., Dyson, A., Millward, A., & Robson, S. (1999). Theories of inclusion, theories of schools: Deconstructing and reconstructing the inclusive school. British Educational Research Journal, 25(2), 157–177. | DOI 10.1080/0141192990250203

[12] Davies, B. (Ed.) (2005). The essentials of school leadership. London: SAGE Publications.

[13] Dyson, A. (2008). Beyond the school gate: Schools, communities and social justice. Orbis scholae, 2(2), 39–54.

[14] Edmunds, A. L., Macmillan, R. B., Specht, J., Nowicki, E. A., & Edmunds, G. (2009). Principals and inclusive schools: Insight into practice. Journal of Educational Administration and Foundations, 20(1), 1–23.

[15] Emanuelsson, I., Haug, P., & Persson, B. (2005). Inclusive education in some Western European countries: Different policy rhetorics and school realities. In D. Mitchell (Ed.), Contextualizing inclusive education. Evaluating old and new international perspectives (s. 114–138). London: Routledge.

[16] Equity and quality in education: Supporting disadvantaged students and schools (2012). OECD Publishing. Online: http://dx.doi.org/10.1787/9789264130852-en | DOI 10.1787/9789264130852-en

[17] Hájková, V. (2005). Integrativní pedagogika. Praha: Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR.

[18] Hájková, V., & Strnadová, I. (2010). Inkluzivní vzdělávání. Praha: Grada Publishing, a. s.

[19] Irvine, A., Lupart, J., Loreman, T., & McGhie-Richmond, D. (2010). Educational leadership to create authentic inclusive schools: The experiences of principals in a Canadian rural school district. Exceptionality Education International, 20(2), 70–88. Online: http://ir.lib.uwo.ca/eei/vol20/iss2/7/

[20] Jarkovská, L., Lišková, K., & Obrovská, J. (2014). Žádná různost není, všichni jsme tu stejní. Děti migrantů, jejich spolužáci a vyučující na českých základních školách. Orbis scholae, 8(1), 97–110. | DOI 10.14712/23363177.2015.7

[21] Kasíková, H. (2011). V základním vzdělávání spolu, nebo odděleně? (Téma v průsečíku různých přístupů). In H. Kasíková & J. Straková (Eds.), Diverzita a diferenciace v základním vzdělávání (s. 17–35). Praha: Karolinum.

[22] Kašparová, I., & Souralová, A. (2014). "Od lokální k cikánské škole": Homogenizace školní třídy a měnící se role učitele. Orbis scholae, 8(1), 79–96. | DOI 10.14712/23363177.2015.6

[23] Koncepce rozvoje školy 2013–2014 (interní dokument školy).

[24] Kratochvílová, J. (2013). Inkluzivní vzdělávání v české primární škole: Teorie, praxe, výzkum. Brno: Masarykova univerzita.

[25] Leithwood, K., & Riehl, C. (2003). What we know about successful school leadership. Philadelphia, PA: Laboratory for Student Success, Temple University.

[26] Leo, E., & Barton, L. (2006). Inclusion, diversity and leadership: Perspectives, possibilities and contradictions. Educational Management, Administration & Leadership, 34(2), 167–180. | DOI 10.1177/1741143206062489

[27] Lukas, J. (2012). Připravenost školy k inkluzivnímu vzdělávání. Praha: NÚV. Online: http://www.nuv.cz/ae/pripravenost-skoly-k-inklusivnimu-vzdelavani

[28] Mac Ruairc, G., Ottesen, E., & Precey, R. (2013). Leadership for inclusive education. Values, vision and voices. Rotterdam: Sense Publishers.

[29] Mac Ruairc, G. (2013). Including who? Deconstructing the discourse. In G. Mac Ruairc, E. Ottesen, & R. Precey. Leadership for inclusive education. Values, vision and voices (s. 9–18). Rotterdam: Sense Publishers.

[30] Němec, J., & Vojtová, V., et al. (2009). Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním. Brno: Masarykova univerzita.

[31] Open file on inclusive education. Support materials for managers and administrators (2001). Paris: UNESCO, Section for Combating Exclusion through Education. Division of Basic Education.

[32] Portela, A. (2013). Identity, inclusion and leadership. In G. Mac Ruairc, E. Ottesen, & R. Precey. Leadership for inclusive education. Values, vision and voices (s. 35–43). Rotterdam: Sense Publishers.

[33] Precey, R., & Mazurkiewicz, G. (2013). Leadership for inclusion: An overwiev. In G. Mac Ruairc, E. Ottesen, & R. Precey. Leadership for inclusive education. Values, vision and voices (s. 105–119). Rotterdam: Sense Publishers.

[34] Rayner, S. (2007). Managing special and inclusive education. London: SAGE Publications.

[35] Rendl, M., & Škaloudová, A. (2004). Proměny "žákovství" v pražských školách. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada pedagogická. Studia paedagogica, U9, 17–35.

[36] Robinson, V. M. J. (1998). Methodology and the research-practice gap. Educational Researcher, 27(1), 17–26. | DOI 10.3102/0013189X027001017

[37] Straková, J., Spilková, V., Simonová, J., Friedleandaerová, H., & Hanzák, T. (2013). Názory učitelů základních škol na potřebu změn ve školním vzdělávání. Orbis scholae, 7(1), 79–100. | DOI 10.14712/23363177.2015.27

[38] Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání (2013). (dokument školy).

[39] The Salamanca statement and framework for action on special needs education (1994). Salamanca. Online: http://www.unesco.org/education/pdf/SALAMA_E.PDF

[40] Výroční z právy z let 2011/2012–2013/2014. (dokumenty školy).

[41] Vzdělávání učitelů k inkluzi v Evropě – výzvy a příležitosti. (2011). Odense: Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání. Online: https://www.european-agency.org/sites/default/files/te4i-challenges-and-opportunities_TE4I-Synthesis-Report-CS.pdf

[42] Yin, R. K. (2014). Case study research. Thousand Oaks: Sage Publications.