Scénáře donucovací moci u studentů učitelství na praxi: studentka Alice

Název: Scénáře donucovací moci u studentů učitelství na praxi: studentka Alice
Variantní název:
  • Coercive power scenarios in classes taught by student teachers: the case of Alice
Zdrojový dokument: Studia paedagogica. 2015, roč. 20, č. 3, s. [113]-130
Rozsah
[113]-130
  • ISSN
    1803-7437 (print)
    2336-4521 (online)
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Moc jako schopnost ovlivňovat postoje, hodnoty a jednání je základní charakteristikou vyučovacího procesu. Potřeba vyjednání mocenského uspořádání v procesu vyučování vyvstává zejména u začínajících učitelů a studentů na praxi, kteří mají oborové znalosti, ale potýkají s jejich předáváním v sociálním prostředí školní třídy. V tomto textu zkoumáme moc u studentů učitelství v průběhu jejich dlouhodobé praxe a zaměřujeme se na jednu z bází moci dle typologie Frenche a Ravena (1959) – na moc donucovací. Donucovací moc studenta učitelství vychází z potřeby žáků vyhnout se trestu nebo jeho hrozbě. Na základě kvalitativní analýzy přepisů nahrávek z výuky studentky Alice identifikujeme čtyři typy donucovací moci. Tyto typy donucovací moci jsou uspořádány do určitých struktur, které naz ýváme scénáři. Popisujeme dva protichůdné scénáře – scénář gradace donucovací moci a scénář rezignace na donucovací moc a diskutujeme jejich důsledky pro vytvoření konstruktivního klimatu školní třídy.
Power as the ability of a person to influence the opinions, values, and behaviour of others is a fundamental characteristic of the teaching. Power negotiation is especially essential for student teachers, who are knowledgeable in their chosen subjects yet may struggle to pass on information in the social environment of the classroom. This paper examines power and its distribution by student teachers during their long-term practice. It focuses on coercive power, which is a type of power described in French and Raven's (1959) typology of power. Coercive power exerted by a student teacher stems from the need of pupils to avoid punishment or its imminent threat. Based on a qualitative analysis of video-recordings of classes taught by student teacher Alice, the paper identifies four types of coercive powet, which it arranges into different structures or scenarios. The paper describes two conflicting scenarios—one in which coercive power escalates and another in which it diminishes. Finally, the paper discusses the consequences of both scenarios and the influence which they have on the creation of a constructive learning environment.
Note
Příspěvek vznikl v rámci projektu GA13-24456S Moc ve školních třídách studentů učitelství financovaného Grantovou agenturou České republiky.
Reference
[1] Arnett, J. J. (2014). Adolescence and emerging adulthood. Harlow, Essex: Pearson Education.

[2] Bernstein, B. (1996). Pedagogy, symbolic control and identity. London: Taylor and Francis.

[3] Bierstedt, R. (1950). An Analysis of Social Power. American Sociological Review, 15(6), 730–738. | DOI 10.2307/2086605

[4] Blau, P. (1964). Exchange and Power in Social Life. New Brunswick: Transaction Books.

[5] Braun, V., & Clarke, V. (2006). Using thematic analysis in psychology. Qualitative Research in Psychology, 3(2), 77–101. | DOI 10.1191/1478088706qp063oa

[6] Coates, D. (1991). Power and the State. In Politics and Power (Society and Social Science: A Foundation Course). Walton Hall: The Open University, 36–72.

[7] Cook, K., & Emerson, R. (1978). Power, Equity and Commitment in Exchange Networks. American Sociological Review, 43(5), 721–739. | DOI 10.2307/2094546

[8] Elias, S. (2007). Influence in the Ivory Tower: Examining the Appropriate Use of Social Power in the University Classroom. Journal of Applied Social Psychology, 37(11), 2532–2548. | DOI 10.1111/j.1559-1816.2007.00269.x

[9] Elias, S. M., & Mace, B. L. (2005). Social power in the classroom: Student power in the classroom: Student attribution for compliance. Journal of Applied Social Psychology, 35(8), 1738–1754. | DOI 10.1111/j.1559-1816.2005.tb02193.x

[10] Ergens, T. (2007). Dominance učitele a způsob jejího vyjadřování. Pedagogika, 27(4), 380–389.

[11] Erikson, E. H. (1999). Životní cyklus rozšířený a dokončený. Praha: NLN.

[12] Evertson, C., & Weinstein, C. (2006). Handbook of classroom management: Research, practice, and contemporary issues. Mahwah: Lawrence Erlbaum Associates.

[13] Fessler, R. (1995). Dynamics of Teacher Career Stages. In T. R. Guskey & M . Huberman, (Eds.), Professional Development in Education: New paradigms and practices (s. 171–192). New York: Teachers College Press.

[14] Fessler, R., & Ingram, R. (2003). The Teacher Career Cycle Revisited: New Realities, New Responses. In B. Davies & J. West-Burnham. Handbook of Educational Leadership and Management, (pp. 584-590). London: Pearson Education Limited.

[15] Foucault, M. (2000). Dohlížet a trestat: kniha o zrodu vězení. Praha: Dauphin.

[16] French, J. R. P., & Raven, B. (1959). The bases of social power. In D. Cartwright & A. Zander, Group dynamics (s. 259–269). New York: Harper & Row.

[17] Chong, S., & Low, E.-L. (2009). Why I want to teach and how I feel about teaching: Formation of teacher identity from pre-service to the beginning teacher phase. Educational Research for Policy & Practice, 8(1), 59–72. | DOI 10.1007/s10671-008-9056-z

[18] Jacobs, G. (2012). Models of power and the deletion of participation in a classroom literacy event. Journal of Research in Reading, 35(4), 353–371. | DOI 10.1111/j.1467-9817.2010.01470.x

[19] Kantek, F., & Gezer, N. (2010). Faculty members' use of power: midwifery students' perceptions and expectations. Midwifery, 26(4), 475–479. | DOI 10.1016/j.midw.2008.10.003

[20] Kaščák, O. (2006). Moc školy: o formatívnej sile organizácie. Trnava: Typi Universitatis Tyrnaviensis.

[21] Lewis, R. (2001). Classroom discipline and student responsibility: The students' view. Teaching and Teacher Education, 17(3), 307–319. | DOI 10.1016/S0742-051X(00)00059-7

[22] Lewis, R. (2008). The developmental management approach to classroom behaviour: Responding to individual needs. Camberwell, Vic: ACER Press.

[23] Lojdová, K. Není nekázeň jako nekázeň: Rezistentní chování žáků jako projev moci ve školní třídě, Orbis scholae (v tisku).

[24] Macek, P. (1999). Adolescence: psychologické a sociální charakteristiky dospívajících. Praha: Portál.

[25] Mainhard, M., Brekelmans, M., & Wubbels, T. (2011). Coercive and supportive teacher behaviour: Within- and across-lesson associations with the classroom social climate. Learning and Instruction, 21(3), 345–354. | DOI 10.1016/j.learninstruc.2010.03.003

[26] Makovská, Z. (2010). Pojetí moci v žákovských vyprávěních. Studia paedagogica, 15(2), 141–152.

[27] Makovská, Z. (2011). Techniky změny chování a jejich využití ze strany žáků. Pedagogická orientace, 21(1), 85–103.

[28] Mareš, J. (2013). Nevhodné chování učitelů k žákům a studentům. Studia paedagogica, 18(1), 7–36. | DOI 10.5817/SP2013-1-2

[29] McCroskey, J. C., Richmond, V. P., & McCroskey, L. L. (2006). An introduction to communication in the classroom: The role of communication in teaching and training. Boston: Allyn & Bacon.

[30] Molm, L. (1990). Structure, Action, and Outcomes: The Dynamics of Power in Social Exchange. American Sociological Review, 55(3), 427–447.

[31] Molm, L. (1997). Coercive power in social exchange. New York: Cambridge University Press.

[32] Parsons, T. (1963). On the Concept of Influence. Public Opinion Quarterly, 27(1), 37–62. | DOI 10.1086/267148

[33] Pillen, M. T., Den Brok, P. J., & Beijaard, D. (2013). Profiles and change in beginning teachers' professional identity tension. Teaching and Teacher Education, 34, 86–97. | DOI 10.1016/j.tate.2013.04.003

[34] Pospíšil, R. Učitelé a řešení kázeňských problémů v základních školách. Brno: MU (disertační práce, v tisku).

[35] Richmond, V., & Roach, D. (1992). Power in the classroom: Seminal studies. In V. Richmond & J. McCroskey, Power in the Classroom: Communication, Control and Concern (s. 47–66). New Jersey: Lawrence Erlbaum Associates.

[36] Schrodt, P., Witt, P. L., & Turman, P. D. (2007). Reconsidering the measurement of teacher power use in the college classroom. Communication Education, 56(3), 308–332. | DOI 10.1080/03634520701256062

[37] Shindler, J. (2010). Transformative classroom management positive strategies to engage all students and promote a psychology of success. San Francisco, CA.

[38] Slavík, J., Janík, T., Najvar, P., & Píšová, M. (2012). Mezi praxí a teorií v učitelském vzdělávání: Na okraj českého překladu knihy F. A. J. Korthagena et al. Pedagogická orientace, 22(3), 367–386. | DOI 10.5817/PedOr2012-3-367

[39] Steffy, B. E. et al. (2000). Life cycle of the career teacher. Thousand Oaks: Corwin Press.

[40] Šalamounová, Z., Bradová, J., & Lojdová, K. (2014). Mocenské vztahy mezi začínajícími učiteli a jejich žáky. Pedagogická orientace, 24(3), 375–393. | DOI 10.5817/PedOr2014-3-375

[41] Šeďová, K. (2011). Mocenské konstelace ve výukové komunikaci. Studia paedagogica, 16(1), 89–118.

[42] Šeďová, K. (2015). Moc v dialogickém vyučování. Pedagogická orientace, 25(1), 32–62. | DOI 10.5817/PedOr2015-1-32

[43] Teddlie, C., & Tashakkori, A. (2003). Major Issues and Controversies in the Use of Mixed Methods in the Social and Behavioral Sciences. In A. Tashakkori & C. Teddlie, Handbook of mixed methods in social and behavioral research (s. 3–50). Thousand Oaks: SAGE Publications.

[44] Vlčková, K., Mareš, J., Šalamounová, Z., & Ježek, S. Báze moci používané učitelem ve školní třídě: Česká adaptace dotazníku Teacher Power Use Scale. Pedagogika, v tisku.

[45] Weber, M. (1949). On the Methodology of the Social Sciences. Illinois: The Free Press of Glencoe.

[46] Zounek, J., & Šeďová, K. (2009). Učitelé a technologie: Mezi tradičním a moderním pojetím. Brno: Paido.