Vývoj hradní architektury na Moravě a ve Slezsku od husitských, válek do 1. třetiny 16. století

Název: Vývoj hradní architektury na Moravě a ve Slezsku od husitských, válek do 1. třetiny 16. století
Variantní název:
  • Entwicklung der Burgarchitektur In Mähren und In Schlesien seit den Hussitenkriegen bis In das 1. Drittel des 16. Jahrhunderts
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 1991, roč. 16, č. [1], s. 215-232
Rozsah
215-232
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Reference
[1] AUDY, L., 1965: Jevišovice a okolí. Jevišovice — Znojmo.

[2] BALOGH, J., 1974: Italienische Pläne und ungarische Bauten der Spätrenaissance, Acta technica Acad. Sc. Hungariae T. 77, 13—93.

[3] BARTUŠEK, A.—KUBÁTOVÁ, T., 1951: Šternberk na Moravě. Státní hrad, město a okolí. Praha.

[4] BARTUŠEK, A.—SVOBODA, K., 1955: Buchlov. Státní hrad a okolí. Praha.

[5] BELCREDI, L., 1990: Čepička - opevnění nad klášterem Porta Coeli v Tišnově-Předklášteří, ČMorMuz, Vědy společenské LXXV, 99—122.

[6] BŘÍZA, S., 1978: Záchranný výzkum Bruntál-zámek 1976 (okr. Bruntál), PV 1976, 111. Brno.

[7] ČEREŠŇÁK, B.—ZEMEK, M. et al. (ČADA, V.—ČEREŠŇÁK, B.—HYNEK, M.—KLÍMA, M.—NOVÁK, V.—ŠVÁBENSKÝ, M.—TELEC, J.—TRAPL, M.—UNGER, J.—VAVREČKA, M.—ZEMEK, M.—ZIMÁKOVÁ, A.), 1979: Hodonín. Minulost a socialistická přítomnost města. Brno.

[8] ELIÁŠ, J. O., 1979: Stavební vývoj renesančního zámku v Kelči z hlediska pramenů, Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 4, 76—108.

[9] ELIÁŠ, J. O., 1986: Pozdně gotická tvrz v Kurovicích na Holešovsku, VVM XXXVIII, 180—188.

[10] FELD, I., 1985: Kesöközépkori várkutatásunk ujabb eredményi. In: Középkori régészetünk ujabb eredmenyei és idöszertü, 175—201. Budapest.

[11] GARDAVSKÝ, Z., 1961: Stav, formy a vývoj Nového Hradu u Šumperka, Severní Morava 7, 54—63.

[12] GARDAVSKÝ, Z., 1963: Nad zbytky bludovského hradu, Severní Morava 9, 54—63.

[13] GARDAVSKÝ, Z., 1985: Hrad Helfenštejn. Přerov—Brno.

[14] HLOBIL, I., 1973: K percepci italské renesance za Ctibora Tovačovského z Cimburka, Zprávy VÚ v Olomouci 160, 9—18.

[15] HLOBIL, I., 1980: Erbovní deska Ctibora Tovačovského z Cimburka a Elišky z Melic v Tovačově — nejstarší památka renesanční heraldiky v českých zemích, VVM XXXII, 68—71.

[16] HOSÁK, L., 1938: Historický místopis země Moravskoslezské. Praha.

[17] HOSÁK, L.—INDRA, B.—JAŠKOVÁ, M., 1969: Hranice. Dějiny města I. Hranice.

[18] HRADY, ZÁMKY A TVRZE, 1981: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (I). Jižní Morava. Zpracoval kolektiv autorů pod vedením Ladislava Hosáka. Praha.

[19] HURT, R.—SVOBODA, K., 1940: Hrad Cimburk u Koryčan. Přerov.

[20] KAŠIČKA, F., 1973: Hrad Boskovice v minulosti a dnes, Památková péče 33, 216—226.

[21] KOHOUTEK, J., 1982: K nejstarším dějinám hradu Brumova, Gottwaldovsko od minulosti k současnosti 4, 199—226.

[22] KOHOUTEK, J., 1985: Hrad Lukov — současný stav výzkumu, AH 10, 309—321.

[23] KONEČNÝ, L., 1981: Některé novější poznatky ke vztahu románských sakrálních a profánních objektů jižní Moravy. AH 6, 239—248.

[24] KONEČNÝ, L.—MERTA, J., 1980: Pokračování průzkumu středověkých opevnění kolem Nového hradu u Adamova, AH 5, 305—319.

[25] KOUŘIL, P., 1978: Příspěvek k poznání hradů Kozlova, Kufštejna a Rabštejna ve středním Pojihlaví na jz. Moravě, AH 3, 131—145.

[26] KUBÁTOVÁ, T.—BARTUŠEK, A., 1957: Vranov nad Dyjí. Státní zámek a okolí. Praha.

[27] KUDĚLKA, Z., 1958: Pernštejn. Státní hrad a okolí. Praha.

[28] KUDĚLKA, Z., 1958a: K dějinám hradu v Moravské Třebové, Umění VI, 253—262.

[29] LÍBAL, D., 1960: Stálá opevnění doby poděbradské a jagellonské. In: O. Frankenberger. Husitské válečnictví po Lipanech, 148—176. Praha.

[30] LÍBAL, D.—REML, L.: 1967: Nový Jičín, městská památková rezervace, Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín 1, 11—15.

[31] MENCLOVÁ, D., 1961: Vliv husitských válek na pozdněgotickou fortifikační architekturu, Umění IX, 433—471.

[32] MENCLOVÁ, D., 1964: Cornštejn. Brno.

[33] MENCLOVÁ, D., 1966: Děvičky. Brno.

[34] MENCLOVÁ, D., 1971: Frejštejn. Brno.

[35] MENCLOVÁ, D., 1971a: Hrad Hukvaldy. Frýdek-Místek.

[36] MĚŘÍNSKY, Z.—PLAČEK, M., 1988: Nástin vývoje hradní architektury vrcholného středověku na Moravě a ve Slezsku do období husitských válek, AH 13, 217—249.

[37] MĚŘÍNSKY, Z.—PLAČEK, M., 1989: Upřesněni stavebně historického vývoje brtnického zámku v gotickém období. In: Památková péče a ochrana přírody v Jihomoravském kraji. 30 let Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, 24—45. Brno.

[38] MĚŘÍNSKY, Z.—PLAČEK, M., 1990: Externí fortifikace v okolí hradu Cornštejna, Castellologica bohemica, 2, v tisku.

[39] NOVÁKOVÁ, M., 1966: Tovačov. Ostrava.

[40] PAVEL, J., 1954: Pardubice. Státní zámek a městská památková rezervace. Praha.

[41] PLAČEK, M., 1983: Přemyslovské hrady ve Strážnici a Uherském Ostrohu a jejich typologická příslušnost, VVM XXXV, 328 - 341.

[42] PLAČEK, M., 1984: Zaniklý hrad na Palánku ve Ždánicích, Malovaný kraj XX, č. 2, s. 5.

[43] PLAČEK, M., 1985: Hrad Chlum a historické okolnosti jeho vzniku, VVM XXXVII, 61—67.

[44] PLAČEK, M., 1986: Hrady v horním povodí Svratky, AH 11, 189—200.

[45] PLAČEK, M., 1987: Sídlištní struktura a hrady v povodí Loučky (Bobrůvky). In: Mikulovská sympozia. XVI. MS 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 245—255. Praha.

[46] PLAČEK, M., 1988: Externí fortifikace drahotušského hradu, Sborník Kruhu přátel Muzea hlavního města Prahy 1, 169—174.

[47] PLAČEK, M., 1988a: K vývoji hradů v povodí Svitavy, AH 13, 307—320.

[48] PLAČEK, M., 1991: Fortifikační komplex v Hoštejně, Severní Morava 57, v tisku.

[49] PLAČEK, M., 1991a: Hrady v povodí Jihlavy a Rokytné, VVM XLIII, v tisku.

[50] PLAČEK, M., 1991b: Povrchový průzkum hradu Aueršperka (k. ú. Dvořiště, okr. Žďár n. Sáz.), PV 1988, v tisku.

[51] PLAČEK, M.—PROCHÁZKA, R., 1984: Hrad Střílky. Příspěvek k poznání moravské fortifikační architektury, AH 9, 167—178.

[52] PLAČEK, M.—PROCHÁZKA, R., 1986: K historii hradu Vraní Hory a Plankenberka, Severní Morava 51, 24—27.

[53] PLAČEK, M.—PROCHÁZKA, R., 1986: K problematice opevněných sídel přelomu raného a vrcholného feudalismu na Moravě (Teze), AH 11, 159—170.

[54] PROKOP, A., 1904: Die Markgrafschaft Mähren in kunstgeschichtlicher Beziehung. II. Band. Wien.

[55] RICHTER, V. et al. (KRSEK, I.—STEHLÍK, M.—ZEMEK, M.), 1971: Mikulov. Brno.

[56] SPURNÝ, F., 1964: Sovinec. Ostrava.

[57] ŠIMEČEK, P., 1989: Nový Světlov, Naše pravda, roč. 45, č. 36, s. 6.

[58] ŠTROF, A., 1984: Příspěvek k poznání hradisk v Boskovické brázdě (okr. Blansko), PV 1982, 82—85. Brno.

[59] UMĚLECKÉ PAMÁTKY ČECH 1978: Umělecké památky Čech 2 (K/O). Praha.

[60] WEINELT, H., 1937: Grundriß der Schönhengster Burgenkunde, Mitteilungen zur Volksund Heimatkunde des Schönhengster Landes 33, 1—87.

[61] WEINELT, H., 1937a: Schlesische Burgen. Burg und Schloß Freudenthal im Wandel der Geschichte, Freudenthaler Ländchen 17, 2—5, 9—12, 33—39.

[62] ZHÁNĚL, J., 1956: Zámek ve Vyškově, Zprávy Okresního muzea ve Vyškově, č. 2, nestr.