Vývoj hradní architektury na Moravě a ve Slezsku od husitských, válek do 1. třetiny 16. století

Variant title
Entwicklung der Burgarchitektur In Mähren und In Schlesien seit den Hussitenkriegen bis In das 1. Drittel des 16. Jahrhunderts
Source document: Archaeologia historica. 1991, vol. 16, iss. [1], pp. 215-232
Extent
215-232
Type: Article
Language
Czech
License: Not specified license
Summary language
Document
References:
[1] AUDY, L., 1965: Jevišovice a okolí. Jevišovice — Znojmo.

[2] BALOGH, J., 1974: Italienische Pläne und ungarische Bauten der Spätrenaissance, Acta technica Acad. Sc. Hungariae T. 77, 13—93.

[3] BARTUŠEK, A.—KUBÁTOVÁ, T., 1951: Šternberk na Moravě. Státní hrad, město a okolí. Praha.

[4] BARTUŠEK, A.—SVOBODA, K., 1955: Buchlov. Státní hrad a okolí. Praha.

[5] BELCREDI, L., 1990: Čepička - opevnění nad klášterem Porta Coeli v Tišnově-Předklášteří, ČMorMuz, Vědy společenské LXXV, 99—122.

[6] BŘÍZA, S., 1978: Záchranný výzkum Bruntál-zámek 1976 (okr. Bruntál), PV 1976, 111. Brno.

[7] ČEREŠŇÁK, B.—ZEMEK, M. et al. (ČADA, V.—ČEREŠŇÁK, B.—HYNEK, M.—KLÍMA, M.—NOVÁK, V.—ŠVÁBENSKÝ, M.—TELEC, J.—TRAPL, M.—UNGER, J.—VAVREČKA, M.—ZEMEK, M.—ZIMÁKOVÁ, A.), 1979: Hodonín. Minulost a socialistická přítomnost města. Brno.

[8] ELIÁŠ, J. O., 1979: Stavební vývoj renesančního zámku v Kelči z hlediska pramenů, Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 4, 76—108.

[9] ELIÁŠ, J. O., 1986: Pozdně gotická tvrz v Kurovicích na Holešovsku, VVM XXXVIII, 180—188.

[10] FELD, I., 1985: Kesöközépkori várkutatásunk ujabb eredményi. In: Középkori régészetünk ujabb eredmenyei és idöszertü, 175—201. Budapest.

[11] GARDAVSKÝ, Z., 1961: Stav, formy a vývoj Nového Hradu u Šumperka, Severní Morava 7, 54—63.

[12] GARDAVSKÝ, Z., 1963: Nad zbytky bludovského hradu, Severní Morava 9, 54—63.

[13] GARDAVSKÝ, Z., 1985: Hrad Helfenštejn. Přerov—Brno.

[14] HLOBIL, I., 1973: K percepci italské renesance za Ctibora Tovačovského z Cimburka, Zprávy VÚ v Olomouci 160, 9—18.

[15] HLOBIL, I., 1980: Erbovní deska Ctibora Tovačovského z Cimburka a Elišky z Melic v Tovačově — nejstarší památka renesanční heraldiky v českých zemích, VVM XXXII, 68—71.

[16] HOSÁK, L., 1938: Historický místopis země Moravskoslezské. Praha.

[17] HOSÁK, L.—INDRA, B.—JAŠKOVÁ, M., 1969: Hranice. Dějiny města I. Hranice.

[18] HRADY, ZÁMKY A TVRZE, 1981: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (I). Jižní Morava. Zpracoval kolektiv autorů pod vedením Ladislava Hosáka. Praha.

[19] HURT, R.—SVOBODA, K., 1940: Hrad Cimburk u Koryčan. Přerov.

[20] KAŠIČKA, F., 1973: Hrad Boskovice v minulosti a dnes, Památková péče 33, 216—226.

[21] KOHOUTEK, J., 1982: K nejstarším dějinám hradu Brumova, Gottwaldovsko od minulosti k současnosti 4, 199—226.

[22] KOHOUTEK, J., 1985: Hrad Lukov — současný stav výzkumu, AH 10, 309—321.

[23] KONEČNÝ, L., 1981: Některé novější poznatky ke vztahu románských sakrálních a profánních objektů jižní Moravy. AH 6, 239—248.

[24] KONEČNÝ, L.—MERTA, J., 1980: Pokračování průzkumu středověkých opevnění kolem Nového hradu u Adamova, AH 5, 305—319.

[25] KOUŘIL, P., 1978: Příspěvek k poznání hradů Kozlova, Kufštejna a Rabštejna ve středním Pojihlaví na jz. Moravě, AH 3, 131—145.

[26] KUBÁTOVÁ, T.—BARTUŠEK, A., 1957: Vranov nad Dyjí. Státní zámek a okolí. Praha.

[27] KUDĚLKA, Z., 1958: Pernštejn. Státní hrad a okolí. Praha.

[28] KUDĚLKA, Z., 1958a: K dějinám hradu v Moravské Třebové, Umění VI, 253—262.

[29] LÍBAL, D., 1960: Stálá opevnění doby poděbradské a jagellonské. In: O. Frankenberger. Husitské válečnictví po Lipanech, 148—176. Praha.

[30] LÍBAL, D.—REML, L.: 1967: Nový Jičín, městská památková rezervace, Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín 1, 11—15.

[31] MENCLOVÁ, D., 1961: Vliv husitských válek na pozdněgotickou fortifikační architekturu, Umění IX, 433—471.

[32] MENCLOVÁ, D., 1964: Cornštejn. Brno.

[33] MENCLOVÁ, D., 1966: Děvičky. Brno.

[34] MENCLOVÁ, D., 1971: Frejštejn. Brno.

[35] MENCLOVÁ, D., 1971a: Hrad Hukvaldy. Frýdek-Místek.

[36] MĚŘÍNSKY, Z.—PLAČEK, M., 1988: Nástin vývoje hradní architektury vrcholného středověku na Moravě a ve Slezsku do období husitských válek, AH 13, 217—249.

[37] MĚŘÍNSKY, Z.—PLAČEK, M., 1989: Upřesněni stavebně historického vývoje brtnického zámku v gotickém období. In: Památková péče a ochrana přírody v Jihomoravském kraji. 30 let Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, 24—45. Brno.

[38] MĚŘÍNSKY, Z.—PLAČEK, M., 1990: Externí fortifikace v okolí hradu Cornštejna, Castellologica bohemica, 2, v tisku.

[39] NOVÁKOVÁ, M., 1966: Tovačov. Ostrava.

[40] PAVEL, J., 1954: Pardubice. Státní zámek a městská památková rezervace. Praha.

[41] PLAČEK, M., 1983: Přemyslovské hrady ve Strážnici a Uherském Ostrohu a jejich typologická příslušnost, VVM XXXV, 328 - 341.

[42] PLAČEK, M., 1984: Zaniklý hrad na Palánku ve Ždánicích, Malovaný kraj XX, č. 2, s. 5.

[43] PLAČEK, M., 1985: Hrad Chlum a historické okolnosti jeho vzniku, VVM XXXVII, 61—67.

[44] PLAČEK, M., 1986: Hrady v horním povodí Svratky, AH 11, 189—200.

[45] PLAČEK, M., 1987: Sídlištní struktura a hrady v povodí Loučky (Bobrůvky). In: Mikulovská sympozia. XVI. MS 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 245—255. Praha.

[46] PLAČEK, M., 1988: Externí fortifikace drahotušského hradu, Sborník Kruhu přátel Muzea hlavního města Prahy 1, 169—174.

[47] PLAČEK, M., 1988a: K vývoji hradů v povodí Svitavy, AH 13, 307—320.

[48] PLAČEK, M., 1991: Fortifikační komplex v Hoštejně, Severní Morava 57, v tisku.

[49] PLAČEK, M., 1991a: Hrady v povodí Jihlavy a Rokytné, VVM XLIII, v tisku.

[50] PLAČEK, M., 1991b: Povrchový průzkum hradu Aueršperka (k. ú. Dvořiště, okr. Žďár n. Sáz.), PV 1988, v tisku.

[51] PLAČEK, M.—PROCHÁZKA, R., 1984: Hrad Střílky. Příspěvek k poznání moravské fortifikační architektury, AH 9, 167—178.

[52] PLAČEK, M.—PROCHÁZKA, R., 1986: K historii hradu Vraní Hory a Plankenberka, Severní Morava 51, 24—27.

[53] PLAČEK, M.—PROCHÁZKA, R., 1986: K problematice opevněných sídel přelomu raného a vrcholného feudalismu na Moravě (Teze), AH 11, 159—170.

[54] PROKOP, A., 1904: Die Markgrafschaft Mähren in kunstgeschichtlicher Beziehung. II. Band. Wien.

[55] RICHTER, V. et al. (KRSEK, I.—STEHLÍK, M.—ZEMEK, M.), 1971: Mikulov. Brno.

[56] SPURNÝ, F., 1964: Sovinec. Ostrava.

[57] ŠIMEČEK, P., 1989: Nový Světlov, Naše pravda, roč. 45, č. 36, s. 6.

[58] ŠTROF, A., 1984: Příspěvek k poznání hradisk v Boskovické brázdě (okr. Blansko), PV 1982, 82—85. Brno.

[59] UMĚLECKÉ PAMÁTKY ČECH 1978: Umělecké památky Čech 2 (K/O). Praha.

[60] WEINELT, H., 1937: Grundriß der Schönhengster Burgenkunde, Mitteilungen zur Volksund Heimatkunde des Schönhengster Landes 33, 1—87.

[61] WEINELT, H., 1937a: Schlesische Burgen. Burg und Schloß Freudenthal im Wandel der Geschichte, Freudenthaler Ländchen 17, 2—5, 9—12, 33—39.

[62] ZHÁNĚL, J., 1956: Zámek ve Vyškově, Zprávy Okresního muzea ve Vyškově, č. 2, nestr.