Dva světy : Ke genezi středověké návsi

Název: Dva světy : Ke genezi středověké návsi
Variantní název:
  • Zwei Welten : Zur Genese des mittelalterlichen Dorfplatzes
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 1992, roč. 17, č. [1], s. 305-326
Rozsah
305-326
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Reference
[1] BURSZTA, J., 1954: Zagadnienie "nawsia" w osadnictwie wiejskim. Lud, 41, 439—498.

[2] ČERNÝ, E., 1978: Typy zaniklých středověkých vesnických sídlišť na Drahanské vrchovině z historicko-geografického hlediska. AH 3, 31—40.

[3] DAVÍDEK, V., 1939: Zalidnění, společnost, kultura Spálenopoříčska. Praha.

[4] DOSTÁL, B., 1987: Stavební kultura 6.—9. století na území ČSSR. AH 12, 9—32.

[5] FRIEDRICH, W., 1912: Die historische Geographie Böhmens bis zum Beginn der deutschen Kolonisation. Wien.

[6] FROLEC, V., 1966: On the Question of the Origin of the Irregular Nucleated Village. Národopisný věstník československý, 1 (34), 64—77.

[7] FROLEC, V., 1974: Lidová architektura na Moravě a ve Slezsku. Brno.

[8] FROLEC, V., 1984: Etnografická problematika studia venkovského města. Národopisné aktuality, 21, 97—110.

[9] FROLEC, V., 1986: Venkovské město a etnografická oblast. In: Venkovské město, 1. Red. V. Frolec—V. Šepláková. Uherské Hradiště.

[10] FROLEC, V., 1987: Vesnická stavební kultura mezi středověkem a novověkem. AH 12, 47—83.

[11] FROLEC, V., 1988: Kontinuita a diskontinuita vesnické stavební kultury na západní Moravě. In: Rodná země. Red. V. Frolec, Brno, 449—473.

[12] FROLEC, V.—VAŘEKA, J.: Lidová architektura. Encyklopedie. Praha.

[13] GERLACH, J., 1952: "Nawsie" — Wspólna własność gromadzka wsi staropolskiej. Czasopismo Prawno-historyczne, 4 (Poznań), 260—273.

[14] GRAUS, F., 1953: Dějiny venkovského lidu v Čechách v době předhusitské, 1. Praha.

[15] GRAUS, F., 1957: Dějiny venkovského lidu v Čechách v době předhusitské, 2. Praha.

[16] GRAUS, F., 1975: Die Problematik der deutschen Ostsiedlung in tschechischer Sicht. In: Die deutsche Ostsiedlung des Mittelalters als Problem der europäischen Geschichte. Sigmaringen, 31—78.

[17] HABOVŠTIAK, A., 1985: Stredoveká dědina na Slovensku. Bratislava.

[18] HOSÁK, L.—ŠRÁMEK, R., 1980: Místní jména na Moravě a ve Slezsku, II, M—Ž. Praha.

[19] KADLEC, K., 1916: Valaši a valašské právo v zemích slovenských a uherských. Praha.

[20] KLAPSTE, J.—SMETANKA, Z., 1982: Archeologický výzkum české středověké vesnice v letech 1971—1981. AH 7, 11—31.

[21] KRAJÍC, R., 1987: Vesnice husitského období na Táborsku ve světle archeologických výzkumů. AH 12, 85—95.

[22] LÁZNIČKA, Z., 1946: Typy venkovského osídlení na Moravě. Brno.

[23] LÁZNIČKA, Z., 1956: Typy venkovského osídlení v Československu. Práce brněnské základny ČSAV, seš. 3, roč . XXVIII.

[24] LEISTER, I., 1974: Das Angerdorf und die Überwindung der Hufenordnung im ostdeutschen Kolonisationsgebiet. In: Siedlungsformen der früh- und hochmittelalterlichen Binnenkolonisation. Göttingen, 83—96.

[25] MACHEK, V., 1971: Etymologický slovník jazyka českého, 2. vyd. Praha.

[26] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987: Příspěvek k možnostem rekonstrukce středověké krajiny, území zaniklých vesnic a typů sídlišť. AH 12, 1987, 111—128.

[27] NEKUDA, V., 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic. Brno.

[28] NEKUDA, V., 1982: Středověká vesnice na Moravě ve světle archeologických výzkumů zaniklých osad. AH 7, 33—66.

[29] NEKUDA, V., 1987: Základní otázky historicko archeologického studia vesnického sídla, domu a dvoru. AH 12, 33—46.

[30] NIEDERLE, L., 1953: Rukověť slovanských starožitností. Praha.

[31] PETRÁŇ, J. a kol., 1985: Dějiny hmotné kultury, I, sv. 1, 2. Praha.

[32] PITTEROVÁ, A., 1968: Typy nejstarších slovanských sídlišť vesnického charakteru a jejich vývoj ve světle archeologických pramenů. Český lid, 55, 169—179.

[33] PITTEROVÁ, A., 1971: Dům a sídliště zemědělského charakteru v 6.—15. století na území ČSSR. In: Zaniklé středověké vesnice v ČSSR ve světle archeologických výzkumů, 1. Uherské Hradiště, 11—18.

[34] POHL, J., 1935: Typy vesnických sídel v Čechách. Národopisný věstník československý, 27—28, 5—55.

[35] PROFOUS, A., 1951: Místní jména v Čechách, III, M—Ř. Praha.

[36] ŘÍKOVSKÝ, F., 1939: Základy k sídelnímu zeměpisu Česko-Slovenska. Spisy odboru Čes. spol. zeměpisné v Brně, řada В 5. Brno.

[37] SCHLENGER, H., 1930: Formen ländlicher Siedlungen in Schlesien. Wroclaw.

[38] Siedlungsformen der früh- und hochmittelalterlichen Binnenkolonisation. Probleme der genetischen Siedlungsforschung, 1. Göttingen.

[39] Slovník jazyka staroslověnského. Praha 1963.

[40] SMETÁNKA, Z., 1988: Život středověké vesnice. Zaniklá Svídna. Praha.

[41] SPERLING, W., 1982: Formen, Typen und Genese des Platzdorfes in den böhmischen Ländern. Wiesbaden.

[42] ŠMELHAUS, V., 1980: Vývoj zemědělské výroby v českých zemích v době předhusitské. (Prameny a studie, 21.) Praha.

[43] VACEK, F., 1929: Selský stav v Čechách v letech 1419—1620 (pokr.). Věstník Československého zemědělského muzea, 2, č. 7, 281—306.

[44] VAŘEKA, J.—JIŘIKOVSKÁ, V., 1979: Středověká náves. Třebíz.

[45] VOTRUBEC, C., 1980: Lidská sídla, jejich typy a rozmístění ve světě. Praha.

[46] WINTER, Z., 1913: Zlatá doba měst českých. Praha.

[47] ZEMEK, M. (red.), 1972: Hustopeče. Dějiny města. Hustopeče.